Kolik stromů v alejích podél silnic bylo pokáceno ?

stromy-ilustracni2

Na celostátní úrovni neexistují žádné souhrnné přehledy o kácení stromů v alejích podél silnic. Jediným způsobem, jak zjistit čísla, je dotazovat se u jednotlivých krajských správ údržby silnic. Právě touto metodou jsme vytvořili následující přehled. Bohužel, neexistuje jednotná metodika, jak statistiky vést, a některé správy silnic poskytly jen částečné údaje. Seznam je proto neúplný.

Od 1. 10. 2003 do 31. 12. 2014 bylo podél silnic ve správě krajů (silnice II. a III. třídy, případně další) vykáceno 183 249 stromů. Silničáři ovšem vysadili jen 111 438 stromů - často však na jiných místech, než kde se kácelo. Je nepochybné, že právě  aleje podél silnic  z české krajiny rychle mizí. Dokazují to i data názorně zpracovaná v následující infografice a podrobných tabulkách. 

 

 Infografika-AR-2015-prosinec 3

Kraj Vykáceno   Vysazeno   Kraj Vykáceno Vysazeno
Jihočeský

26 418

8 067

Olomoucký  

9 772

4  859

Jihomoravský

16 875

16 173

Pardubický*

15 353

14  839

Karlovarský

9 590

1 178

Plzeňský

21 349

3 247

Královéhradecký*  

9 905

761

Středočeský*

32  922

34 385

Liberecký*

2 985

225

Ústecký

6 266

4 237

Moravskoslezský

6 114

6 447

Vysočina*

12 578

10 309

Zlínský

13 122

6 711

     
Celkem

183 249

111 438

     

* Královéhradecký: data od roku 2009
* Liberecký: chybí údaje za roky 2003, 2004 a 2010
* Pardubický a Středočeský: data poskytnuta od 1. 1. 2003
* Vysočina: data od 1. 10. 2007

 

Jaké trendy lze z přehledu vysledovat?

  1. 3 ze 13 krajských silničních správ poskytlo neúplné informace.
  2. Počet kácených stromů v alejích je v součtu podstatně vyšší než počet stromů nově vysazovaných.
  3. Pokud silniční správy nahlásily vysazování stromů, neznamená to vždy, že šlo o dosadby alejí podél silnic. V mnoha případech byla vykácena alej a nové stromy vysazeny zcela jinde.
  4. Přehled nezahrnuje kácení všech alejí: silnice I. třídy, rychlostní silnice a dálnice jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR, místní a účelové komunikace spravují obce, hlavní město Praha spravuje kromě dálničních komunikací všechny typy komunikací vedoucí městem. Kácení po živelních událostech mohou provádět jednotky integrovaného záchranného systému bez vědomí správců silnic. Celkové počty pokácených alejí ve volné krajině za jednotlivé kraje tak mohou být mnohem vyšší.
Dokumenty 2009

pdf Vyjádření ministra dopravy Gustáva Slamečky 370.36 Kb
pdf Vyjádření ministerstva vnitra 2.96 Mb
pdf Vyjádření Ředitele služby dopravní policie Leoše Tržila (2009) 85.32 Kb

Plánované kácení v zimě 2009 - 2010

pdf Dopis s vyjádřením o kácení Ředitelství silnic a dálnic 1.86 Mb
(týká se silnic I. třídy a dálnic na území celé České republiky)

Jihočeský kraj

  období   počet částka Kč
Počet pokácených stromů 1.10.2003 - 31.12.2014  

   28 725    

 
Počet vysázených stromů 1.10.2003 - 31.12.2014  

     8 497  

 
Prostředky na výsadbu 1.10.2003 - 31.12.2014    

   5 643 529,00  

pdfKácení Jihočeský kraj 2003-09
pdf Kácení Jihočeský kraj 2010
pdf Kácení Jihočeský kraj 2011
pdfKácení Jihočeský kraj 2012 a doplněné informace
pdfKácení Jihočeský kraj 2014

Jihomoravský kraj

  období počet  částka Kč
Počet pokácených stromů 1.10.2003 - 31.12.2014

                 16 875  

 
Počet vysázených stromů 1.10.2003 - 31.12.2014

16 173  

 
Prostředky na výsadbu 1.10.2003 - 31.12.2014  

 36 210 38,32  

 

pdf Kácení Jihomoravský kraj 2003-08
pdf Kácení Jihomoravský kraj 2008-09
pdf Kácení Jihomoravský kraj 2010
pdf Kácení Jihomoravský kraj závěr 2010
pdf Kácení Jihomoravský kraj 2011
pdfKácení Jihomoravský kraj 2012
pdf Vyjádření hejtmana Michala Haška (2009)
pdfKácení Jihomoravský kraj 2013
pdfKácení Jihomoravský kraj 2014 dopis
pdfKácení Jihomoravský kraj 2014

*informace uvedena pro roky 2003 - 2008

 

Karlovarský kraj

  období počet částka Kč
Počet pokácených stromů 1.10.2003 - 31.12.2014

        9 590  

          
Počet vysázených stromů 1.10.2003 - 31.12.2014

       1 178  

 
Prostředky na výsadbu 1.10.2003 - 31.12.2014  

8 982 444,00  

pdf Kácení Karlovarský kraj 2003-08
pdf Kácení Karlovarský kraj 2008-09
pdf Kácení Karlovarský kraj 2010
pdf Kácení Karlovarský kraj závěr 2010
pdf Kácení Karlovarský kraj 2011
pdfKácení Karlovarský kraj 2012
pdfKácení Karlovarský kraj 2013
pdfKácení Karlovarský kraj 2014

 

Královéhradecký kraj

  období počet částka Kč
Počet pokácených stromů 1.1.2009 - 31.12.2014

 

    9 905  

        
Počet vysázených stromů 1.1.2009 - 31.12.2014

          761  

 
 Výsadba a péče o stromy     

   3 246 112,54  

pdf Kácení Královéhradecký kraj 2009
pdf Kácení Královéhradecký kraj 2010
pdf Kácení Královéhradecký kraj závěr 2010
pdf Kácení Královehradecký kraj 2011
pdfKácení Královehradecký kraj 2012
pdfKácení Královéhradecký kraj 2013
pdfKácení Královéhradecký kraj 2014

 

Liberecký kraj

  období počet částka Kč
Počet pokácených stromů 1.1.2005 - 31.12.2014

     2 985    

 
Počet vysázených stromů 1.1.2011-31.12.2014**

      225  

  
Prostředky na výsadbu 1.1.2011-31.12.2014**  

     929 857,00  

*chybí údaje za rok 2010
** do roku 2010 nezveřejnili

pdf Kácení Liberecký kraj 2003-09
pdf Dopis advokáta správy silnic o odmítnutí dalších informací (2011)
pdf Kácení Liberecký kraj 2011
pdf Kácení Liberecký kraj 2012
pdfKácení Liberecký kraj 2013
pdfKácení Liberecký kraj 2014

 

Moravskoslezský kraj

  období počet částka Kč
Počet pokácených stromů 1.10.2003-31.12.2014

     6 114    

 
Počet vysázených stromů 1.10.2003-31.12.2014

   6 447  

 
Prostředky na výsadbu 
 
 
1.10.2003-31.12.2014  

   13 435 242,00  

pdf Kácení Moravskoslezský kraj 2003-08
pdf Kácení Moravskoslezský kraj 2008-10
pdf Kácení Moravskoslezský kraj závěr 2010
pdf Kácení Moravskoslezský kraj 2011
pdf Kácení Moravskoslezský kraj 2012
pdf Vyjádření hejtmana Jaroslava Palase (2009)
pdfKácení Moravskoslezský kraj 2013
pdfKácení Moravskoslezský kraj 2014
pdfKácení Moravskoslezský kraj 2014 tabulka

 

Olomoucký kraj

  období   počet částka Kč
Počet pokácených stromů 1.10.2003-31.12.2014  

    9 772  

 

    
Počet vysázených stromů 1.10.2003-31.12.2014  

     4 859  

 
Prostředky na výsadbu 1.10.2003-31.12.2014    

     8 126 975,00  

 

pdf Kácení Olomoucký kraj 2003-08 
pdf Kácení Olomoucký kraj 2008-09 
pdf Kácení Olomoucký kraj 2009-10
pdf Kácení Olomoucký kraj závěr 2010
pdf Kácení Olomoucký kraj závěr 2010
pdf Kácení Olomoucký kraj 2011
pdf Kácení Olomoucký kraj 2012
pdf Vyjádření náměstka hejtmana Aloise Mačáka (2009)
pdfKácení Olomoucký kraj 2013
pdfKácení Olomoucký kraj 2014

 

Pardubický kraj

  období počet částka Kč
Počet pokácených stromů 1.10.2003-31.12.2014

    15 353  

 

 
Počet vysázených stromů 1.10.2003-31.12.2014

     14 839  

 
Prostředky na výsadbu
 
 
1.10.2003-31.12.2014  

   36 121 820,00  

 

pdf Kácení Pardubický kraj 2003-08
pdf Kácení Pardubický kraj 2008-09
pdf Kácení Pardubický kraj 2010
pdf Kácení Pardubický kraj závěr 2010
pdf Kácení Pardubický kraj 2011
pdf Kácení Pardubický kraj 2012
pdf Faktura silniční správa na 16 008 Kč za informace (2012)
pdf Silniční správa odpovídá na stížnost (2012)
pdf Krajský úřad zlevnil informace na 10 208 Kč (2012)
pdf Vyjádření silničářů k navrženým alternativám ke kácení (2009)
pdf Vyjádření hejtmana Radko Martínka (2009)
pdf Vyjádření vedoucího odboru dopravy krajského úřadu (2010)
pdf Krajský úřad žádá za informace 10 208 Kč (2012)
pdfKácení Pardubický kraj 2013
pdfKácení Pardubický kraj 2014
jpgPardubický kraj projekt obnovy -aktualizace k 28.5.2015

 

Plzeňský kraj

  období počet částka Kč
Počet pokácených stromů 1.10.2003-31.12.2014

         21 349  

 

 
Počet vysázených stromů 1.10.2003-31.12.2014

           3 247  

 

 
Prostředky na výsadbu Za rok 2014  

705 636,00

pdf Vyjádření radního kraje Petra Smutného (2010) 408.10 Kb
pdf Kácení Plzeňský kraj 2011

* chybí údaje o finančních nákladech
pdfKácení Plzeňský kraj 2013
pdfKácení Plzeňský kraj 2014

 

Správa údržby silnic Plzeňského kraje
Okresní správa Domažlice
 

období

počet

částka Kč

Počet pokácených stromů

1.10.2003-31.12.2012

6 147

 

Počet vysázených stromů

1.10.2003-31.12.2012

569

 

Prostředky na výsadbu

1.10.2003-31.12.2012

 

cca 430 000

pdf Kácení v okrese Domažlice 2003-08
pdf Kácení v okrese Domažlice 2008-10
pdf Kácení Domažlice 2012
pdf Kácení Domažlice doplnění 2010

Okresní správa Klatovy

 

období

počet

částka Kč

Počet pokácených stromů

1.10.2003-31.12.2012

2 694

 

Počet vysázených stromů

1.10.2003-31.12.2012

377

 

Prostředky na výsadbu

1.10.2003-31.12.2012

 

nesdělili

pdf Kácení v okrese Klatovy 2003-10 545.10 Kb
pdf Káceni Klatovy 2012

Okresní správa Plzeň-jih (se sídlem ve Starém Plzenci)
 

období

počet

částka Kč

Počet pokácených stromů

1.10.2003-31.12.2012

1 794

 

Počet vysázených stromů

1.10.2003-31.12.2012

557

 

Prostředky na výsadbu

1.3.2003-9.3.2009*

 

cca 300 000

pdf Kácení v okrese Plzeň - jih 2003-08
pdf Kácení v okrese Plzeň - jih 2008-09
pdf Kácení v okrese Plzeň - jih 2010
pdf Kácení Plzeň Jih 2012
pdf Kácení Plzeň Jih doplněné informace

* pro následující období informace nebyla sdělena

Okresní správa Plzeň-sever (se sídlem v Kralovicích)
 

období

počet

částka Kč

Počet pokácených stromů

1.10.2003-31.12.2012

2 614

 

Počet vysázených stromů

1.10.2003-31.12.2012

0

 

Prostředky na výsadbu

1.10.2003-31.12.2012

 

0

pdf Kácení v okrese Plzeň-sever 2003-08
pdf Kácení v okrese Plzeň-sever 2008-09
pdf Kácení v okrese Plzeň-sever 2010
pdf KáceníPlzeň Sever 2012

Okresní správa Rokycany
 

období

počet

částka Kč

Počet pokácených stromů

1.10.2003-31.12.2012

4 484

 

Počet vysázených stromů

1.10.2003-31.12.2012

870

 

Prostředky na výsadbu

1.1.2010-31.12.2012

 

3 176 644

pdf Kácení v okrese Rokycany 2003-08
pdf Kácení v okrese Rokycany 2008-10
pdf Kácení v okrese Rokycany závěr 2010
pdf Kácení Rokycany 2012
pdf Kácení v okrese Rokycany doplněné informace

Ukázka výsadeb alejí v letech 2007-08:
vysadba_Rokycany_00vysadba_Rokycany_01vysadba_Rokycany_02vysadba_Rokycany_03

 

 

Okresní správa Tachov (se sídlem ve Stříbře)
 

období

počet

částka Kč

Počet pokácených stromů

1.10.2003-31.12.2012

965

296

Počet vysázených stromů

1.10.2003-31.12.2012

296

 

Prostředky na výsadbu

1.1.2012-31.12.2012

 

8 000

pdf Kácení ve Stříbře 2008-2009
pdf Kácení v okrese Tachov 2003-08
pdf Kácení v okrese Tachov 2008-10
pdf Kácení v okrese Tachov závěr 2010
pdf Kácení Tachov 2012

Okresní správa Plzeň město
 

období

počet

částka Kč

Počet pokácených stromů

1.10.2003-31.12.2012

417

 

Počet vysázených stromů

1.10.2003-31.12.2012

35

 

Prostředky na výsadbu

1.10.2003-31.12.2012

 

nesděleno

pdf Kácení Plzeň město - doplnění


Středočeský kraj

  období počet částka Kč
Počet pokácených stromů 1.1.2003-31.12.2014

     32 922  

 
Počet vysázených stromů 1.1.2003-31.12.2014

     34 385  

 
Prostředky na výsadbu 1.1.2003-31.12.2014*  

   44 861 150,00  


pdf Vyjádření hejtmana Davida Ratha (2009) 

pdf Kácení Středočeský kraj závěr 2010
pdf Kácení Středočeský kraj 2011
pdf Kácení Středočeský kraj 2012 doplněné informace
pdfKácení Středočeský kraj 2013
pdfKácení Středočeský kraj 2014

 

Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje

oblast Benešov (okresy Benešov, Příbram)
 

Období

počet

částka Kč

Počet pokácených stromů

1.1.2003-31.12.2010

7 111

 

Počet vysázených stromů

1.1.2003-31.12.2010

5 587

 

Prostředky na výsadbu

1.1.2003-31.12.2010

 

4 005 740

pdf Výsadba v oblasti Benešov 2009 a odmítnutí informace o kácení 2003-2009
pdf Výsadba v oblasti Benešov 2010
pdf Kácení v oblasti Benešov 2010

oblast Kladno (okresy Beroun, Kladno, Rakovník, Praha - západ)
 

Období

počet

částka Kč

Počet pokácených stromů

1.1.2003-31.12.2010

7 253

 

Počet vysázených stromů

1.1.2003-31.12.2010

4 753

 

Prostředky na výsadbu

1.1.2003-31.12.2010

 

cca 5 398 400

pdf Klácení v oblasti Kladno 2003-2009
pdf Kácení v oblasti Kladno 2003-2010
pdf Kácení v oblasti Kladno závěr 2010

oblast Kutná Hora (okresy Kutná Hora, Kolín, Nymburk, Praha - východ)

 

Období

počet

částka Kč

Počet pokácených stromů

1.1.2003-31.12.2010

8 273

 

Počet vysázených stromů

1.1.2003-31.12.2010

9 694

 

Prostředky na výsadbu

1.1.2003-31.12.2010

 

3 460 000

pdf Kácení v oblasti Kutná Hora 2003-10

oblast Mnichovo Hradiště (okresy Mělník, Mladá Boleslav, Praha - východ)
 

Období

počet

částka Kč

Počet pokácených stromů

1.1.2003-18.10.2010

3 155

 

Počet vysázených stromů

1.1.2003-31.12.2010

3 605

 

Prostředky na výsadbu

1.1.2003-31.12.2010

 

3 752 000

pdf Kácení v oblasti Mnichovo Hradiště 2003-09
pdf Kácení v oblasti Mnichovo Hradiště 2010
pdf Kácení v oblasti Mnichovo Hradiště závěr 2010


