en ru

Zvukové a obrazové záznamy z veřejných jednání a zasedání zastupitelstev

Zvukový nebo obrazový záznam může být mnohdy jediným dokladem toho, jak skutečně probíhalo veřejné projednání územního plánu nebo zasedání zastupitelstva. Tyto záznamy pořizují buď samy obce, kraje či úřady, nebo si průběh jednání nahrává přítomný občan. S pořizováním záznamů může vyvstat otázka, jestli je jejich pořizování v pořádku s ohledem na ochranu osobních údajů.

V každém případě však platí, že každý má právo si záznam pořizovat anebo žádat poskytnutí jeho kopie od úřadu. Pokud by záznam snad obsahoval nějaké osobní údaje, musel by je úřad odstranit a následně poskytnout „vypípaný“ záznam.

Pořizování vlastních zvukových záznamů

Každý, kdo se účastní zasedání zastupitelstva nebo veřejného projednání územního plánu a podobných veřejných jednání, má možnost přinést si svůj diktafon nebo telefon a celé jednání si nahrát. Pokud to zastupitelé nebo úředníci umožní, může včas informovat přítomné, že si jednání nahrává nebo můžete kupř. informaci vyvěsit na vstupní dveře.  Nahrávat však můžete i bez tohoto výslovného upozornění.

Zastupitelstvo nemůže takové nahrávání nijak zakázat, to potvrdil i veřejný ochránce práv, podle kterého zastupitelstvo však není oprávněno (v jednacím řádu, ani konkrétním usnesením) zakázat pořizování obrazových a zvukových záznamů, pokud jeho pořizováním nedochází k rušení zasedání, neboť by porušilo ustanovení Čl. 4 odst. 1 Listiny základních práva svobod, dle kterého povinnosti mohou být ukládány pouze toliko na základě zákona a v jeho mezích.“ (veřejný ochránce práv, vyjádření sp. Zn.: 3454/2007/VOP/ZS, 2008).

Pokud si občan ponechá záznam jenom pro sebe, např. pro přípravu podkladů, nenakládá s osobními údaji a nemá povinnosti podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů pokud by se ale rozhodl záznam zveřejnit, kupř. na webových stránkách místního občanského sdružení, měl by ho upravit, zejm. by měl odstranit jméno, příjmení a popř. i jiné osobní údaje, který by na záznamu zazněly. Jméno a příjmení sice samo o sobě nemusí být osobní údaj, ale ve spojení s hlasem mohou už představovat projev osobní povahy. Veřejný ochránce práv ve zmíněném vyjádření upozorňuje na to, že „však třeba brát do úvahy i zmiňované znění ustanovení 12 občanského zákoníku poskytující ochranu subjektivním soukromým právům (podle 11 občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy, viz také Čl. 10 Listiny základních práv a svobod). Z toho pak vyplývá, že občanu nelze zakázat pořizovat si obrazový a zvukový záznam na zasedání zastupitelstva, neruší-li průběh a účel zasedání. On sám by si však měl být také vědom své povinnosti respektovat práva na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku, tzn., že natáčí (může natáčet) i projevy osobní povahy, a že tak může činit jen se souhlasem osoby, jejíž projev má být zaznamenáván.“

K obdobnému závěru dospěl i Městský soud v Praze (č.j. 8 A 316/2011-47, 2012), podle kterého „se projevy těchto soukromých osob stávají součástí zasedání zastupitelstva obce Pletený Újezd a ztrácejí tak status projevů osobní povahy, na něž by se vztahovalo ust. § 11 a § 12 občanského zákoníku.“ Dokonce i Úřad pro ochranu osobních údajů se přiklonil k tomu, že se si každý pro svoji potřebu může pořídit záznam a že „pokud si občan na zasedání zastupitelstva pořizuje zvukový záznam, tedy včetně osobních údajů, které jsou během zasedání zmíněny, a tento záznam si doma poslechne a osobní údaje v něm obsažené vymaže, potom na jeho jednání zákon o ochraně osobních údajů nelze aplikovat. Jsou-li potom ze záznamu, který je umístěn na internet či jinak zveřejněn, veškeré osobní údaje vymazány, nelze hovořit o zpracování osobních údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů a tento právní předpis se na dané konání nevztahuje.“

