en ru

Žebříčky největších znečišťovatelů podle analýzy dat v IRZ za rok 2006

17.10.2007 - RNDr. Jindřich Petrlik | Články
Labe u Lovosic
Foto: Milan Havel
Na konci září byla letos již potřetí zveřejněna data nahlášená průmyslovými a zemědělskými podniky do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Stejně tak sdružení Arnika již potřetí zveřejňuje podle těchto dat sestavené žebříčky největších znečišťovatelů životního prostředí. Je třeba dodat, že se jedná o bodové znečišťovatele a nelze ani od těchto žebříčků očekávat více, a sice že například zohlední podíl dopravy na znečišťování ovzduší určitými látkami. To by měla data ohlašovaná do IRZ umožnit až v příštím roce. V tomto článku níže najdete tedy tabulky srovnávající jednotlivé průmyslové a zemědělské provozy z hlediska množství škodlivin vypouštěných do různých částí životního prostředí.

Vyhodnocení největších znečišťovatelů podle IRZ není jednoduché, protože nelze prostě sečíst všechny vypouštěné látky, aniž bychom vzali v potaz jejich nebezpečnost pro životní prostředí a zdraví člověka. Zatímco například emise skleníkových plynů se počítají v tunách, nebezpečné množství dioxinů mohou představovat již miligramy. Proto jsme sestavili několik pořadí, které do určité míry odráží tuto odlišnost. Nejdříve jsme se zaměřili na skupiny látek podle jejich nebezpečnosti pro životní prostředí anebo zdraví člověka a sestavili jsme top-teny pro rakovinotvorné látky, reprotoxické a mutagenní látky, pro skleníkové plyny způsobující oteplování klimatu, plyny způsobující kyselé srážky, pro látky poškozující ozónovou vrstvu Země, pro látky nebezpečné pro vodní organismy a pro perzistentní organické látky. Nakonec jsme ze 72 látek v současném registru vybrali několik látek či jejich skupin, pro které jsme sestavili samostatná pořadí. Zvolili jsme například dioxiny (PCDD/F), rtuť, styren, formaldehyd a kyanidy.

Rakovinotvorné látky

Pro karcinogenní látky jsme sestavili dvě tabulky. První ukazuje pořadí firem podle úniků (emisí do ovzduší, vody a půdy) karcinogenních látek. Druhá zahrnuje celkové úniky i přenosy (tedy přibírá obsah látek v odpadech a odpadních vodách).

Tabulka č. 1: Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasifikovaných IARC (Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka obsažených v celkových únicích do ovzduší, vody a půdy podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Do skupiny 1 náležejí následující chemické látky anebo jejich sloučeniny ohlášené do IRZ:arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid..

Do skupin 2A a 2B náležejí následující chemické látky anebo jejich sloučeniny ohlášené do IRZ: 1,2,3,4,5,6-hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethylen (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), lindan, naftalen, nikl, olovo, pentachlorbenzen, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), trichlorethylen a trichlormethan. .

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v kg Trend
1. DEZA, a.s. DEZA, a.s. Val.Meziříčí Zlínský 53749,0
2. Ivax Pharmaceuticals, s.r.o. Ivax Pharmaceuticals, s.r.o. Opava Moravskoslezský 39192,0
3. Spolana, a.s. Spolana, a.s. Neratovice Středočeský 36603,5
4. Kurt O. John, s.r.o. Kurt O. John, s.r.o. Březůvky Zlínský 21241,0
5. Mittal Steel Ostrava, a.s. Mittal Steel Ostrava, a.s. Ostrava Moravskoslezský 18186,8
6. Pur-Plastics, s.r.o. Pur-Plastics, s.r.o. Otrokovice Moravskoslezský 13913,6 -
7. Kronospan CR, s.r.o. Kronospan CR Jihlava Vysočina 13639,3
8. Amati – Denak, s.r.o. Amati – Denak, s.r.o., závod 1 Kraslice Kraslice Karlovarský 10976,0
9. Amati – Denak, s.r.o. Amati – Denak, s.r.o., závod 5 Hradec Králové Hradec Králové Královéhradecký 10550,0
10. Rockwool, a.s. Rockwool, a.s., výr.závod Bohumín Bohumín Moravskoslezský 9186,0

V kolonce „Trend je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise rakovinotvorných či pravděpodobně rakovinotvorných látek zvýšila či snížila. Pomlčka znamená, že v loňském roce provozovna vůbec látky neohlašovala.

