en ru

Často kladené dotazy

Na těchto stránkách najdete odpovědi na nejčastější otázky související s ochranou životního prostředí, činností občanských sdružení a účasti veřejnosti v rozhodování.

Právo na informace

Q
Na jaké informace má občan právo?
A

Zákon říká, že veřejné musí být všechny informace, s výjimkou obchodních tajemství a citlivých informací ohrožujících například bezpečnost státu. Nezveřejňují se ani osobní údaje. Za státní či obchodní tajemství přitom není možné označit jakýkoliv dokument - utajení podléhá jen malé procento dokumentů, které se pohybují po úřadech. Můžeme požadovat jakoukoliv informaci, kterou úřady mají nebo mají mít. Nezáleží jak informace vypadá nebo na čem je obsažena (na papíře či v elektronické podobě, písemná či zvuková atd.).

Q
Které informace nelze dostat?
A

Vedle citlivých údajích o osobách, utajovaných informací státního významu, obchodního tajemství nebo majetkových poměrů třetích osob úřady nemusejí poskytovat vnitřní dokumenty (záleží na vůli úřadu), informace předané třetími osobami dobrovolně (mohou dát souhlas), díla, vynálezy apod. (záleží na použití a souhlasu autorů), nezpracované informace a neukončená řízení o deliktech (neposkytne jen dočasně).

Q
Kdo může o informace žádat?
A

I když nejste politikem, novinářem, ani aktivistou Arniky, úřady s Vámi musí jednat. A to dokonce bez ohledu na to, zda je tazatel občanem ČR, nezletilým, fyzickou nebo právnickou osobou. Stačí se jen představit - na anonymy se neodpovídá. V případě, že o informace žádáte jménem právnické osoby (např. jako jednatel občanského sdružení), je dobré mít připravené písemné oprávnění (úřad jej může ověřovat).

Q
Jak vědět, koho se zeptat?
A

Je důležité žádat informace po správném subjektu - tedy takovém, který je opravdu má. O všech institucích, které něco kolem životního prostředí dělají, se můžete informovat na Ministerstvu životního prostředí, případně u nevládních organizací.

Q
Co se stane, když se budu ptát nesprávného úřadu?
A

Úřad, který od vás dostane žádost o informace, které vůbec nemá, by ji měl sám předat správnému úřadu a dát vám o tom zprávu. Způsobuje to ale zdržení. Úředníci navíc někdy sami zákony neznají a nevědí, co s nesprávnými žádostmi o informace dělat. Je vždy lepší adresovat žádost přesně tomu úřadu, který je příslušný k jejímu vyřízení.

Q
Proč nám to úřady neulehčí a neinformují nás samy od sebe?
A

Některé informace úřady zveřejňovat musí - jde o základní informace o úřadu, výroční zprávy o informování veřejnosti, právní předpisy, přehled hlavních dokumentů podle kterých postupují a poskytnuté informace, o něž žádali občané.To vše a další databáze můžete nalézt na internetu - doporučujeme začít u portálu veřejné správy, kde zveřejňují informace malé obce bez vlastních webových stránek, a kde naleznete odkazy na všechny instituce.

Q
To nás nikdo nevaruje ani když hrozí havárie?
A

Různé zákony v oblasti životního prostředí ukládají povinnost úřadům vést souhrnné informace a vydávat zprávy o životním prostředí. Ty musí být následně zveřejněny (zejména zpráva o stavu životního prostředí ČR za každý rok), stejně jako mnoho dalších koncepčních dokumentů (např. havarijní plány) nebo jednotlivá rozhodnutí mající vliv na prostředí. O haváriích musí informovat jednak jejich původci, především ale instituce zapojené do krizového řízení nebo integrovaného záchranného systému.

Q
Co dělat, nemám-li přístup k internetu ani do knihovny, a úřad mě tam odkázal?
A

Pokud úřad vámi požadovanou informaci má, byť už byla zveřejněna (vyvěšena, publikována), můžete trvat na jejím přímém poskytnutí.

Q
Jak o informace správně žádat?
A

Požádat o informace je možné telefonicky, e-mailem, osobním dotazem nebo písemně. Formu bychom měli volit podle složitosti dotazu. Všechny způsoby jsou ale podle zákona správné a příslušný úředník na ně musí odpovědět. U složitějších dotazů je nejjistější žádat písemně (doporučenou poštou) nebo e-mailem s elektronickým podpisem.

Q
Musím poslat svou žádost doporučeně nebo stačí obyčejný dopis?
A

Pokud očekáváte spor, nechte si podání potvrdit (v podatelně nebo na poště, případně jej pošlete elektronicky se zaručeným podpisem). Bránit se lze pouze proti neposkytnutí informace na písemnou a žádost s potvrzením jejího doručení.

Q
Musíme uvádět, proč o informace žádáme?
A

Zdůvodnění žádosti o informace zákony nevyžadují a nikdo to po vás nesmí chtít. Musí být pouze jasné, kdo se ptá, aby mohl dotázaný odpovědět.

Q
Které úřady musí informovat?
A

Povinnost se vztahuje na samosprávu (obec, kraj, starosta, hejtman, primátor, rada, zastupitelstvo) i státní orgány (obecní a krajský úřad, ministerstva, báňský úřad, ale i prezident, parlament, vláda, soudy, policie). Máme právo se ptát i organizací, které jsou přímo zřízené nějakým úřadem (např. organizace spravující obecní majetek). Zjednodušeně lze říci, že informovat musí všechny instituce placené z daní.

Q
Jaká je organizace poskytování informací na úřadech?
A

Místo (podatelna) pro příjem žádostí musí být k dispozici po celou pracovní dobu. Kdo (např. který odbor) informaci poskytne je věcí každého úřadu, úřad ale poskytování informací nesmí nijak omezit. Poskytování informací se neomezuje jen na tzv. návštěvní hodiny (i když příslušný úředník může být zrovna "v terénu").

Q
Musí informace poskytovat znečišťovatelé životního prostředí?
A

Podnikatelé nebo neziskové spolky nezávislé přímo na veřejných rozpočtech poskytují informace veřejnosti pouze dobrovolně, informační zákony se na ně nevztahují. Jiné je to v případech, kdy soukromé podniky čerpají např. investiční pobídky, dotace apod. informace v takovém případě ale musí zveřejnit orgán veřejné správy, který dotaci přidělil.
Ačkoliv podniky nemusí informovat veřejnost, jsou povinny některé typy informací poskytovat veřejné správě (např. hlášení do integrovaného registru znečišťování, hlášení o produkci odpadů apod.). Tyto informace jsou pak prostřednictvím veřejné správy dostupné občanům.

Q
Jakými zákony se řídit?
A

Problematiku práva na informace upravuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Máme také samostatný zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Zákony specifikují lhůty, v jakých musí úřad odpovědět (jde zpravidla o 15 až 30 dní) a jakým způsobem se můžeme bránit proti odmítnutí zpřístupnit požadované informace.

Q
Kolik poskytnutí informací stojí?
A

Úřady mohou požadovat úhradu materiálu, nezbytného k předání informací (tedy papírových kopií, disket, CD nebo DVD disků, poštovného apod.). Účtovat si mohou jen ceny obvyklé na trhu. Úřady nesmí požadovat žádné peníze za čas úředníků, strávený při vyhledávání informací, ani "nestandardní" částky v řádu např. desítek korun za stránku. Slušné úřady poskytují informace bezplatně. Všechny úřady mají ceník a mají povinnost ho zveřejnit.

Q
Může úřad žádat úhradu nákladů za informaci na dobírku?
A

Ano, to je možné, ale až po poskytnutí informací o životním prostředí, v ostatních případech vám musí výši úhrady oznámit ještě před poskytnutím (odesláním) informací. Můžete se pak rozhodnout, zda Vám příslušná informace za danou částku opravdu stojí.

Q
Mám právo i na kopie dokumentů?
A

Žádáme-li rozsáhlejší informace, máme právo si vyžádat jejich kopie na papírech nebo datových nosičích. Kopie si můžeme pořídit i sami např. digitálním fotoaparátem nebo jinou technikou. Nutí-li Vás úředník k opisování dokumentů s tím, že na kopie nemáte právo, jde o závažné porušení zákona.

Q
Je povinné informování na internetu?
A

Řada dílčích zákonů vyžaduje zveřejňování informací také na webových stránkách. Úřady jsou např. povinny provozovat elektronickou úřední desku a elektronickou podatelnu. Na internetu je povinné uveřejňování každoročních statistik o počtu přijatých žádostí o poskytnutí informací a jejich vyřízení.

Q
Poskytují se informace z výběrových řízení?
A

Otevřenost je efektivní nástroj pro boj s korupcí. Zákon o veřejných zakázkách žádné informace nechrání.

Q
Co je to obchodní tajemství?
A

Informace vztahující se k určitému podniku, v obchodním styku ceněná a běžně nedostupná, podnikem za tajemství označená a zároveň dosud tajená. Například přesnou technologii filtrů na komín plánované spalovny nám úřady neprozradí, výrobce a princip zachycování škodlivých látek není možné tajit.

Q
Odpoví úřad na dotaz, zda naše děti uvidí kvést ohroženou arniku horskou?
A

Úřady nemají povinnost odpovídat na dotazy směřující k názorům a budoucím rozhodnutím, ani vytvářet nové informace. Pokud budeme žádat např. studii, zabývající se možným přežitím arniky v přírodě, žádný úřad nám ji nezpracuje. Na neurčité otázky, neupřesníte-li je aspoň dodatečně, neočekávejte odpověď.

Q
Můžeme se úřadů zeptat, kde v okolí roste léčivá arnika horská?
A

Žádný úřad, i kdyby měl tuto informaci vůbec k dispozici, ji nesmí poskytnout. Podle zákona se neposkytují informace, jejichž zpřístupnění by mohlo mít nepříznivý vliv na životní prostředí (lidé by mohli lokality s chráněnými rostlinami vyplenit).

Q
Dozvíme se, kdo v našem městě vypouští nejvíce dioxinů?
A

Informace o emisích do životního prostředí a jejich původcích se poskytují bez omezení - nelze argumentovat ochranou osobních údajů nebo obchodního tajemství. Příslušný úřad musí v konkrétním případě sdělit i komu a jakou udělil za poškozování prostředí pokutu (pokud řízení vede, musí alespoň sdělit s kým a za jaký delikt).

Q
Dozvíme se někde údaje o vlivech výrobků na životní prostředí a zdraví?
A

Spotřebitelské dotazy je dobré směřovat nejprve na ekologické či spotřebitelské poradny nevládních organizací. Poradí vám nejen jak šetrně prát či nakupovat, ale také jak se orientovat v informacích a značkách uváděných na výrobcích a podle toho případně volit šetrnější alternativy. Instituce jako krajská hygienická stanice, Státní zdravotní ústav nebo různé státní zkušebny jsou povinny odpovědět pouze, jestli dané zboží není škodlivé, splňuje požadavky zákona, příp. jestli v dané oblasti existuje státem uznávaná náhrada nebo výrobce (např. ekologicky šetrný výrobek, certifikáty ISO).

Q
Můžeme žádat informace o probíhajícím stavebním nebo územím řízení?
A

Správní řád a stavební zákon umožňují nahlížet do spisu jen účastníkům řízení. Přesto můžete žádat o informace o probíhajícím řízení, i když nejste jeho účastníkem. Uvedené zákony neomezují obecný přístup k informacím, proto nepožadujte nahlížení do spisu, ale přímo kopie dokumentů ve spisu ke správnímu řízení obsažených.

Q
Za jak dlouho nám informace poskytnou?
A

Všechny veřejné instituce by tak měly učinit co nejdříve, jinak nejdéle do 15 dní. Pokud se informace týká životního prostředí, lhůta může být podle zákona až 30 dní. Lhůta může být částečně prodloužena - proč ji prodlužuje a o kolik, musí úřad sdělit písemně předem (může to být v případech zvláště komplikovaných žádostí o informace, kdy úřad musí např. zpracovat rozsáhlou statistiku apod.).

Q
Co dělat, když úřad nespolupracuje, či odmítne informace poskytnout?
A

Odmítá-li úřad reagovat na telefonické a slovní dotazy, je vhodné zaslat písemnou žádost. Neodpoví-li úřad ani na dopis, stěžujte si u nadřízeného úřadu (do 30 dnů od uplynutí třicetidenní lhůty k poskytnutí informací; u informací o životním prostředí do 15 dnů). Pokud se požadované informace týkaly životního prostředí, nazvěte dopis odvoláním. Nepomůže-li ani to, můžeme zvážit možnost žalovat postup úřadů u správního soudu.

Pokud úřad odmítne informace poskytnout,  musí takové rozhodnutí vydat písemně a uvést v něm, z jakého zákonného (tedy někde v zákonech napsaného) důvodu to udělal. Pokud s rozhodnutím nesouhlasíte, můžete se písemně odvolat na adresu téhož úřadu, který vám informace odmítl vydat.

Q
Jak postupovat, když dostaneme jen část požadované informace?
A

I o sebemenším nevyhovění žádosti musí úřad vydat rozhodnutí. Pokud "zapomene" poskytnout část požadovaných informací, je to důvodem ke stížnosti nebo odvolání.

Úřad má možnost poskytnout informace po vyloučení právem chráněných údajů - zkrátka třeba začerní některé pasáže při poskytování kopie listiny. I o tomto neposkytnutí musí vydat písemné rozhodnutí. Proti němu se můžete odvolat.

Q
Co máme do odvolání psát, zvládneme to?
A

Především popište, kdo jste (jméno, datum narození, adresu/název, IČ, adresu), a co se stalo. Uveďte, jaké rozhodnutí o odmítnutí informací chcete nechat zrušit a proč. Pro odmítnutí buď není žádný zákonný důvod (nebo ho ani úřad neuvedl), anebo uváděný důvod "nesedí" na vaši žádost.

Q
Můžeme se o informace soudit?
A

okud vám nevyhověl ani odvolací orgán, můžete se obrátit se žalobou na správní soud. Žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího orgánu. V prvním stupni jsou příslušné krajské soudy, v jejichž obvodu má sídlo odvolací orgán, jehož rozhodnutí musíte napadnout. O kasační stížnosti (opravný prostředek proti rozhodnutí krajského soudu) rozhoduje Nejvyšší správní soud v Brně.

V prvním stupni není povinností mít advokáta. V každém případě zaplatíte soudní poplatek 2 000 Kč (který ovšem můžete "vyhrát" zpátky).

Q
Mohu se ptát i zahraničních úřadů?
A

Aarhuská úmluva o svobodném přístupu k informacím se vztahuje také na instituce Evropské unie (Evropskou komisi a Evropský parlament, ale např. i na Evropskou investiční banku apod.), které jsou financovány z daní občanů. Komunikace s nimi by měla být možná i v českém jazyce. V případě tohoto typu dotazů je možné se obrátit také na informační středisko EU v Praze.

IPPC - integrovaná prevence

Q
IPPC: Na jaké podniky se zákon vztahuje?
A

Zákon neplatí pro všechny průmyslové či zemědělské provozy. Přesný výčet typů činností, která podléhají integrované prevenci, najdete v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci (č. 76/2002 Sb.). Provozy jsou rozděleny do kategorií: energetika, výroba a zpracování kovů, zpracování nerostů, chemický průmysl, nakládání s odpady a ostatní zařízení (např. povrchová úprava látek, výroba uhlíku apod.).

Integrované povolení se vydává pro tzv. zařízení – pro jeden velký podnik tak může být vydáno několik integrovaných povolení, například zvlášť pro výrobu a zvlášť pak pro energetický provoz zásobující podnik. Integrované povolení potřebují například velké chemičky, hutě, elektrárny a spalovny komunálních odpadů. Patří sem však také papírny a zhruba 600 zařízení představují v ČR velké zemědělské a potravinářské provozy, včetně velkochovů, jatek a kafilérií.

V praxi se můžeme setkat se žádostmi o integrované povolení na nové provozy, nebo na provozy, které byly uvedeny do provozu před existencí zákona o integrované prevenci. Továrny a další zařízení uvedená do provozu před 1. lednem 2003 měla získat integrované povolení do 30. října 2007.

O vydání integrovaného povolení mohou dobrovolně požádat rovněž další provozy, kterým to zákon nestanovuje.

Q
Kdo vydává integrované povolení?
A

Integrované povolení vydávají krajské úřady. V případě provozů s negativním vlivem na životní prostředí přesahující státní hranice vede řízení Ministerstvo životního prostředí. Zveřejnění stručného shrnutí údajů ze žádosti zajišťuje krajský úřad a příslušná obec. Přehled všech záměrů naleznete v informačním systému IPPC: http://www.env.cz/ippc.

Posouzení přeshraničních vlivů může být velmi sporné. V takových případech bude nejspíše směrodatný požadavek na posuzování od okolních států. Nicméně máte-li důkazy či odborné podklady vypovídající o přeshraničním vlivu nějakého podniku a chcete prosadit vedení procesu Ministerstvem životního prostředí, pak neváhejte s předložením takových informací krajskému úřadu nebo přímo ministerstvu.

Mezi provozy s přeshraniční vlivem patří například spalovna komunálních odpadů Termizo v Liberci anebo všechny severočeské hnědouhelné elektrárny. Pokud je autorům těchto stránek známo, žádný provoz umístěný v ČR zatím v přeshraničním režimu posuzován nebyl.

Q
Co vše český zákon integruje?
A

Zákon integruje (a zároveň nahrazuje) některá povolení vydávaná podle složkových zákonů. Integrované povolení shrnuje podmínky konkrétního provozu z hlediska jeho vlivu na čistotu ovzduší, vody, půdy, na zdraví lidí (hladinu hluku, hygienické limity apod.), a další oblasti. Přesně to specifikují odstavce 4 a 5 v § 13 zákona o integrované prevenci. Níže najdete výčet povolení a souhlasů podle složkových zákonů, která lze nahradit vydáním integrovaného povolení:

  • Zákon o vodách
    Například lze nahradit povolení k vypouštění odpadních vod do vodních toků nebo k vypouštění odpadních vod obsahujících nebezpečné závadné látky do kanalizace. Přesný výčet najdete v § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon).
  • Zákon o ovzduší
    Integrovaným povolením se například nahrazují souhlasy s povolením (nikoliv umístěním) stavby zvláště velkých a středních stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. Přesný výčet najdete v § 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.
  • Zákon o odpadech
    Zejména souhlasy krajských úřadů k provozování zařízení k nakládání s odpady a vyjádření obecních úřadů obcí s rozšířenou působností ke zřízení těchto zařízení. Přesný výčet v §82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.
  • Zákon o vodovodech a kanalizacích
    Nahrazuje povolení k vypouštění odpadních vod, které vyžadují předchozí čištění, do kanalizace (dle § 18 odst. 3 ve spojení s § 39 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.
  • Lázeňský zákon
    Přesný výčet v § 37 odst. 5 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon).
  • Zákon o veterinární péči
    Závazné posudky orgánu veterinární správy, které se týkají staveb a zařízení k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty a krmivy, nebo k nakládání s konfiskáty živočišného původu. Přesněji v § 77a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon).
  • Zákon o ochraně veřejného zdraví
    Časově omezené povolení krajské hygienické stanice k provozu zdroje hluku nebo vibrací, který překračuje hygienické limity (§ 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.
Q
Musí podniky nadále dodržovat emisní limity?
A

Integrovaný přístup neumožňuje stanovení mírnějších emisních limitů, ať už jde o znečištění ovzduší, vody, škodliviny v odpadech a další oblasti. Krajský úřad může naopak pro konkrétní provoz stanovit přísnější limity, než jaké požadují složkové zákony. Při posuzování musí zohlednit i příspěvek podniku k celkovému zatížení daného regionu.

Q
Co je to nejlepší dostupná technika?
A

Uplatnění „nejlepších dostupných technik“ (BAT) je klíčovou součástí integrované prevence. BAT má odpovídat nejúčinnější existující technologii v nejpokročilejším stadiu jejího vývoje při způsobu provozování, který minimalizuje negativní vlivy na životní prostředí. Zavádění nejmodernějších technologií se kombinuje s přísnou kontrolou jejich ekologických dopadů.

Q
Jak nejlepší dostupnou techniku poznám?
A

Nejlepší dostupné techniky jsou popsány pro každé výrobní odvětví v dokumentech BREF přístupných na informačním webu IPPC: http://www.ippc.cz. Principem integrovaného povolování je posoudit provoz jako celek a zabránit přenosu znečištění mezi složkami životního prostředí. Klíčová jsou preventivní opatření a minimalizace spotřeby surovin či produkce odpadů.

Q
Kdo je účastníkem procesu IPPC?
A

Řízení se vždy účastní provozovatel zařízení, obec a kraj, na jejichž území má být zařízení umístěno, zaměstnavatelské svazy, obce a kraje, jejichž životní prostředí může zařízení ovlivnit, případně další osoby a organizace. Jednotlivci mají pouze omezené možnosti. Občanská sdružení se stanou účastníky řízení v případě, že se včas písemně přihlásí.

Q
Platí integrované povolení navěky?
A

Proces IPPC probíhá podle správního řádu. Pokud obec nebo občanské sdružení nesouhlasí s vydaným povolením, může se odvolat. Podle zákona mají podniky neustále přizpůsobovat provoz nejnovějším poznatkům. Máte-li pocit, že podmínky integrovaného povolení jsou zastaralé, vyvolejte jejich revizi. Krajský úřad musí „aktuálnost“ povolení sám o sobě přezkoumat každých osm let.

Q
Řízení o vydání IPPC je na spadnutí, nebo již probíhá.
A

Integrované povolení (IPPC z anglického Integrated pollution prevention and control) je dokument, který stanovuje podmínky provozu a kontroly velkých průmyslových podniků, nebo těch které mohou mít významný vliv na životní prostředí (velké hutě, chemičky, spalovny odpadů či skládky). V rámci integrovaného povolení se také zkoumá, zda navrhovaný proces plánuje používat nejlepší dostupné technologie v dané oblasti. To je aspekt, který zaručuje pouze integrované povolení. Žádný jiný proces nemá podmínku na osazená provozu nejlepší dostupnou technologií.

Proces IPPC je upraven zákonem 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Podrobněji v sekci K čemu je integrované povolení. Přílohou zákona o integrované prevenci je i seznam zařízení, které do režimu IPPC spadají a která nemohou bez platného IPPC fungovat. Podobně jako EIA existuje i pro IPPC veřejný online registr, kde naleznete vybrané části dokumentace. To, co se objeví v online databázi, v zásadě stačí k podání základních připomínek. Pro detailnější připomínkování a zapojení do procesu je však třeba zajít do spisu a dokumenty prostudovat podrobněji. Podrobný rozpis průběhu řízení i se lhůtami pro přihlášení je tak k dispozici na webu Arniky.

S připomínkami do řízení o IPPC se může podobně jako v případě EIA přihlásit kdokoli, tedy jak jednotlivec, tak spolek, jehož hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny. Spolky mají v řízení oproti jednotlivci silnější postavení, protože se stávají plnohodnotnými účastníky řízení. Zde odkaz na praktické informace pro připomínkování IPPC v jiné sekci webu Arniky. Připomínkování IPPC je již „vyšší aktivistická“ jedná se o velmi odborné dokumenty jejichž připomínkování vyžaduje znalost referenčních dokumentů a prostudování relevantní literatury. Proto je také dobré včas najít odborníka na dané téma, který by mohl se zpracováním připomínek pomoci. Vaší pozornosti bych doporučil část webu Arniky která se IPPC velmi důkladně a přehledně věnuje. Dalším informačním zdrojem je část webu Frank Bold věnovaná IPPC.Průmyslové podniky také poměrně často žádají o změnu svého integrovaného povolení, například dojde-li ke změně technologie nebo kapacity. S řízením o změně integrovaného povolení se asi setkáte častěji než s vydáváním IPPC nového. O změnu IPPC žádá provozovatel stávajícího provozu a účast veřejnosti v tomto řízení je upravena stejně, jako při vydávání povolení nového.

EIA

Q
Co je to EIA?
A

EIA – Environmental Impact Assesment je proces, v rámci kterého se posuzuje vliv záměru (stavby, technologie či činnosti) na zdraví a životní prostředí. EIA je předstupeň pro udělení stavebního povolení u projektů, které by mohly mít negativní dopad na životní prostředí. Proces EIA vede Krajský úřad nebo Ministerstvo životního prostředí. Proces EIA je v ČR upraven zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí – zákon 100/2001 Sb.. Tento zákon prochází úpravami a aktualizacemi, kdy se mění například lhůty pro podání připomínek k jednotlivým fázím procesu. Doporučujeme se proto seznámit s aktuální verzi zákona. Podrobněji se problematice procesu EIA věnuje organizace Frank Bold.