Ústecký kraj

  období počet částka Kč
Počet pokácených stromů 1.10.2003-31.12.2014

     6 266    

 

 
Počet vysázených stromů

1.10.2003-31.12.2014

       4 237  

 
Prostředky na výsadbu

1.10.2003-31.12.2014

 

       711 238,00  

pdf Kácení Ústecký kraj 2003-08
pdf Kácení Ústecký kraj 2011
pdf Vyjádření radního kraje Jiřího Šulce (2009)
pdfKácení ústecký kraj 2012 doplněné informace
pdfKácení Ústecký kraj 2013
pdfKácení Ústecký kraj 2014

 

Vysočina

  období počet částka Kč
Počet pokácených stromů 1.10.2007-31.12.2014

     12 578  

 

 
Počet vysázených stromů 1.10.2007- 31.12.2014

     10 309  

 
Prostředky na výsadbu 1.1.2008 - 31.12.2014  

   10 471 814,00  

pdf Kácení kraj Vysočina 2007-10
pdf Kácení kraj Vysočina 2010
pdf Kácení Vysočina 2011
pdfKácení Vysočina 2012
pdfKácení Vysočina doplněné informace
pdf Vyjádření náměstka hejtmana Libora Joukla (2009)
pdf Vyjádření radního kraje Zdeňka Ryšavého (2009)
pdfKácení Vysočina 2013
pdfKácení Vysočina 2014
pdfKácení Vysočina 2014 dopis

 

Zlínský kraj

  období   počet částka Kč
Počet pokácených stromů 1.10.2003 - 31.12.2014  

     13 122  

 

 
Počet vysázených stromů 1.10.2003-31.12.2014  

       6 711  

 
Prostředky na výsadbu 1.10.2003-30.11.2014*    

     5 798 941,00  

pdf Kácení Zlínský kraj 2003-09
pdf Kácení Zlínský kraj 2009-10
pdf Kácení Zlínský kraj závěr 2010
pdf Kácení Zlínský kraj 2011
pdf Vyjádření náměstka hejtmana Jaroslava Drozda (2009)
pdf Vyjádření náměstka hejtmana Jaroslava Drozda (2010)
pdf Kácení Zlínský kraj 2012 chybějící informace
pdfKácení Zlínský kraj 2013
pdfKácení Zlínský kraj 2014
** v období 1. 10. 2003 – 31. 10. 2009 započítány pouze výsadby v rámci investiční činnost

docTabulka pro uvedení údajů o kácení a výsadbách za rok 2014

Dopravní nehody

auto_v_prikope_v_zimeJak ukazují statistiky, příčinou dopravních nehod nejsou nikdy stromy. Nejčastější příčinou havárie je jízda po nesprávné straně a nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Náraz do stromu je pak už jen důsledkem špatné jízdy řidiče. Vysoký počet dopravních nehod na českých silnicích nevyřeší vykácení alejí, ale spíše vzdělávání řidičů a přísnější postihy za nebezpečné přestupky.

 

2014: 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel
Číslice udává počet usmrcených osob
1. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (111)
2. jízda po nesprávné straně vozovky, vjetí do protisměru (89)
3. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla (72)
4. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (43)
5. nezvládnutí řízení vozidla (32)
6. nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu (26)
7. jiný druh nepřiměřené rychlosti (23)
8. nepřizpůsobení rychlosti viditelnosti (22)
9. při předjíždění došlo k ohrožení protijedoucího řidiče vozidla (18)
10. nedání přednosti proti příkazu dopravní značky DEJ PŘEDNOST (16)

Policie ČR v roce 2014 šetřila 85 859 nehod, při kterých bylo 629 osob usmrceno, těžce zraněno bylo 2 762 osob a 23 655 osob bylo lehce zraněno. Počet usmrcených osob v roce 2013 je od roku 1990 druhý nejnižší
Nejčastější hlavní příčinou nehod zůstává stále nesprávný způsob jízdy a druhý nejvyšší počet usmrcených osob. Nejvíce osob bylo usmrceno v důsledku nepřiměřené rychlosti
V důsledku vlivu alkoholu bylo způsobeno 4 637 nehod (tj. 6 % z celkového počtu), při kterých bylo usmrceno 63 osob (10,05 % z celkového počtu) a dalších 2 366 osob bylo zraněno
Nejčastějším druhem nehody byla srážka jedoucích vozidel (35,8% z celkové ho počtu nehod) a srážka s pevnou překážkou (22,1%)
Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách končících vzájemnou srážkou jedoucích vozidel (přes 44,4% z celkového počtu usmrcených osob) Přes 27,7% z celkového počtu usmrcených si vyžádaly nehody končící srážkou s pevnou překážkou, kolizi se stromem nepřežilo 112 osob, tj. 17,8% z celkového počtu osob usmrcených při nehodách na silnici
Je nutné připomenout i nehody končící srážkou s chodcem, kdy bylo usmrceno 106 osob (17,3 % z celkového počtu usmrcených), dalších 29 osob bylo usmrceno při nehodách končících havárií (4,6 %), 23 osob po srážce s vlakem (3,7 %) a 11 osob po srážce se zaparkovaným či odstaveným vozidlem (1,7 %)

 

2013: 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel

na českých a moravských silnicích

Číslice udává počet usmrcených osob

1. jízda po nesprávné straně vozovky, vjetí do protisměru (80)

2. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (76)

3. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla (60)

4. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (45)

5. jiný druh nepřiměřené rychlosti (30)

6. nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu (25)

7. nezvládnutí řízení vozidla (23)

8. nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu (23)

9. jiný druh nesprávného způsobu jízdy (21)

10. nedání přednosti proti příkazu dopravní značky STŮJ DEJ PŘEDNOST (16)

 

Policie ČR v roce 2013 šetřila 84 398 nehod, při kterých bylo 583 osob usmrceno, těžce zraněno bylo 2 782 osob a 22 577 osob bylo lehce zraněno.  Počet usmrcených osob v roce 2013 je od roku 1990 nejnižší

Nejčastější hlavní příčinou nehod zůstává stále nesprávný způsob jízdy a v roce 2013 mu patří i prvenství v počtu usmrcených osob

V důsledku vlivu alkoholu bylo způsobeno 4 686 nehod (tj. 6,1 % z celkového počtu), při kterých bylo usmrceno 52 osob (8,97 % z celkového počtu) a dalších 2 306 osob bylo zraněno

Nejčastějším druhem nehody byla srážka jedoucích vozidel (35,7% z celkové ho počtu nehod) a srážka s pevnou překážkou (23,3%)

Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách končících vzájemnou srážkou jedoucích vozidel (přes 42% z celkového počtu usmrcených osob)Přes 26% z celkového počtu usmrcených si vyžádaly nehody končící srážkou s pevnou překážkou, kolizi se stromem nepřežilo 86 osob, tj. necelých 15% z celkového počtu osob usmrcených při nehodách na silnici

Je nutné připomenout i nehody končící srážkou s chodcem, kdy bylo usmrceno 132 osob (22 % z celkového počtu usmrcených), dalších 28 osob bylo usmrceno při nehodách končících havárií (4,8 %), 11 osob po srážce s vlakem (1,9 %), 5 osob po srážce se zaparkovaným či odstaveným vozidlem (0,9 %) a 3 osoby po srážce s lesní zvěří (0,5%)

 

 

2012: 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel

na českých a moravských silnicích

Číslice udává počet usmrcených osob

1. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (110)

2. vjetí do protisměru (92)

3. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla (82)

4. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (55)

5. nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu (35)

6. nedání přednosti proti příkazu dopravní značky „DEJ PŘEDNOST“ (24)

7. nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu (23)

8. nezvládnutí řízení vozidla (22)

9. jiný druh nepřiměřené rychlosti (22)

10. kolize s protijedoucím vozidlem při předjíždění (22)

 

Policie ČR v roce 2012 šetřila 81 404 nehod, při kterých bylo 681 osob usmrceno, 2 986 osob těžce zraněno a 22 590 osob lehce zraněno. Počet usmrcených osob v roce 2012 byl nejnižší od roku 1961

V důsledku vlivu alkoholu bylo způsobeno 4 974 nehod (tj. 6,7 % z celkového počtu), při kterých bylo usmrceno 45 osob (6,6 % z celkového počtu) a dalších 2 525 osob bylo zraněno

Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách končících vzájemnou srážkou jedoucích vozidel (288 osob, tj. 42,3 % z celkového počtu usmrcených osob)

26 % (177 osob) z celkového počtu usmrcených si vyžádaly nehody končící srážkou s pevnou překážkou. Z toho kolizi  se stromem nepřežilo 113 osob (16,6 % z celkového počtu usmrcených)

Je nutné připomenout i nehody končící srážkou s chodcem, kdy bylo usmrceno 141 osob (20,1 % z celkového počtu usmrcených), dalších 46 osob bylo usmrceno při nehodách končících havárií (6,8 %), 16 osob po srážce s vlakem (2,3 %), 6 osob po srážce se zaparkovaným či odstaveným vozidlem (přes 0,9 %)

 

2011: 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel

na českých a moravských silnicích

Číslice udává počet usmrcených osob

1. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (125)

2. vjetí do protisměru (85)

3. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla (74)

4. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (56)

5. nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu (39)

6. nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " (26)

7. nepřizpůsobení rychlosti viditelnosti (26)

8. jiný druh nesprávné jízdy (23)

9. jiný druh nepřiměřené rychlosti (22)

10. nezvládnutí řízení vozidla (21)


V roce 2011 Policie ČR šetřila 75 137 nehod, při kterých bylo 707 osob usmrceno, 3 092 osob těžce zraněno a 22 519 osob lehce zraněno. Počet usmrcených osob v roce 2011 je nejnižší od roku 1990

V důsledku vlivu alkoholu bylo způsobeno 5 242 nehod (tj. 7,5% z celkového počtu), při kterých bylo usmrceno 89 osob (tj. 12,6 % z celkového počtu silničních obětí) a dalších 2 701 osob bylo zraněno. Nejvyšší podíl těchto nehod je u cyklistů, kteří pod vlivem alkoholu zavinili 28,4% z celkového počtu jimi zaviněných nehod, následují řidiči mopedů (27,3%), vozkové (20%), chodci (15,9%) apod

 Nejvíce bylo usmrceno osob při nehodách končících vzájemnou kolizí jedoucích vozidel (295 osob, tj. 41,7 % z celkového počtu usmrcených osob)

22,5 % (159 osob) z celkového počtu usmrcených si vyžádaly nehody končící srážkou s pevnou překážkou. Z toho srážku se stromem nepřežilo 105 osob (14,9 % z celkového počtu usmrcených)

Nelze opomenout ani 153 usmrcených při nehodách končící srážkou s chodcem (21,6 % z celkového počtu usmrcených), 56 usmrcených při nehodách končících havárií (7,9 %), 15 usmrcených při srážce s vlakem (2,1 %), 8 usmrcených při srážce se zaparkovaným vozidlem (1,1 %) a 3 usmrcení při srážce se zvěří (0,4 %)

 

2010: 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel

na českých a moravských silnicích

Číslice udává počet usmrcených osob

1. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (97)

2. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla (88)

3. jízda po nesprávné straně vozovky, vjetí do protisměru (87)

4. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (81)

5. nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu (38)

6. nedání přednosti proti příkazu dopravní značky „DEJ PŘEDNOST“ (32)

7. jiný druh nepřiměřené rychlosti (23)

8. nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu (23)

9. nezvládnutí řízení vozidla (22)

10. nepřizpůsobení rychlosti viditelnosti (21)

Policie ČR v roce 2010 šetřila 75 522 nehody, při kterých bylo 753 osob usmrceno, 2 823 osob těžce zraněno a 21 610 osob lehce zraněno

V důsledku vlivu alkoholu bylo způsobeno 5 015 nehod (tj. 7,1 % z celkového počtu), při kterých bylo usmrceno 102 osob (13,6 % z celkového počtu) a dalších 2 291 osob bylo zraněno

Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách končících vzájemnou srážkou jedoucích vozidel (42,6 % z celkového počtu usmrcených osob)

Přes 24,8 % z celkového počtu usmrcených si vyžádaly nehody končící srážkou s pevnou překážkou. Kolizi  se stromem nepřežilo 115 osob (15,3 %), kolizi se zdí nebo pevnou částí mostů a podjezdů 24 osob (3,2 %)

143 osob bylo usmrceno v důsleku srážky s chodcem (19 % z celkového počtu usmrcených), 47 usmrceno při nehodách končících havárií (6,2 %), 34 osob po srážce s vlakem (4,5 %), 13 osob po srážce se zaparkovaným vozidlem (přes 1,7 %)

 

2009: 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel

na českých a moravských silnicích

Číslice udává počet usmrcených osob

1. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (144)

2. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla (91)

3. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (90)

4. vjetí do protisměru (88)

5. nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu (59)

6. nezvládnutí řízení vozidla (33)

7. nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " (31)

8. jiný druh nepřiměřené rychlosti (26)

9. jiné nedání přednosti (18)

10. nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu (17)


V roce 2009 Policie ČR šetřila celkem 74 815 nehod, při kterých bylo 832 osob usmrceno, 3 536 těžce zraněno a 23 777 osob zraněno lehce

V důsledku vlivu alkoholubylo způsobeno 5 725 nehod (tj. 8,1% z celkového počtu), při kterých bylo usmrceno 123 osob (tj. 14,9 % z celkového počtu silničních obětí) a 2 658 osob zraněno

Nejvíce bylo usmrceno osob při nehodách končících vzájemnou kolizí jedoucích vozidel (347 osob, tj. 40,5 % z celkového počtu usmrcených osob)

Přes 27 % z celkového počtu usmrcených si vyžádaly nehody končící srážkou s pevnou překážkou. Srážku se stromem nepřežilo 132 osob (15,9 % usmrcených), srážku se zdí nebo pevnou částí mostů a podjezdů 30 osob (3,6 %)

Nelze opomenout ani 151 usmrcených při nehodách končící srážkou s chodcem (18,5 % z celkového počtu usmrcených), 68 usmrcených při nehodách končících havárií (8,2 %), 21 usmrcených při srážce s vlakem (2,5 %) a 9 usmrcených při srážce se zaparkovaným vozidlem (1,1 %)

 

2008: 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel

na českých a moravských silnicích

Číslice udává počet usmrcených osob

1.    nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (184)

2.    řidič se plně nevěnoval řízení vozidla (117)

3.    nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (89)

4.    vjetí do protisměru (75)

5.    nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu (61)

6.    nedání přednosti upravené dopravní značkou „dej přednost v jízdě!“ (47)

7.    kolize s protijedoucím vozidlem při předjíždění (44)

8.    nezvládnutí řízení vozidla (37)

9.    jiný druh nepřiměřené rychlosti (37)

10.  nedání přednosti upravené dopravní značkou „stůj, dej přednost v jízdě!“ (24)


V roce 2008 Policie ČR šetřila celkem 160 376 nehod, při kterých bylo 992 osob usmrceno, 3 809 těžce zraněno a 24 776 osob zraněno lehce

Nejvyšší absolutní zvýšení počtu usmrcených je u nehod zaviněných pod vlivem alkoholu (80 usmrcených a 2  972 zraněných osob - o 44 osob více než v roce 2007, tj. o 122,2 %)

Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách končících vzájemnou kolizí jedoucích vozidel (422 osob, tj. 42,5 % z celkového počtu usmrcených osob)

% z celkového počtu usmrcených tvoří srážky s pevnou překážkou. 177 lidí zahynulo po srážce se stromem (17,8 %), srážku se zdí nebo pevnou částí mostů a podjezdů 26 osob (2,6 %)

Dalším tragickým druhem nehody jsou srážky s chodcem, kdy zahynulo 203 lidí (20,5 % celkového počtu usmrcených osob), v důsledku havárie bylo usmrceno 55 osob (5,5 %), 24 usmrcených bylo při srážce s vlakem (2,4 %) a 10 usmrcených při srážce se zaparkovaným vozidlem (1 %).


Zdroj: Informace o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky, Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR, Praha

Aleje v České republice

Aleje patří k českému kulturnímu a přírodnímu dědictví.

Dotvářejí typický ráz naší krajiny. Pohled na cestu lemovanou alejí stromů je nesrovnatelně příjemnější, než pohled na silnici obklopenou bilboardy. Určitě i Vy máte svou oblíbenou alej. V naší galerii můžete shlédnout některé z těch, které si rozhodně zaslouží naši pozornost i obdiv.

Olomoucký kraj

Vysočina

Zlínský kraj

titulka_olomoucko

titulka_vysocina

titulka_zlisnko

Moravskoslezský

nahled alej Komen sady2
Nenašli jste na našem webu Vaši alej?

Znáte příběh vážící se k nějaké aleji nebo máte fotografie, které nám můžete poskytnout? Napište nám! Uvítáme Vaše informace k rozšíření našeho přehledu alejí České republiky.