Tabulka č. 2. Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasififikovaných IARC (Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny) jako karcinogenní (1) obsažených v celkových únicích do ovzduší, vody a půdy podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Do skupiny 1 náležejí následující chemické látky anebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. .

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v kg Trend
1. Kronospan CR, s.r.o. Kronospan CR, s.r.o. Jihlava Vysočina 13639,3
2. Rockwool, a.s. Rockwool, a.s., výr.závod Bohumín Bohumín Moravskoslezský 9186,0
3. DEZA, a.s. DEZA, a.s. Valašské Meziříčí Zlínský 8564,5
4. BorsodChem MCHZ, s.r.o. BorsodChem MCHZ, s.r.o. Ostrava Moravskoslezský 3689,0
5. Knauf Insulation, s.r.o. Knauf Insulation, s.r.o. Krupka Ústecký 3117,0 -
6. Spolana, a.s. Spolana, a.s. Neratovice Středočeský 2778,0
7. M.L.S. Holice, s.r.o. M.L.S. Holice, s.r.o. Olomouc Olomoucký 2624,0 -
8. Dukol Ostrava, s.r.o. Dukol Ostrava, s.r.o. Ostrava Moravskoslezský 2562,0
9. Kronospan OSB, s.r.o. Kronospan OSB, s.r.o. Jihlava Vysočina 1993,0
10. Union Lesní Brána, a.s. Union Lesní Brána, a.s. Dubí Ústecký 1759,0 -

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise látek rakovinotvorných pro člověka zvýšila či snížila. Pomlčka znamená, že v loňském roce provozovna vůbec látky neohlašovala.

Reprotoxické látky

Tabulka č. 3. Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasififikovaných jako reprotoxické (nebezpezpečné pro rozmnožování) obsažených v celkových únicích (emisích do ovzduší, vody a půdy) podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Zařazení látek mezi reprotoxické vychází z hodnocení EPA státu Kalifornie a z profilů látek uvedených na internetových stránkách Integrovaného registru znečišťování v roce 2006. Mezi reprotoxické jsme na základě zmíněných dokumentů zařadili následující látky: 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH), arsen, benzen, dichlordifenyltrichlorethan (DDT), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), ethylenoxid, hexachlorbenzen (HCB), chrom, kadmium, oxid uhelnatý, pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), rtuť, toluen a xyleny.

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v kg Trend
1. Mittal Steel Ostrava, a.s. Mittal Steel Ostrava, a.s. Ostrava Moravskoslezský 62002277,8
2. Třinecké železárny, a.s. Třinecké železárny, a.s. Třinec Moravskoslezský 59588622,0
3. Vítkovice Steel, a.s. Vítkovice Steel, a.s. Ostrava Moravskoslezský 3919570,0
4. Kotouč Štramberk, s.r.o. Kotouč Štramberk, s.r.o. Ženklava Moravskoslezský 1997050,0
5. Cement Hranice, a.s. Cement Hranice, a.s. Hranice Olomoucký 1916614,6
6. ŽDB Group, a.s. ŽDB Group, a.s.. Bohumín Moravskoslezský 1631924,2
7. Českomoravský cement, a.s., nástupnická spol. závod Mokrá Mokrá Jihomoravský 1625625,0
8. ČEZ, a.s. Elektrárna Počerady Počerady Ústecký 1514326,3
9. Lafarge Cement, a.s. Lafarge Cement, a.s. Čížkovice Ústecký 1185345,0
10. Chemopetrol, a.s. Chemopetrol, a.s. Litvínov Ústecký 1165026,1

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise reprotoxických látek (včetně oxidu uhelnatého) zvýšila či snížila. Pomlčka znamená, že v loňském roce provozovna vůbec látky neohlašovala.

