en ru

I limity mají své limity

logo BarvaPřítomnost olova a kadmia je omezena v celé řadě výrobků. U těch, které přicházejí běžně do kontaktu s potravinami, upravuje obsah těžkých kovů vyhláška 38/2001. Hovoří se zde o tzv. migračních limitech, které se v laboratoři testují prostřednictvím míry uvolňování olova a kadmia do 4 % roztoku kyseliny octové. Jejich nastavení však v současné době není dostačující.

Migrační limity jsou příliš benevolentní

Migrační limity jsou nastaveny příliš vysoko na to, aby zajistily ochranu zdraví veřejnosti. Již v roce 2004 na to upozornil Norský věděcký výbor pro bezpečnost potravin.

Prokázání souladu s migračními limity je složité a drahé

Prokázat, zda daný výrobek splňuje migrační limity, je časově i finančně náročné. Soulad s těmito limity je možné ověřit pouze v laboratorních podmínkách, čímž se množství zboží procházejícího kontrolou výrazně snižuje. Kontrolní orgány zpravidla nemají dostatečný rozpočet pro zaplacení početných laboratorních testů. Vhodnějším řešením je sledování celkové koncentrace těžkých kovů v nádobí. Ta se dá zjistit během několika minut ručním rentgenovým analyzátorem. Přesné stanovení koncentrace je třeba sice opět provést v laboratoři, ale pouze na vybraném vzorku výrobků a mnohem levněji. Nejenže by se tak usnadnila práce kontrolním orgánům a samotným prodejcům zboží, ale takové nastavení limitů by korespondovalo s vědeckými závěry, podle kterých neexistuje bezpečná koncentrace toxických těžkých kovů ve výrobcích přicházejících do kontaktu s jídlem.

Nádoba, ze které se uvolňují 4 mg olova na litr nápoje je zákonem považována za nezávadnou. Člověk vážící 70 kg by při používání takové nádoby přijmul 400 μg olova za týden, čímž by 16x překročil původní maximální doporučený týdenní příjem stanovený Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Tento provizorní tolerovaný týdenní přijem (PTWI) byl navíc po roce 2011 zrušen, protože dle vědeckých závěrů vůbec neexistuje bezpečná koncentrace olova pro lidský organizmus.

Podobně vypadá situace ohledně migračních limitů pro kadmium. Při dodržení současného migračního limitu 0,3 mg kadmia na litr nápoje představuje týdenní příjem kadmia dospělým člověkem o váze 70 kg  asi 30 μg. Tak ovšem překračujeme tolerovaný týdenní příjem kadmia (stanovený Evropským úřadem pro bezpečnost potravin) dvánáctkrát.

V souvislosti s novými vědeckými závěry týkajících se negativních dopadů těžkých kovů na zdraví a životní prostředí navrhla Evropská komise již v roce 2013 razantní zpřísnění limitů pro olovo a kadmium v keramickém nádobí.  Například v případě hrnků či misek se měly migrační limity snížit 400x, pro kadmium pak 60x. O důvodech, proč k nastavení přísnějších limitů stále nedošlo, bychom zde pouze spekulovali. Jejich prosazení by se měla ovšem kvůli ochraně zdraví spotřebitelů uspíšit.

Migrační limity nemají příliš dobrou vypovídací hodnotu

Ověřování migrace olova a kadmia se provádí v laboratorních podmínkách při teplotě okolo 22 °C po dobu 24 hodin. Jako zkušební kapalina („simulant“) se používá 4 % vodný roztok kyseliny octové.

Keramické nádobí či sklo však běžně v domácnosti vystavujeme mnohem náročnějším podmínkám. Dáváme do nich horké nápoje a jídlo a potraviny s agresivnějším pH, tedy např. kyselejší než je simulující roztok v laboratorních podmínkách. Talíře při krájení poškrábeme příborem nebo drátěnkou při mytí. Toto není při migračních testech zohledněno.

Současné vědecké studie dospívají k závěru, že při vyšší teplotě a delším čase působení dochází k razantně většímu uvolňování těžkých kovů z nádobí. Olovo se více uvolňuje, pokud je jako simulant použita např. kyselina citronová či kyselina mléčná.  Přitom obě tyto látky nalezneme v potravinách častěji, než kyselinu octovou (6) (7) (8). Povaha kyseliny přítomné v potravinách významně ovlivňuje i migraci jiných rizikových látek jako vanad, barium či měď, které bývají součástí barevných pigmentů v keramice. Což současná legislativa rovněž nezohledňuje.

