Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

„Zásady“ jsou územním plánem pro Prahu na úrovni kraje a vymezují především veřejně prospěšné stavby a opatření, kvůli nimž lze vyvlastňovat. Stanovuje rozvojové oblasti pro stavby či infrastrukturu, které zasahují více městských částí nebo jsou významné pro celou Prahu – rozvoj všech druhů dopravy, nové obytné a průmyslové čtvrti, ale i plochy zeleně a rekreace.

Stavební zákon rozlišuje několik typů územních plánů („územně plánovacích dokumentací“) uspořádaných hierarchicky. To znamená, že celostátní územní plán je závazný pro krajský, ten zase pro obecní a ještě podrobněji může nadřazené plány rozpracovávat tzv. regulační plán.

Přehled aktuální situace pro Prahu naleznete na jiné stránce.

Fáze projednávání zásad

Zásady územního rozvoje se zpracovávali ve dvou fázích. Magistrát připravil na základě rozhodnutí zastupitelstva Prahy zadání ZÚR (2007). V další fázi zpracoval magistrát návrh ZÚR, poté je upravil podle připomínek dotčených orgánů veřejné správy, Středočeského kraje a sousedících obcí (2008). Veřejné projednání proběhlo v létě 2009, kdy veřejnost vznášela své připomínky a námitky.

K „zásadám“ bylo ustaveno 8 zástupců veřejnosti. Těmi se stali jednotlivci a občanská sdružení, která získala více než 500 podpisů občanů pod hromadné námitky. Zástupci mohou nadále podepsané Pražany zastupovat a vyjednávat s magistrátem o konečné podobě ZÚR.

Podle stavebního zákona je možné návrh ZÚR na základě připomínek přepracovat a zopakovat veřejné projednání, ale magistrát pravděpodobně předloží dokument ke schválení zastupitelstvu Prahy ještě do konce roku 2009 v nezměněné podobě. Zastupitelstvo bude na svém jednání muset rozhodnout o námitkách vlastníků dotčených nemovitostí a zástupců veřejnosti. Poté vydá ZÚR formou tzv. opatření obecné povahy (informace o vydání bude zveřejněna na úřední desce magistrátu).

Jak se bránit proti zásadám?

Vydané Zásady územního rozvoje Prahy lze napadnout žalobou u Nejvyššího správního soudu v Brně. Je to jediný způsob, jak se lze proti podobě dokumentu bránit. Žalobu může podat:

• zástupce veřejnosti – pokud bylo porušeno jeho procesní právo při projednávání ZÚR,
• vlastník nemovitosti v Praze, který připomínkoval návrh ZÚR – pokud bylo dotčeno jeho vlastnické právo,
• městská část Prahy – pokud bylo porušeno její právo.

Vliv zásad na životní prostředí

Zároveň od roku 2007 probíhala procedura posouzení vlivů ZÚR na životní prostředí (tzv. proces SEA). V jejím závěru bylo vydáno Ministerstvem životního prostředí stanovisko, které doporučuje do ZÚR zakotvit zásadní omezení pro některé záměry:

• lépe chránit zeleň na území Prahy, protože má významný podíl na snižování zdraví nebezpečné prašnosti způsobené např. silniční dopravou,
• podporovat návrat zeleně do vnitrobloků domů a chránit plochy pro plánované „zelené klíny“, které by mohly v budoucnu utvořit prstenec zeleně kolem Prahy,
• stanovit přesnější kritéria pro zachování lokality Trojmezí pro rekreaci a zeleň,

• dát přednost severní variantě Ss Pražského silničního okruhu v severozápadní části Prahy, která neprochází přes obydlené území Suchdola a cenné přírodní oblasti,
• dokončit proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) u nové vzletové dráhy na letišti v Ruzyni a případnou stavbu realizovat pokud budou dodrženy hlukové a emisní limity,

• nebudovat logistická centra, která přivedou do Prahy další, zejm. kamionovou, dopravu,

• přednostně využívat ke stavebnímu rozvoji nevyužívané plochy, chránit zemědělský půdní fond a podporovat přestavby v zastavěném území města,

• chránit evropskou soustavu přírodních území Natura 2000 zejména před záměry v blízkosti letiště v Letňanech, u plánované vysokorychlostní železniční trati (VRT) v tunelu pod letištěm v Letňanech a VRT v Klánovickém lese.

Co bude následovat po schválení?

Po schválení ZÚR bude muset magistrát zastupitelstvu Prahy každé 2 roky předložit zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje. Na základě této zprávy může zastupitelstvo rozhodnout o případně změně zásad nebo pořizování zásad nových.