en ru

Stromy, ovzduší a zdraví

Emise znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v Praze dlouhodobě klesají (sledují se emise tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku). Příznivý vývoj je důsledkem snižování spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napáječe Mělník – Praha, úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynem) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomických a legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů.

Největším zdrojem znečištění ovzduší dnes představuje automobilová doprava. Sledují se částice jemného polétavého prachu o velikosti 10 mikrometrů (PM10), oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a uhlovodíky, těkavé organické látky a benzen. Nejnebezpečnější je jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek. Ačkoliv doprava je zdrojem také prachových částic o velikosti 2,5 mikrometru, jejich koncentrace se v Praze nesledují. Platí přitom, že čím menší prachová částice je, tím je nebezpečnější. Částice menší než 2,5 mikrometru pronikají plícemi přímo do krevního oběhu člověka. Část prachových částic produkuje automobil přímo spalováním paliva, část je tzv. sekundární prašnost, tedy prach zvířený průjezdem auta. V případě oxidů dusíku a prachových částic PM10 jsou největšími znečišťovateli těžké nákladní automobily. U ostatních ukazatelů produkují největší část znečištění auta osobní.

Více informací:

 

Výzkum zdraví Pražanů

Výzkumný tým Ústavu experimentální medicíny pod vedením MUDr. Radima Šráma se zabýval vlivem znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel. Sledoval k tomuto účelu policisty v ulicích Prahy a také řidiče autobusů hromadné dopravy. Navíc se prováděly analýzy zdravotního stavu dětí. Výzkum se zaměřoval na částice jemného polétavého prachu o velikosti 10 a 2,5 mikrometru a benzo(a)pyren. Došel k závěru, že úroveň znečištění ovzduší má přímou souvislost s nárůstem nemocností dětí, zejména pokud jde o poruchy imunitního systému a nemoci dýchacího ústrojí.

U dospělých může oxidační poškození způsobené škodlivými látkami v ovzduší vyvolat nádorová onemocnění, arterosklerózu a diabetes, urychluje také proces stárnutí. Závěrem doporučují výzkumníci zvyšovat kapacitu zelených ploch, neboť ty mají schopnost zachycovat jemné prachové částice a mají i význam pro rekreaci lidí. Měly by se proto vytvářet nové parky a ve zvýšené míře vysazovat stromy.

Další informace:

 

K významu zelených ploch pro zdraví populace v Praze zaujala v říjnu 2008 jednoznačné stanovisko také Komise životního prostředí Akademie věd ČR.

praha2
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu