Založte spolek

Připravuje se v okolí Vašeho bydliště výstavba nové silnice? Má se otevírat nový lom, budovat chemický závod, spalovna nebo skladiště nebezpečných látek? Chystá se otevření skládky odpadů? Bojíte se, že tento projekt poškodí životní prostředí, že bude mít negativní vliv na okolní krajinu a život lidí v ní? Chystají se ve Vaší ulici vykácet všechny stromy? Nevíte, jak nebezpečí odvrátit? Nezaručujeme, že se podaří. Ale pro začátek: založte spolek.

Spolek může být efektivním prostředkem k odvrácení projektu, který hrozí poškozením nebo negativním ovlivněním životního prostředí, nebo k úpravám projektu tak, aby se jeho negativní dopady na životní prostředí minimalizovaly. Spolek má totiž právo - při splnění určitých podmínek - vystupovat jako plnoprávný účastník úředních procesů, při nichž se rozhoduje o povolení či zamítnutí každého záměru. Spolek může uplatnit své připomínky, námitky a požadavky stejně jako obec nebo vlastník sousedního pozemku. Prostřednictvím spolku můžete samozřejmě nejen oponovat škodlivým záměrům, ale také realizovat projekty, které přinesou širšímu okolí užitek. Hlas spolku má mnohem větší váhu, než hlasy jednotlivých lidí. Mimo jiné může spolek žádat na činnost, která je veřejně prospěšná, granty nadací či příspěvky mezinárodních i tuzemských institucí.

Činnost spolků se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Vznik a fungování spolku

Právní úprava spolků je založena na široké dispozitivnosti – spolky si mohou zvolit pravidla fungování odchylně od většiny pravidel nového občanského zákoníku (pokud ovšem tento zákon nestanoví, že se od určitých pravidel odchýlit nelze).

Nový občanský zákoník potvrzuje základní zásadu sdružování - k účasti ve spolku nesmí nikdo být nucen a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho.  S novými pravidly přichází také povinnost, aby název spolku obsahoval slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“. Spolky musí vykonávat tzv. hlavní činnost, kterou může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže.  Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.

Spolek mohou založit alespoň tři osoby vedené společným zájmem (a současně platí, že již existující spolky mohou vytvářet nové spolky jako svoje svazy).  Spolek lze založit i usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku. Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí. Není-li spolek do veřejného rejstříku zapsán do třiceti dnů od podání návrhu na zápis a není-li v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do veřejného rejstříku třicátým dnem od podání návrhu.

Každý spolek musí mít stanovy, které by měly upravovat základní pravidla fungování spolku, pokud je tedy chtějí členové spolku upravit výslovně nebo pokud se chtějí odchýlit od nového občanského zákoníku tam, kde to právní úprava umožňuje.

Nový občanský zákoník upravuje taktéž pravidla pro členství ve spolku. Kromě oné obecné maximy, že nikdo nesmí být nucen ke členství ve spolku, jsou stanovena pravidla také pro vznik a zánik členství nebo pro vedení seznamu členů spolku. Důvodová zpráva říká, že „členství ve spolku má povahu osobního poměru, vyloučeného z přechodu v rámci právního nástupnictví. Ke vzniku členství může dojít dvěma způsoby: zvláštním způsobem vzniká členství u zakládajících členů spolku, u nichž se nevyžaduje, aby podávali členskou přihlášku. Za trvání spolku však členství v něm může vzniknout na základě podání a přijetí členské přihlášky. Ze způsobů zániku členství upravuje osnova vystoupení, vyloučení a zánik členství pro neplacení členského příspěvku.“ 

Každý spolek musí mít svoje statutární orgány, kterými jedná navenek, ve styku s třetími osobami. Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovolně, nevzbudí-li tím klamný dojem o tom, jakou mají tyto orgány povahu. Stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda). Neurčí-li stanovy jinak, volí a odvolává členy statutárního orgánu nejvyšší orgán spolku.

Který orgán je nejvyšším orgánem spolku, by měly taktéž určit stanovy. Pokud to neobsahují, je tímto orgánem členská schůze (musí se sejít alespoň 1x do roka). Jejím úkolem především bude určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost dalších orgánů spolku i jejich členů a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho přeměně. Zasedání členské schůze se může účastnit každý člen a může také požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze.