Poskytování zvukových záznamů jako informací

Druhou rovinou je poskytování zvukových nebo obrazových záznamů, které pořizuje úřad, jako informací na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zvukový nebo obrazový záznam je bezpochyby informací, což vyplývá už z § 3 odst. zákona o svobodném přístupu k informacím. Ten říká, že informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Nepochybně je povinností úřadů záznamy, po příp. odstranění osobních údajů, poskytovat. Není možné odmítnout poskytnout záznam jako celek jen proto, že v něm zaznívají nějaké osobní údaje. Toto stanovisko podpořil nejen Městský soud v Praze ve svém dalším případu (č.j. 7A 280/2011 – 77), který zdůraznil, že „nespatřuje žádnou technickou překážku k provedení odstranění osobních údajů týkajících se konkrétních osob jejich odstraněním ze zvukového záznamu. Procesní obrana žalovaného ve smyslu možného znehodnocení záznamu pro účely vyžadovaného pořízení zápisu vykazuje prvky svévole, neboť předmětem žádosti nebylo poskytnutí originálního záznamu, nýbrž přirozeně jeho kopie, tvrzené znehodnocení záznamu jako takového je vyloučeno.“ Podobný výklad dlouhodobě zastává Ministerstvo vnitra.

S posledně uvedeným také souvisí povinnost úřadu záznam uchovávat v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a v souladu se skartačními řády, a to i po dobu několika let. To potvrdil i Úřad pro ochranu osobních údajů: „každá písemná, obrazová, zvuková nebo jiná zaznamenaná informace, ať již v podobě analogové či digitální, která byla vytvořena původcem nebo byla původci doručena. (…) Z uvedeného tedy vyplývá, že pořízený záznam bych měl uchovat v archivu úřadu po dobu deseti let a následně by měl přejít – být předán k další archivaci(…). Skartací záznamu … mimo uvedený režim, dojde k porušení archivního zákona – možné sankce § 73 odst. 1 téhož zákona.“.

Pokud by snad úřad záznam zničil poté, co byla podána žádost o informace, jedná se o nesprávný úřední postup.

Zveřejňování záznamů na webových stránkách úřadu

Odlišným problémem je zveřejňování pořízených záznamů přímo na webu obce nebo vysílání online záznamů. Toto online vysílání by nemělo působit žádné větší problémy, neboť na přímé přenosy se tedy nevztahují povinnosti podle zákona o ochraně osobních údajů. Nejde totiž o o zpracování osobních údajů, mimo jiné pro absenci prvku systematičnosti zpracovávání osobních údajů osob, které jsou zabírány nahodile.

Jinak tomu je u zveřejňování záznamů z prošlých jednání. Pokud je záznam pořízen pro danou obec obvyklým, v souladu s jednacím řádem zastupitelstva, není zveřejnění záznamu nepřiměřeným postupem, naopak zveřejnění jednání zastupitelstva přispívá k poskytnutí úplné a autentické informace, protože jenom audiovizuální záznam je přesným a úplným zachycením situace, která byla veřejná a přítomný mohl být kdokoli, nejen občan obce, stejně jako záznamy ze zasedání musí být dostupné volně k nahlédnutí každému (§ 95 odst. 2 zákona o obcích). To potvrdil i Městský soud v Praze v dalším rozsudku (10 A 54/2012, 2013)

verejnost
DarekProPrirodu-zeleny
kalendář 2018
Vykročte do roku 2018 s kalendářem od Arniky.
95 Kč Vstoupit do e-shopu
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
podporte