en ru

Zvláštní případy kácení

 Kácení v chráněném území

Pokud zjistíte, že dochází ke kácení stromů v území hodnotném z hlediska ochrany přírody,obraťte se neprodleně na Českou inspekci životního prostředí (například z našich stránek).

V přírodních rezervacích a přírodních památkách a jejich ochranných územích mimo CHKO, NP a jeho ochranné území, mimo vojenské újezdy a objekty důležité pro obranu státu je příslušný v řízení o vydání povolení ke kácení stromů krajský úřad.

O stromech rostoucích na území NP a v CHKO na územích maloplošných zvláště chráněných území, včetně všech národních přírodních rezervací a národních přírodních památek a jejich OP rozhoduje příslušná správa národního parku (NP) nebo chráněné krajinné oblasti (CHKO).

Pro ochranu přírody v chráněných územích včetně ochrany dřevin je významný "plán péče o zvláště chráněné území". Plán péče o zvláště chráněné území včetně jeho ochranného pásma je odborný koncepční dokument, který navrhuje zejména opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v tomto území. Plán péče slouží jako podklad pro rozhodování orgánů ochrany přírody, tedy včetně rozhodování např. o povolení kácení dřevin.

Máte-li pochybnosti o prováděných zásazích v chráněném území, opatřete si plán péče a zjistěte, jakým způsobem je naplánována údržba příslušného chráněného území. Plány péče schvalují krajské úřady (u rezervací, přírodních památek) nebo ministerstvo životního prostředí (u národních parků, chráněných krajinných oblastí a u národních přírodních památek a národních přírodních rezervací).

Do přípravy plánu péče může vstupovat veřejnost i občanská sdružení.

Kácení v lese

Podle českých právních předpisů je třeba dělit stromy na ty, které rostou v lese a na ty, které rostou mimo les. Kácení dřevin rostoucích mimo les upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Právní úpravu lesů najdeme v zákoně č. 289/1995 Sb., lesní zákon.

Obecně k pojmu les

Je třeba si uvědomit, že ne každý soubor stromů je les, i když by se takovým mohl na první pohled zdát. Proto je vždy vhodné ověřit u obecního nebo krajského úřadu, zda se jedná o les, popř. do které kategorie les spadá.  Lesem se rozumí lesní porosty (tj. stromy a keře lesních dřevin) a pozemky určené k plnění funkcí lesa (funkce produkční a mimoprodukční - kupř. rekreační nebo ochranné).

Lesy se totiž dělí do tří kategorií:

-      Lesy ochranné

  1. Lesy na nepříznivých stanovištích (sutě, písky, kamenná moře, aj.)
  2. Vysokohorské lesy
  3. Lesy v klečovém vegetačním stupni

O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných rozhoduje orgán státní správy lesů.

-      Lesy zvláštního určení

  1. Lesy v pásmech hygienické ochrany vod I. stupně
  2. Lesy v pásmu přírodních léčivých a minerálních vod
  3. Lesy národních parků a přírodních rezervací
  4. Lesy, u kterých je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Lesy se do této kategorie řadí rozhodnutím správního orgánu. (Jde o lesy lázeňské, příměstské, lesy pro výuku apod.)

-      Lesy hospodářské

  1. Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.

Hospodaření v lese a těžba

Hospodařením v lese se rozumí obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa. Vlastník lesa je povinen usilovat při hospodaření v lese o to, aby nepoškozoval zájmy jiných vlastníků lesů. Dále musí dbát na to, aby funkce lesa byly zachovány a aby byl zachován a chráněn genofond lesních dřevin. Vedle toho má vlastník povinnost zvyšovat odolnost lesa a jeho stabilitu, zejména vhodnou druhovou skladbou dřevin a jejich rozmístěním v porostu, výchovou v mladých porostech, zakládáním zpevňovacích pásů na okraji i uvnitř lesních porostů, používáním vhodných způsobů a postupů obnovy a řazením sečí.

S hospodařením v lese souvisí velmi úzce otázka provádění těžby. Těžba se rozděluje na několik druhů. Může jít o:

-      těžbu předmýtní úmyslnou, která se provádí kvůli výchově porostu,

těžbu mýtní úmyslnou, která se provádí za účelem obnovy porostu nebo výběru jednotlivých stromů v porostu určeném k obnově (lesní zákon zakazuje provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech mladších než 80 let. Orgán státní správy lesa však může povolit výjimku.)