Po zápisu spolku do rejstříku by měla být svolána členská scůze (nebo jí obdobný nejvyšší orgán, název členská schůze není povinný). Na této schůzi by měla proběhnout volba orgánů spolku (zejm. předsedy nebo výboru) podle požadavků stanov.

Z této schůze je nezbytné pořídit podrobný zápis obsahující prezenční listinu. Tento zápis bude mj. sloužit jako doklad pro osoby oprávněné jednat podle stanov jménem sdružení, jímž budou prokazovat (vůči úřadům apod.), že byly řádně do svých funkcí zvoleny a že jsou skutečně jménem sdružení oprávněny jednat. Ze zápisu musí být především patrné, kdo zasedání svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaké případné další činovníky členská schůze zvolila, jaká usnesení přijala a kdy byl zápis vyhotoven.

Členské schůze se musí konat pravidelně, v souladu se stanovami, nejméně však jednou za rok. Na schůzích se obyvkle volí nové nebo se potvrzuje stávající předsednictvo či jiné orgány, jimž vypršelo funkční období, schvaluje se finanční zpráva apod.

Členských schlzí se nemusí členové účastnit osobně, stanovy mohou upravit, že se bude hlasovat kupř. e-mailem nebo přes skype.

Zánik spolků

Spolek zaniká několika způsoby – dobrovolně nebo rozhodnutím soudu. V první řadě se budeme věnovat zániku z rozhodnutí soudu. Soud zruší spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez takového návrhu v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn. Typicky jde o situace, kdy spolek vykonává zakázanou činnost, nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo brání členům ze spolku vystoupit.

Pokud se ruší spolek s likvidací, musí být ustanoven likvidátor, jehož úkolem je sestavit soupis jmění a zpeněžit likvidační podstatu v rozsahu, který je nezbytný pro splnění dluhů. Do budoucna budou moci spolky se statutem veřejné prospěšnosti ve stanovách určit, jak naložit s likvidačním zůstatkem. Pokud to není možné, nakládá se s ním obdobně nebo se předává obci.
Spolky mohou také zaniknout dobrovolným rozhodnutím, a to fúzí dvou a více spolků v jeden. Zúčastněné spolky zveřejní nejméně třicet dnů před zasedáním členské schůze společné oznámení, v němž uvedou, jakých spolků se fúze týká a jaký spolek se stane nástupnickým spolkem. Fúzi musí schválit členská schůze všech spolků. Fúze se zapisuje do veřejného rejstříku.

Je také možné, aby se spolek rozdělil.

Soudní ochrana směřující k důsledkům činnosti spolku

„Významnou proměnou prochází oblast soudní ochrany. V současnosti § 15 zákona o sdružování občanů umožňuje dovolat se určení, že rozhodnutí občanského sdružení je v rozporu se zákonem nebo stanovami. Tuto možnost však mají de lege lata jen členové spolku (popřípadě ti, kdo byli ze sdružení vyloučeni a domáhají se určení, že se tak stalo protiprávně a jejich členství nadále trvá).“  (1) Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

Soud však nemusí vyslovit neplatnost takového rozhodnutí spolku, a to v případě, kdy by nedošlo „k podstatnému zásahu do práva třetí osoby nabytého v dobré víře, nebo pokud porušení práva ze strany spolku nemá závažné důsledky a je v zájmu spolku, aby neplatnost nebyla vyslovena. Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.“(1)

Nový občanská zákoník také umožňuje, aby ten, kdo osvědčí právní zájem zrušení spolku soudem, protože nesplňuje podmínky stanovené novým občanským zákoníkem (§ 172).

 

Poznámky:

1) V podrobnostech BENÁK, Jaroslav, Miloslav HRDLIČKA a Kateřina RONOVSKÁ. Nástroje nového občanského zákoníku směřující ke zvýšení důvěryhodnosti spolků v očích donorů a dalších subjektů. In Žatecká, Eva. Cofola 2012 Sborník příspěvků z mezinárodní konference pořádané Právnickou fakultou Masarykovy univerzity 17. – 19. 5. 2012 v Brně – the conference proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2012. s. 55-60, 6 s. ISBN 978-80-210-5929-0.)