Q
Které záměry musí projít procesem EIA?
A

Proces EIA je v ČR upraven zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí – zákon 100/2001 Sb.. V příloze tohoto zákona (Kategorie I) jsou definovány záměry, které vždy musí projít tímto procesem. Patří sem například trvalé nebo dočasné odlesnění nebo zalesnění nelesního pozemku o ploše nad 25 ha, přehrady, letiště, dálnice, doly.

V Kategorii II téhož zákona jsou pak vyjmenovány záměry, které musí absolvovat tzv. zjišťovací řízení, v rámci kterého se rozhoduje, zda následně bude záměr posuzován dle procesu EIA či nikoliv. Najdeme zde například trvalé nebo dočasné odlesnění nebo zalesnění nelesního pozemku na ploše od 5 do 25 ha, různé průmyslové provozy, golfová hřiště nad 1 ha.

Proces EIA je v ČR upraven zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí – zákon 100/2001 Sb.. Tento zákon prochází úpravami a aktualizacemi, kdy se mění například lhůty pro podání připomínek k jednotlivým fázím procesu. Doporučujeme se proto seznámit s aktuální verzi zákona. Podrobněji se problematice procesu EIA věnuje organizace Frank Bold.

Q
Mohu proces EIA ovlivnit?
A

V zákonem daných lhůtách může každý zasílat svá vyjádření v jednotlivých fázích procesu EIA. Tato vyjádření mohou ovlivnit závazné stanovisko. Své vyjádření k oznámení, dokumentaci či posudku může podat jednotlivec nebo spolek v zákonem stanovených lhůtách. (do 20ti dnů od vydání oznámení, do 30 ti dnů od zveřejnění dokumentace či posudku. Tyto lhůty vycházejí ze zákona 100/2001 Sb.., jsou platné k 1. 3. 2017. ). Vyjádření je potřeba podat písemně či elektronicky na odbor životního příslušného krajského úřadu. Stanovisko EIA lze napadnout v tzv. navazujících řízeních. Pro více informací navštivte stránky organiza Frank Bold, která se těmto procesům věnuje podrobněji.

Q
Jak se dozvím o procesu EIA?
A

Jednotlivé fáze k procesu jsou oznamovány na úřední desce krajského úřadu a také na stránkách http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr

Q
Jak probíhá proces EIA?
A

Proces EIA má tyto fáze:

Oznámení

Ten, kdo hodlá provést záměr (zpravidla Investor) předkládá oznámení záměru příslušnému úřadu – krajskému úřadu či Ministerstvu životního prostředí (dle rozsahu záměru).

Úřad je povinen toto zveřejnit na své úřední desce, kde se postupně vyvěšují i další dokumenty související s procesem EIA. Oznámení se také objeví v informačním systému EIA http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr

Zjišťovací řízení

Úřad posuzuje, zda záměr bude dále podléhat procesu EIA či nikoliv. V kladném případě následují další fáze.

Dokumentace

Investor si nechává zpracovat autorizovanou osobou dokumentaci, ve kterých jsou hodnoceny vlivy záměru na jednotlivé složky životního prostředí v daném místě.

Posudek

Úřad nechává zpracovat nezávislou autorizovanou osobu posudek dodané dokumentace a všech podaných připomínek k dokumentaci. Posudek stejně jako informace o veřejném projednání musí být zveřejněna na úřední desce a to nejméně 5 dní před jeho konáním.

Veřejné projednání

Závazné stanovisko

Závazné stanovisko vydává příslušný úřad, je podkladem pro navazující řízení (zpravidla stavební či územní).

Podrobněji se procesu EIA věnuje organizace Frank Bold Frank Bold.

 

Územní plánování

Kde zjistit informace o územním plánu?

Územní plán obce musí být veřejně přístupný na obecním úřadě. „Zásady územního rozvoje“ pro určitý kraj musí být dostupné na příslušném krajském úřadě (zpravidla odboru územního rozvoje). Řada dokumentů je dnes dostupná na internetových stránkách jednotlivých obcí a krajů.

Jaké jsou typy plánovacích dokumentů?