-      těžbu nahodilou, která se provádí za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených,

-      těžbu mimořádnou, která je podmíněná povolením nebo rozhodnutím orgánu státní správy lesů,

Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů (typicky v případě kalamity). Pokud by v důsledku těžby nahodilé vznikla souvislá holina o výměře větší než 0,2 ha, je vlastník lesa povinen oznámit provádění takové těžby nahodilé alespoň 14 dnů předem orgánu státní správy lesů. Těžba nahodilá se započítává do celkové výše těžeb.

Vlastník nemusí samozřejmě provádět těžbu sám, zpravidla ji provádí specializované právnické a fyzické osoby. Ty jsou povinny provádět je takovým způsobem, který minimalizuje negativní dopady na lesní ekosystém v daném prostředí.

S těžbou je spojena také tzv. výchova lesa. Jedná se o opatření ovlivňující druhovou a prostorovou skladbu, růst, vývoj, zdravotní stav, odolnost a kvalitu lesního porostu s cílem zabezpečit plnění funkcí lesa. V žádném případě není možné těžbu mýtní považovat za výchovu.

Nejčastěji probíhá těžba v lesech hospodářských.

Lesní hospodářské plány a lesní hospodářské osnovy

Nástrojem, který koriguje těžbu v lese, jsou tzv. lesní hospodářské plány. Lesní hospodářské plány ani osnovy se povinně nezveřejňují, je však možné jejich obsah získat prostřednictvím žádosti o informace podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

Pokud se těžba v lesích děje v souladu s lesními hospodářskými plány nebo osnovami, je v souladu se zákonem a není třeba žádného dalšího povolení orgánů státní správy.

Lesní hospodářské plány

 Tyto plány se zpracovávají se zpravidla na deset let. Plány obsahují ustanovení závazná a doporučující. Závaznými ustanoveními plánu jsou maximální celková výše těžeb.

Lesní hospodářské plány zpracovávají:

-      právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy,

-      ostatní právnické a fyzické osoby vlastnící více než 50 ha lesa

Hospodařit podle plánu mohou též právnické a fyzické osoby vlastnící méně než 50 ha lesa. Právnické a fyzické osoby, pro které byly schváleny plány, jsou povinny dodržovat jejich závazná ustanovení (tj. včetně ustanovení týkajících se těžby).

Lesní hospodářské osnovy

Pro lesy menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických a právnických osob se zpracovávají lesní hospodářské osnovy (samozřejmě pokud nemají plán). Osnovy se zpracovávají obvykle na deset let.

V lesích, pro které není schválený ani plán ani osnova, lze provést jen se souhlasem odborného lesního hospodáře. Má-li těžba překročit 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, musí vlastník lesa, jakož i ten, kdo koupil stojící lesní porost, i ten, kdo provádí těžbu, předem písemně vyrozumět orgán státní správy lesů a doložit vyjádření příslušného odborného lesního hospodáře.

Hospodaření v lesích ochranných a lesích zvláštního určení

V lesích těchto kategorií mohou platit odlišná pravidla. Tato opatření mohou být navržena v plánu nebo v osnově nebo je stanoví rozhodnutím orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.

Vlastníci lesů ochranných jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. Vlastníci lesů zvláštního určení jsou povinni strpět omezení při hospodaření v nich. Vlastníkům těchto lesů náleží náhrada zvýšených nákladů, pokud jim z omezeného způsobu hospodaření v nich vzniknou

Lesní doprava

S těžbou dřeva souvisí lesní doprava, která může být často problematická, především ničí lesní pozemky a porosty. Podle lesního zákona musí být přibližování, uskladnění a odvoz dříví obecně prováděny tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a ostatních pozemků.

Odborný lesní hospodář

Specifickým institutem vlastníků lesa pro hospodaření je tzv. odborný lesní hospodář. Vlastník zabezpečuje hospodaření v lese právě v součinnosti s ním. Odborný lesní hospodář zabezpečuje vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lese. Odborným lesním hospodářem je osoba, která má potřebnou licenci.

Kontrola a sankce

Pokud se domníváte, že je těžba v lese v rozporu s právními předpisy (tj. také v rozporu s lesním hospodářským plánem nebo osnovami), můžete se obrátit na nebo obecní či krajský úřad. Vedle toho je samozřejmě možné dát podnět Ministerstvu životního prostředí, které má za úkol v rámci výkonu vrchního státního dozoru kontrolovat, jak orgány státní správy, právnické a fyzické osoby dodržují ustanovení lesního zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jeho základě. Je oprávněno ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Je také možné podat podnět i České inspekci životního prostředí.

Pokuty

Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo: provede těžbu nad rámec schváleného plánu či protokolem o převzetí převzaté osnovy, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem zejména provede neoprávněně těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostu mladším než 80 let.

Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč vlastníku lesa nebo jiné osobě, kteří:

- úmyslnou činností způsobí značné škody na lese a ohrozí tím plnění jeho funkcí,

- provedou neoprávněnou těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok

- provedou bez povolení orgánu státní správy lesů těžbu mýtní úmyslnou v porostu mladším než 80 let.

Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 100 000 Kč vlastníku, který:

- neplní opatření k ochraně lesa, především nedodrží přednostní zpracování těžby nahodilé,

- svévolně překročí schválenou decenální výši těžby,

Trestný čin

Pokud je těžba v rozporu s právními předpisy, může se také jednat o trestný čin. Pokud máte podezření, že došlo ke spáchání trestného činu, je možné podat trestní oznámení k Policii České republiky.

Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.)

§ 295 Poškození lesa

(1) Kdo, byť i z nedbalosti, těžbou lesních porostů nebo jinou činností provedenou  v rozporu s jiným právním předpisem způsobí, byť i připojením k již existující holině, vznik holé seče nebo způsobí závažné poškození lesa na celkové větší ploše lesa nebo proředí lesní porost pod hranici zakmenění stanovené jiným právním předpisem na celkové větší ploše lesa, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo zákazem činnost bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, nebo

b) vznikne-li těžbou nebo jinou činností uvedenou v odstavci 1 holá seč nebo proředění na celkové značné ploše lesa. 

 

Kácení břehových porostů

Otázku kácení břehových porostů řeší jednak zákon č. 114/1992 Sb. Podle jeho § 8 odst. 2 není třeba povolení pro kácení dřevin ke kácení dřevin při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin.

Dále tuto problematiku řeší zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon. Vodní zákon určuje, kdo je správcem vodního toku a jaká má oprávnění. Správcem vodního toku může být buď správce povodí nebo u drobných toků obce nebo fyzické nebo právnické osoby, kterým drobné vodní toky slouží (v některých případech to mohou být např. také státní podniky).

Břehový porost pak definuje vyhláška č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků (§ 2 písm. a) jako dřevinný porost rostoucí na břehu koryta vodního toku do 6 m u drobných vodních toků, do 8 m u významných vodních toků nebo do 10 m u významných vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, na pobřežních pozemcích podél koryta vodního toku na vnější straně břehové čáry nebo na pozemku, na kterém leží koryto vodního toku (tato pravidla se nevztahují na pozemky určené k plnění funkcí lesa).

Vodní zákon v § 47 odst. 2 písm. b) ukládá správcům vodních toků obecnou povinnost pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle § 49 odst. 2 tak, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa.

Vodní zákon dále dává v § 49 odst. 1 písm.) správcům vodních toků oprávnění pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm v šířce podle § 49 odst. 2 (šířka je určena podle významnosti vodního toku). Důvodem pro odstranění stromů je péče o koryta vodního toku, kácení je třeba pouze projednat s vlastníky.

Stromům u vodních toků se věnuje také § 51 vodního zákona, který naopak umožňuje vodoprávnímu úřadu, aby vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků zakázal kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku. Závisí tedy na konkrétní situaci a vyhodnocení správce a vodoprávního úřadu.

Co se týče hrází, ty jsou podle § 55 odst. 1 písm. a) vodního zákona tzv. vodními díly. V souvislosti s ochranou vodních děl vodní zákon v § 58 odst. 2 písm. a) zakazuje na ochranných hrázích vysazovat dřeviny.

Vzhledem k omezeným možnostem při kácení stromů, které se nachází u vodních toků nebo u vodních děl, zůstává v podstatě jedinou možností, kam se obrátit v případě kácení břehových porostů, Česká inspekce životního prostředí. Je také ještě možné obrátit se na orgán ochrany přírody, který musí být o záměru kácet stromy u vodních toků informován, s podnětem, aby se tomuto kácení věnoval a popř. přehodnotil, zda může kácení proběhnout jen na základě oznámení.

Kácení kolem silnic

Silniční vegetace nesmí podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat údržbu silnic. Pro kácení stromů kolem silnic primárně platí, že je třeba získat povolení. Orgán ochrany přírody toto povolení může vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem (obdobně to platí pro kácení u železnic, kde je nezbytná dohoda se drážním úřadem).

I u silnic nebo želenic však může nastat situace, kdy se stromy kácí bez povolení (zejm. bývá uplatňován argument jejich špatného zdravotního stavu).