Mapování alejí a stromořadí v České republice

Mapování alejí Moravskoslezského a Zlínského kraje

Mapování alejí a stromořadí  proběhlo v období od jara 2013 do ledna 2015 ve spolupráci s katedrou geografie Univerzity Palackého a katedrou fyzické geografie a geoekologie Ostravské Univerzity. Cílem mapování bylo získat základní přehled o alejích a stromořadích ve třech moravských krajích (Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský) a vytvořit databázi, která se stane podkladem pro další aktivity v oblasti evidence  alejí a stromořadí. Databáze musí být  přístupná a využitelná pracovníky státní správy a samosprávy a dalšími zájemci.

Mapování probíhalo ve dvou krocích: identifikace alejí a stromořadí na leteckých snímcích a následně terénní zjišťování jednotlivých parametrů a vyhotovování fotodokumentace. Základem pro výběr parametrů, které byly u jednotlivých prvků zjišťovány, byla metodika použitá pro již uskutečněné mapování Olomouckého kraje (autoři Hendrych, Létal). Metodika mapování alejí 2015 byla upravena s ohledem na popularizační cíl mapování.  Podívejte se na prezentaci  metodické částí na konferenci Aleje 2014 - Návrat alejí ke komunikacím, která se konala v prosinci 2014 v Praze.

Aktuální verze databáze je přístupná odborníkům i veřejnosti na  Národním Geoportálu Inspire, který provozuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí.

 Inspire
 Obr.: Znázornění prvku a jeho atributů v geodatabázi Inspire

 

Mapování alejí Olomouckého kraje

Mapování alejí Olomouckého kraje se uskutečnilo ve spolupráci s oddělením fyzické geografie Univerzity Palackého v Olomouci (garant: RNDr. Aleš Létal, Ph.D). Metodická část mapování byla vytvořena ve spolupráci s VUKOZ (Dipl. arch. Jan Hendrych, RNDr. Aleš Létal, Ph.D).

Metodická část byla publikovaná ve vybraném odborném tisku v roce 2010 a je přístupná na webu IS aleje.

Informační systém je založen na databázové aplikaci včetně napojení na GIS mapové výstupy. Pilotní projekt informačního systému byl testován v Olomouckém kraji, kde byly plošně zmapovány zachovalé aleje v rámci celé administrativní jednotky.

U každé aleje či stromořadí byly zjišťovány katastrální území, vlastník parcely a parcelní číslo, typ komunikace, typ ochrany stromořadí, souřadnice, rok výsadby, druhy dřeviny, vzdálenost od krajnice, celkový zdravotní stav aleje a další parametry.

Informační systém je průběžně aktualizován a doplňován o nové aleje i informace k jednotlivým alejím.

Výstupem sebraných dat je databáze alejí.

 

Náhled na hrušňovou alej v Luběnicích zaznačenou v ortofotomapě

mapovani_alejiautor: Jaroslav Pavlíček (Software Janitor 2.5.1, 15. 4. 2010)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Aleje – dědictví naší krajiny

alej na sirkuJabloňová alej podél cesty mezi Hůrkou a Jeseníkem nad Odrou (foto: Alena Kanková)

Naše země je protkána tisíci kilometrů silnic, silniček a polních cest. Většinu z nich lemují stromořadí. Tak tomu bylo odnepaměti. Aleje jsou svědectvím promyšleného komponování krajiny s naplněním estetickým ambic tehdejších elit, ale i šetrného přístupu venkovského lidu k okolnímu prostředí. Na našem území se nachází 193 památných alejí, v nichž roste 15 600 stromů. Nejvíce z nich je ve Středočeském kraji (38), druhým krajem nejbohatším na aleje je Vysočina (35).

Hrozí alejím zánik?

V období po druhé světové válce byla řada stromořadí  vykácena kvůli rozšiřování silnic, vyvolanému nárůstem automobilového provozu. Zbývajícím alejím nikdo nevěnoval potřebnou péči a nová stromořadí se vysazovala jen málo. V roce 2006 krajské správy silnic, které ošetřují silnice II. a III. třídy, začaly ve všech krajích plošně kácet aleje. Vlivem mírné zimy uspořili silničáři prostředky a rozhodli se je utratit tímto způsobem. Během zimy padly po celé republice stovky zdravých stromů. Stejná situace se opakovala v zimě 2008.

Dokážeme si však představit, jak razantně se krajina změní, vykácíme-li celou alej?  

 

krajina_s_alejikrajina_bez_aleje

Oficiálně se jako hlavní důvod pro kácení alejí uvádí jejich nebezpečnost. Silničáři i některé policejní správy tvrdí, že za tragické nehody mohou stromy rostoucí podél silnic. Skutečnost je však jiná. Z policejních statistik vyplývá, že hlavními příčinami dopravních nehod jsou chyby řidičů: nevěnování pozornosti řízení vozidla, nedodržení bezpečné vzdálenosti, nesprávné otáčení nebo couvání, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a podobně.

Desatero nenahraditelných funkcí alejí

funkce_alej1

  1. Stromořadí utvářejí harmonický charakter české krajiny a její typický ráz.
  2. V létě alej chrání cestovatele před slunečním žárem. Ocení to pěší, cyklisté i  řidiči aut: stín brání oslnění sluncem a chrání povrch vozovky před přehřátím a následným vyjížděním kolejí do změklého povrchu nebo praskáním.
  3. V noci nebo za deště či mlhy usnadňuje stromořadí řidičům orientaci, ukazuje směr.
  4. Alej působí jako přírodní větrolam, zmírňuje boční vítr a omezuje víření prachu z polí.
  5. V zimě snižuje riziko tvoření sněhových jazyků.
  6. Stromy pohlcují jemný polétavý prach a další škodliviny produkované automobily.
  7. Průměrný strom spotřebuje za život na 24 milionů m3 oxidu uhličitého, skleníkového plynu způsobujícího změny klimatu.
  8. Stromořadí omezuje hluk, který se ze silnic šíří k obytné zástavbě. Zejména pokud stromořadí doplňují keře, může být účinek významný.
  9. Stromořadí jsou po někdejším zničení remízů posledním zbytkem přírody mezi chemicky ošetřovanými monokulturními poli a asfaltovou vozovkou.
  10. Každý vzrostlý strom je domovem desítek nebo i stovek druhů rostlin a živočichů. Platí to zejména pro hmyz, ptáky a drobné živočichy.


 

Kdy lze kácet stromy v aleji?

Alej jirovecZatímco dříve bylo možné stromy v alejích kácet na základě pouhého „oznámení“, po novele zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. (platné od prosince 2009) je nutné získat povolení.

Právní úprava se změnila od 15. 7. 2013 novou vyhláškou č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Podle této yvhlášky je stromořadím souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. Pokud by se stalo, že některý ze stromů chybí, neznamená to, že by takový úsek nebyl součástí aleje. Za aleje se nepovažují stromy v ovocných sadech enbo na plantážích stromků.

Pro kácení v alejích je třeba povolení. Toto povolení je zapotřebí i tehdy, pokud by stromy nedosahovaly potřebné šířky kmene (80 cm ve 130 cm nad zemí)  nebo pokud by rostly na oplocené zahradě u rodinného domku

Povolení ke kácení vydává příslušný orgán ochrany přírody, což je zpravidla obecní či městský úřad. O povolení může požádat vlastník pozemku nebo jeho nájemce se souhlasem vlastníka. Vlastníky jsou zpravidla správci silnic.

Úřad může vydat povolení ke kácení pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Vždy musí zkoumat, zda zájem vlastníka strom pokácet převažuje nad veřejným zájmem na ochraně stromu. Každé povolení musí úřad zdůvodnit. Součástí povolení by mělo být rozhodnutí o náhradní výsadbě v tomtéž místě, kde se kácí.

Řízení o povolení ke kácení dřevin se mohou na základě § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny účastnit občanská sdružení, pokud splní tímto zákonem stanovené podmínky. Podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) se řízení mohou účastnit také další dotčené osoby, zejména vlastníci nemovitostí v blízkosti místa, kde se má kácet. Úřady je ale neobesílají. Jediným dobře informovaným účastníkem řízení tak většinou bývají občanská sdružení.

Kácení stromu v havarijním stavu je možné provést okamžitě, a tento zásah oznámit orgánu ochrany přírody až zpětně do 15 dnů. Stromem v havarijním stavu se rozumí strom bezprostředně ohrožující lidské životy nebo zdraví, případně představující riziko značných škod na majetku. Jde tedy o situace, kdy hrozí riziko z prodlení, které nastávají zejména po silném větru a přírodních katastrofách.

Je alej zanedbaná?  

Pokud je alej dlouhodobě zanedbávána, např. když ze stromů padají suché větve, stromy nemají ošetřené rány, dochází k narušování kořenů, mladým stromkům chybí opora proti vyvrácení či ochrana proti okusu zvěří, stromy jsou poškozovány při sečení trávy a zimní údržbě komunikací, obracejte se na Českou inspekci životního prostředí. Povinností vlastníků je pečovat o stromy, a pokud ji neplní, může Inspekce uložit nápravné opatření.

Města a obce mohou na ošetření starších stromů získat dotace z různých fondů. Například Program péče o krajinu přispívá na ochranu památných stromů, z Operačního programu životní prostředí je možné zaplatit odborné ošetření alejí. Podrobnější informace podává Agentura ochrany přírody a krajiny.

Co mohu udělat, když se kácí alej?  

V případě, že jste svědky plošného kácení nebo kácení zdravých stromů v aleji, obraťte se na Českou inspekci životního prostředí nebo Policii ČR. Inspekce může kácení stromů pozastavit, následně pak případně omezit nebo i zcela zakázat.

Probíhá-li o kácení stromů v aleji správní řízení, úřad musí posoudit závažnost důvodů kácení a také funkční a estetický význam stromů, včetně jejich významu pro danou lokalitu nebo i širší rámec krajiny. Tím je myšlena schopnost stromů zlepšovat klima a mikroklima, poskytovat útočiště dalším organizmům a esteticky zhodnocovat okolí. Povolení lze vydat jen tehdy, když zájem vlastníka stromy pokácet převáží nad veřejným zájmem na jejich ochraně.

Oznámení ke kácení včetně podkladů (např. dendrologický posudek), si můžete na úřadě vyžádat na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. 

Pokud si nejste jisti odborným zdůvodněním kácení a chcete získat nezávislý posudek, obraťte se na soudního znalce, specializovanou firmu nebo na státní Agenturu ochrany přírody a krajiny (Nuselská 39, Praha 4, tel. 241 082 219, e-mail@nature.cz).

Někdo ničí stromořadí?  

Zákon č. 114/1992 Sb. chrání dřeviny také před poškozováním a ničením. Je-li nutné okamžitě zabránit kácení či poškozování stromů (jedná-li se o vandalismus nebo kácí-li se svévolně bez povolení), volejte Policii České republiky na čísle 158 nebo obecní (městskou) policii (jedná se nejspíše o přestupek či jiný správní delikt) a Českou inspekci životního prostředí, která je oprávněna tuto činnost zakázat.

V ostatních případech (např. když stromořadí poškozují při rekonstrukci vozovky, když se Vám zdá, že došlo k nevhodné úpravě stromu, kácení způsobuje závažný zásah do prostředí apod.) se obraťte na příslušný orgán ochrany přírody (zpravidla obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo na Českou inspekci životního prostředí). 

Kácení by mělo v každém případě probíhat v době vegetačního klidu (nehrozí-li bezprostřední ohrožení) a v době, kdy na stromech nejsou obsazena ptačí hnízda.

Inspekci můžete žádat o přešetření, zda bylo již provedené kácení v souladu se zákonem. Inspekce má pravomoc udělit za porušení zákona pokutu a může také další zásahy do zeleně zakázat. Následné porušení tohoto zákazu je možné trestat u právnických osob a podnikatelů až dvoumilionovou pokutou.

Jste svědky kácení, poškozování nebo zanedbávání stromů?

Obracejte se na příslušný oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí nebo volejte na bezplatnou linku pro podněty veřejnosti 800 011 011. Podnět k šetření inspekce můžete podat také přímo z těchto stránek prostřednictvím formuláře.

Více informací hledejte v sekci "Jak zachránit strom".

Přístup k alejím v Německu

Proč zrovna Německo? Při hledání vhodných příkladů péče o silniční aleje by bylo možné podívat se třeba i do Rakouska nebo Polska – všechny tyto země mají část společné historie a doba širokého zakládání alejí v krajině v nich zanechala podobný otisk. Stejně tak proběhla v celém středoevropském prostoru etapa rozsáhlého kácení alejí, automobilový boom a rozšiřování silnic. V Německu je ze všech zemí pravděpodobně nejrozsáhlejší hnutí za ochranu alejí a vzhledem k jeho desetiletému působení jsou již patrné četné úspěchy. S Českou republikou má Německo podobné právní prostředí i řadu problémů – a právě proto jsou tamní úspěchy mimořádně inspirativní.

  • Masivní kácení alejí kvůli bezpečnosti

Nemecko_alejMezi lety 1949 a 1999 bylo na území Spolkové republiky Německo pokáceno přibližně 50 tisíc kilometrů alejí v zájmu bezpečnosti silničního provozu. V tomto období prudce narůstal počet automobilů i ujetých kilometrů a jako společenská priorita byla vnímána rychlá a snadná individuální automobilová doprava. Prioritou státu byl ekonomický rozvoj.

Na území tehdejší NDR byla situace zcela jiná: vzhledem k méně výkonné ekonomice nebyl automobilový boom tak prudký a tlak na plošné kácení alejí kvůli rozšiřování silnic prakticky neexistoval. Osazování silnic zejména ovocnými stromy byla navíc až do konce 60. let považováno za důležitý úkol národního hospodářství.

Po spojení obou částí Německa v roce 1999 bylo zřejmé, jak odlišná byla péče o krajinu v dříve samostatných republikách. Obyvatelé „Západního Německa“ znovu objevili krásu silničních alejí a pochopili, o jak významnou hodnotu díky padesáti letům systematického kácení přišli. Zároveň bylo nutné řešit otázku rekonstrukcí silnic v bývalé NDR lemovaných alejemi. Veřejné mínění se postavilo razantně proti kácení alejí a rozhořela se široká diskuse o dalším postupu.

Současná délka alejí ve třech spolkových zemích, které jsou v Německu na aleje nejbohatší (údaj z roku 2008):

Braniborsko: 8.200 kilometrů (v zemi roste polovina všech německých alejí)
Meklenbursko-Přední Pomořany: 4.374 kilometrů
Severní Porýní-Vestfálsko: 2.650 kilometrů

V těchto zemích a také v Šlesvicku-Holštýnsku jsou aleje chráněny zákonem.

Celková délka alejí v Německu je v současné době (rok 2009) 23.000 kilometrů.

■ Práce s veřejností v motorizované době

Analýzou příčin dopravních nehod a míst, kde se odehrály, bylo prokázáno, že aleje ve skutečnosti nejsou důvodem havárií.

Hlavní důraz se pak přenesl na technické řešení výsadeb v nové době s řádově větším provozem automobilů. Technická norma stanovila optimální odstup stromů od okraje vozovky – stejně tak se zvýšila požadovaná šířka jízdních pruhů.

Zároveň byla zavedena řada vzdělávacích programů. Výuka řidičů ohledně průjezdu alejemi se přenesla do autoškol. Veřejné kampaně měly za cíl vysvětlit hodnotu a význam alejí pro krajinu, turismus, živočichy apod.

Příklady ochrany alejí v jednotlivých spolkových zemí

Braniborská vyhláška o alejích

Nemecko_alej_snizena_rychlostV roce 2000 došlo k dohodě mezi braniborskými ministerstvy dopravy a životního prostředí o společné ochraně alejí, jejímž výsledkem je vyhláška obsahující tyto zásady:

  • za každý pokácený strom v aleji musí být vysazen nový
  • vzdálenost stromů v alejích od vozovky nemá být větší než 4,5 metru
  • každoročně musí být zveřejněn přehled o vykácených a vysázených stromech
  • pouze na vybraných rychlostních silnicích se do budoucna s alejemi nepočítá a nejsou obnovovány
Fondy na obnovu alejí v Meklenbursku-Předních Pomořanech

Nemecko_akce_aleje_slunecnice V této spolkové zemi vznikl na financování péče o aleje a jejich obnovy zvláštní fond. Pokud správa silnic vykácí strom v aleji, musí do tohoto fondu odvést částku, která umožní vysadit nejméně jeden, často však až pět nových stromů.

 

 


Rozšiřování alejí v Severním Porýní-Vestfálsku

Vláda spolkové země určila jako jeden ze svých cílů lepší ochranu historických alejí a výsadbu nových. V návaznosti na to vznikla jako společná iniciativa ministerstva dopravy a ministerstva Nemecko_alej_plosina životního prostředí kampaň „100 nových alejí pro Severní Porýní-Vestfálsko“. Do projektu se zapojili i místní obyvatelé, úřady na ochranu životního prostředí, lesní správa, řada dobrovolníků, zemědělců a soukromých majitelů lesů.

Od roku 2006 se již podařilo vysadit 70 nových alejí o délce zhruba 75 kilometrů, v nichž roste 6.898 stromů. Nejčastěji vysazovanými druhy jsou lípy, duby a javory, ale také různé druhy ovocných stromů, břízy, jasany a oskeruše.

Německá alejová cesta

Na popularizaci alejí a jako příspěvek k jejich ochraně vznikla v roce 1992 Pracovní společnost Německé alejové cesty. Jejím cílem bylo vytvořit výletní trasu napříč Německem, která propojí významné kulturní památky pomocí silnic lemovaných alejemi. Cestovatelé tak mohou obdivovat nejen samotné památky, ale i krásu krajiny, a to jak na kole, tak i pěšky.

Do roku 2000 se podařilo v celkem šesti etapách alejovou cestu dokončit. Vede ze severovýchodního ostrova Rujana přes Meklenbursko-Přední Pomořany, Sasko a Duryňsko až k Bodamskému jezeru na jihozápadě Německa. Trasa, měřící přes 2.500 km, výrazně podpořila turistický ruch a pomohla mnoha obcím a mikroregionům mimo hlavní silniční tahy, které dříve nebyly navštěvované.

Přístup silniční správy v Kraji Güstrow

Kraj Güstrow se nachází ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořany a svou rozlohou 2.058 km2 je podobně velký jako okres Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Meklenbursko-Přední Pomořany se rádo prezentuje jako „země alejí“, proto je zde této problematice věnována velká
pozornost.

Krajská správa údržby silnic Güstrow je jednou ze čtyř krajských správ v Meklenbursku-Předních Pomořanech. Zastřešujeje zemská správa a údržba silnic, které podléhá ministerstvu
dopravy spolkové země.

Silniční správa Güstrow je zodpovědná za správu a údržbu silnic včetně doprovodné zeleně. Hlavním úkolem je plánování a výstavba silnic a mostů a kontrola jednotlivých cestmistrovstí. Ve své péči má:

    • 426 km spolkových silnic (odpovídají rychlostním komunikacím)
    • 819 km zemských silnic (odpovídají silnicím I. a II. třídy)

Podél těchto silnic má správa 70.000 stromů. Ještě větší počet stromů roste podél obecních silnic a cest (odpovídají silnicím III. třídy).

V organizaci je zaměstnáno 100 lidí, v jednotlivých cestmistrovstvích pracuje dohromady 300 – 400 pracovníků.

Na silniční správě pracují 4 lidé v oddělení životního prostředí, v řádu několika měsíců se plánuje rozšíření oddělení na 5 pracovníků. Oddělení životního prostředí nadřízené zemské správy zaměstnává 2 pracovníky, další 2 odborníci na životní prostředí pracují na ministerstvu dopravy.

V roce 2003 se ukázalo, že v kraji je vlivem rozsáhlého kácení stromů v alejích kvůli bezpečnosti provozu deficit 5.000 stromů v alejích. Byla proto zahájena příprava strategického plánu, který by určil optimální přístup.

Naprostým základem všech úvah o alejích bylo jejich podrobné zmapování, které silniční správa provedla ve spolupráci s univerzitou v Rostocku. Studenti pod odborným vedením prošli všech 1.200 km silnic. Ze vzniklého mapování je možné zjistit jak počet stromů a jejich přesnou lokalizaci, tak i další údaje: stáří a druh stromů, jejich rozestupy, detaily o provedených opatřeních apod.

Z mapování vychází podrobná koncepce správy. Ta vychází ze současného počtu a stavu alejí a navrhuje, jak by měla situace vypadat do budoucna. Koncepce vymezuje vhodná místa pro nové výsadby alejí včetně přesných kritérií (počet stromů, druh, rozestup apod.). Vychází také z typu půdy v okolí silnic (pole, les apod.). Identifikuje také místa, kde je nutná výměna přestárlých a nemocných stromů.

Koncepce byla dokončena v roce 2003 a od té doby podle ní silniční správa v návaznosti na možnosti rozpočtu plánuje každoroční ošetřování stromů a výsadby alejí. Kácení starých stromů v alejích bylo prakticky zastaveno. V současné době se ročně kácí zhruba pouze 100 stromů v alejích:

    • 90 % kácení je kvůli bezpečnosti dopravy
    • 10 % kácení kvůli rozšiřování silnic

Podle zákona je nutné vysadit za každý pokácený strom 1–3 stromy nové. Kompenzační výsadba musí proběhnout zase podél silnice.

Strategickým cílem je vysázet ve spolkové zemi během 20 let 141.000 nových stromů. Každoročně proto správa vysazuje 1.800 nových stromů – od roku 2003 do roku 2009 se podařilo celkem vysadit 14.000 stromů.

Desatero problémů a kterak je překonat

1. Pozemky nepatří silničářům

Silniční správa Güstrow má vlastní oddělení (4 zaměstnanci) pro řešení problematiky pozemků pro rekonstrukce a výstavbu silnic. V rámci této agendy oddělení řeší také dostupnost pozemků pro výsadbu silničních alejí.

V mapě alejí jsou místa, kde je nutné vyřešení majetkových poměrů k pozemkům, zvýrazněna červenou barvou. V mnoha případech je možná dohoda se soukromými vlastníky (zpravidla V nově založené aleji podél silnice L133 u obce Passin převládají červené duby, doplněné jsou jilmem. (Foto: Martin Skalský) zemědělci) na výměně pozemků.

Zóny, v nichž je nutné nakoupit půdu potřebnou pro výsadbu alejí, vyznačuje mapa alejí žlutou a zelenou barvou. Umožňuje přesně zjistit počet m2 půdy potřebných pro výsadbu aleje. Nakupuje se pruh půdy široký 2 – 3 m zajišťující ochranu stromů před zemědělskými stroji. Prostředky na výkup půdy jsou zahrnuty v rozpočtu správy.

Jedná-li se o náhradu chybějícího nebo pokáceného stromu v aleji, se soukromými majiteli pozemku se zpravidla nejedná, neboť se má za to, že jde o zachování současného stavu, což mimo jiné požaduje zákon o ochraně přírody a krajiny.

2. Pod kořeny jsou sítě

Nově vysazená ovocná alej podél silnice I. třídy u obce Schwaan. (Foto: Martin Skalský)Mapa alejí obsahuje také údaje o vedení sítí technické infrastruktury. Vedou-li pod místem, kde silniční správa naplánuje výsadbu stromů, sítě technické infrastruktury, jedná se správci těchto sítí. Přednostně se zvažují technické možnosti koexistence stromů a sítí (ochrana kabelů proti kořenům stromů). Není-li to možné, vyzve silniční správa správce sítí, aby tyto sítě na vlastní náklady přeložili. Vzhledem ke společenskému vnímání alejí jako přirozeného a potřebného doprovodného prvku silnic správci sítí požadavek silniční správy respektují.

3. Vysázené stromy hynou

Silniční správa Güstrow vysazuje zásadně vzrostlé a dobře zapěstované stromy o průměru kmene 16–18 cm, častěji však 20–25 cm. Výsadba probíhá do předem připravené výsadbové jámy, stromy jsou opatřeny dřevěnou stabilizační zábranou proti vývratu. U druhů náchylných k praskání kmene vlivem slunečního svitu v zimním období jsou celé kmeny natřeny bílou barvou pro zvýšení odrazivosti. Každému stromu je přiděleno inventární číslo.

U druhů, kterým hrozí praskání kmene, proběhne po výsadbě natření kmene bílou barvou. Každý strom získá inventární číslo. (Foto: Martin Skalský) Před výsadbou nové aleje vždy proběhne celková rekonstrukce příkopů.

Firma provádějící výsadby je povinna o stromy pečovat po dobu 5 let – tato podmínka je součástí výběrového řízeníi obchodního kontraktu. Dříve se přistupovalo k péči po dobu 3 let, ukázalo se to však jako nedostatečné. Pokud nějaký strom v době do 5 let od výsadby uhyne, firma je povinna jej nahradit. Zvláštní pozornost se klade na pravidelnou zálivku. Za průběžnou kontrolu výsadeb je zodpovědný konkrétní pracovník silniční správy.

Výběr dodavatelských firem probíhá ve výběrovém řízení na základě nejlevnější ceny. Silniční správy vychází z dlouhodobých zkušeností a z výběru vyřazuje firmy nabízející nereálně nízké ceny.

4. Aleje ničí zemědělci

V případě, kdy silniční správa vlastní pozemek, na němž jsou vysázeny stromy a hrozí poškození jejich korun nebo kořenů zemědělskými stroji, umisťují se na hranici pozemku silné zábrany pravidla dřevěné kůly). Pracovníci silniční správy pravidelně kontrolují, zda jsou ochranné kůly stále na svém místě.

V případě, že se alej nachází na cizím pozemku, působí silniční správa ve spolupráci s orgány ochrany přírody osvětově na příslušné majitele a jedná o optimálním způsobu obhospodařování pozemků.

5. Obce aleje nechtějí

Velmi důležité je vysvětlování významu alejí obcím, při čemž hrají svou roli také orgány ochrany přírody, nevládní organizace a občanská sdružení. Vzdělávací a osvětové kampaně vycházejí z předpokladu, že aleje jsou významným magnetem pro turistiku – zvyšují atraktivitu krajiny, odkazují k historickému dědictví a v neposlední řadě podporují cyklistiku, která je stále více populární a přivádí turisty i do relativně odlehlých obcí. Aleje jsou pro cyklisty významnou součástí infrastruktury, neboť poskytují stín na silnicích.

6. Výsadby jsou drahé

Silniční správa zahrnuje výsadby alejí do všech projektů na rekonstrukce silnic nebo jejich novou Nová výsadba podél silnice L14 u města Güstrow. (Foto: Martin Skalský) výstavbu. Vychází z faktu, že pokud se stromy vysadí současně s úpravou silnice, náklady na celý projekt se dramaticky nezvýší.

Jedná-li se o kompenzační výsadbu namísto pokácených stromů, je tato výsadba nařízena zákonem na ochranu přírody. Správa silnic musí počítat s tím, že rozhodne-li se kácet stromy, bude muset vysadit nové. Příslušné náklady plánuje v předstihu do svého rozpočtu.

7. Předpisy vyžadují odstup

Zatímco pruský zákon z roku 1900 stanovil odstup stromů v alejích od okraje vozovky na 75 cm, současná spolková technická norma předpokládá odstup stromů v nově vysazovaných alejích od okraje vozovky ve vzdálenosti 4,5 metru u silnic I. tříd a 3,5 metru u silnic II. a III. tříd. Zákon platný
v Meklenbursku-Předních Pomořanech ukládá zachovat vzdálenost mezi stromem a vozovkou 1,5 až 3,5 metru.

Silniční správa dodržuje pravidlo většího odstupu u více frekventovaných silnic a silnic vyšších tříd. Pokud to poměry na daném místě neumožňují nebo jedná-li se o silnici nižší třídy, vysazují se aleje i blíže. Při plánování výsadeb se bere ohled také na terénní situaci a vlastnické poměry. Formu výsadby navrhuje silniční správa a diskutuje s orgány ochrany přírody.

8. Na stromy není místo

V případě, že může silniční správa vysadit více stromů, než kolik je prostoru v okolí aktuálně rekonstruovaných silnic nebo na jiných připravených místech podél silnic, vysazuje stromy i jinde. K zakládání nových alejí jsou vhodné zejména cyklostezky. Ty mnohdy doprovázejí silnice, a proto je staví rovněž silniční správa. Aleje podél cyklostezek označuje silniční správa Güstrow za „aleje budoucnosti“ – vzhledem k parametrům cyklistické stezky je možné sázet stromy v malém odstupu, což umožňuje plné zaklenutí korun a vytvoření charakteristické aleje, což podél silnic již často není možné. U cyklostezek se ve větší míře uplatňují také ovocné stromy.

9. Stálé obavy z bezpečnosti

Nově vysazená alej podél silnice I. třídy u obce Mistrow. Stromy rostou vzhledem k terénnímu uspořádání a vlastnickým poměrům silnici blíže než 4,5 metru. Exponovaná místa jsou doplněna svodidly. (Foto Martin Skalský) Část veřejnosti a řidičů má i přes velkou osvětovou kampaň stále pocit, že aleje ohrožují bezpečnost silničního provozu. Tyto obavy se snaží zmírňovat už autoškoly a připravují řidiče na řízení v alejích. V místech, kde dochází k častějším dopravním nehodám, umisťuje silniční správa svodidla a reflexní patníky. Používá se rovněž dodatková tabulka „pozor, riziko nárazu do stromu“. Ve většině úzkých alejí je omezena nejvyšší povolená rychlost na maximálně 80 km/h.

10. Individuální přístup

Vysazováním vzrostlých, zdravých a dobře zapěstovaných stromů předchází silniční správa dalším vysokým nákladům na péči o nově založené aleje. Přesto má každý strom své inventární číslo a evidenční list. Péče a pěstební opatření se vždy plánují s ohledem na potřeby každého jednotlivého stromu. Do různých alejí se vysazují takové druhy stromů, které odpovídají danému místu a rázu krajiny. Výsadby vždy plánuje krajinářský architekt ve spolupráci s orgány ochrany přírody, aby byla každá alej svébytným a charakteristickým útvarem.


Historie alejí

Od silnic Karla IV …

bozi_muka_v_zimeHistorický vývoj alejí začíná u pěšin existujících od nepaměti. K významnému rozvoji a zahušťování sítě cest a místních spojnic, zajišťujících komunikaci mezi vesnicemi a panstvími, dochází od třináctého století, tedy v průběhu středověké kolonizace. Tehdy u nás vyrostl velký počet dvorců, dědin i nejstarších měst, která posouvala trvalé osídlení z centra země do doté doby neprůchodných a nevyužívaných oblastí vrchovin a pohraničních hor.

Doba panování Karla IV. je pro krajinu mimořádně významná. Rozkvět našich zemí je dán nárůstem počtu obyvatelstva, zakládáním nových dvorů, vsí a měst, rozmachem dolů, hutí, ale i zakládáním vinic, zahrad a chmelnic. Karel IV., který trávil mnoho času na cestách a dobře znal jejich vojenský a komunikační význam a systém, začal zavádět silné cesty (silnice) zpevněného povrchu o šířce kolem pěti metrů.

 … přes renesanční stromořadí …

Alej_v_TelciRenesanční život šlechty, která přesídlila z hradů do pohodlnějších zámků, vedl ke zkrášlení krajiny. Spolu se zakládáním letohrádků vznikají první aleje – z té doby pochází i alej v Telči. Ve druhé půli 17. století ovládl architekturu barokní sloh. Příjezdové cesty s alejemi dodávaly zámkům a panským sídlům velkoleposti. Také „církevní krajinářství“ utvářelo krajinu množstvím poutních míst s kostely, kaplemi a křížovými cestami zvýrazněnými liniemi alejí.

Na „panskou“ krajinnou architekturu navazovalo „lidové krajinářství“ s kapličkami, křížky a božími mukami doprovázenými stromy. Venkovské aleje vedly k mlýnům, kovárnám, bělidlům a valchám. Cesty s alejemi propojily vesnice a stavení s krajinou v jeden celek.

V přípisu z roku 1752 je uložena povinnost sázet stromy u nových císařských silnic z důvodů hospodářských, estetických, orientačních a bezpečnostních. Nejvíce alejí vzniklo za vlády Marie Terezie a Josefa II., kdy se začaly vysazovat také ovocné aleje. Měly chránit cestující před slunečním žárem a pochodující vojska před spatřením, a zásobovat je ovocem.

Valdtejnsk_lodieVelkorysý přístup našich předků symbolizuje alej spojující Jičín s Libosadem u Valdštejnské lodžie. Tehdejší šlechta nebyla limitována délkou jedné generace, sázelo se pro děti a děti dětí.

Nikdy nedokončený barokní komplex byl vytvářen mezi lety 1632 až 1634. Areál zahrady a obory je komponován na podélnou pohledovou osu vycházející od letohrádku s lodžijí.

 

Valdštejnská lodžie, Foto: David Paloch

 … až po zákon na sázení alejí.

Tresnova_alejNa přelomu 18. a 19. století přichází z Anglie nová krajinářská tvorba, která se po francouzském stylu formální zahrady odcizené přírodě vrací zpět k estetice přírodě blízké krajiny. Boří se středověké hradby, ostrá hranice mezi městem a krajinou mizí. Novým prvkem se stávají pyramidální topoly vysazované podél silnic za Napoleonova tažení Evropou, to pro svůj rychlý růst, nezvyklý tvar a velikost usnadňující orientaci.

V polovině 19. století pokračovala dostavba císařských silnic a bylo započato s vedlejšími nestátními silnicemi. Zákon nařídil podél nich sázet aleje, obzvláště stromy ovocné a moruše. Výsadba ovocných stromů u silnic se rozmáhala, zatímco aleje vysazené v období baroka zestárly a některé byly vykáceny nebo ustoupily úpravám silnic. Šíření ovocných stromořadí pak pokračovalo i ve 20. století, hlavně kvůli využití plodů.


Za podklady pro tento text děkujeme Vojtěchu Stormovi a Miloslavu Vysloužilovi.

Bezpečnostní rizika pro dopravu

Osvětová samolepka s heslem: „Pozor na stromy! Stojí podél silnic šílenou rychlostí!“

Osvětová samolepka s heslem: „Pozor na stromy! Stojí podél silnic šílenou rychlostí!“

Ty nejstarší aleje u nás byly vysazovány ještě jako součást silnic určených pro provoz koňských povozů. Nárůst rychlosti a hustoty provozu na většině silničních sítí nejen u nás sebou nese zvýšená bezpečnostní rizika. Důležitou hodnotou středoevropské krajiny je právě její rozmanitost, která se nutně projevuje také v technických možnostech realizace silniční sítě v ČR. Jedná se zejména o různorodost terénu, ale také o technické parametry samotné, vyvolané například klimatickými podmínkami – realizace příkopů, propustků a mostků (srovnej např. s technickým řešením silniční sítě na americkém Středozápadě). Kromě dálniční sítě není reálné v těchto podmínkách donekonečna zvyšovat pasivní bezpečnost silnic, bez řešení druhé strany problému – bezpečného chování ze strany řidičů.

Ze statistik je zřejmé, že stromy samotné příčinou dopravní nehody nejsou. Zhoršují však možné následky. V drtivé většině případů tkví příčina v chování řidiče jak před jízdou (v průměru téměř každá 6. osoba byla usmrcena při nehodě zaviněné pod vlivem alkoholu), tak během jízdy (více jak třetinu úmrtí způsobila rychlá jízda). Následkem nehody a konečnou příčinou smrti pak byla u čtyř případů z deseti srážka s jiným vozidlem. 

Nepravdivé mýty o alejích a bezpečnosti provozu

 

Alej_-_pohled_z_auta
1. Aleje rozptylují pozornost řidičů

Skutečnost:

Stromořadí pomáhají sledovat směr silnice v krajině a zvyšují pozornost při řízení. Bíle natřené stromy pomáhají s navigací zejména v noci a za špatné viditelnosti.

Alej_v_Telci
2. Stromy poškozují silnici

Skutečnost:

Stromy zpevňují krajnici a zabraňují podmílání vozovky vodou.

zasnezena_alej
3. Aleje komplikují údržbu vozovky

Skutečnost:

V zimě chrání aleje silnici před sněhem, také ve větrném počasí brání navátí sněhu na vozovku.

auto_nabourane_ve_stromu
4. Aleje způsobují dopravní nehody

Skutečnost:

Příčnou dopravních nehod je nezodpovědnost řidičů a příliš rychlá jízda. Náraz do stromu je důsledkem, nikoliv příčinou nehody.

 

 

Aleje Vysočiny

V kraji Vysočina je na 70 památných stromořadí a alejí. Každá alej je zajímavá něčím jiným a každá má svou  historii. Zde se můžete podrobněji seznámit s některými výjimečnými alejemi kraje Vysočina, které jsme pro Vás vybrali.

Za laskavé poskytnutí materiálů děkujeme AOPK ČR středisko Havlíčkův Brod, OŽP Počátky, spisovatelce Marii Hruškové a její knize Za památnými stromy Vysočiny.

 

Zelená krása Třešťska

Dubova_alej_v_TrestiAleje podél silnic a polních cest patří k Třešti stejně jako známé betlémy. S jejich sázením začal pravděpodobně baron Leopold Wenzel von Sternbach. Rod Sternbachů vlastnil třešťské panství od roku 1844. Tehdy byly opraveny cesty a podél nich vysázeny aleje. U zámku založili anglický park. Ten obklopuje ze všech stran zámeckou budovu, vynikají v něm mohutné stromy. Významná je dubová alej vedoucí z parku do polí.

V lese pod Špičákem stojí v místě, kde se schází pět cest, kamenný obelisk. Z Třeště sem přichází cesta lemovaná památnou alejí dlouhou 1,5 kilometru, v níž roste 179 dubů starých 180 let. Počátkem minulého století se z Třeště pořádaly výlety s hudbou alejí ke starému buku, který je dnes památný. Pětikilometrová lipová alej vede z Třeště do Čenkova a Růžené. Měla být celá vykácena při opravě vozovky; naštěstí se tomu podařilo zabránit.

Další fotografie najdete v galerii.

 

Žižkovo pole

Zizkovo_poleJedna z nejzachovalejších alejí na Vysočině se nachází mezi obcemi Dobrá, Žižkovo pole a Macourov. Je významnou krajinou dominantou Přibyslavska a dokladem pozitivní tvůrčí schopnosti našich předků začlenit šetrným způsobem cestu do okolní krajiny. Navazuje na okrasnou zahradu v okolí Žižkovy mohyly, postavené v roce 1874 podle návrhu Antonína Wiehla na místě údajného úmrtí Jana Žižky. Ve stejné době byla zřejmě založena i alej.

Převážně lipová alej je překvapivě kompaktní a téměř bez mezer. Kromě asi osmdesátiletých lip jsou zde zastoupeny také javor mléč, bříza bělokorá, jasan, vrba jíva a jeřáb ptačí. Stromy dosahují výšky mezi 15 a 20 metry. Výjimkou nejsou stromy s obvodem kmene i 300 cm. Dne 3. listopadu 2009 Krajský úřad kraje Vysočina po dlouhém a složitém procesu rozhodl o zpamátnění aleje mezi Žižkovým Polem a Přibyslaví. Krajský úřad prohlásil celkem 274 z celkového počtu 306 stromů v aleji za památné a chráněné zákonem o ochraně přírody.

 

Buková Haugwitzova alej

Haugwitzova_alejPřekrásná alej lemuje příjezdovou cestu k loveckému zámečku zvanému Heinrichslust (Jindřichovo zátiší), který nechal postavit v letech 1829 až 1830 Jindřich Vilém Haugwitz. Rod Haugwitzů působil v těchto letech na panství v Náměšti nad Oslavou a byl proslulý svou láskou k hudbě. Zámeček s komplexem pro hosty a služebnictvo se nachází asi 3,5 km severně od hráze jezera Dalešice.

Alej je dlouhá 900 metrů a tvoří ji převážně buky lesní, jejichž stáří se blíží ke dvěma stům let. Nejstarší buk u zámečku je starý 250 let. Příjezdovou cestu je lemuje celkem 153 stromů. Vedle 141 buků v aleji roste také 7 lip, 2 duby a 3 javory. V okolí se nacházejí rozsáhlé bukové lesy místy pralesovitého charakteru. Alejí lze dojít z Vlčího kopce, kde stojí zámeček, k místní rozhledně zvané Babylon.

 

Lipová alej v Nové Říši

V_Nove_RisiObec Nová Říše je známa hlavně svým premonstrátským klášterem s kostelem sv. Petra a Pavla a také tím, že v obci dlouhou dobu žil známý básník Otokar Březina. K dominantám Nové říše však neodmyslitelně patří také památná lipová alej, která lemuje příjezdovou komunikaci na místní hřbitov. Najdeme zde dva druhy lípy - lípu srdčitou (Tilia cordata), 33 stromů a lípu velkolistou (Tilia platyphylla), 9 stromů. Stodvacetileté stromy místy dosahují výšky až 32 metrů  s obvodem kmene až 389cm.

 

Kališťská alej

Kalistska_alejKališťská alej byla vysazena v roce 1908 a je tvořena převážně modříny evropskými (Larix decidua) v současnosti v počtu 292 modřínů. Alej tvoří dominantu okolí Počátek a je významným refugiem ptactva. Celková délka aleje je 2430 m a v roce 2002 - 2003 bylo zástupci České lesnické společnosti potvrzeno, že se jedná o nejdelší modřínovou alej  (rostoucí mimo les) tvořenou vzrostlými stromy v České republice. Tato alej je spojnicí mezi Počátkami a obcí Kaliště a vede přes rozmezí Čech a Moravy. Na vrcholu Strážného kopce, přes který vede, je evropské rozvodí Dunaj – Labe. Nově zbudovaná cyklostezka vede okolo přírodní rezervace "V Lisovech" (tato rezervace je zařazena do Natury 2000).

Kališťskou alej využívají lidé hlavně k procházkám a k odpočinku, také proto, že z vrcholu je nejlepší výhled na město Počátky. Alej dále tvoří jedinci jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a břízy bělokoré (Betula pendula). Obvod modřínů je od 220-260cm, výška 25-30m. Alej byla vyhlášena jako významný krajinný prvek úsekem ŽP MěÚ Počátky v roce 1997 . V roce 2008 tudy prošel orkán Emma a pokácel 34 modřínů, které byly městem Počátky hned dosázeny. Místní odbor životního prostředí ve spolupráci s AOPK ČR a ekologickým kroužkem se snaží osazovat staré úvozové cesty okolo Počátek původními druhy stromů.

Další fotografie najdete v galerii.

 

Valchovská alej

Valchovska_alejValchovská alej je významná hned z několika důvodů. Alej zde vysadili místní soukeníci kvůli příchodu k rybníku Valcha, kde dříve modřili sukno pro armádu. Také proto je alej součástí historicko-přírodovědné naučné stezky nazvané "Cestou starých soukenických mistrů Počáteckých".

Alej je pro Počátky významná také svým stářím, protože nejstarší stromy zde rostou již 200 let. V aleji dlouhé 1 kilometr najdeme lípu srdčitou (Tilia cordata) a jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) v počtu 170 kusů s obvodem stromů 220-350cm. Jako významný krajinný prvek byla vyhlášena v roce 1996.

Další fotografie najdete v galerii.

 

Alej Lipky u Telče

Lipky_u_TelcePočet stromů v aleji dosahuje skoro čtyř set, čímž se řadí mezi aleje s největším počtem stromů v republice. U zámecké zahrady začíná lipová alej, která vede k přírodní rezervaci Luh u Telče.

Stáří stromů je různé, protože lípy byly průběžně dosazovány. Zajímavostí je, že v této lipové aleji najdeme i čtyři duby, které zde vyrostly samovolně. Konkrétně zde jsou tři druhy stromů lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphylla) a dub letní (Quercus robur). Celkem je zde 378 stromů s obvodem 70–300cm a výškou až 25m.

Další fotografie najdete v galerii.

 

Alej k Mirošovu

MirosovPamátná alej, která je složena většinou z bříz, je významná hlavně svým umístěním v krajině, ale také souvislou délkou 600 m. Nachází se za sjezdem ze státní silnice na Jihlavu a dříve pravděpodobně sloužila jako příjezdová cesta k zámku, který zde stál do roku 1986. Hned za odbočkou se naskytne pohled na stromořadí, které vyznačuje cestu k obci Mirošov.

V Mirošovské aleji najdeme duby letní, břízy bělokoré, lípy velkolisté, jírovce maďaly a topoly bílé. Celkem 171 stromů s obvodem kmene 200–350cm, výška 15–18m. Stáří stromů je různé.

 

Plandry

Alej vedoucí  ke kapli sv. Jana Nepomuckého nad obcí Plandry čítá 26 lip. Tyto stromy rozhodně zasluhují ochranu a péči, jelikož u této cesty rostou již více než 200 let. Majestátní stromy mají v průměru až 480 cm. Alej se stala památnou v roce 1990. Poutní areál s kaplí zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému byl dokončen v roce 1739. Podle pověsti se traduje, že byl založen jako připomenutí zázračného zachránění syna z panství rodu Dobrzenských.

Tato pověst vypráví o synovi majitele panství. Tento mladý šlechtic v mládí rád pozoroval čápy a jednoho z nich si ochočil.  Později se mladý šlechtic dostal do zajetí a stal se otrokem. Jednou při práci na plantážích otrokům nad hlavami zakroužili čápi a mezi nimi byl i onen čáp, který mladého zajatce poznal. Ten mu na nohu připevnil cedulku se zprávou. Čáp se vrátil do Čech a na panství si brzy všimli, že čáp má něco připevněné na noze. Tak se prý dozvěděli, kde se dávno ztracený syn nachází a vykoupili ho. 

Aleje Olomoucka

V Olomouckém kraji je v současné době registrováno 5 alejí jako významný krajinný prvek podle zákona o ochraně přírody a krajiny (Jeseník – alej nářků a Alšova,  Hanušovice – stromořadí ke hřbitovu, Zábřeh na Moravě – alej u rybníka Brasák,  Luběnice, Slatinice – hrušňová alej, Samotišky – alej ke bazilice). K ochraně formou významného krajinného prvku je navržena alej lip k Helfštýnu a Alej ke Strachovičkám ve Velkých Kuněticích.

Historicky významné aleje je možné zvlášť chránit také jako památná stromořadí. Cílem tohoto typu ochrany je především konzervace jednotlivých stromů, a to i ve stadiu torza. Tento typ ochrany byl v rámci Olomouckého kraje vyhlášen u 7 stromořadí  v katastrech obcí Branná, Loučná nad Desnou, Příkazy, Náměšť na Hané, Horní Štěpánov - Pohora, Skřípov, Konice.

Za laskavé poskytnutí fotografií památných alejí děkujeme AOPK v Olomouci.

 

Lipová alej v Náměšti na Hané

Namest_n_HaneTuto alej tvoří vzrostlé lípy, které zasluhují ochranu především pro svou historickou hodnotu. Výsadba je součástí parkových a krajinářských úprav, spjatých s výstavbou zámku v roce 1760. Alej má vysokou estetickou, krejinotvornou a historickou hodnotu.

Další fotografie najdete v galerii.

 

 

Alej Lubenice – Slatinice

LubeniceLetitá hrušňová alej lemuje komunikaci III. třídy z Lubenic do Samotišek. Vzhledem k intenzitě zemědělského využívání okolní krajiny zůstává alej jako jediná zachovalá v širokém okolí a má význam z hlediska krajinného rázu, neméně pak jako prvek omezující větrnou erozi způsobovanou zde častými větry.

Další fotografie najdete v galerii.


Horní Štěpánov – Pohorská lipová alej

PohoraAlej je tvořena asi 40 stromy, a to lípou velkolistou (Tilia platyphyllos) a lípou malolistou (Tilia cordata). Stromům je víc než 100 let a mají velký estetický význam.

Stromy v aleji úspěšně přestály rekonstrukci vozovky, která musela být uzpůsobena tak, aby nedošlo k poškození kořenů. Materiál komunikace byl vyměněn pouze do hloubky 18 cm, silnice se nerozšiřovala. Ochranáři společně se správou silnic navrhli podmínky, aby se omezilo poškozování stromů chemickým posypem v zimě. Nyní se používají v aleji místo soli především pluhy a drobný štěrk. Příkopy se čistí pouze ručně, aby mechanizace nepoškodila kmeny stromů.

Další fotografie najdete v galerii.

 

Alej Skřípov

SkripovToto památné stromořadí bylo vyhlášeno v roce 1988. Je tvořeno 24 jedinci lípy malolisté (Tilia cordata) a 3 javory kleny (Acer pseudoplatanus). Největší lípy dosahují obvodu kmene 142 cm.

Další fotografie najdete v galerii.

 

 

Stromy na hrázi rybníka Na Střelnici, Konice

KoniceDnes se zachovaly již pouze 4 stromy z původního historického stromořadí, oboustranně lemujícího hráz rybníka. Manipulační řád rybníka musel být upraven, aby se zabránilo kolísání vody v období na přechodu do vegetačního období (podzim) a na jaře v období rašení stromů, neboť rybník zasahuje do ochranného pásma stromů.

Stromy ve stromořadí byly stáří až 300 let a největší obvod měřil 465 cm.


Alej Příkazy

PrikazyAlej na břehu vodního toku je zároveň na hranici s ornou půdou.
Tvoří ji zachovalých 69 lip.

Další fotografie najdete v galerii

 

 

Stromořadí ke Strachovičkám ve Velkých Kuněticích

Alej_ke_StrachovickamToto dnes již neúplné stromořadí z roku 1886 má vysokou historickou a estetickou hodnotu. Tvoří jej 20 lip malolistých (Tilia cordata) a 1 dub letní (Quercus robur). Jelikož se jedná o oblíbenou rekreační a turistickou trasu, jsou zde vysoké nároky na provozní bezpečnost.