Limity migrace olova a kadmia ve výluzích z výrobků ze skla, sklokeramiky, keramiky, porcelánu a předmětů se smaltovaným povrchem dle vyhlášky  38/2001.
    olovo (Pb) kadmium (Cd)
1.1 kategorie 1 0,8 mg.dm-2 0,07 mg.dm-2
1.2 kategorie 2 4,0 mg.l-1 0,3 mg!-1
1.3 kategorie 3 1,5 mg.l-1 0,1 mg.l-1
1.4 okraj pro pití 2,0 mg/předmět 0,20 mg/předmět
Limity migrace olova a kadmia ve výluzích z dětských sacích lahví
    olovo [mg .l-1] kadmium [mg.l-1]
2.1. vnitřní povrch 0,25 0,03
2.2. vnější povrch 2,00 0,15

(a) kategorie 1, do které patří výrobky, které nemohou být naplněny, nebo výrobky, které mohou být naplněny, ale jejichž vnitřní hloubka měřená od nejhlubšího bodu k horizontální rovině, která prochází horním okrajem, nepřesahuje 25 mm,

b) kategorie 2, do které patří výrobky, které mohou být naplněny,

c) kategorie 3, do které patří výrobky, které jsou určeny k ohřevu při přípravě jídel a nápojů, a obalové a skladovací nádoby, jejichž vnitřní objem je větší než 3 litry.

 

Doporučení pro spotřebitele týkající se těžkých kovů

hrnky ruceJak jíst bez jedů?
  • Neohřívejte jídlo v dekorovaném nádobí. Za zvýšené teploty se mohou těžké kovy z dekoru nebo potisku uvolňovat ve větší míře.
  • Dekorované nádobí opatrně umývejte bez použití drátěnky nebo písku na nádobí. Dekor nebo potisk se může při nešetrném mytí odlupovat.
  • Před prvním použitím nádobí a sklenice řádně umyjte v horké vodě s trochou octa
Doporučujeme zcela se vyhnout:
  • Nádobí s odřenou, poškrábanou, odlupující se nebo jinak zkorodovanou glazurou
  • Nádobí s plastickými potisky a dekory, které jsou znatelné po přejetí prstem
  • Nádobí z antikvariátů. To mohlo být vyrobené dříve, než se začalo množství těžkých kovů regulovat.
  • Četně dekorovanému nádobí z asijských a latinskoamerických zemí
  • Broušenému olovnatému sklu
Co ovlivňuje, zda se těžké kovy z nádobí uvolňují?

Pravděpodobnost uvolnění olova a kadmia z barevného dekoru nádobí je vyšší, pokud se jedná o žlutou, oranžovou nebo červenou glazuru, která nebyla vypálena za dostatečné teploty po potřebný čas, dále při působením kyselého pH (konzumaci džusů, kávy, čaje), za zvýšené teploty (např. ohřívání v mikrovlnce) nebo při mechanickém působení (poškrábání příborem nebo drátěnkou) 

Jak si otestovat stabilitu barev v domácích podmínkách?
  • Odolnost vůči oděru – pokuste se seškrábnout glazuru nožem, vidličkou nebo drátěnkou na nádobí
  • Odolnost vůči kyselým potravinám – vymáčkněte citron nebo položte plátek citronu na barevný dekor a nechte přes noc působit, případně můžete testované nádobí ponořit do misky s octem na tři dny a sledovat, zda barva nezesvětlala
  • Odolnost vůči detergentům (přípravkům na nádobí) – smíchejte 50 gramů sody s 1 litrem vody a povařte. Poté ponořte nádobí do lázně na 6 hodin a sledujte změnu barvy.

Jezme bez jedů

titulka deti

Dokážete se smířit s tím, že kvůli potisku nádobí může být vaše večeře ochucena těžkými kovy? My věříme, že do hrnečků, talířů a jiného nádobí nebezpečné látky nepatří.

STARTUJEME NOVOU KAMPAŇ logo Barva

Cílem kampaně JEZME BEZ JEDŮ je za pomoci jednoduchých měřeníprověřit český trh s nádobím a zpřístupnit veřejnosti informace o nejproblematičtějších kouscích. 

 

Zároveň pracujeme s výrobci a dovozci porcelánu a skla a jednáme o možných alternativách k toxickým barvám potisků. Z našich zkušeností vyplývá, že řada obchodníků je ochotná zajistit bezpečnost svých výrobků a začít používat nezávadná barviva.

Nejlepším impulzem, který je k tomu přiměje, je silný zájem veřejnosti. Nechte proto zaznít svůj názor a připojte se k naší výzvě JEZME BEZ JEDŮ!.

Zasazujeme se také o změnu zákonů. Ty současné nás chrání pouze před uvolňováním těžkých kovů z těch částí hrnku či skleničky, které se přímo dotýkají úst. Těžké kovyse ale mohou uvolňovat i jinými cestami a v nádobí  by neměly být vůbec obsaženy.

