en ru

Pomozte zastavit zbytečné kácení alejí

Darujte

Lomnice nad Lužnicí (Jižní Čechy) Krucemburk (Vysočina) Třešť(Vysočina)

A další...

V ochraně alejí můžeme být úspěšní jen díky stovkám dárců z celé ČR.
Podpořte i Vy ochranu alejí, kterých z naší krajiny ubývá. Děkujeme Vám!

Aktuálně například pomáháme lidem z Radkova na Opavsku při obnově historického stromořadí, které hrozilo vykácení kvůli rekonstrukci místní komunikace.

Darujte online platební kartou:

 

Darujte převodem na účet:

  • číslo účtu: 260 008 2184 / 2010
  • variabilní symbol: 21801
  • do zprávy pro příjemce uveďte Váš email nebo telefon

jiranek-kresbaNejsme největší, ani nejhlasitější, ale věříme, že odvedená práce mluví za nás.

Díky pravidelné podpoře drobných dárců:

  • bílým značením na kmenech zvyšujeme bezpečnost provozu v alejích
  • dokázali jsme přesvědčit poslance, aby odebrali silničářům výjimku, která jim umožňovala kácet stromy u silnic bez  povolení, tedy prakticky neomezeně
  • radíme lidem, jak ochránit stromy, kterým hrozí kácení
  • pomáháme úředníkům orientovat se ve změnách zákonů a seznamujeme je s novými směry péče o aleje v zahraničí
  • každý rok vysadíme jedno nové stromořadí
  • vydali jsme metodickou publikaci „Koncepce stromořadí v české krajině“, kterou jsme zdarma poslali krajům a dalším úřadům
  • petici "Zachraňme stromy" podepsalo přes 30 000 lidí

Podepište petici

Podepište petici za lepší paragrafy na ochranu zeleně alej

V době silného znečištění životního prostředí jsou stromy nenahraditelné. Ostrůvky zeleně v intenzivně využívané krajině a v umělém prostředí měst vytvářejí kyslík, osvěžují vzduch, zachycují prach a škodliviny, poskytují stín a tlumí hluk. Stromy vysazované od renesance podél řek a cest utvářejí typickou českou krajinu.

Znepokojuje nás masivní kácení zdravých stromů, jehož jsme v posledních letech svědky. Pod záminkou bezpečnosti dopravy padají staleté aleje, ve městech a obcích se kácejí stromy i parky, zelené plochy mizí po celé zemi. Zatímco kdekdo kácí, málokdo sází.

Žádáme, aby byla v českém právním řádu posílena ochrana dřevin rostoucích mimo les v následujících pěti bodech:

  1. Nezávisle posuzovat hodnotu stromů
    V případě kácení významných stromů je nutné zavést povinné odborné posudky. Odborně způsobilá osoba mimo jiné vyčíslí, k jaké ekologické újmě by kácením došlo.
  2. Rozhodovat o kácení objektivně
    Malé úřady nemají dost vyškolených úředníků. Obce rozhodující o vlastních parcích jsou zas ve střetu zájmů. Kompetence by se měly převést na větší obce a na sousední úřady.
  3. Chránit stromořadí v krajině
    Je třeba zrušit výjimky silničářů a správců toků, kteří smějí kácet aleje a břehové porosty bez povolení. O stromech má vždy rozhodovat orgán ochrany přírody.
  4. Zapojit veřejnost do rozhodování
    Na základě pouhého oznámení dochází k rozsáhlému kácení také ve městech a obcích. Je nutné omezit kácení na oznámení, kdy se veřejnost nemůže účastnit rozhodování.
  5. Méně kácet, více sázet
    Za vykácené dřeviny musí být vždy vysazeny nové. Pokud není možná výsadba v místě kácení, musí majitel újmu zaplatit do obecního fondu určeného na výsadbu dřevin.
Petici Zachraňme stromy podepsalo 37237 lidí.
  1. Jméno
    Napište své jméno.
  2. Příjmení
    Napište své příjmení.
  3. Ulice a číslo
    Zadejte ulici a číslo.
  4. Město / obec
    Zadejte město nebo městskou část, v níž žijete.
  5. PSČ
    Zadejte poštovní směrovací číslo.
  6. Telefon
    Povoleny jsou pouze číslice
  7. E-mail
    Emailová adresa není platná nebo už byla použita.
  8. Zaměstnání / funkce
    Neplatný Vstup
  9. Neplatný Vstup
  10. Podepsáním petice uděluji sdružení Arnika souhlas se zpracováním svých osobních údajů. Poskytnuté údaje budou použity v souladu se zákonem č. 85/1990 sb., o právu petičním a dále za účelem dalšího informování. Máte právo přístupu ke svým údajům, právo na jejich opravu či vymazání a další práva stanovená zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