 

Fotografie poskytla obec Velké Kunětice

Další fotografie najdete v galerii

 

Alej k Helfštýnu, Týn nad Bečvou

Alej_Helfstyn_1Lipová alej o celkem 83 stromech lemuje v Týnu nad Bečvou cestu k hradu Helfštýn. Stáří stromů v aleji je okolo 200 let.

 foto: Vendula Krčmářová, Arnika


 



Alej Samotišky 

Památná lipová alej v Samotiškách lemuje poutní cestu na Svatém Kopečku a má přímou vazbu na kostel. V minulosti spojovala baziliku s klášterem Hradisko. Tvoří nejvýznamnější dřevinnou linii v širokém okolí. Alej vznikala v několika etapách od roku 1680 do roku 1752. V roce 1854 ji přeťala železnice, později byla na rozkaz velitelství olomoucké pevnosti zničena všechna stromořadí v těsné blízkosti města. Ačkoli z ní zůstalo jen torzo, byla v roce 1999 zapsána na seznam nemovitých kulturních památek. Poutní alej je jedinou nemovitou památkou Olomoucka, kterou odborníci nominovali na Cenu Rudolfa Eitelberga.  
V současné době se však uvažuje o tom, že alej protne v roce 2017 východní tangenta, která spojí výpadovky na Šternberk a Přerov.

Alej nářků Jeseník

Alej_Narku_JesenikAlej tvoří 131 starých stromů buku lesního (Fagus sylvatica). Alej byla vysázena v roce 1827 podél řeky Bělé. Patří k nevýraznějším prvkům sadových úprav a její společenská hodnota je nevyčíslitelná. Je symbolem doby, kdy v Jeseníku byla bída a hlad.

 

  


Alšova alej v Jeseníku

Alsova_alejVícedruhovou alej (Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Faxinus excelsior tvoří 41 stromů. Byla vysázena v 2. polovině 19. století a stromy patří mezi nejmohutnější v Jeseníku. Alej má vysokou společenskou hodnotu.

 

 

 

 

Priessnitzova alej v Jeseníku

Alej pochází z 2. poloviny 19. století a tvoří ji 277 kusů stromů různých druhů (lípa malolistá - Tilia europaea, javor klen - Acer pseudoplatanus, dub letní - Quercus robur, jasan ztepilý - Fraxinus excelsior, javor mléč - Acer platanoides, buk lesní - Fagus sylvatica, jírovec maďal - Aesculus hippocastanum, olše lepkavá – Alnus glutinosa).

Aleje Zlínska

Na území Zlínského kraje je vyhlášeno 194 památných stromů a jejich skupin (celkem se jedná o 1 639 jedinců), z toho 153 jednotlivých stromů a 41 skupin. Počty zahrnují i památné stromy na území chráněných krajinných oblastí Bílé Karpaty a Beskydy. Největší obvod kmene (9 metrů) má torzo Ctiborova dubu u obce Střílky. Dalšími rekordmany jsou Kobzova lípa u Francovy lhoty a jilm v Hošticích (740 cm) a topol u Volenkova (690 cm).

Za poskytnutí informací děkujeme AOPK Zlín. Děkujeme také všem autorům fotografií za jejich poskytnutí.

 

Platanová alej v Bystřici pod Hostýnem

Alej_Bystrice_-_Milan_BarotAlej byla vysazena kolem říčky Bystřičky svobodným pánem Olivierem z Loudonu, na popud evangelického faráře Daniela Slobody. Od r. 1980 je vyhlášena jako skupina památných stromů. Alej byla vysazena v 19. století, stáří cca 160 let. Postupem času se počet platanů rozrůstá, dnes je jich 27. Semena stromů pochází z Itálie. Foto: Milan Barot

Více fotografií naleznete v galerii

 

Lipová alej v Komárně

Komarno_lipova_alejAlej podél silnice od mostu v Komárně směrem na Osíčko. Prastará lipová alej je jedním z významných symbolů obce. Lemuje okresní silnici při vjezdu do Komárna od Bystřice pod Hostýnem. V roce 1999 byla alej ošetřena. Foto: AOPK Zlín

 



Hoštické jírovcové aleje, Hoštice u Litenčic

Hostice_jirovcova_alejJírovcové aleje podél cest od zámku v Hošticích k lesu a dvoru Svárov. Na zámek často dojížděla spisovatelka hraběnka Marie Dubská, provdaná Exner-Eschenbachová. Udává se, že její tvorbu významně ovlivnilo prostředí zámku, zámeckého parku a blízkého okolí s kaštanovými alejemi. Po r.1945 byly kaštanové aleje vyhlášeny jako státní přírodní památka. Foto: AOPK Zlín 

 

Lipová alej u hřiště, Kvasice

Lipova_alej_u_hriste_KvasiceAlej 55 stromů, starých okolo 100 let,  v parkové části s hrištěm a koupalištěm směrem na Tlumačov.  Foto: AOPK Zlín

 

 

 

Lipová alej na Světlé, Zdounky

alej_Svetla_ZdounkyAlej se táhne od dvora Světlá k lesu v délce asi 1000 m, jedná se o zbytek barokního ozelenění silnic. Foto: AOPK Zlín


 

 

Jasanová alej za statkem v Kvasicích

Jasanov_alej_za_statkem_Kvasice1Jasanová alej, tvořená 105 vzrostlými stromy ve stáří cca 150 let. Lemuje cestu kolem rybníků do obce. Foto: AOPK Zlín


 

 

Lipo-jírovcová alej k Novému dvoru, Kvasice

KvasiceAlej podél silnice z Kvasic k Novému dvoru. Tvoří ji celkem 137 stromů. Obvod kmene se pohybuje mezi 270 – 360 cm. Stáří je odhadováno mezi 100 a 150 lety. Foto: Roman Berdník, Kvasice

 

 

 

Purkyňova alej, Kroměříž

Alej se nachází podél objektu kasáren a proti budově Střediska sociálních služeb v ulici Purkyňově v Kroměříži.

Německá alejová cesta (Deutsche Alleenstrasse)

Prázdninová cesta přes nejkrásnější oblasti Německa

nová výsadba - kopiePo znovusjednocení Německa v roce 1990 chtěli mnozí Němci znovu objevit dosud skrytá místa společného domova. Brzy se ukázalo, že na východě zůstalo uchováno plno pokladů – krajina, příroda, dějiny, umění. Toto na Západě nebylo, neboť v zemích usilujících o průmyslový rozvoj byly v 50. letech obětovány "překážky", jako například právě stromy v alejích. Cestovatelé pak proto byli potěšeni, když objevili v nových spolkových zemích cenné aleje.

I když krátce před schválením smlouvy o sjednocení byly ještě v Lidové sněmovně NDR zřízeny a zákonně ustanoveny národní parky a rezervace, přírodní krásy krajiny ještě neměly vyhráno. Historické zámky, zahrady, starobylá města, cesty z „kočičích hlav“ vroubené stromy… Každému bylo jasné, že to tak nezůstane. Silnice musí být opraveny a postaveny nové. Počet aut se skokově zvýšil. Lidé měli nová auta a chtěli nové silnice. Co se stane se staletými alejemi? Spolky pro ochranu životního prostředí sbíraly podpisy a téma si získávalo stále více pozornosti.

Když také mnozí noví členové automobilového klubu ADAC vyjádřili starost o zachování stromů, zabýval se touto tematikou v prosinci 1990 časopis ADAC – Svět motorů a poskytl návrhy, jak opatrně zacházet s alejemi, především s ohledem na nastávající přestavbu a budování silnic. Současně ADAC vyzýval k záchraně alejí. Na to zareagovali občané. ADAC získala spojence pro ochranu starých stromů, a sice „Společnost pro ochranu německého lesa“ (SDW) a kuratorium „Staré láskyhodné stromy v Německu". Na podzim 1991 byla záchrana alejí prohlášená za společný cíl.

Společnost pro ochranu německého lesa zřídila speciální telefonní „horkou linku pro aleje“, na niž mohli občané zavolat v případě, že se někde chystalo kácení stromů, aby tak bylo možné rychle zareagovat. Koordinátorem této aktivity byl Siegfried Friedel, díky němuž bylo v nových spolkových zemích zachováno mnoho alejí. Naštěstí ve stejné době parlament schválil několik zákonů na ochranu přírody, které umožňovaly chránit aleje a zabránit jejich neuváženému kácení.

2500 kilometrů alejemi napříč několika spolkovými zeměmi


V září 1992 se konalo v Sellinu na největším německém ostrově Rügen zakládající shromáždění „Pracovní společnosti Německé alejové cesty“. Hlavním cílem bylo zachovat německé aleje pro budoucí generace a podle potřeby o ně pečovat. Aby se aleje dostaly do povědomí obyvatel, bylo třeba upřesnit vytvoření prázdninové cesty. V květnu 1993 byl otevřen první úsek v délce 260 km mezi Sellinem a Rheinsbergem v Braniborsku a trasa procházela i Meklenburskem-Horním Pomořanskem. Důležitým faktorem při plánování trasy byl výskyt stromů na obou stranách dostatečně široké silnice. Nešlo tedy o to najít nejkratší cestu mezi kulturními památkami, ale umožnit cestovatelům obdivovat krásu krajiny.

karte abschnitt_0 1 - kopie

V říjnu 1993 následovala druhá část z Rheinsberggu do Wittenbergu v Sasku – Anhaltsku. Při této příležitosti obdržely tisíce fanoušků alejí leták se stručným popisem trasy. V září 1994 dosáhla „Alejová cesta“ města Goslar v Dolním Sasku.

Politici se opět zasadili o dobrou věc. Prezident Roman Herzog podepsal v roce 1995 (v rámci Evropského roku pro ochranu přírody) projekt na ochranu alejí. V témže roce byl otevřen čtvrtý úsek Alejové cesty, a to z Wittenbergu přes Drážďany do Plauen ve Vogtlandu, celkem 420 km.

Mezitím se rozvíjela na stále profesionálnější úrovni vzájemná spolupráce – vznikly stanovy spolku, který byl také oficiálně zapsán u úředního soudu v Mnichově. Zakladateli byli –Automobilový klub ADAC, SDW, kuratorium „Staré, láskyhodné stromy v Německu“, Německý klub turistů (DTV) a další regionální turistické spolky. Takto společně dosáhlydalších úspěchů: v roce 1996 byl v Meiningenu v Duryňsku otevřen pátý úsek „Alejové cesty“.

Stále se řešily otázky ohledně bezpečnosti, v roce 1996 se na toto téma uskutečnilo sympozium. Diskutovala se opatření, která je třeba přijmout, aby aleje zůstaly zachovány a přitom se zvýšila bezpečnost dopravy.Tyto otázky se řeší dodnes, všeobecně platný recept nebyl dosud nalezen. Nicméně většinou se dají riziková místa učinit bezpečnějšími i bez použití motorové pily.

V roce 1997 byl otevřen šestý úsek Alejové cesty do Brabachu nad Rýnem a hned v následujícím roce byl prodloužen do Karlsruhe – Ettlingenu. Pod záštitou ministerského předsedy Erwina Teufela byla v r. 2000 otevřena poslední část - z Karlsruhe na ostrov Reihenau na Bodamském jezeru.

Přes 2500 km alejí tak spojuje severovýchod a jihozápad Německa, prochází různorodou kulturní krajinou a jedinečnými přírodními oblastmi. Ale značení trasy ještě není dokončeno. Mnohé části ještě potřebují ošetření a je zde třeba zaplnit mezery ve stromořadí. Cedulky na trase je zapotřebí pravidelně kontrolovat a poškozené nahradit. Dále jsou zde výzvy z hlediska propagace, jako jsou individuální odpovědi turistům, kteří projeví zájem, informační materiály, podrobnosti o trase nebo zajímavostech v okolí a pod. Ve spolupráci s ADAC byly v roce 2004 kompletně přepracovány všechny texty, popisy a mapy a připraveny v pdf formátech pro domovské webové stránky www.deutsche-alleenstraße.de. Stejný obsah je možné nalézt také na ADAC-Online.

Demmin SchifffahrtPrázdninová cesta, která spojuje tolik různých míst, měst a oblastí, je rozmanitá, což někdy komplikuje       nezbytnou spolupráci - zájmy jsou často různé,             protagonisté zajímající se o určité místo jsou často       vzdáleni. V následujících letech by měly začít lokální   tematické akce, které by více vtáhly do aktivit místní     obyvatele. „Německá alejová cesta“ se má stát             zážitkovou turistickou trasou, kterou si hosté prožijí všemi smysly. Nabízí mnoho možností, neboť často vede mimo hlavní silnice a lidé tak mohou poznávat krajinu na kole, pěšky a brzo snad také i s pomocí „ekologického průvodce“.

Společnost pro ochranu Německého lesa a ADAC se chtějí, tak jako v minulosti, i nadále zasazovat o německé aleje a dělat vše pro to, aby turistická trasa přitahovala stáe více přátel přírody. Tím poskytují spolu s pracovní společností „Německá alejová cesta“ aktivní příspěvek k udržitelné a sociálně přijatelné turistice.

(Přeloženo z knihy Alleen in Deutschland, Ingo Lehmann, Michael Rohde, Edition Leipzig, 2006)

Praxe podpory pro zachování alejí

Ochrana a uchování historické kulturní krajiny jako úloha Německé spolkové nadace pro životní prostředí

Usnesením Německého spolkového sněmu byla 18. července 1990 založena Německá spolková nadace pro životní prostředí“ (Deutsche Bundesstiftung Umwelt, DBU). Nadace záskala kapitál přes 1 miliardu eur. Určeny jsou především pro podporu malých a středních podniků v realizaci inovací v oblasti životního prostředí. Tím je zde myšlena i původní historická kulturní krajina se svými památkami. Jedním z cílů byla ochrana národně významných kulturních statků před následky znečištění životního prostředí. Mezi cíle nadace, definované při jejím založení, patří uchování cenných kulturních památek, shromažďování a výměna zkušeností, uchování přírodního dědictví či udělování cen za ochranu životního prostředí.

Začátkem 90. let nastala historická situace. Po revoluci v roce 1989 a znovusjednocení Německa vyšel najevo skutečný stav životního prostředí v bývalé NDR – zatížení životního prostředí emisemi obsahujícími síru a pocházejícími z dopravy a průmyslu. Tyto emise ovlivňovaly i život na území Spolkové republiky. Již v roce 1975, u příležitosti Evropského roku roku péče o památky, začala diskuse o nutnosti řešení založených na přírodovědeckých poznatcích. V 80. letech přišel i požadavek od spolkové vlády.

Nově vzniklá nadace měla za úkol „ochranu a uchování kulturních památek poškozených vlivem prostředí“, v souladu s předchozím programem nouzového zajištění zvláště poškozených památek. Bylo zapotřeby nových vědeckých řešení v péči o památky. Začátkem 90. let získaly podporu (vedle podstatného technicko-metodického pokroku při praktické péči o památky) také plány na uchování významných alejí.

Jako jeden z hlavních cílů nadace bylo v r. 1991 mimo jiné zachování „vybraných aspektů kulturní krajiny jako výraz historické identity a kontinuity“. Tato myšlenka se odrazila v návrzích na ochranu alejí. V nových spolkových zemích měly brzo aleje vytvořit základ „Německé alejové cesty“. V mnohých oblastech starých spolkových republik však aleje padly za oběť takzvané modernizaci při stavbě silnic.

Potřebnou péči komplikoval fakt, že chyběla systematická evidence nebo vědecké zhodnocení stavu alejí. V Meklenbursku-Předním Pomořansku se uskutečnilo několik modelových projektů, díky kterým mohla být obnova alejí zahájena. Tyto projekty se uskutečnily ve spolupráci se státními institucemi jako vlastníky alejí a za podpory soukromých iniciativ, např. kuratoria „Láskyhodné staré stromy“.

Nejvážnějším škodlivým faktorem byla rapidně narůstající automobilová doprava. K rozsáhlým škodám vedly i následky desetiletí trvajícího znečišťování ovzduší a zanedbaná péče o aleje. Jako výsledek modelových projektů vznikl záměr vytvořit centrální evidenci existujících škod. Měla posloužit jako podklad k přepracování koncepce dopravy a k přípravě vhodných opatření pro péči o aleje a jejich ochranu.

Také v Duryňsku se díky zmíněné podpoře podařilo zmapovatíexistující škody. Duryňský svaz „Společenstvo na ochranu lesa“ provedl sanační opatření ve vybraných alejích a také naplánoval doplňkovou péči.

Z pohledu DBU byly modelové projekty úspěšné a vzbudily velký zájem veřejnosti. Vyplynul z nich jasný závěr: postavit ochranu alejí na systematickém základě a vybudovat veřejné povědomí o hodnotě alejí a problémech spojených s jejich ochranou.

V roce 2001 byly přepracovány směrnice pro uchování historické kulturní krajiny. Jako klíčový se ukázal vzájemný soulad mezi krajinným plánováním, ochranou památek, ochranou přírody a využitím krajiny. K tomu má být využita jak mezioborová spolupráce, tak snaha spojit teorii s praxí.

V posledních letech se zvýšuje počet návrhů v oblasti zachování kulturní krajiny. Dochází k velkým změnám v zemědělství a využití krajiny. Objevují se nové formy výroby v průmyslových zónách, ráz krajiny trvale mění také například větrné elektrárny.

Díky nově vzniklému tlaku si aleje získaly zájem státu i podporu. Ukazuje se, že pro jejich uchování je nutný právní podklad. Snahou je proto rozšířit mezioborovou spolupráci i na dosud nezapojené skupiny. Výsledkem úspěšných projektů jsou neformální a dobrovolné dohody a spolupráce všech uživatelů půdy, jejímž cílem je zachování kulturní hodnoty intenzivně využívané krajiny.

Skutečnost, že aleje podléhají mnohým odborným i regionálním pravomocem, ztěžuje realizaci opatření pro jejich ochranu. K tomu přistupuje ještě skutečnost, že mezi přáním ochrany alejí a současným stavem často vzniká konflikt. První úspěchy přinesla dodatečná ujednání, dobrovolně uzavřená mezi dotčenými skupinami. V rámci péče o památky vytvořili ve Šlesvicku-Holštýnsku modelový návrh pro plánování a uplatňování strategie pro ošetřování historických alejí nejrůznějšího charakteru.

Nejasné zůstává především to, jak tematizovat globální otázky spojené s uchováním alejí, například zlepšení bezpečnosti dopravy. Od této publikace mimo jiné také očekáváme vznik diskuse o inovativních a nových strategiích pro další záměry, nápadech ke koncepčnímu rozvjoji s praktickým využitím a cílech z oblasti péče o památky a ochranu přírody, které budou moci získat podporu DBU.

(Přeloženo z knihy Alleen in Deutschland, Ingo Lehmann, Michael Rohde, Edition Leipzig, 2006)

Německé aleje – ničím nejdou nahradit

Kampaň spolkového ministerstva životního prostředí a Společnosti pro ochranu alejí

Během  60. a 70. let bylo vykáceno mnoho alejí. Změny nastaly až po sjednocení Německa v 90. letech. Dopravní klub ADAC tehdy založil „Německou alejovou cestu“, která vedla od ostrova Rügen k Bodamskému jezeru. Pro záchranu alejí bylo třeba překonat mnoho překážek: stromy trpěly výfukovými plyny a solí ze silnic a nehody v alejích vedly k úvahám o dalším kácení a novém vysazování v minimální vzdálenosti 8 metrů od krajnice.

V roce 2002 vstoupil v platnost nový spolkový zákon na ochranu přírody a ministerstvo životního prostředí vzalo výslovně aleje pod ochranu. Současně ale bylo důležité oslovit veřejnost a získat tak širokou síť podporovatelů. V srpnu 2002 odstartovalo ministerstvo společně se Společností na ochranu alejí kampaň „Německé aleje – ničím nejdou nahradit“. Symboly kampaně – brokolice a alej z kaktusů – měly sloužit k tomu, aby získaly sympatie lidí a vážné téma bylo veřejnosti představeno humornou formou. Cílem bylo vzbudit zájem o aleje, informovat o jejich ekologické, turistické a kulturní hodnotě a také získat podporovatele a sponzory. Od začátku probíhala také spolupráce s již existujícími iniciativami. Ministerstvo a Společnost na ochranu alejí chtěly také budovat povědomí o tom, že bezpečnost dopravy a ochrana alejí se nevylučují. Aktivní ochrana alejí měla být realizována prostřednictvím péče o stromy, konkrétně zaplněním mezer po vykácených stromech v již existujících alejích a zakládáním nových alejí.

Hlavní součástí kampaně se staly webové stránky www.alleen-fan.de. Informují o alejích a nabízejí zájemcům diskusní fórum. Jsou zde odkazy na spolupracující partnery a rady k aktivitám týkajícím se alejí v různých spolkových zemích.

Získávání peněz na péči o stromy

Dalším důležitým prvkem je získávání darů na péči o stromy po jejich vysazení. Díky finančnímu zajištění ze strany ministerstva šly veškeré získané prostředky ke Společnosti na ochranu alejí a tedy na péči o stromy. Byly vydány 2 oběžníky vyzývající k podpoře alejí v Německu a do roku 2006 se mohlo díky darům uskutečnit šest akcí.

Na různých místech Německa se konaly slavnosti s cílem získat pro aleje širokou veřejnost. Mistní obyvatelé a samospráva měly být zapojeni do aktivní účasti v péči o stromy, aby téma ochrany alejí přijali za vlastní. K tomu byly použity cílené propagační materiály, konkrétně plakáty, rozeslané turistickým kancelářím a spolupracujícím organizacím. Na podzim 2002 a na jaře 2003 byly do kin, restaurací apod. distribuovány bezplatné pohlednice s motivy kampaně, které měly přilákat nové příznivce alejí. Ministerstvo životního prostředí věnovalo alejím také svůj kalendář pro rok 2003, jenž byl rozeslán jako poděkování všem sponzorům.

V rámci kampaně také úspěšně proběhly dvě soutěže. První se uskutečnila od března do září 2003 a její náplní bylo rozvinout dva hlavní motivy kampaně s brokolicí a lejí kaktusů. Určena byla jak pro školní děti a mládež a umělecké vysoké školy, tak prostřednictvím bezplatných pohlednic byla oslovena i široká veřejnost. Sešlo se více než 300 kreativních soutěžních příspěvků. Vítězné návrhy, například ulice olemovaná červenými deštníky, se staly novými motivy soutěže.

Od května do září 2003 probíhala fotosoutěž na téma „Krása alejí“. Propagována byla inzercí v tisku, na internetových stránkách partnerů a sponzorů či pomocí plakátů, které byly rozeslány do turistických svazů a organizací zabývajících se ochranou přírody. Do soutěže bylo zasláno více než 500 fotografií.

Na Velikonoce roku 2006 odstartovala kuponová akce. Informace o ní byly šířeny pomocí letáčků, inzeráty v tisku, webových stránek kampaně. Výtěžek akce získala Společnost na ochranu alejí a celý byl věnován na péči o aleje.

Průběžná bilance

Kampaň je velmi úspěšná: povědomí občanů o nutnosti ochrany alejí silně vzrostlo. Mimo Společnost na ochranu alejí se k ochraně alejí přihlásilo minimálně 8 dalších organizací. Díky jejich konktaku přímo s veřejností bylo takto osloveno velké množství lidí. Pomocí oběžníku ministerstva se podařilo získat také další příznivce a sponzory. Za získané finanční prostředky bylo zorganizováno 6 slavností, při nichž lidé sami vysadili nové sazenice a současně obce převzaly péči o mladé stromy.

Plakáty a pohlednice s motivy kampaně měly u obyvatelstva úspěch. Prvních 2000 výtisků plakátů bylo rozebráno během 6 týdnů a v současnosti je v tisku jejich 4. vydání. Úspěch při distribuci bezplatných pohledů je okolo 82 %. 10 000 dodatečně vytištěných pohledů, které byly rozeslány společně s plakáty, bylo rozebráno během 8 týdnů.

Internetové stránky mají velmi dobro návštěvnost. Lidé zde hledají informace a rady, jak pečovat o aleje ve svém okolí, žádají o pomoc při péči o stromy nebo se informují o organizacích v okolí, které se na kampani podílejí.

Dlouhodobým cílem kampaně je vybudování sítě ochránců alejí a jejich spolků tak, aby byl podporován zájem občanů o ochranu a zachování německých alejí. Důležité je, že tato snaha neochabuje. V mnoha spolkových zemích se organizují fanoušci alejí a vznikají nové iniciativy. Zvláště aktivní jsou například ochránci alejí v Braniborsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. V Sasku se o aleje zajímá „Spolek pro péči o krajinu“. „Svaz pro životní prostředí a ochranu přírody“ v Sasku-Anhaltsku připravil projekt „Patroni alejí v Sasku-Anhaltsku“. Zemská vláda v Severním Porýní – Westfálsku začala v roce 2006 s výsadbou celkem 100 alejí.

(Přeloženo z knihy Alleen in Deutschland, Ingo Lehmann, Michael Rohde, Edition Leipzig, 2006)

Obnova alejí

Vycházíme-li ze statistik o kácení a výsadbě stromů správci silnic, je zřejmé, že pravidelná obnova silničních stromořadí v ČR absentuje. Obnova silničních stromořadí je na okraji zájmu správců silnic a také na okraji finanční pozornosti rezortu dopravy. Přitom prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích stanoví správcům komunikací jasnou povinnost údržby a obnovy alejí. V § 9 odst. 1 prováděcí vyhlášky k zákonu o pozemních komunikacích nalezneme, že „cílem údržby a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství“ a následně v bodě 2.5 přílohy 5 upřesňuje rozsah tzv. souvislé údržby komunikace, kterou rozumí i „obnovu silniční vegetace v souvislých úsecích“.

Zanedbávání ošetřování silniční vegetace jako součást povinné běžné údržby komunikací, ale především zanedbávání obnovy alejí jsou důsledkem nedostatku kvalifikovaných pracovníků správ silnic. Iniciativu obnovy alejí pak částečně přebírají obce, místní komunity, občanská sdružení, veřejnost.

Systematické obnově alejí brání i některé z aktuálních technických norem - především technická norma ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, na kterou systematicky odkazuje zejména Ředitelství dálnic a silnic ČR:

ČSN 73 6101, Článek 13.7.3.
Výsadba stromů a keřů vyžaduje dodržování těchto zásad:

d   výsadba souvislých stromořadí se nedovoluje
-  u kultivarů s průměrem kmene, který je rizikem pro bezpečnost dopravy
- u novostaveb dálnic, směrově rozdělených silnic a silnic I. třídy, na novostavbách a rekonstrukcích silnic II. a III. třídy a u všech existujících silnic v úrovni terénu nebo na násypech a pod nimi bez osazení svodidel

Na úvod je třeba říci, že technické normy nejsou obecně závazné. Samotná prováděcí vyhláška k zákonu pozemních komunikacích v příloze 1 – v seznamu souvisejících českých technických norem uvádí ČSN 73 6101 jako „doporučenou“, nikoliv „závaznou“ normu. V samotném textu ovšem vyhláška při stanovení podrobností k technickým parametrům komunikací často odkazuje na předmětnou normu a stejně tak ji mohou učinit závaznou stavební úřady odkazem ve stavebních povoleních na silniční stavby. Pokud bychom však vyžadovali použití této normy ve smyslu článku 13.7.3. písmena d), prakticky bychom obnovu alejí z českých silnic eliminovali.

Systematická obnova je proto podrobněji řešena již v podkapitole Bezpečnostní rizika – tabulka návrhu opatření. Technické stránky obnovy alejí se dotýká také kapitola 4.3 Výsadby a péče o aleje.

Návrh řešení

1. Posílit průběžnou obnovu alejí jakožto povinnou součást správy silnic

Pro plnění všech důležitých funkcí silničních stromořadí je nutná systematická péče a obnova alejí na úrovni působnosti jednotlivých správců silnic. Proto je nutné posílit vědomí samotných správců o tom, že ošetřování a obnova alejí jsou součástí jejich povinností vyplývajících ze zákona o pozemních komunikacích ve spojení s jeho prováděcí vyhláškou. Pokud by nedostačovalo metodické vedení, zejména ze strany Ministerstva dopravy a jednotlivých krajských silničních úřadů, bylo by nutné využít dozorové pravomoci silničních úřadů všech stupňů nad dodržováním zákonnosti. Zde stojí za úvahu, zda neposílit sankční možnosti dozorových orgánů vůči správcům komunikací, kterým lze dnes při zjištění nedostatků v plnění zákonných povinností podle § 41 zákona o pozemních komunikacích pouze písemně uložit způsob a lhůtu odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

2. Veřejnost jako patron alejí

V západních zemích je často veřejnost tím, kdo obnovu alejí nejen po správcích silnic vyžaduje, ale také se přímo aktivně zasazuje o jejich obnovu. Zapojení veřejnosti je klíčovým faktorem pro nastartování koncepčního přístupu k alejím.

3. Změna technické normy

Technická norma ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic vylučuje obnovu alejí na silnicích nejen I., ale také na rekonstrukcích silnic II. a III. tříd. Tento technický předpis neodpovídá současným společenským požadavkům na zachování alejí. Technické řešení je nastíněno výše v podkapitole Bezpečnostní rizika.

Obnova alejí ve starém Neředíně se zapojením místní komunity

Tento příklad výsadby alejí ve starém Neředíně, místní části Olomouce, může ilustrovat, jak lze do obnovy krajiny a alejí zapojit nejen místní komunitu, ale také využít pozemky, které nemají jiného využití. Výsadba a obnova alejí zde proběhla v rámci projektů blízkých myšlence obnovy venkova a obnovy starých zvyků, které se začaly realizovat ve starém Neředíně kolem roku 2000. Důležitým podnětem pro výsadbu byl fakt, že ovocné aleje v krajině ubývají a stejně tak ubývá i místo pro další výsadby. Řešením se však ukázaly být staré polní cesty, dnes již zaniklé. Ty byly z části obecním majetkem a tam, kde části pozemků vhodných pro výsadbu aleje byly v majetku pozemkového fondu, se podařilo přesvědčit magistrát města Olomouc, aby nechal tyto pozemky na sebe převést, neboť tento převod je bezúplatný.

Na konci roku 2003 komise městské části iniciovala výsadbu vysokokmenných třešní kolem staré polní cesty u kříže. Do obnovy venkovské krajiny se zde efektivně podařilo zapojit mládež. Podle osvědčeného vzoru z jiné obce byla samotná výsadba nabídnuta dětem z blízké základní školy. Nejen že škola překvapivě po nabídce velice rychle sáhla a v den výsadby na místo přišel obrovský houf dětí ve věku cca 7 – 14 let vyzbrojených nářadím různé velikosti, ale největším překvapením bylo, že všechny děti bez výjimky práce velice zaujala a bavila až do vysazení posledního stromku. Je málo pravděpodobné, že tyto děti budou chodit třešně lámat. Spíše v nich budou mít po celý život obohacující vzpomínku na dětství a budou mít k těmto stromům osobní vztah.

Do dnešních dnů je každoročně alej dosazována, u kříže byla vysazena dominantní lípa akcentující tento vyjímečný prostor. Na přelomu let 2005-2006 se podařilo třešňovou alejí proložit nový povrch pohodlné polní cesty, takže se po letech opět začala využívat ve své původní trase ke kříži.

Jedním z neředínských lákadel a pozoruhodností je i prastará alej vykotlaných košařských vrb, která ústí z návsi do polí. Přestárlé stromy však obzvlášť v posledních letech rychle vymírají a rozpadají se, takže z aleje zbývalo čím dál menší torzo. Bylo tedy velmi vhodné alej co nejdřív dosadit stejným druhem stromu, aby byl zajištěn kontinuální vývoj stromořadí dříve, než v něm vymře poslední jedinec. Finance poskytl program Nadace Partnerství. Zbytek projektu dofinancoval Magistrát města Olomouce jako jeden z účastníků. Vlastní výsadbu nových vrb na místa jejich předchůdců opět s radostí a nadšením zabezpečili žáci – tentokrát 1. stupně místní školy v Neředíně. Technickou stránku výsadby zabezpečila olomoucká zahradnická firma, informační ceduli zdarma vyrobili neředínští podnikatelé, ilustraci na ni ochotně poskytl kreslíř Vladimír Renčín. Žádost o projekt podpořilo také místní občanské sdružení Zdravý život, olomoucká skupina Hnutí Duha a olomoucká Základní umělecká škola, která před výsadbou zařadila do několika svých předmětů a technik téma „vrby“.

Všeobecně pozitivně vnímané výsadby a obnovy drobných krajinných prvků v Neředíně vyvolávaly a vyvolávají další nápady, takže na podzim roku 2005 se začalo pracovat na znovuvytyčené trase další zaniklé cesty, která dnes směřuje od starého Neředína k olomouckému sídlišti. Na cestu, která byla prakticky přes 50 let zaorána, lidé z většiny zapoměli, a tak zde byly obavy, zda bude její trasa pro někoho zajímavá a hlavně, zda se bude cesta používat.

Po vzoru předchozích zkušeností se zorganizovala výsadba stromů podél kolíky vytyčené spojnice. Na výsadbu byly použity moruše, kdysi oblíbené, dnes však jen sporadicky vysazované stromy. Nejzajímavější poznatek „akce moruše“ byl fakt, že aniž by byla vybudována nějaká hmotná cesta, samotná existence řady stromů v poli způsobila, že lidé kolem ní začali (snad ze zvědavosti) chodit a cestu tak sami začali spontánně tvořit, aniž by třeba věděli proč.

Na výše popsaných aktivitách je vidět významný prvek, který s sebou přinášejí – seznamují a sbližují lidi a napomáhají obnově krajiny.

