K plánu na stavbu spalovny odpadů v chomutovské teplárně se mohli místní vyjádřit toto úterý, kdy se v Městském divadle v Chomutově konalo veřejné projednání tohoto záměru v rámci procesu posuzování jeho vlivů na životní prostředí (EIA). Dorazilo několik desítek lidí a projednání se z pozdního odpoledne protáhlo až do večera.
Jedním z hlavních témat diskuze bylo zhoršení stavu prostředí, zvláště ovzduší, v Chomutově a okolí, ke kterému by nová spalovna přispěla, byť v malé míře. Chomutov se přitom nachází v Ústeckém kraji, tedy v jedné z dlouhodobě nejpostiženějších lokalit v Česku. Byť se stav ovzduší na Chomutovsku dlouhodobě mírně zlepšuje, místní vnímají, že plán na stavbu spalovny jde proti tomuto žádanému vývoji. Zástupce Ministerstva životního prostředí Miroslav Votoček odmítl požadavek účastníků projednání, aby ministerstvo teplárně uložilo monitorovat stav ovzduší a zvýšený obsah nebezpečných látek v něm, ačkoli přesně toto bylo jednou z podmínek stavby brněnské spalovny.
Debata se točila také kolem toxických látek ve strusce, popelu a popílku, které by spalovna produkovala. Strusku chce teplárna používat na technické zabezpečení skládek. To však může být problematické. I ze strusky a popelu, které jsou podstatně méně toxické než popílek, produkovaný při čištění plynů, se totiž vlivem větru nebo deště mohou uvolňovat látky, které jsou při dlouhodobé expozici nebezpečné, a to i přesto, že tento materiál není legislativou vnímán jako takzvaný nebezpečný odpad.
Je zarážející, že stavba chomutovské spalovny je plánována jen 13 kilometrů od další, mnohem větší spalovny, která má stát v teplárně v Komořanech u Mostu. Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje přitom počítá pouze s jednou spalovnou, a to tou komořanskou. Hrozí tak, že kapacity pro spalování odpadů v kraji budou příliš vysoké, což by jednak mohlo zablokovat recyklaci a předcházení vzniku odpadů, skutečná řešení problému s příliš velkou produkcí odpadků, jednak by to mohlo vést až k nutnosti dovozu odpadů ze zahraničí. K tomu by přispívala i blízkost hranic s Německem.
Česká odpadová legislativa přitom dovoz odpadů za účelem jejich spálení či takzvaného „energetického využití“ přímo nezakazuje, pouze si klade tu podmínku, že přednostně musejí být využity odpady z Česka. V případě nadkapacit spaloven by však jejich přeshraničnímu dovozu nestálo nic v cestě. Jednatel společnosti Actherm Daniel Zeman, který na projednání vystupoval za teplárnu v Chomutově, se vyjádřil v tom smyslu, že by k dovozu odpadů ze zahraničí docházet nemělo, ale jen neochotně a až v reakci na několikeré naléhání účastníků projednání.
Rivalita mezi oběma teplárnami a přetahování se o odpadky z jednotlivých obcí, ke kterému by mohlo při stavbě spaloven v kraji docházet, se ostatně ukázala už na veřejném projednání. Dorazil na něj i Petr Horák, obchodní ředitel společnosti United Energy, která plánuje stavbu spalovny v Komořanech, a mezi ním a Zemanem došlo k menší slovní přestřelce. Některé obce, jejichž odpady by pro sebe chtěla i chomutovská spalovna, totiž mají už nyní podepsané dohody o dodávkách odpadů s tou komořanskou, která ovšem zatím ani nestojí. Zeman tyto dohody zpochybňoval, vůči čemuž se Horák ohradil s tím, že nejde o žádný „cár papíru“.
V souvislosti se zvýšenou hustotou dopravy, která by s sebou pochopitelně přinesla i víc emisí, prachu nebo hluku, se na projednání probírala také možnost dopravovat do spalovny část odpadů po železnici, která vede přímo do areálu. Ačkoli je v dokumentaci tento způsob dopravy uveden jako jeden z možných, Zeman připustil, že železniční vlečka je sice teplárnou udržována, ale (minimálně v dohledné době) nebude v tomto ohledu využita, protože nikdo z dodavatelů není na realizaci tohoto řešení připraven. Veškeré odpady by se tak do spalovny patrně dovážely nákladními auty.
Projednávaná dokumentace je nyní v rukou autora posudku, Václava Obluka. Ten však už na veřejném projednání uvedl, že spalovna od něj dostane zelenou. Na základě jeho posudku pak bude o budoucnosti projektu rozhodovat MŽP.
Nespaluj, recykluj! S odvahou.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.