davle2

Důvod: Dnes, v době silného znečištění životního prostředí, jsou stromy nenahraditelné. Ostrůvky zeleně v intenzivně využívané krajině a v umělém prostředí měst vytvářejí kyslík, osvěžují vzduch, zachycují prach a škodliviny, hubí mikroorganismy, poskytují stín a tlumí hluk. Parky a sady jsou často jedinými místy k procházkám a odpočinku. Stromy vysazované od renesance podél řek a cest jsou důležitým životním prostorem pro řadu živočichů, utvářejí typickou českou krajinu a připomínají moudrost našich předků. Úbytek zeleně ohrožuje lidské zdraví.

Adresáti: Prezidentovi ČR, Parlamentu ČR, Vládě ČR, ministrovi a Ministerstvu životního prostředí ČR, České inspekci životního prostředí, hejtmanům a zastupitelstvům krajů

Petiční výbor:

  • Hana Hegerová, zpěvačka a herečka
  • PhDr. Marie Hrušková, spisovatelka píšící o památných stromech
  • doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., děkan Zahradnické fakulty MZLU v Brně
  • PhDr. Přemek Podlaha, CSc., moderátor a publicista
  • RNDr. Jan Pokorný, CSc., pracovník Ústavu systémové biologie a ekologie AVČR v Třeboni
  • MUDr. Eva Schallerová, dětská lékařka z Ostravy
  • Luba Skořepová, herečka a spisovatelka
  • Hana a Petr Ulrychovi, hudebníci ze skupiny Javory
  • Ing. Jiří Válal, starosta obce Slavičky na Vysočině
  • Mgr. Lukáš Matějka, právník sdružení Arnika, Štefcova 1039, 500 09 Hradec Králové, oprávněný jednat jménem petičního výboru

Záznamy z konference Aleje 2014

Pátek 28. 11. 2014 -Záznamy příspěvků z konference Aleje 2014

Aktuality z praxe orgánů ochrany přírody

Ing. Pavel Chotěbor, mInisterstvo životního prostředí: Změny právní úpravy ochrany dřevin rostoucích mimo les

Návrat alejí ke komunikacím – prezentace projektů obnovy  alejí kolem silnic – 1. část

Ing. Jiří Lávic, projektant, AF-CITYPLAN s.r.o., Praha: Aleje a doprovodná zeleň při projektování pozemních komunikací

Ing. František Weisbauer, ekolog, Správa a údržba silnic Pardubického kraje:  Nové výsadby kolem silnic v Pardubickém kraji

Mgr. Lenka Polachová, projektant, RADDIT Consulting, s.r.o,  Ostrava.:  Dlouhá cesta k alejím - Zkušenosti s plánováním výsadby alejí v Moravskoslezském kraji

Mgr. Radek Kaňa, starosta, Obec Šilheřovice: Obnova historických alejí v Šilheřovicích – technologie a následná péče

 Návrat alejí ke komunikacím – prezentace projektů obnovy  alejí kolem silnic – 2. část 

Ing. Josef Souček, dendrolog, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu: Aleje Kamenicka – přístupy k obnově a údržbě

Mgr. Tereza Aubrechtová, VŠ odborník a pedagog,  katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě: Mapování alejí a stromořadí Moravskoslezského kraje

  Aleje a silnice – příklady z praxe v  Evropské Unii         

Piotr Tyszko – Chmielowiec, Fundacja EkoRozwoju, Polsko:  Cesty pro přírodu -Ochrana stromů podél cest v Polsku 

Elke Thiele, SIEBENGRÜNDE - Büro für Kommunikation, Německo: Německá alejová cesta – přínosy pro přírodu a podnikání

Eszter Miókovics, Asociace neziskových organizací Balaton, Maďarsko: Hodnota alejí a  její využití v praxi

RNDr. Marcela Klemensová, spolek Arnika: Zachování alejí podél komunikací – poznatky z praxe neziskové organizace

 Prohlédněte si fotogalerii z konferenčních jednání.