Tabulka č. 4. Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasififikovaných jako reprotoxické (nebezpezpečné pro rozmnožování) bez oxidu uhelnatého obsažených v celkových únicích (emisích do ovzduší, vody a půdy) podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Vysvětlení k zařazení látek mezi reprotoxické viz komentář k tabulce č. 3.

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v kg Trend
1. DEZA, a.s. DEZA, a.s. Valašské Meziříčí Zlínský 8565,8
2. BorsodChem MCHZ, s.r.o. BorsodChem MCHZ, s.r.o. Ostrava Moravskoslezský 3544,0
3. M.L.S. Holice, s.r.o. Sladkovského 43 Olomouc Olomoucký 2624,0 -
4. Mittal Steel Ostrava, a.s. Mittal Steel Ostrava, a.s. Ostrava Moravskoslezský 2277,8
5. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Sokolovská uhelná – zpracovatelská část Sokolov Karlovarský 1659,0
6. Třinecké železárny, a.s. Třinecké železárny, a.s. Třinec Moravskoslezský 1538,0
7. International Power Opatovice, a.s. Elektrárna Opatovice Opatovice Pardubický 862,3
8. Synthesia, a.s. Synthesia, a.s. Pardubice Pardubický 842,9
9. ČEZ, a.s. Elektrárna Mělník Horní Počaply Středočeský 805,3
10. ČEZ, a.s. Elektrárna Tušimice Kadaň Ústecký 538,4

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise reprotoxických látek zvýšila či snížila. Pomlčka znamená, že v loňském roce provozovna vůbec látky neohlašovala.

Mutagenní látky

Tabulka č. 5. Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasififikovaných jako mutagenní podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Do těchto součtů jsme zařadili látky označené jako mutagenní v jejich charakteristikách zveřejněných na oficiálních stránkách IRZ. Konkrétně se jedná o následující látky: anthracen, 1,2-dichlorethylen (DCE), ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), trichlorethylen a vinylchlorid.

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v kg
1. Spolana, a.s. Spolana, a.s. Neratovice Středočeský 35391,0
2. Kronospan CR, s.r.o. Kronospan CR, s.r.o. Jihlava Vysočina 13639,3
3. Amati – Denak, s.r.o. Amati – Denak, s.r.o., závod 1 Kraslice Kraslice Karlovarský 10976,0
4. Amati – Denak, s.r.o. Amati – Denak, s.r.o., závod 5 Hradec Králové Hradec Králové Královéhradecký 10550,0
5. Rockwool, a.s. Rockwool, a.s. Bohumín Moravskoslezský kraj 9186,0
6. Knauf Insulation, s.r.o. Knauf Insulation, s.r.o. Krupka Ústecký 3117,0
7. Dukol Ostrava, s.r.o. Dukol Ostrava, s.r.o. Ostrava Moravskoslezský 2562,0
8. Kronospan OSB, s.r.o. Kronospan OSB, s.r.o. Jihlava Vysočina 1993,0
9. Union Lesní Brána, a.s. Union Lesní Brána, a.s. Dubí Ústecký 1759,0
10. Saint-Gobain Orsil, s.r.o. Saint-Gobain Orsil, s.r.o. Častolovice Královéhradecký 1490,0



Skleníkové plyny

Tabulka č. 6. Pořadí firem podle množství skleníkových plynů v přepočtu na jejich potenciál přispívat ke skleníkovému efektu v celkových únicích do ovzduší podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Protože prvních deset míst odráží jenom emise CO2, jsou údaje skutečně v tunách.

