Termíny kácení

Vyhláška č. 189/2013 Sb. stanoví, že kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu (§ 5). V případě povolování kácení by měl úřad přihlédnout k tomuto pravidlu a povolit kácení mimo dobu vegetace stromů. V opačném případě by měl úřad v odůvodnění svého rozhodnutí uvést, proč tak neučinil. Kácení dřevin menších než je stanovená velikost nebo stromů rostoucích v zahradách v době vegetačního klidu je na etickém uvážení vlastníků pozemku, ovšem lze je obecně doporučit, protože v období vegetace hrozí poškození dalších zájmů chráněných zákonem – zejména ochrany hnízdících ptáků.

Přesné datum vegetačního klidu dřevin není právními předpisy stanoveno a ani stanovit nelze, vyhláška pouze říká, že jde o období, období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. V praxi se povoluje kácení nejčastěji od 1. listopadu do 31. března. Každý druh dřeviny dosahuje vegetace v jiné době a rovněž je nutné počítat s výkyvy počasí. Podle toho jsou také obsazena ptačí hnízda.

V případě, že povolení ke kácení bylo vydáno kvůli kolizi dřevin se stavbou, je vhodné vázat termín kácení na nabytí právní moci stavebního povolení, případně na zahájení vlastních stavebních prací.

 

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j.: 4 As 20/2008-84 ze dne 21. 8. 2008 (wwww.nssoud.cz)

„Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu ustanovení § 8 odst. 1 věty druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, svěřuje orgánu ochrany přírody při rozhodování, zda povolí kácení dřevin, správní uvážení, správní orgán má tedy určitý prostor pro vlastní úvahu a tuto skutečnost musí správní soudy respektovat. Dané ustanovení však zároveň stanoví meze takové úvahy. Pro povolení kácení dřevin musí existovat závažné důvody a musí mu předcházet vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Z rozhodnutí orgánu ochrany přírody tak musí být patrné, jakou úvahou se správní orgán při posouzení těchto otázek řídil a zda význam těchto dřevin na straně jedné i závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé dostatečně zhodnotil....

"...Stěžovateli lze dále přisvědčit, že estetický a funkční význam dřevin nesmí být posuzován samostatně a nemůže být snižován na pouhé kritérium pro určení rozsahu náhradní výsadby. Naopak estetický a funkční význam dřevin musí správní orgány zkoumat ve vztahu k důvodům pro pokácení dřevin a jejich závažnosti."

"...Za nesprávnou považuje Nejvyšší správní soud rovněž absolutizaci vlastnického práva a vůle vlastníka, jehož záměr prodat pozemky za účelem výstavby supermarketu zřejmě správní orgány považovaly za závažný důvod pro pokácení dřevin. Podle § 2 odst. 4 správního řádu správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

Správní orgány rozhodující na úseku ochrany přírody a krajiny jsou povinny především střežit veřejný zájem na ochraně životního prostředí a vyvažovat zájmy vlastníků, které mohou být protichůdné k zájmu veřejnému. Výstavbu supermarketu právě v místě, kam ji hodlá situovat město Skuteč a investor stavby, nelze bez dalšího považovat za veřejný zájem, neboť existence takového veřejného zájmu nebyla ve správním řízení tvrzena ani prokázána.

Podle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. V daném případě se zákonné omezení výkonu vlastnického práva projevuje právě tím, že vlastník pozemku může pokácet stromy na tomto pozemku rostoucí pouze s povolením orgánu ochrany přírody, který musí objektivně posoudit a náležitě odůvodnit, zda zájem vlastníka na pokácení dřevin převyšuje konkurující veřejný zájem na jejich zachování. Správní orgán přitom váží estetický a funkční význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé, aby mohl rozhodnout, zda pokácení dřevin povolí."

"... Závažný důvod pro pokácení dřevin musí existovat již v okamžiku vydání rozhodnutí o povolení pokácení dřevin... Nejvyšší správní soud je toho názoru, že závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající v plánované výstavbě může být dán teprve v okamžiku, kdy nabude právní moci územní rozhodnutí o umístění této stavby.“