en ru

Společně s dobrovolníky a obyvateli městské části Prahy 3 Arnika v červnu tohoto roku vytvořila vůbec první komunitní trvalkový záhon na Žižkově. Stávající letničkový mezi ulicemi Jeseniova-Rokycanova-Prokopova jsme proměnili na záhon trvalkový, který skýtá oproti původnímu mnohé výhody. Cílem projektu bylo i aktivní zapojení místních lidí do proměny svého okolí a zkrášlení vlastní čtvrti. 

Nejdříve jsme připravili půdu pro samotné vysázení rostlin. Odstranili jsme část zeminy a zbývající půdu promíchali rotavátorem se štěrkem. V rámci workshopu pod odborným vedením Ing. Adama Baroše z Výzkumného ústavu Silva Taroucy v Průhonicích jsme do štěrku zasázeli 20 druhů různých trvalek a bylin v celkovém množství 200 kusů. Na záhoně tak budou dělat po celý rok parádu například Orlíček obecný, Marulka lékařská, Kakosty, Denivky a další.

Hlavními přednostmi tohoto typu záhonu jsou nižší požadavky na údržbu, práce strávená péčí o něj se přibližně odhaduje na 4 až 7 minut na metr čtvereční za rok. Rostliny se během roku neobměňují, jsou dlouhověké a dožívají se až deseti let.  Záhon se vyznačuje mnohem vyšší biologickou rozmanitostí, protože poskytuje jak potravu pro hmyz, místo pro život různých vývojových stádií, tak i prostor pro přezimování.

Na záhoně plevel najdete minimálně, jelikož jsme použili na zamulčování štěrk a ten zabraňuje jeho růstu a udržuje vlhkost v zemi. Záhon se nepřihnojuje a zalévá se pouze v obdobích největšího sucha. A velkou výhodou trvalkového záhonu je samozřejmě i jeho atraktivnost, která trvá téměř po celý rok, i proto si tento typ městských výsadeb nachází stále více příznivců.

Během října 2013 v rámci dalšího workshopu proběhne dosázení zbývajících trvalek a cibulovin. Máte-li to k nám blízko, tak neváhejte a přijďte si zasadit svoji trvalku. Další aktivitou, kterou v okolí naší pobočky připravujeme, je realizace komunitního kompostu na bioodpad. Oba projekty finančně podpořila Městská část Praha 3.

Jana Jenišová, Vedoucí projektu

 

Sázení trvalek se zúčastnili dobrovolníci a dobrovolnice i někteří náhodní kolemjdoucí.

Foto: Jan Losenický 

jecnaEstetický a hygienický význam zeleně si uvědomoval již mezi světovými válkami zakladatel moderního urbanismu Le Corbusier, když ve své knize Ville radieuse (Zářící město) popisuje vizi města, v němž bude z každého bytu viditelná obloha a stromy.

V posledních letech se na téma městské zeleně uskutečňuje řada výzkumů, jejichž cílem je změřit, jak moc jsou stromy významné a jaký je rozsah jejich pozitivního působení v hustě obydleném a zastavěném území.

Funkce městské zeleně zahrnují řadu oblastí:

Stromy jsou krásné

Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Zelené plochy a parky jsou místem ke sportování i odpočinku, stromy jsou zdrojem inspirace a estetických požitků

Stromy filtrují ovzduší

Vegetace působí jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Stromy zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Američtí vědci z týmu Davida J. Nowaka ve svém článku publikovaném v roce 2006 vypočetli, že stromy ve městech Spojených států odstraní ročně z ovzduší 711 000 tun škodlivin. Hodnotu těchto služeb vědci vypočítali na 3,8 miliardy dolarů.

Stromy zlepšují kvalitu vzduchu

Stromy zvlhčují vzduch, a zlepšují tím jeho kvalitu z hlediska lidského zdraví (to je důležité zejména pro astmatiky). Zároveň některé dřeviny do svého okolí uvolňují silice (tzv. fytoncidy), které hubí nebezpečné choroboplodné zárodky.

Stromy vyrovnávají teplotní extrémy

V zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu. Vegetace je schopna snížit tepelné ztráty o 20 až 50 %. V létě naopak vegetace ochlazuje své okolí lépe a efektivněji než veškerá klimatizační zařízení. Vzrostlý, vodou dobře zásobený strom může během jednoho dne odpařit až 400 litrů vody, a z ovzduší tak odčerpá téměř 280 kWh tepelné energie. Tato energie se uvolní v noci při kondenzaci páry; vznikne rosa. Pod stromy lze proto ve dne proto naměřit až o 3º C nižší teplotu než v okolí, v noci naopak teplotu o tři stupně vyšší.