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v tunách Trend
1. ČEZ, a.s. Elektrárny Prunéřov Kadaň Ústecký 8933495
2. Mittal Steel Ostrava, a.s. Mittal Steel Ostrava, a.s. Ostrava Moravskoslezský 7230000
3. ČEZ, a.s. Elektrárna Počerady Počerady Ústecký 6556532
4. ČEZ, a.s. Elektrárna Tušimice Kadaň Ústecký 5364440
5. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Sokolovská uhelná – zpracovatelská část Sokolov Karlovarský 4349336
6. Chemopetrol, a.s. Chemopetrol, a.s. Litvínov Ústecký 4260622
7. ČEZ, a.s. Elektrárna Mělník Horní Počaply Středočeský 2810886
8. ČEZ, a.s. Elektrárna Chvaletice Chvaletice Královéhradecký 2692940
9. ČEZ, a.s. Elektrárna Dětmarovice Dětmarovice Moravskoslezský 2593041
10. Třinecké železárny, a.s. Třinecké železárny, a.s. Třinec Moravskoslezský 2564052

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise skleníkových plynů zvýšila čí snížila.

Kyselé deště

Tabulka č. 7. Pořadí firem podle množství vypouštěných kouřových plynů, které přispívají ke tvorbě kyselých srážek a poškozují tak lesní porosty a degradují půdy. Tabulka je sestavena na základě dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Protože se jedná o vysoké objemy vypouštěných škodlivin, jsou údaje skutečně v tunách.

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v tunách Trend
1. ČEZ, a.s. Elektrárny Prunéřov Kadaň Ústecký 31383,6
2. ČEZ, a.s. Elektrárna Počerady Počerady Ústecký 23066,0
3. ČEZ, a.s. Elektrárny Tušimice Kadaň Ústecký 20232,9
4. Chemopetrol, a.s. Chemopetrol, a.s. Litvínov Ústecký 15317,5
5. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Sokolovská uhelná – zpracovatelská část Sokolov Karlovarský 15122,3
6. Mittal Steel Ostrava, a.s. Mittal Steel Ostrava, a.s. Ostrava Moravskoslezský 14992,9
7. ČEZ, a.s. Elektrárna Ledvice Ledvice Ústecký 11227,8
8. International Power Opatovice, a.s. Elektrárna Opatovice Pardubice 2 Pardubický 9082,5
9. Dalkia Česká republika, a.s. Elektrárna Třebovice Ostrava - Třebovice Moravskoslezský 8857,8
10. Dalkia Česká republika, a.s. Závod teplárna Trmice Trmice Ústecký 8519,3

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise plynů způsobujících vznik kyselých srážek zvýšila či snížila.

Ozónovou vrstvu poškozující látky

Tabulka č. 8. Pořadí provozoven podle množství ozón poškozujících látek v přepočtu na jejich potenciál přispívat k poškozování ozónové vrstvy Země v celkových únicích do ovzduší podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Celkové emise jsme vynásobili potenciálem těchto látek poškozovat ozónovou vrstvu Země. Tetrachlormethan má potenciál poškozování ozónové vrstvy Země 1,1. Pro HCFC (měkké freony) jsme použili průměrný potenciál 0,062 vypočtený z hodnot pro následující měkké freony nejčastěji používané v ČR: HCFC22=0,055, HCFC123=0,02, HCFC141b=0,11.

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v kg přepočtených na potenciál poškozování ozónosféry Trend
1. Spolana, a.s. Spolana, a.s Neratovice Středočeský 1778,70
2. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem Ústecký 567,6
3. Hexion Speciality Chemicals, a.s. Hexion Speciality Chemicals, a.s. Sokolov Karlovarský 69,75 -
4. Sita CZ, a.s. provozovna Brno – logistické centrum Brno Jihomoravský 59,91 -
5. Alco Controls, s.r.o. Alco Controls, s.r.o. Kolín Středočeský 42,00 -
6. Praktik Liberec, s.r.o. Praktik Liberec, s.r.o. Liberec Liberecký 13,00 -
7. ČEZ, a.s. JE Temelín Temelín Jihočeský 5,95
8. Moravské naftové doly, a.s. Moravské naftové doly, a.s. – zkuš.laboratoř Hodonín Jihomoravský 5,22 -
9. Meopta – optika, s.r.o. Meopta – optika, s.r.o. Přerov Olomoucký 0,87 -
10. Barum Continental, s.r.o. Barum Continental, s.r.o. Otrokovice Zlínský 0,04

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise látek poškozujících ozónosféru zvýšila či snížila. Pomlčka je u firem, které minulý rok tyto látky neohlašovaly.