Aleje Moravskoslezského kraje

 

V Moravskoslezském kraji je velké množství památných stromů (§46), které jsou předmětem státní ochrany přírody, ale z toho jsou chráněny jenom 4 aleje. Jedná se o alej dubů v Raduni, nesouvislé pozůstatky aleje bývalé „Císařské cesty“ v Havířově (zejména na ul. E. Krásnohorské) a dvě aleje nalezneme v okrese Bruntál, jsou jimi alej na Uhlířský vrch a alej na Anenský vrch.

Kromě toho jsou zde aleje registrované jako Významný krajinný prvek (VKP) (obecná ochrana přírody, §6). Například lipová alej z Hnojníku do Komorní Lhotky nebo další lipová alej Radkov – Dubová.

V Moravskoslezském kraji nalezneme řadu dalších, mnohdy zajímavých a krásných alejí a stromořadí. Některé z nich si můžete prohlédnout níže na této stránce.

Děkujeme všem autorům fotografií za jejich poskytnutí.

 

Albertovská alej mezi Bolaticemi a Albertovcem

albertovecStarobylá, jasanová alej v okolí Bolatic, kde je svěží vzduch, nejezdí auta, není hluk, jen občas zařehtá kůň na blízké louce, nebo zatroubí motoráček. Ideální pro uspání malých dětí.

Foto a text: Miluše Jirasová

 

 

 

Topolová alej v Českém Puncově

cesky puncov

V krajině historického Těšínska poblíž průmyslového města Třince můžeme vidět tuto krásnou topolovou alej. Nachází se v Českém Puncově nedaleko hranic s Polskem a nejenže je místní dominantou díky vzrostlým topolům, ale je od ní krásný výhled také na další dominanty kraje, na historické město Těšín či na Moravskoslezské Beskydy.

Foto: Lenka Czudková

Další fotografie

 

 

Alej v Dolních Tošanovicích

dolni tosanoviceJedná se o zaklenutou oboustrannou alej, která byla vysázena v 20. letech minulého století. Výsadba je připisována místnímu významnému rodu Chlumských, jejichž potomci zde dosud žijí. Alej tvoří převážně jírovec maďal (lidově kaštan) s příměsí dalších dřevin (břízy, javory). Původních mohutných jírovců zde dosud stojí více než 70. Alej je tedy významnou historickou a krajinnou dominantou.

Foto: M. Klemensová,Arnika

 

 

 

Alej Hnojník - Komorní Lhotka

komorni lhotkaÚzká cesta z Hnojníku do Komorní Lhotky lemovaná staletým stromy, je pro řadu lidí tradicí, kterou pamatují od dětství. Alej byla na základě odborného posouzení v roce 2010 razantním způsobem ošetřena. Šest stromů v havarijním stavu muselo být zcela odstraněno. Průzkum v roce 2008 však objevil v dutinách starých lip významný druh brouka – jedná se o naturový druh páchník hnědý (Osmoderma barnabita). Alej je nyní registrována jako VKP. S trochou nadsázky se dá říci, že brouk zachránil alej.

Foto: M. Klemensová, Arnika

 

 

Čtyřřadá lipová alej v Komenského sadech v Ostravě

alej Komen sady2

O tom, že aleje můžeme nalézt i uprostřed města, svědčí tato lipová alej v Komenského sadech, oblíbené klidové zóně uprostřed Ostravy. Její unikátnost spočívá i v tom, že je tvořena čtyřmi řadami stromů. V roce 2007 vznikly plány na její vykácení, avšak díky odporu řady obyvatel i odborníků byla alej nakonec zachráněna. Alej bude z bezpečnostních důvodů pouze prořezána.

Foto: Arnika

Více fotografií naleznete v galerii

 

Lipovo-javorová alej nedaleko Janovic

janovice2

Téměř 500 metrů dlouhá alej tvořená převážně lipami a javory se nachází nedaleko obce Janovice (místní část města Rýmařov) v trati nazývající se V alejích. Její existence je dokumentována již ve druhém vojenském mapování z první poloviny 19. století. Alejí vede turistická i naučná stezka, ale projít se jí a pokochat se nádherou starých a svěžestí mladších stromů stojí za to, i když nepokračujete dále do nitra jesenických lesů.

Foto a text: Petra Malá

Další fotografie

 

Jabloňová alej v Jeseníku nad Odrou

jesenik

Na hranici CHKO Poodří mezi Jeseníkem nad Odrou a Hůrkou vede vprostřed polí tato krásná jabloňová alej. Její délka je 3 km. V roce 2013 byla alej dosazena o 83 sazenic staré krajové odrůdy jaderničky moravské. Místní obyvatelé se takto příkladně postarali o krajinnou dominantu a spolu s návštěvníky z řad turistů, cyklistů, ale i s řadou drobné zvěře a ptactva se tak můžou i nadále těšit z plodů této aleje. Foto: Alena Kanková

 

Alej Radkov - Dubová

dubovaLipová alej mezi Radkovem a Dubovou byla údajně vysazena v roce 1826 jako doprovodná zeleň ke kočárové cestě, která vedla od kostela v Radkově až k zámku v Dubové. Dvě řady stromů po stranách cesty byly nasměrovány přesně na osu hlavního vstupu zámeckého objektu. Cesta je hojně využívána pro pěší i cyklisty. Procházení alejí za stálého provozu je však nepohodlné a nebezpečné. Obec navrhuje vybudování obchvatu aleje pro motoristy. Předpokládá se  zachování aleje a její odborné ošetření, dosadby a úpravy pro pohodlný průchod pěších a cyklistů s doplněním základního mobiliáře.

Text a foto : Ing. M. Tošková, Bc. K. Skalíková

 

Třešňová alej v Rohově

rohovO záchranu třešňové aleje v Rohově staré 60 let se v roce 2007 zasloužili obyvatelé této obce. Vysadili 350 nových ovocných stromků a o alej i nadále pečují.

Foto: obec Rohov

Další informace

 

 

 

Park a aleje v Šilheřovicích

silheroviceNedaleko Ostravy najdeme tuto cennou alej tvořenou převážně starými lípami. Nachází se v zámeckém komplexu Šilheřovice poblíž zámeckého parku. Park i přilehlé aleje jsou chráněny v rámci Evropsky významné lokality Šilheřovice. Předmětem ochrany je silně ohrožený brouk páchník hnědý (Osmoderma barnabita), kterému poskytují tyto staré stromy místo k životu. Hezká ukázka, jak aleje slouží lidem i přírodě.

Foto: Libor Křišica

Další fotografie

 

Jasanová alej u Štěpánkovic

stepankoviceV klidné krajině Hlučínska mezi hřebčínem Albertovec a Štěpánkovicemi lze vnímat harmonii mezi člověkem, přírodou a koňmi třeba v této vzrostlé jasanové aleji.

Foto: Zuzana Szulová

Další fotografie

 

Často kladené dotazy - stromy a aleje

Nenajdete-li níže odpověď na svou otázku, prostudujte si naše webové stránky v sekci Stromy nebo nám svůj dotaz zašlete prostřednictvím webového formuláře.

Q
Co mám dělat, když někdo ničí zeleň?
A

Dřeviny a zeleň jsou chráněny dle zákona č. 114/1992 Sb. (§ 7 odst. 1). Je-li nutné okamžitě zabránit ničení zeleně, lze volat Policii ČR, městskou či obecní policii a také Českou inspekci životního prostředí. V ostatních případech se obraťte na příslušný orgán ochrany přírody, zpravidla obecní úřad. Každý případ poškozování či úprav zeleně má svá specifika, takže řešení se mohou lišit.

Co je ve většině případů  v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny:

1. Kácet bez povolení vydaného orgánem ochrany přírody (typicky obecní úřad) stromy, které mají ve výšce 130 cm obvod kmene větší než 80 cm 

2. Poškozovat nebo ničit dřeviny tak, že to způsobí podstatné snížení jejich funkcí nebo způsobí jejich bezprostřední či následné odumření (příklady: nešetrný ořez větví, poškozování kmene a kořenů, opakované pojezdy  nebo parkování vozidel v kořenové zóně, nešetrná aplikace herbicidů)

3. Provádět zásahy, které by ohrozily vývoj zvláště chráněných živočichů (nejčastěji hmyz, ptáci, netopýři)

Q
Jak zjistím,zda pro kácení stromu bylo vydáno povolení?
A

Informaci vám podá příslušný obecní úřad anebo odbor životního prostředí. Můžete si ji vyžádat osobně nebo telefonicky. Pokud věc snese odklad, můžete podat písemně žádost podle zákona o právu na informace o životním prostředí .

Q
Existují nějaké seznamy alejí nebo jejich databáze?
A

Mapování alejí se spolu s odborníky věnujeme od roku 2013. Aktuální verzi databáze českých a moravských alejí naleznete na geoportálu INSPIRE . Další informace o mapování alejí jsou zde . Pokud je stromořadí nebo jeho část chráněno jako památné stromy, jsou evidovány v  Ústředním se­znamu ochrany přírody .  Významná stromořadí jsou registrována jako významný krajinný prvek. Evidenci registrovaných prvků vedou pověřené obecní úřady.

Q
Kdy lze kácet stromy bez povolení?
A

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Případy, kdy toto povolení není vyžadováno,  stanoví vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování kácení. 

Pokud stromy nejsou  součástí významného krajinného prvku  nebo stromořadí, pak se povolení nevyžaduje

a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,

b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,

c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,

d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

Q
Čím jsou stromy užitečné a jaké funkce plní v přírodě?
A

Stromy mají v životním prostředí nezastupitelnou funkci. Řadu podrobných informací naleznete na stránkách o stromech .

Q
Proč chránit aleje a stromořadí v naší krajině?
A

Aleje mají řadu důležitých funkcí, zachycují škodliviny a hluk, vytváří stín pro pěší, pomáhají řidičům v orientaci, jsou domovem pro řadu živočichů, mají estetickou a krajinotvornou funkci. Mnoho dalších informací najdete na webu aleje.org . 

Q
Jsou stromy u silnic skutečně příčinou tragických nehod?
A

Z policejních statistik vyplývá, že stromy (ani jiné pevné překážky na pozemcích lemující silnici) příčinou dopravních nehod nejsou. Na vině je chování řidičů. Nejčastější příčinou havárie  je jízda po nesprávné straně a nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Náraz do stromu je pak už jen důsledkem špatné jízdy řidiče. Vysoký počet dopravních nehod na českých silnicích nevyřeší vykácení alejí, ale spíše vzdělávání řidičů a přísnější postihy za nebezpečné přestupky.

Q
Čeho si všímat při hodnocení stavu stromů?
A

Při posuzování stavu stromu je nutno vyhodnotit mnoho faktorů. Kvalitní a objektivní hodnocení  může provést pouze odborník - dendrolog a nebo arborista. Nicméně některých znaků si může na stromě povšimnout i laik. 

 

 

Q
Zjistil/a jsem, že stromy v mém okolí mají být pokácené. Pokáceli strom a já myslím, že neoprávněně. Jak dále postupovat?
A

Abyste zvolili vhodný postup, potřebujete aktuální informace. Prohlédněte si pozorně schéma procesu "povolování kácení" . Požádejte příslušný úřad (obecní úřad, odbor životního prostředí) o informace. Chtějte vědět, v jakém stadiu je řízení o vydání povolení ke kácení, případně si vyžádejte rozhodnutí úřadu, na základě kterého byl strom pokácen. Užitečné informace najdete zde . Máte důvodné podezření, že došlo k porušení zákona? Podejte podnět České inspekci životního prostředí. Nevíte si rady, jak dál? Obraťte se na naši ekoporadnu . 

Q
Stromy mají být vykáceny kvůli stavebnímu záměru. Mohu to nějak ovlivnit?
A

Od 1. ledna 2018 začal platit zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Část 6. tohoto zákona novelizuje některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK).

Místo rozhodnutí vydává orgán ochrany přírody závazné stanovisko. Nový § 8 odst. 6 ZOPK mění v případě stavebních záměrů povolovaných v územním řízení (případně ve  společném územním a stavebním řízení) dosavadní samostatné správní rozhodnutí orgánu ochrany přírody o povolení (či nepovolení) kácení dřevin a uložení náhradní výsadby na závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.

O vydání závazného stanoviska se nevede žádné správní řízení. Ekologický spolek nemůže z pozice účastníka řízení otázku potřebnosti/rozsahu kácení dřevin a uložení náhradní výsadby ovlivňovat – účastníkem územního řízení nově být nemůže a před orgánem ochrany přírody se žádné řízení o povolení kácení nevede.

Nové znění § 70 odst. 3 ZOPK omezuje právo občanských sdružení na účast v řízeních podle tohoto zákona, tj. před orgány ochrany přírody (s výjimkou  tzv. navazujícího řízení, tj. řízení navazujícího na posouzení vlivů na životní prostředí - EIA).

Spolky nemohou podat podnět nadřízenému orgánu ochrany přírody k přezkumu pro nezákonnost. Nové odstavce 9 až 11 v  § 4 stavebního zákona také vylučují  tzv. přezkum zákonnosti závazných stanovisek dotčených orgánů ze strany jejich nadřízených orgánů z moci úřední, pokud jde o závazná stanoviska vydávaná pro účely řízení podle stavebního zákona. Znamená to, že ekologické spolky nebudou moci ani podat podnět nadřízenému orgánu ochrany přírody k přezkumu závazného stanoviska „o kácení“ pro nezákonnost (např. budou-li mít za to, že nebyl dostatečně  vyhodnocen funkční a estetický význam dřevin a provedeno správní uvážení o existenci či neexistenci závažných důvodů pro povolení kácení).

 V určitých případech stavebních záměrů by se nadále mělo vést samostatné řízení a vydávat rozhodnutí orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 1 ZOPK.

Jsou to tyto:

-  případy územního souhlasu a ohlašované stavby,

- případy dříve vydaných územních rozhodnutí, když se po 1. 1. 2018 zjistí, že je potřeba před realizací stavby vyřešit kácení dřevin, které jsou v konfliktu se stavebním záměrem a dosud nebylo vydáno povolení ke kácení,

- případy, kdy investor na nějaký strom „zapomene“ a již bude vydáno stavební povolení a zjistí se, že se stavbou nelze pokračovat kvůli konfliktu se dřevinou apod.  

Samostatné řízení se samozřejmě nadále povede   i v případech, kdy žádost o kácení není spojena či vyvolána stavebním záměrem.

 

Ekologický spolek má  podle § 70 odst. 2 ZOPK  nadále právo žádat o informování:

- o zamýšlených zásazích, při nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné ZOPK (a při nichž bude  orgán ochrany přírody vydávat závazné stanovisko podle § 8 odst. 6 ZOPK),

- o zahajovaných územních řízeních, protože  když stavební záměr vyžaduje kácení dřevin, nepochybně už proto v něm jsou dotčeny zájmy chráněné ZOPK.

Nenašli jste odpověď na svou otázku?

Napište nám svou otázku prostřednictvím formuláře.

Jak zvýšit bezpečnost

Jak zvýšit bezpečnost provozu na silnici s alejí...a nekácet?

bile_natery_kmenu_a_auto 1. Bílé nátěry kmenů

V noci pomáhají řidičům sledovat směr silnice.

odrazky_na_kmenu 2. Odrazky na stromech

Pomohou řidičům s navigací i za mlhy a velmi špatné viditelnosti.

omezena_rychlost 3. Omezení rychlosti

V náročných úsecích silnic je zpomalení, případně zákaz předjíždění, největším přínosem pro bezpečnost.

znacka_alej 4. Výstražné značení

Stejně jako značky upozorňují na padající kamení a přebíhající zvěř, mohly by upozornit i na to, že silnice vede alejí.

svodidla 5. Instalace svodidel

Zbrzdí vozidlo a zabrání jeho úplnému vyjetí z dráhy. Náraz do svodidla je méně nebezpečný než náraz do stromu, budovy nebo jiného automobilu.

stromy_zasnezene_pole 6. Pravidelná údržba stromů

Odstraňováním suchých větví a zlomených větví a pravidelnou kontrolou zdravotního stavu dřevin lze předejít pádu větví nebo celých stromů na silnici.

Klíčová opatření:

1. Prevence nehodovosti

Odstraňujme především příčinu problému, pouze zmírňovat následky nestačí. Ze statistik dopravní nehodovosti vyplývá jako nejdůležitější příčina dopravních nehod nedisciplinovanost řidičů motorových vozidel. Tuto příčinu lze řešit prevencí, osvětou, vzděláváním, popřípadě sankcemi atd.

2. Zvýšení pasivní bezpečnosti ve vybraných úsecích

Na základě mapy nehodovosti ČR lze vytipovat úseky, kde je nutné posílit pasivní bezpečnost silnice. Pokud zde dochází ke kolizím se stromořadím, je vhodné zvážit kritéria shrnutá v tabulce Návrh opatření dle kategorie silnice (viz níže). Výjimkou z těchto doporučení jsou komplexy historicky komponovaných krajin, kde je stromořadí a charakter silnice součástí historické a památkově chráněné koncepce daného území (viz např. Lednicko-Valtický areál, Veltrusko, Osovsko atd.). To je nutno doprovodit patřičnými bezpečnostními opatřeními a informovaností řidičů.

Tab.: Návrh opatření dle kategorie silnice

Dopravní zatížení pozemní komunikace (kategorie a třída)

Umístění aleje

Návrh opatření

Obnova alejí

místní komunikace II. a  III. tř. - místní doprava většinou v  intravilánu obcí a měst

na krajnici / za příkopem / na zelených pásech podél komunikací

 

ošetřování a průběžná obnova v původním charakteru aleje

průjezdní úsek silnice II. a III. tř. - tranzitní doprava v intravilánu obcí a měst

silniční vegetace na krajnici / za příkopem / na zelených pásech podél komunikací není součástí komunikace – vlastníkem obce a města

žádná, aleje a solitéry ponechat do finálního věku

ošetřování a průběžná obnova

silnice III. tř.

za příkopem

aleje a solitéry ponechat do finálního věku, bílení kmenů, event. opatřit odrazkami a dopravním značením

pravidelné ošetření, průběžná obnova za příkopem

silnice III. tř.

na krajnici

souvislé aleje ponechat do finálního věku, bílení kmenů a značení odrazkami, příp. omezení rychlosti a dopravní značení, instalace svodidel na exponovaných místech

pravidelné ošetření, průběžná obnova aleje za příkopem (významné solitéry zachovat, doplnit značením, svodidly)

silnice II. tř.

za příkopem

aleje a solitéry ponechat do finálního, věku opatřit bílými pruhy, příp. odrazkami, příp. dopravní značení

pravidelné ošetření, průběžná péče a průběžná obnova za příkopem

silnice II. tř.

na krajnici

souvislé aleje ponechat do finálního věku, opatřit bílými pruhy a odrazkami, omezení rychlosti a dopravní značení,  instalace svodidel po celé délce významných alejí

pravidelné ošetření, průběžná péče a průběžná obnova aleje za příkopem

silnice I. tř., místní komunikace I. tř.

za příkopem

aleje a solitéry ponechat do optimálního věku, opatřit bílými pruhy, příp. odrazkami, příp. dopravní značení, instalace svodidel na exponovaných místech

pravidelné ošetření, průběžná péče a průběžná obnova aleje ve vzdálenosti 4,5 m od vozovky

silnice I. tř., místní komunikace I. tř.

na krajnici

významné souvislé aleje ponechat do optimálního věku, opatřit bílými pruhy a odrazkami, omezení rychlosti a dopravní značení,  instalace svodidel po celé délce významných alejí

pravidelné ošetření, průběžná péče a průběžná obnova za příkopem

dálnice, rychlostní silnice a rychlostní místní komunikace

stromořadí se vyskytují omezeně

žádná (stávající parametry ozelenění)

obnova doprovodné zeleně, dílčí zakládání stromořadí v zajištěných úsecích – např. na hranách vysokých zářezů, dělících pásech či pruzích apod.

 

Obecně platná doporučení obnovy alejí podél frekventovaných silnic za příkopem ilustrují tyto obrázky.

Alej v rovinatém terénu. (Obr.: Jakub Esterka)

Alej v rovinatém terénu - Vzdálenost linie nově vysazeného stromořadí od kraje vozovky by neměla být větší než 4,5 metru. Tato vzdálenost poskytuje dostatečnou pasivní bezpečnost průjezdu alejí, vyhovuje mimo jiné i technické normě ČSN 73 6101 Projektování silnic, a zároveň ještě zachovává typické vlastnosti a funkce silničního stromořadí. (Obr.: Jakub Esterka)

 

Alej v zářezu či náspu. (Obr.: Jakub Esterka)

Alej v zářezu či náspu - Žádoucí odstup stromu od vozovky je doporučován tak, aby stromořadí kopírovalo horní hranu zářezu. V náspu je odstup stanoven na maximální poloměr koruny tak, aby koruna, která je zde níže, nečněla do vozovky. Instalace svodidel je nutná. (Obr.: Jakub Esterka)

 

Dopravní značka „Pozor aleje“ a natírání stromů bílou barvou. (Foto: Jan Losenický)

Dopravní značka „Pozor aleje“ a natírání stromů bílou barvou. (Foto: Jan Losenický)