Územní rozvoj celého státu vymezuje „politika územního rozvoje“, kterou zpracovává Ministerstvo pro místní rozvoj a schvaluje vláda. Každý kraj pak musí mít „zásady územního rozvoje“, jednotlivé územní plány zpracovávají obce. Zvláštním typem je „regulační plán“ (podrobný dokument pro konkrétní malé území, např. památkovou rezervací apod.).

Jak probíhá příprava územního plánu?

Územní plány připravují odbory obecních nebo krajských úřadů ve spolupráci s odbroníky na územní plánování a schvalují je zastupitelstva. Příprava probíhá v několika fázích. Nejprve se připraví zadání, pak první verze návrhu a nakonec druhá verze návrhu. O všech fázích musí rozhodnout zastupitelstvo a ke každému mezistupni je možné podávat připomínky, někteří (vlastníci a zástupce veřejnosti) mohou podávat i námitky. Proces územního plánování je dlouhý a ve větších městech trvá obvykle několik let, v menších obcích samozřejěm kratší dobu.

Jak se zúčastnit schvalování?

„Námitky“ k územnímu plánu mohou podat pouze vlastníci nemovitostí, které budou nějakým způsobem novým územním plánem dotčené (třeba se zvýš hluk, zatížení území, zničí se významná zeleň) a zástupce veřejnosti. Toho může zmocnit určitý počet obyvatel obce, kteří chtějí, aby hájil jejich zájmy. Obce, občané a spolky mohou vznést jen „připomínky“, jež nemají takovou váhu. Důležité je podávání písemných připomínek ve všech fázích a aktivní účast na veřejných projednáních.

Musí mít obec územní plán?

Ne, nemusí. Ale je to pro obce jsitě lepší - vědí, jak se budou rozvíjet. Pokud už obec územní plán má a přijala ho před rokem 2007 (podle starého stavebního zákona), musí ho přepracovat nebo schválit plán nový. To vše do 31. 12. 2020, jinak staré plány nebudou platit.

Jak lze územní plán změnit?

Každé čtyři roky musí probíhat vyhodnocení naplňování územních plánů, obce musí podle potřeby zajistit jejich aktualizaci. Kromě toho probíhají v řadě měst průběžné změny územního plánu, které mohou mít značné dopady. Územní plán je proto třeba stále sledovat. O všech změnách rozhoduje zastupitelstvo obce. Změny musí být předem ohlášeny na úředních deskách a lze k nim vznášet připomínky. Schvalování změn má stejné fáze jako schvalování nového územního plánu.

Do jaké míry je územní plán závazný?

Územní plán je hlavním podkladem pro vydávání územních rozhodnutí a stavebních povolení pro konkrétní stavby. Úřady nemohou vydat povolení pro stavbu nebo činnost, která je v rozporu s územním plánem (např. výstavbu domů v parku). Investoři se však mohou pokusit prosadit změnu. Záměrům vymezeným v územním plánu je obtížné zabránit.

Lze se proti územnímu plánu bránit?

Ano, proti schválenému územnímu plánu nebo jeho části je možné podat žalobu. Může ji podat vlastník nemovitosti, spolek, zástupce veřejnosti a v Praze městská část.

 
Kde hledat informace?

Portál Ministerstva pro místní rozvoj obsahuje informace o procesu územního plánování, územní plány obcí i zásady rozvoje krajů a také informace o projednávaných změnách.
http://portal.uur.cz.

Kde hledat informace?

Portál Ministerstva pro místní rozvoj obsahuje informace o procesu územního plánování, územní plány obcí i zásady rozvoje krajů a také informace o projednávaných změnách.
http://portal.uur.cz. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz? Navštivte stránky Arniky věnované procesu EIA, případně nám zašlete svůj dotaz prostřednictvím našich stránek.


Chystáte se psát úřední dopis?

Nebo petici či stanovy občanského sdružení a nevíte, jak na to? Pro inspiraci a zjednodušení Vaší práce můžete využít námi připravená vzorová úřední podání.

Chcete se seznámit s plným zněním zákonů?

Stáhněte si znění zákonů souvisejících s ochranu životního prostřed z našeho výběru, případně hledejte na portálu veřejné správy.

Hledáte adresu nebo telefonní spojení na konkrétní úřad?

Podívejte se do adresáře veřejné správy.

Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz?

Pak můžete využít webové portály jiných organizací poskytujících poradenství, nebo nám svůj dotaz zaslat prostřednictvím internetu.