Látky nebezpečné pro vodní organismy

Tabulka č. 9. Pořadí provozoven, které v roce 2006 vypustily do vody nejvíce látek nebezpečných pro vodní organismy. Údaje jsou podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Látky, podle kterých jsme hodnotili toto kritérium jsme vybírali podle tzv. R vět. Ovšem přestože jsou nebezpečné pro vodní organismy, u třetiny z vybraných látek (např. u tetrachlorethylenu anebo trichlorbenzenů) není v IRZ stanovena povinnost ohlašovat jejich přímé úniky do vody. O prvním místě Lovochemie i druhém místě Mondi Packaging Paper Štětí rozhodlo velké množství zinku a jeho sloučenin vypouštěné do vod Labe. LZ Draslovka zajistily třetí místo kyanidy. Z celkového množství téměř dvou tun kyanidů jich 400 kg připadá na lednovou havárii v jejímž důsledku bylo otráveno 80 km Labe. Tento případ dokumentuje určitou relativitu pořadí, protože není jednoduché srovnávat nebezpečnost jednotlivých látek. Ovšem pro jejich nebezpečnost pro vodní prostředí neexistují nějaké všeobecně uznávané koeficienty, jimiž by bylo možné vypouštěné množství látek vynásobit jako je tomu v případě látek poškozujících ozonosféru.

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v kg
1. Lovochemie, a.s. Lovochemie, a.s., Lovosice Lovosice Ústecký 25453,0
2. Mondi Packaging Paper Štětí, a.s. Celulozka Štětí Ústecký 2171,0
3. Lučební závody Draslovka, a.s. Lučební závody Draslovka, a.s. Kolín Středočeský 1946,0
4. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Sokolovská uhelná – zpracovatelská část Sokolov Karlovarský 1618,3
5. Synthesia, a.s. Synthesia, a.s. Pardubice Pardubický 1322,0
6. ŽDB Group, a.s. ŽDB Group, a.s. Bohumín Moravskoslezský 1253,9
7. ČEZ, a.s. Elektrárna Mělník Horní Počaply Středočeský 1030,1
8. Toma, a.s. ČOV Otrokovice Zlínský 844,1
9. DEZA, a.s. DEZA, a.s. Valašské Meziříčí Zlínský 655,9
10. Spolana, a.s. Spolana, a.s. Neratovice Středočeský 546,5



Perzistentní organické látky

Do přehledu o perzistentních organických látkách (POPs) jsme zařadili pouze chemické látek a jejich skupin ze seznamu Stockholmské úmluvy a POPs protokolu ke Konvenci o dálkovém přenosu škodlivin v ovzduší, což je poměrně konzervativní seznam těchto látek. V českém IRZ to jsou to následující látky: hexachlorbenzen, dioxiny (PCDD a PCDF), polychlorované bifenyly (PCB), aldrin, endrin, dichlordifenyltrichloretan (DDT), dieldrin a heptachlor. Z dvanácti látek na seznamu Stockholmské úmluvy v českém IRZ chybí toxafen, mirex a chlordan.

Tabulka č. 10. Pořadí provozoven podle množství perzistentních organických látek (POPs) dle Stockholmské úmluvy a POPs protokolu ke Konvenci o dálkovém přenosu škodlivin v ovzduší v celkových únicích (emisích do ovzduší, vody a půdy) a přenosech (odpadech a odpadních vodách předaných mimo provozovnu) s výjimkou množství PCB v odpadech, jež podle našeho odhadu většinou nevznikly zaviněním firem anebo je těžké to odlišit. Sestaveno podle dat v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz).