Reference ke kampani Jezme bez jedů

Zdravotní zatížení populace kadmiem a olovem a migrace olova a kadmia ze skla a keramiky
  • VKM (2015). Risk assessment of dietary cadmium exposure in the Norwegian population.Opinion of the Panel on Contaminants of the Norwegian Scientific Committee for Food Safety. VKM Report 2015:12, ISBN: 978-82-8259-167-6, Oslo, Norway. Available online: www.vkm.no
  • Krsková A., Spěváčková V., a další. Hladiny olova, kadmia a rtuti v krvi českých školních dětí sledovaných v rámci 6. RP EU (projekt PHIME) – srovnání s výsledky biomonitoringu v systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva. 2010.  přístupné on-line únor 2016 http://apps.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2010-3-04-full.pdf (únor 2016)
  • European Food Safety Authority; Cadmium dietary exposure in the European population. EFSA Journal 2012;10(1):2551. [37 pp.] doi:10.2903/j.efsa.2012.2551. Přístupný online: www.efsa.europa.eu/efsajournal
  • Reeves P., Chaney R.  Bioavailability as an issue in risk assessment and management of food cadmium: a review. 2008. Science of The Total Environment 398:13-19.
  • Kippler M., Nermell B., Hamadani J., Tofail F., Moore S., Vahter M. (2010) Burden of cadmium in early childhood: longitudinal assessment of urinary cadmium in rural Bangladesh. Toxicol Lett 198:20-5.
  • Bjermo H., Sand S., Nalsen C., Lundh T., Enghardt Barbieri H.,Pearson M., Lindroos A.K., Jonsson B.A., Barregard L., Darnerud P.O. (2013) Lead, mercury, and cadmium in blood and their relation to diet among Swedish adults. Food Chem Toxicol 57:161-9. DOI: 10.1016/j.fct.2013.03.024
  • Järup L, Akesson A. Current status of cadmium as an environmental health problem. 2009. Toxicol Appl Pharmacol. 2009 Aug 1;238(3):201-8. doi: 10.1016/j.taap.2009.04.020. Epub 2009 May 3.
  • Kesson A., Bjellerup P. , Lundh T. et al. Cadmium-Induced effects on bone in a population based study of women. Environ. Health Perspect. 2006. 114,(6), 830,
  • Schutte R., Nawrot t.s., Richart T. et all. Bone resorption and environmental exposure to cadmium in women: a population study. 2008. Environ. Health Perspect. 116 , (6), 777,
  • Ewers U, Krause C, Schulz C, Wilhelm M. Reference values and human biological monitoring values for environmental toxins. Report on the work and recommendations of the Commission on Human Biological Monitoring of the German Federal Environmental Agency. Int Arch Occup Environ Health. 1999 Jul;72(4):255-60.
  • EPA. Risk management options analysis conclusion document for lead and lead compounds. 2014.
  • Vahter M, Berglund M, Akesson A.. Toxic metals adn the menopause. 2004. J. Br. Menopause. Soc. 10, (2), 60
  • Stewart, W. F., Schwartz, B. S., Davatzikos, C., Shen, D., Liu, D., Wu, X., et al. 2006. Past adult lead exposure is linked to neurodegeneration measured by brain MRI.Neurology, 66,1476 –1484
  • Khalil N, Morrow LA, Needleman H et all. Association of cumulative lead and neurocognitive function in an occupational cohort. 2009. Neuropsychology.23(1):10-9. doi: 10.1037/a0013757
  • SZU. Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 2013: dietární expozice chemickým látkám z potravin a  výskyt GMO na trhu potravin v ČR. 2014. on-line (únor 2016): http://czvp.szu.cz/monitor/tds13c/tds13c.htm
  • Evropská komise. Peltzer, Beldi. et. All. Scoping investigations on the release of metals from the rim area of decorated articles (in support of the revision of Ceramic Directive 84/500/EEC). 2015. EUR – Scientific and Technical Research series – ISSN 1831-9424 (online).
  • EFSA CONTAM, Scientific Opinion on Lead in Food (EFSA Journal 2010; 8(4):1570).
  • WHO.WHO Technical report series. ( TRS) 837, 1993. WHO, TRS 960, 2010
  • Trebichavský Jan, Havrdová Dagmar, Blohberger Milan.  Škodliviny i toxické kovy. 1998. NSO. Expertizy a poradenství v oblasti odpadů a nerostných surovin.
  • Evropská komise. Petzler, Beldi et all. Scoping investigations on the release of metals from crystalware in support of the revision of the Ceramics Directive 84/500/EEC. 2015.
  • Hynes Mj. Forde S., Johnson B. Element migration from glass compositions containing no added lead. Sci Total Environ. 2004 Feb 5;319(1-3):39-52.
  • Zhanhua Dong, Lixin Lu et. All. Migration of Toxic Metals from Ceramic Food Packaging Materials into Acid Food Simulants. 2014. Mathematical Problems in Engineering. Volume 2014 (2014), Article ID 759018.
  • T. D. Seth,  S. Sircar,  M. Z. Hasan. Studies on lead extraction from glazed pottery under different conditions. Bulletin of Environmental Contamination and Toxicology. 1973.
  • Fabien Bolle, Veronika Fekete, et all. Lead Migration from Ceramicware in Contact with Foodstuff: Effect of Glaze, Temperature, pH and Food Simulant. Journal of Food Science and Engineering 2 (2012).
  • M. Demont , K. Boutakhrit, et all. Migration of 18 trace elements from ceramic food contact material: Influence of pigment, pH, nature of acid and temperature. 2012. Food and Chemical Toxicology 50 (2012) 734–743
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu