Výzva SCHP ČR

Adresát:

Ing. Pavel Švarc, CSc., MBA

Svaz chemického průmyslu ČR

Dělnická 12

170 00 Praha 7

V Praze, dne 14. prosince 2011

Výzva Svazu chemického průmyslu České republiky: Neútočte na Integrovaný registr znečišťování, nesnažte se tajit informace o chemických látkách vypouštěných do životního prostředí!

Vážený pane prezidente Svazu chemického průmyslu České republiky (SCHP ČR),

Vyzýváme Vás jako zástupce SCHP ČR, abyste se nebál přístupu veřejnosti k informacím o toxických látkách vypouštěných průmyslovými provozy v podobě a rozsahu, v jakém je v současnosti v České republice poskytuje Integrovaný registr znečišťování (IRZ) již sedmým rokem. 

Svojí snahou omezit rozsah ohlašování látek v přenosech odpady a omezit rozsah subjektů, které do IRZ ohlašují, jak to navrhuje i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR podporujete de facto ztrátu více než poloviny údajů z registru. Svaz chemického průmyslu tím podporuje také omezení práva veřejnosti na informace o životním prostředí. Práva, které je jedním ze základních práv občanů našeho státu zaručeno českou ústavou.

SCHP ČR se svojí snahou o seškrtání IRZ řadí ke konzervativní části průmyslové lobby, která vidí v informovaných občanech nepřítele. Tato část průmyslu si neuvědomuje, že registry znečišťování, ať už se jmenují Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) jako v Evropě anebo Toxic Release Inventory (TRI) jako v USA, průmyslu pomáhají k úsporám a k vylepšení jeho jména u veřejnosti. Zcela odlišný přístup zvolily například firmy Xerox či Toshiba a přijaly registr znečišťování jako výzvu ke zlepšení svých výrobních postupů a technologií. Toshiba si sama stanovila cíle ke snížení úniků toxických látek a o jejich dosažení informuje aktivně veřejnost. Můžete se o tom přesvědčit na internetu této společnosti.

Díky IRZ má nejen veřejnost, ale i státní správa a samospráva, k dispozici podrobné informace o tom, kolik toxických či jinak škodlivých látek ročně vypouští konkrétní průmyslový či zemědělský provoz do ovzduší, vody a půdy a jaké látky předává dále v odpadech a odpadních vodách. Tyto informace jsou velmi specifické a nelze je mnohdy dohledat z jiných zdrojů. V mnoha regionech pomohly data z IRZ motivovat samotné ohlašovatele ke snížení znečištění.

Různé podniky na základě IRZ dobrovolně zlepšily své technologie  a získaly tak dobré jméno u veřejnosti a výhodu na trhu. Můžeme tedy i na příkladech z České republiky sledovat pozitivní efekt IRZ na snižování zátěže životního prostředí, ale zároveň jako nástroje přinášejícího firmám úspory a rozvoj. Stejnou zkušenost mají všechny státy, které tento systém, ovšem v jeho úplné podobě, zavedly. Naopak "seškrtání" registru by vedlo spíše ke snížení konkurenceschopnosti podniků v rámci Evropy, kde v řadě zemí platí přísnější normy než u nás a k regulaci škodlivin dochází jen jinými legislativními nástroji než je IRZ.

Díky IRZ má Česká republika také účinný nástroj pro sběr dat důležitých pro kontrolu naplňování mezinárodních úmluv z oblasti životního prostředí, k jakým patří například Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách (POPs). V rámci plnění této mezinárodní úmluvy se mimo jiné České republika zavázala k dalšímu rozvíjení IRZ a nikoliv k jeho oklešťování, což by se stalo v případě omezení dat o obsahu toxických látek v odpadech a také omezení povinnosti hlásit data o únicích toxických látek ze všech druhů průmyslových činností.

Zachování IRZ v nynějším rozsahu doposud podpořilo více než 130 starostů a zastupitelů obcí ČR a čtyři desítky českých i zahraničních nevládních organizací.

Je to tedy na vás, zda se přidáte k pokrokovější části průmyslu anebo budete dále bojovat za omezení práva obyvatel ČR. Neudělá Svazu chemického průmyslu ČR lepší jméno politika otevřeného informování veřejnosti, jak o toxických látkách v odpadech, tak o množství vypouštěných nebezpečných látek ze všech typů průmyslových výrob? Žádáme Vás, pomozte zachovat rozsah IRZ, pomůžete tím rovněž zachovat dobré jméno českého průmyslu ve světě.

Za sdružení Arnika

Ing. Jana Altunkaya, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů

RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady a člen Výkonné rady sdružení Arnika