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita) Kraj Množství látek v kg
1. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem Ústecký 757157,00
2. Mittal Steel Ostrava, a.s. Mittal Steel Ostrava, a.s. Ostrava Moravskoslezský 950,63
3. Třinecké železárny, a.s. Třinecké železárny, a.s. Třinec Moravskoslezský 929,17
4. Vítkovice Steel, a.s. Vítkovice Steel, a.s. Ostrava Moravskoslezský 432,00
5. Jihomoravská armaturka, s.r.o. Jihomoravská armaturka, s.r.o. Hodonín Jihomoravský 419,00
6. ČEZ, a.s. Elektrárny Tušimice Kadaň Ústecký 337,63
7. ŽDB Group, a.s. ŽDB Group, a.s. Bohumín Moravskoslezský 271,65
8. Pražské služby, a.s. Spalovna Malešice Praha Praha 257,96
9. ČEZ, a.s. Elektrárna Ledvice Ledvice Ústecký 164,79
10. OKD, OKK, a.s. Koksovna Svoboda Ostrava Moravskoslezský 122,00

Pořadí nemohlo zohlednit rozdílnou nebezpečnost jednotlivých látek, a proto Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie) v Ústí nad Labem zcela převažuje díky vysoké produkci hexachlorbenzenu, hexachlorbutadienu a pentachlorbenzenu v odpadech. Další pořadí pak nejvíce ovlivnily emise polyaromatických uhlovodíků, které jsme současně zpracovali do zvláštní tabulky zveřejněné na /irz. Pořadí by mohlo ovlivnit zařazení polychlorovaných bifenylů, u kterých však z hlášení v IRZ není patrné, zda vznikly v důsledku činnosti firem anebo pocházejí ze starých vyřazovaných zařízení (zátěží z minulosti), a proto jsme nezapočítali jejich obsah v odpadech. Více na /irz. Do pořadí v podstatě vůbec nemohla zasáhnout množství dioxinů, které jsou nebezpečné už v gramech. Pro ně jsme sestavili rovněž zvláštní tabulku.

Tabulka č. 11. Pořadí provozoven podle množství dioxinů (PCDD/F) v celkových únicích (emisích do ovzduší, vody a půdy) a přenosech (odpadech a odpadních vodách předaných mimo provozovnu) podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz).

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v gramech TEQ Trend
1. Třinecké železárny, a.s. sídlo firmy Třinec Moravskoslezský 40
2. Mittal Steel Ostrava, a.s. Mittal Steel Ostrava, a.s.↓ Ostrava Moravskoslezský 21
3. Spalovna a komunální odpady Brno, a s. Spalovna směsného komunálního odpadu Brno Jihomoravský 6
4. Pražské služby a.s. Spalovna Malešice Praha Praha 4
5. ČEZ, a.s. Elektrárna Dětmarovice Dětmarovice Moravskoslezský 3 -
6.-7. ČEZ, a.s. Elektrárna Počerady Počerady Ústecký 1 -
6.-7. Slezský kámen, a.s. Slévárna Písečná Písečná Olomoucký 1 -

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 množství vyprodukovaných dioxinů zvýšila či snížila. Pomlčka označuje případy, kdy podnik v minulém roce dioxiny do IRZ neohlašoval.

Rtuť a její sloučeniny

Tabulka č. 12. Pořadí provozoven podle množství rtuti a jejích sloučenin v celkových únicích (emisích do ovzduší, vody a půdy) a přenosech (odpadech a odpadních vodách předaných mimo provozovnu) podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz).

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v kg Trend
1. Spolana, a.s. Spolana, a.s. Neratovice Středočeský 1538,7
2. SPOVO, a.s. Spalovna prům.odpadů Ostrava Moravskoslezský 989,0
3. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Sokolovská uhelná – zpracovatelská část Sokolov Karlovarský 783,7
4. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem Ústecký 442,7
5. Škoda Power, a.s. Škoda Power, a.s. Plzeň Plzeňský 376,0 -
6. Pražské služby, a.s. Spalovna Malešice Praha Praha 286,5
7. Pražská teplárenská, a.s. Teplárna Malešice praha Praha 283,0
8. Mittal Steel Ostrava, a.s. Mittal Steel Ostrava, a.s. Ostrava Moravskoslezský 263,7
9. DEZA, a.s. DEZA, a.s. Valašské Meziříčí Zlínský 251,7
10. Energotrans, a.s. Elektrárna Mělník I – EMĚ I Horní Počaply Středočeský 227,6



Porovnání součtů celkových emisí a přenosů rtuti ohlášených do jednotlivých složek životního prostředí v IRZ za rok 2006 se součty množství ohlášených do IRZ za roky 2004 a 2005.

