Zrození tohoto nápadu
Otcem nápadu na Dny koupání v řekách je Roberto Epple z Evropské říční sítě, který je doma na mnohých evropských tocích. Společným koupáním v mnoha místech chtěl oslavit úspěchy dosažené ochránci řek v Evropě, ať už se jednalo o zlepšení čistoty vody, nebo o ochranu přirozeného charakteru řek. Koupání v řekách je symbolem toho, že řeky nejsou a nemají být jen stokou, zdrojem vody či dopravní cestou, ale že mohou a mají být součástí našeho života, místem odpočinku a setkávání s přírodou a její krásou.
U nás a v Evropě
První Koupací den v České republice vyhlásila Arnika v roce 2002 na Labi jako součást Prvního mezinárodního dne koupání v Labi. Na více než 70 místech se tehdy této akce zúčastnilo kolem 100 000 lidí, z toho asi 10 000 na 11 místech v České republice. Od té doby vyhlašuje Arnika koupací dny každoročně, od roku 2005 již nejen na Labi, ale na všech našich řekách.
V letech 2005 a 2010 se Koupací den odehrál v měřítku celé Evropy, pod názvem "Big Jump!". Statisíce lidí na stovkách míst ve více než 20 zemích v Evropě slavily tento den společně. Milníky projektu Big Jump jsou roky 2005, 2010 a 2015. Toto načasování není náhodné - úzce souvisí s harmonogramem naplňování Rámcové směrnice o vodách, která má být hlavním právním nástrojem k dosažení dobrého ekologického stavu evropských vod. A právě v roce 2015 má být tohoto cíle dosaženo. Těšme se tedy na Big Jump 2015, uvidíme, zda bude doopravdy co slavit!
Dny koupání v řekách jsou příležitostí:
- radovat se ze zlepšení kvality vody řekách, díky kterému je možné se v nich opět koupat
- připomenout historické plovárny, otevírat nové
- představit přírodní krásy a hodnoty říční krajiny, historické i současné lidské aktivity spojené s řekou (sportovní rybolov, vodní turistiku, historii využívání vodní energie, apod.), odraz řeky v umění apod.
- představit možnosti harmonického soužití s řekou (přírodě blízké protipovodňové ochrany, obnovy přirozené říční krajiny a šetrného hospodaření v nivách)
Renesance koupání v řekách
Koupání v tekoucích vodách evropských řek má dlouhou tradici. Až do první poloviny 20. století bylo naprosto samozřejmým druhem zábavy jjeích obyvatel. Viditelnou připomínkou koupání jsou historické plovárny. Ty nejpoužívanější plovárny tvořily důležitá sociální zařízení a jako taková byla v majetku města. Pak se však odehrála tragédie: mnoho evropských řek se stalo obětí technického pokroku a průmyslového rozvoje.
Na mnoha evropských řekách však dochází v dnešní době k velikým změnám: Mnichov například zahrnuje výstavbu nových plováren a míst určených ke koupání v řece Isaru do svého urbanistického plánování, a město Vídeň s velmi pozitivním ohlasem obyvatelstva již zřídilo na Dunaji místa ke koupání. Stejný vývoj můžeme sledovat na příklad i ve Francii.
Proto dnes můžeme mluvit o renesanci koupání v řekách, která se pomalu, snad v jisté míře i díky pravidelným Koupacím dnům, pomalu projevuje i na českých tocích.












