Studie ukazuje, že pokud se budou chtít České Budějovice v míře třídění odpadu přiblížit Písku a naplňovat tak cíle POH (Plánu odpadového hospodářství) Jihočeského kraje a Českých Budějovic a snížit ekonomickou zatíženost města současným systémem odpadového hospodářství, neobejdou se bez ambiciózních projektů zahrnujících moderní zařízení na svoz, shromažďování, třídění a úpravu odpadu. Studie ve svých závěrech dále konstatuje, že se České Budějovice v budoucnosti neobejdou bez fungující sítě sběrných dvorů a moderní linky na dotřídění odpadu, která zajistí bezproblémový odbyt odpadové suroviny.

Rozdíly v používaných technologiích se podle Strakové významně promítají i do financování. „Zatímco České Budějovice musí na nakládání s odpady doplácet, písecký systém dotace z městského rozpočtu nepotřebuje. Projekty třídících a dotřiďovacích linek jsou totiž financovány za spoluúčasti státu a další možnosti plynou z grantů Evropské unie,“ vysvětluje autorka studie.

Podle Arniky je důležitá také osvěta, která zajistí informovanost obyvatel a povede k navýšení míry třídění odpadu ve městě. „V Písku byla zahájena intenzivní informační a osvětová činnost již na konci 90.let, zatímco České Budějovice začaly lidem vysvětlovat význam třídění odpadů až v roce 2005. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že pro zvýšení výkonnosti recyklačního systému města nebo obce jsou nejzásadnějšími faktory informační a osvětová činnost, technologie sběru odpadu a technologie (efektivnost) shromažďování a třídění odpadu pro pozdější zpracování,“ říká Jitka Straková.

Studie Arniky odhalila také významné rozdíly v nakládání s odpady v obou městech. Zatímco v Českých Budějovicích jsou odpady volně sypány na nákladní auto, v Písku je lisují již během svozu. Na českobudějovické skládce se pak odpady třídí ručně, kdežto písecká je vybavena dotřiďovací linkou.