Stromy vytvářejí kyslík

Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí.

Stromy pohlcují hluk

Zeleň funguje jako protihluková bariéra. Díky členitému povrchu může na frekventovaných ulicích snižovat hluk na přijatelnější míru. Platí, že čím hustší a širší porost, tím je jeho efekt na tlumení hluku výraznější.

Více informací o významu a funkcích zeleně hledejte na stránkách arnika.org/stromy

Emise znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v Praze dlouhodobě klesají (sledují se emise tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku). Příznivý vývoj je důsledkem snižování spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napáječe Mělník – Praha, úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynem) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomických a legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů.

Největším zdrojem znečištění ovzduší dnes představuje automobilová doprava. Sledují se částice jemného polétavého prachu o velikosti 10 mikrometrů (PM10), oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a uhlovodíky, těkavé organické látky a benzen. Nejnebezpečnější je jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek. Ačkoliv doprava je zdrojem také prachových částic o velikosti 2,5 mikrometru, jejich koncentrace se v Praze nesledují. Platí přitom, že čím menší prachová částice je, tím je nebezpečnější. Částice menší než 2,5 mikrometru pronikají plícemi přímo do krevního oběhu člověka. Část prachových částic produkuje automobil přímo spalováním paliva, část je tzv. sekundární prašnost, tedy prach zvířený průjezdem auta. V případě oxidů dusíku a prachových částic PM10 jsou největšími znečišťovateli těžké nákladní automobily. U ostatních ukazatelů produkují největší část znečištění auta osobní.

Více informací:

 

Výzkum zdraví Pražanů

Výzkumný tým Ústavu experimentální medicíny pod vedením MUDr. Radima Šráma se zabýval vlivem znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel. Sledoval k tomuto účelu policisty v ulicích Prahy a také řidiče autobusů hromadné dopravy. Navíc se prováděly analýzy zdravotního stavu dětí. Výzkum se zaměřoval na částice jemného polétavého prachu o velikosti 10 a 2,5 mikrometru a benzo(a)pyren. Došel k závěru, že úroveň znečištění ovzduší má přímou souvislost s nárůstem nemocností dětí, zejména pokud jde o poruchy imunitního systému a nemoci dýchacího ústrojí.

U dospělých může oxidační poškození způsobené škodlivými látkami v ovzduší vyvolat nádorová onemocnění, arterosklerózu a diabetes, urychluje také proces stárnutí. Závěrem doporučují výzkumníci zvyšovat kapacitu zelených ploch, neboť ty mají schopnost zachycovat jemné prachové částice a mají i význam pro rekreaci lidí. Měly by se proto vytvářet nové parky a ve zvýšené míře vysazovat stromy.

Další informace:

 

K významu zelených ploch pro zdraví populace v Praze zaujala v říjnu 2008 jednoznačné stanovisko také Komise životního prostředí Akademie věd ČR.

Praha, 8. 10. 2008

V posledních měsících se v řadě měst ČR začaly diskutovat změny územních plánů s cílem uvolnit některé plochy území pro rozsáhlou výstavbu. Z tohoto hlediska jsou zcela nevhodné a obecně škodlivé návrhy na zástavbu zelených ploch v hl. městě Praze, patřící k oblastem s nejznečištěnějším ovzduším.  Vznik takových návrhů svědčí o naprosté ignoranci základních funkcí zeleně v městských celcích. Zejména funkce zeleně pro zdravotní stav populace, především dětí, a kvalitu prostředí je v městských aglomeracích velmi významná. Není to jen zachycování velkého množství prachu a dalších nečistot, ale také regulace vlhkosti ovzduší, vliv na nepříznivé tepelné režimy měst, snížení hlukové zátěže. Z dalších důležitých funkcí zeleně nelze opominout její rekreační roli, schopnost spotřebovávat oxid uhličitý a tím přispívat ke snížení klimatických změn a udržování biodiversity. Představa o využití každé volné plochy k bytové a další výstavbě je  zásadně chybná  a eticky nepřijatelná. Urbanisté a především správní orgány by se naopak měli snažit zajistit zakládání  nových zelených ploch (parků) namísto toho, aby navrhovali a povolovali jejich rušení.

Zeleň, zvláště vzrostlá, působí jako filtr, který zachycuje část jemných prachových částic. A právě jemné prachové částice (PM2.5, < 2.5 mm) představují největší zdravotní riziko: drážděním povrchu buněk vyvolávají oxidační poškození, na jejich povrchu jsou vázány karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. Výsledky výzkumu prokazují vliv PM2.5 na zvýšení výskytu dýchacích onemocnění u dětí (bronchitidy, astma, oslabení imunity), zvýšení výskytu nemocí srdce a cév u dospělých, i zvýšení úmrtnosti.

Rozsáhlá výstavba i v chráněných územích, jako je např. lokalita Dívčí hrady nebo Vidoule v Praze 5, jsou příkladem pohrdání základními právy člověka, kam dnes řadíme i zajištění lidského zdraví a udržitelného rozvoje. Pokud budou plánované návrhy uskutečněny, projeví se v delším časovém období (cca 10 let) i zvýšenou nemocností pražských dětí a narušením jejich imunity, zvýšenou nemocností a úmrtností dospělých na kardiovaskulární onemocnění, při tropických teplotách bezprostředně zvýšením úmrtnosti starších obyvatel. Takový vývoj jistě není žádoucí a proto by měl být jednoznačně odmítnut.

Doporučujeme:

  • novou zástavbu zásadně na brownfields
  • na školních pozemcích upřednostňovat přírodní terén
  • vytvářet a udržovat zelené prstence kolem velkých měst – zabudovat do územních plánů
  • stimulovat a podporovat strategické krajinné plánování a komunitní plánování

Originál dokumentu je k dispozici na stránkách AV ČR.

Pětinu rozlohy Prahy tvoří přírodní parky, desetinu lesy a další 4 % zvláště chráněná území. V uličních stromořadích roste 26 tisíc stromů. Zatímco o zeleň, která je v přímé péči magistrátního odboru životního prostředí, je dobře postaráno, pro ostatní to vždy neplatí. Část stromů a parků patří městským částem nebo soukromníkům. Souhrnná evidence zeleně se od roku 1995 neprovádí a nelze tak zjistit, kolik stromů se kácí a kolik sází.

V Praze roste více než sto památných stromů, a to převážně dubů letních a lip. Stromem s největším obvodem (670 cm) je platan javorolistý v zahradě Velkopřevorského paláce, který je vysoký 32 metry.

Inventarizace zeleně

Inventarizace pražské zeleně byla naposledy provedena a publikována v roce 1995. Materiál obsahuje údaje o množství zeleně za jednotlivá katastrální území. Zeleň pak rozděluje do několika kategorií, takže umožňuje sledovat nejen vývoj čísel, ale také kvalitativní ukazatele. Inventarizace rozděluje zeleň také na bylinné, keřové a stromové patro, uvádí údaje o stavu sledované zeleně, její přístupnosti pro veřejnost apod.

V současné době dává přehled o pražské zeleni pouze ročenka o životním prostředí, která je ovšem daleko méně podrobná. Vychází z údajů katastru nemovitostí, což může být značně nepřesné – faktický stav pozemků a jejich označení v katastru se může lišit.

Ze statistiky vyplývá, že v Praze dlouhodobě ubývá zemědělské půdy a na její úkor se zvyšuje podíl zastavěného území. Rozloha lesů je prakticky na stejné úrovni jako v roce 1990. Ročenka ovšem nezohledňuje řadu ploch s méně významnou zelení, kterých rovněž ubývá. Z celkové rozlohy Prahy tvoří 36%, tedy více než třetinu, tzv. ostatní plochy. Toto číslo zahrnuje jak staveniště a brownfieldy, tak právě i řadu ploch se zelení. Její úbytky pak nejsou sledovány.

Dalším problémem pražského systému je fakt, že magistrát nemá přehled o veškeré zeleni. Významná část zeleně je totiž v majetku městských částí, případně má soukromého vlastníka. Tyto plochy se pak v magistrátní ročence vůbec neobjeví.

DarekProPrirodu-zeleny
kalendář 2018
Vykročte do roku 2018 s kalendářem od Arniky.
95 Kč Vstoupit do e-shopu
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
podporte
toxické látky
udrzitelna spotreba
verejnost
odpady
vzduch2
praha2
voda2
biodiv2
stromy