Typ úniku/přenosu

2004

2005

2006

Úniky do:

ovzduší

3140,9

2970,9

2843,0

 

Vody

73,2

86,7

189,2

 

Půdy

8,7

2,6

0,0

 

 

 

 

 

Přenosy v:

odpadech

5463,6

2558,0

5707,5

 

odp. vodách

88,3

67,7

44,8

 

 

 

 

 

Celkem

 

8774,7

5685,9

8784,5



Formaldehyd

Tabulka č. 13. Pořadí provozoven podle množství formaldehydu v celkových únicích do ovzduší podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz).

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v kg Trend
1. Kronospan CR, s.r.o. Kronospan CR, s.r.o.↓ Jihlava Vysočina 13639,3
2. Rockwool, a.s. Rockwool, a.s. Bohumín Moravskoslezský 9186,0
3. Knauf Insulation, s.r.o. Knauf Insulation, s.r.o. Krupka Ústecký 3117,0 -
4. Dukol Ostrava, s.r.o. Dukol Ostrava, s.r.o. Ostrava Moravskoslezský 2562,0
5. Kronospan OSB, s.r.o. Kronospan OSB, s.r.o. Jihlava Vysočina 1993,0
6. Union Lesní brána, a.s. Union Lesní brána, a.s. Dubí Ústecký 1759,0 -
7. Saint-Gobain Orsil, s.r.o. Saint-Gobain Orsil, s.r.o. Častolovice Královéhradecký 1490,0
8. HP-Pelzer, k.s. HP-Pelzer Žatec Žatec Ústecký 814,0 -
9. Vertex Glass Mat, s.r.o. Vertex Glass Mat, s.r.o. Litomyšl Pardubický 267,0
10. Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek Luková Žichlínek Pardubický 196,2

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise formaldehydu zvýšila či snížila. Pomlčku jsou označeny provozovny, které formaldehyd v roce 2005 neohlašovaly.

Styren

Tabulka č. 14. Pořadí provozoven podle množství styrenu v celkových únicích do ovzduší podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz).

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v kg Trend
1. ACO Industries, k.s. ACO Industries, k.s. Přibyslav Vysočina 6955,3
2. L.A.S.T., s.r.o. Tečovice Tečovice Zlínský 5979,0
3. Epuz, s.r.o. Epuz, s.r.o. - laminovna Otrokovice Zlínský 5465,4
4. TEiKO, s.r.o. TEiKO, s.r.o. Spytihněv Zlínský 4776,0
5. Radomír Trecha - Compact Radomír Trecha Tečovice Zlínský 4423,0 -
6. Hobas CZ, s.r.o. Hobas CZ, s.r.o. Uherské Hradiště Zlínský 4310,0
7. Riho CZ, a.s. Riho CZ, a.s. Suchý Jihomoravský 4198,0
8. Brola, s.r.o. Brola, s.r.o. Zlín 11 Zlínský 3340,0
9. Ravak, a.s. provozovna Příbram Příbram Středočeský 2615,6 -
10. Lamináty Klimeš, s.r.o. Lamináty Klimeš, s.r.o. Benešov u Semil Librecký 2360,0 -

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise styrenu zvýšila či snížila. Pomlčku jsou označeny provozovny, které styren v roce 2005 neohlašovaly.

Kyanidy

Tabulka č. 15. Pořadí provozoven podle množství kyanidů v celkových emisích do povrchových vod podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz).

Pořadí Organizace/firma Provozovna Lokalita Kraj Množství látek v kg Trend
1. Lučební závody
DarekProPrirodu-zeleny
kalendář 2018
Vykročte do roku 2018 s kalendářem od Arniky.
95 Kč Vstoupit do e-shopu
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
podporte