Ing. Vilém Švec

Aleje potřebují přátele

Lobby pro stromy u silnic

Nadšení pro aleje se neobejde bez konfliktů. Automobilová lobby zdůrazňuje nehodovost v alejích a prosazuje silnice bez stromů. Ale aleje patří ke kulturní krajině. Jak najít aktivní přátele alejí? Jak vytvořit efektivní lobby pro zachování kulturní rajiny? Zkušenosti Svazu pro životní prostředí a ochranu přírody Německa BUND ukazují, že se velmi osvědčují občanské aktivity a jejich podpora. Je důležité, aby se lidé dozvěděli informace dějinách a funkci alejí. Cenné jsou informace z kartoték a sbírek dat o alejích. Díky tomu budou moci lidé lépe porozumět ekologické a krajinně-estetické hodnotě alejí a smyslu zákonné ochrany.

Neustálá veřejná práce BUNDu a aktuální mediální příspěvky k lokálním tématům ochrany alejí vytvořily základ pro diskusi o hodnotě krajiny s alejemi a jejím zachování pro budoucnost. V Braniborsku byla v r. 2000 založena ochranná společnost „Braniborské aleje“. V září 2002 byla na silnici mezi městy Schwerin a Gadebusch vysázena nová alej. První stromy tehdy společně vysadili tehdejší spolkový ministr životního prostředí a ministr životního prostředí pro Meklenbursko – Horní Pomořansko.

Ochrana alejí je však spíše záležitostí aktivních občanů než prominentů. Mnoho alejí je starších než 80 let – byly tu po generace. Mnoho lidí s nimi spojuje svůj pocit domova a starost o jejich zachování je tedy osobní záležitostí. Právě emoce stojí často za angažovaností. I lidé, kteří se dříve o ochranu přírody nezajímali, se nyní obracejí na úřady a svazy. Svaz pro životní prostředí funguje jako prostředník mezi občany a úřady. Ale i když je tu spontánní zaujetí pro aleje, stromy nemají vždy vyhráno. Často nastávají problémy s neodbornými zásahy do korun stromů nebo jeho kořenového systému, se solením silnic, nedostatečným ošetřením starých stromů či konkurenčními plány výstavby silnic.

Patroni alejí

Patroni alejí se spolu s partnerskými spolky a příslušnými úřady snaží vybudovat silný a trvalý vztah lidí k alejím v daném místě. Smyslem „patronství alejí“ je od počátku podpora nové výsadby alejí a následná péče o ně prostřednictvím „pozorných očí“. Patroni mají pomoci posílit ztotožnění lidí s tím, že aleje jsou kulturním statkem. Střeží, jak stromy v alejích prospívají. Mladé stromy totiž často strádají v důsledku okusu způsobeného zvěří a nedostatkem vody v suchých obdobích. Naklonění stromu po bouřce nebo škody způsobené nárazem vedou často k odumření stromu. Společně s organizací BUND se patroni alejí starají o včasnou péči o nemocné mladé stromy. Pořizují evidenční listy, pořádají fotosoutěže a soutěže v malování, nabízejí diskuse na téma „strom“ nebo sdílení osobních zkušeností.

V Braniborsku se v r. 2000 staralo o „své“ aleje přes 60 patronů – jednotlivých osob, skupin a spolků. V roce 2005 tak například mohla být díky včasnému zásahu zachráněna alej kulovitých javorů v Eisenhüttenstadtu . Javory jsou ve městech důležité pro hnízdění zpěvných ptáků. Široké koruny malých stromů působily ale problémy v prostoru silnice a alej měla být vykácena. Patroni alejí se s podporou BUNDu obrátili na starostu a média a podařilo se kácení zabránit pomocí jednoduchého ořezu stromů.

Na podzim 2004 převzala dětská eko-skupina „Apis“ v Angermünde patronství nad alejí mladých stromů u silnice B2. V rámci projektu děti vytvořily informační tabuli pro řidiče, přičemž i samy zjístily o stromech mnoho informací. Dvakrát ročně aktualizují evidenční list a dokumentují alej prostřednictvím fotografií. Žáci se také zúčastnili fotosoutěže vyhlášené společností pro ochranu „Braniborských alejí“ a získali zvláštní cenu za fotoseriál. Aktivity dětské eko-skupiny způsobily, že silniční správa nyní více sleduje mladé stromy. Případné škody tak mohou být včas odhaleny, nahlášeny a odstraněny. Pomocí informační tabule jsou řidiči informováni, o alej je postaráno v rámci patronství a díky lokálním médiím je tato informace známa v celém regionu.

V Meklenbursku – Horním Pomořansku bylo od r. 1998 potvrzeno 21 patronství alejí, v nichž se o ochranu a péči o „své aleje“ stará okolo 200 lidí. Nejčastěji jsou to skupiny mladých lidí ze škol a učilišť nebo obyvatelé místních obcí, kdo přebírá patronství nad nově vysazenými alejemi. Na projektu spolupracují také soukromé firmy, hotely nebo skupiny seniorů.

V roce 1999 byla v meklenburském městě Plüschow vysazena nová alej podél silnice k tamnímu mlýnu. Jejími patrony jsou umělci i místní mládež. Náklady byly pokryty z fondu alejí  Meklenburska – Horního Pomořanska.

Patronství pro velké, staré aleje vznikají často v momentě, kdy těmto alejím hrozí nebezpečí. V r. 1999 vzniklo ve Schwerinu patronství pro alej, která je unikátní v celé střední Evropě. Tvoři ji dvousetleté modříny, které měly být pokáceny kvůli stavbě obchvatu města. Díky společnému zásahu BUNDu a místních občanů se podařilo najít kompromis a patroni aleje zde dodnes každoročně pořádají Modřínovou slavnost.

Na Rujáně převzala Reha-Klinik v Garzu spolu s cestovní kanceláří AMEROPA patronství nad alejí krymských lip podél silnice L29 mezi městy Garz a Kasnevitz. Je to důležitá lázeňská cesta, která vede k dálnici B96. Je zde spousta zatáček a maximální povolená rychlost 80 km/h. Místo normalizovaného ořezaného průjezdného profilu jsou tady červenobílé značky a zrcadla na stromech. Každoročně v říjnu se patroni aleje spolu s BUNDem účastní rujánského cyklistického závodu „Tour d‘Allee“. Jezdí jej i špičkoví sportovci jako Jens Voigt nebo Uwe Ampler a přátelé alejí je doprovázejí ve „své“ aleji mezi  městky Garz a Binz.

Všechny aleje jsou v „napěťovém poli“ mezi požadavky dopravy a zájmy na ochranu přírody, stejně jako mezi požadavky zemědělství a turistiky. Patroni alejí se společně s BUNDem a příslušnými úřady pokoušejí různými způsoby najít řešení přátelské ke stromům a zasazují se tak o důležitý občanský přínos pro budoucnost alejí.

Významné a památné aleje Olomouckého kraje

Tato mapa obsahuje většinu památných a či jinak významných alejí Olomouckého kraje. Mapování proběhlo ve spolupráci s oddělení fyzické geografie Univerzity Palackého v Olomouci.
Pokud v mapě vaši oblíbenou alej nenajdete, dejte nám o ní vědět!

 

>> VSTUP DO MAPY <<

 

Máte zájem o mapu alejí v tištěné podobě? Objednejte si ji!


Aleje jsou svědectvím promyšleného komponování krajiny s naplněním estetickým ambic tehdejších elit, ale i šetrného přístupu venkovského lidu k okolnímu prostředí. Na našem území se nachází 193 památných alejí, v nichž roste 15 600 stromů. Nejvíce z nich je ve Středočeském kraji (38), druhým krajem nejbohatším na památné aleje je Vysočina (35).

Avšak i ostatní aleje, které nejsou vyhlášeny jako památné či jako významný krajinný prvek (VKP), si zaslouží naši péči a ochranu. Proto jsme se pokusili na příkladu Olomouckého kraje zmapovat co největší část jeho alejí, které stojí za povšimnutí.

V Olomouckém kraji je v současné době registrováno 6 alejí jako významný krajinný prvek podle zákona o ochraně přírody a krajiny (Jeseník – Alej Nářků a Alšova alej,  Hanušovice – stromořadí ke hřbitovu, Zábřeh na Moravě – alej u rybníka Brasák,  Luběnice, Slatinice – hrušňová alej, Samotišky – alej ke bazilice, alej lip k Helfštýnu - Týn nad Bečvou). K ochraně formou významného krajinného prvku je navržena Alej ke Strachovičkám ve Velkých Kuněticích.

Historicky významné aleje je možné zvlášť chránit také jako památná stromořadí.Cílem tohoto typu ochrany je především konzervace jednotlivých stromů, a to i ve stadiu torza. Tento typ ochrany byl v rámci Olomouckého kraje vyhlášen u 7 stromořadí  v katastrech obcí Branná, Loučná nad Desnou, Příkazy, Náměšť na Hané, Horní Štěpánov - Pohora, Skřípov, Konice.

 


Na tvorbě mapy se podíleli

Zpracování mapy: Vendula Krčmářová, Martin Skalský

Odborná spolupráce: Aleš Létal

Grafická úprava: Anna Frajtová, www.designbox.cz

Fotografie: AOPK Olomouc, Čestmír Vitner, studenti fyz. geografie UPOL

Poskytnutí mapového podkladu a výroba tištěné verze: Kartografie Praha, a. s.

Aleje v Evropě

Existence prvních alejí v Evropě spadá do 16. století a souvisí s italskou renesancí, kdy se fenomén alejí šířil především z Francie. Mnoho významných francouzských architektů aleje nejprve vytvářelo jako součást zahrad, později se aleje stávají prvkem krajiny. Stromy se tehdy vysazovaly zejména pro získávání dřeva, ale také pro jejich schopnost zpevnit okraje silnic a pomáhat při orientaci v krajině.

V roce 2000 vznikla pod patronátem Rady Evropy Evropská úmluva o krajině – známá také jako Florentská, aby pomohla chránit krajinu, zajistit plánování a péči. Platí od roku 2004, kdy ji ratifikovala také Česká republika. Jedná se první mezinárodní úmluvu zaměřenou výhradně na evropskou krajinu. „Jako reflexe identity Evropy, krajina je naším živoucím přírodním a kulturním dědictvím, až už běžná či výjimečná, městská nebo venkovská, v podobě země či vodních ploch,“ píše se v úvodu úmluvy.

Stránky Evropské úmluvy o krajině

V roce 2009 vydala Rada Evropy v návaznosti na úmluvu o krajině zprávu o alejích. Poukazuje na problém zanikání a ochrany alejí v Evropě a požaduje, aby bylo zastaveno kácení, zahájena péče o aleje a výsadba nových stromořadí, a také přijaty politické nástroje k ochraně alejí.

Zpráva je k dispozici na webu

Aleje ve Francii

V roce 1897 tvořilo ve Francii aleje 2 935 000 stromů. Avšak například v oblasti Seine-et-Marne, kde bylo na konci 19. století 200 000 stromů dnes nalezneme sotva desetinu tohoto počtu, tedy 17 500 stromů. Dalším příkladem může být město Brive, kde bylo v roce 1824 uváděno nespočet krásných alejí, přičemž v roce 2006 bylo 40 % ze 7 000 stromů ve velmi špatném stavu či fatálně nemocných. Problémem proto zůstavá nesprávná péče o stromy, jejich nemoci, stáří, ale také jejich kácení a nízký počet nově vysázených stromů.

Lze konstatovat, že na konci 70. let 20. století se situace ve Francii zlepšila a bylo vysázeno mnoho alejí podél cest, zejména pro zpevnění krajnic. O zachování kulturního významu alejí se také významně zasadil prezident Georges Pompidou. Nicméně od konce 20. století bylo častým důvodem ke kácení alejí znepokojení kvůli bezpečnosti silničního provozu. Francouzské statistiky a studie však potvrzují, že neexistuje žádná spojitost mezi bezpečností na silnicích a alejemi podél nich.

Plošné kácení alejí bez jejich obnovy

Při plošném kácení zdravých alejí podél pozemních komunikací,kdy navíc není stanovena náhradní výsadba, dochází mimo jiné ke střetu s veřejným zájmem ochrany přírody. Tuto situaci řeší novela zákona o ochraně přírody a krajiny provedená zákonem č. 349/2009 Sb. Ustanovení § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody, které stanoví podmínky, za nichž je možné vydat povolení ke kácení, zní od účinnosti novely 1. 12. 2009 takto: „Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem a povolení ke kácení dřevin u železničních drah může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě s drážním správním úřadem.“ Zákon o ochraně přírody zároveň v poznámce pod čarou odkazuje na ust. § 15 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Od prosince 2009 je tedy kácení dřevin rostoucích na pozemcích ve vlastnictví majitelů pozemních komunikací – ať už jednotlivých stromů, tak především celých alejí - možné jen na základě pravomocného povolení vydaného dle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody. Nejedná se tedy již o výkon tzv. oprávnění podle zvláštního předpisu (konkrétně § 15 zákona o pozemních komunikacích), které bylo možné vykonat pouze na základě oznámení příslušnému orgánu ochrany přírody. Současná podoba zákona o ochraně přírody a způsob povolování kácení alejí nakonec odpovídá také současnému znění zákona o pozemních komunikacích, který, na rozdíl od předchozí úpravy, nikdy nepožadoval plošné odstranění dřevin na krajnici ani jinde na silničním pozemku. Zákon o pozemních komunikacích používá v souvislosti se silniční vegetací pojmy „vhodný pozemek“ a „neohrožování Silniční stromořadí v české krajině 30 bezpečnosti užití komunikace“. Právě tyto neurčité právní pojmy musí uvádět do praxe státní úřady (silniční úřady a orgány ochrany přírody), které jim pro jednotlivé případy přiřadí přesný obsah. Tak složitý ekologický a společenský jev, kterým jsou ve středoevropském prostoru aleje, nemůže jako celek záviset na rozhodnutí jediné strany, která je pověřena zajistit jen určitou, byť navýsost důležitou potřebu společnosti – bezpečnost silničního provozu.

Lze tedy shrnout, že pří kácení jakýchkoliv dřevin silničního stromořadí je nutné žádat o povolení ke kácení (výjimkou jsou pouze kácení stromů v havarijním stavu, zejm. po kalamitních událostech, a kácení dřevin nedosahujících stanoveného rozměru dle § 8 odst. 2 prováděcí vyhlášky k zákonu o ochraně přírody). Ve správním řízení je pak zapotřebí zvážit závažnost důvodů kácení aleje v každém konkrétním případě, vyhodnotit funkční a estetický význam každé jednotlivé dřeviny i všech dřevin jako celku na stanovišti, dohodnout možnost kácení se silničním úřadem, a také stanovit v případě kácení adekvátní náhradní výsadby ke kompenzaci ekologické újmy a uložit povinnost následné péče o nově vysazené dřeviny až po dobu 5 let.

V rámci povolovacího režimu kácení přesto zůstává nebezpečím nekvalifikovanost a příp. zaujatost úředníků orgánů ochrany přírody, kteří povolují kácení. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která je dozorovým orgánem pro oblast ochrany přírody, dlouhodobě upozorňuje na základě kontrol městských a obecních úřadů na závažné nedostatky v dodržení postupů podle zákona na ochranu přírody úředníky při povolování kácení, zejména u malých obecních úřadů. Jedná se jak o čistě formální nedostatky (rozhodnutí nemá předepsané náležitosti správního aktu - chybí výrok, odůvodnění, poučení - , za „rozhodnutí“ je vydáván zápis z jednání zastupitelstva, nebo je rozhodnutí vyhotoveno obcí namísto obecního úřadu, chybí potvrzení o doručení účastníkům řízení apod.). Především však obce zanedbávají povinnost přezkoumat existenci důvodů ke kácení, vyhodnotit v každém případě stav dřevin a dostatečně odůvodnit výrok kácení, který by byl postaven na zkoumání všech důkazů a podkladů.

V případě povolování kácení podél místních komunikací, může hrozit objektivitě rozhodování i těsný vztah vlastníka - obce a úředníka. O žádosti vlastníka dřevin (obce zastoupené např. starostou) totiž rozhoduje jí zřízený obecní úřad, konkrétně jeho zaměstnanec – úředník (v malých obcích často také jen starosta). Typickým příkladem z větších měst jsou rekonstrukce místních komunikací, do nichž obce investují a jejichž úřady zároveň povolují jak stavbu, takkácení alejí, které nebývá vždy pro samotnou rekonstrukci nezbytné.

Návrh řešení

  1. Plošné kácení na základě zákona o pozemních komunikací již není možné
    Dle platných právních norem je nutné žádat o kácení na základě zákona o ochraně přírody a krajiny v každém konkrétním případě. Důvod zvýšení bezpečnosti silničního provozu nelze aplikovat paušálně. Je třeba jednotlivé úseky řešit individuálně a posoudit možné zvýšení bezpečnosti silničního provozu dalšími opatřeními – viz předchozí podkapitola Bezpečnostní rizika pro dopravu.
  2. Ve správních řízeních o povolení ke kácení zachovat aleje v krajině
    Správní řízení, které je nutné pro povolení kácení dřevin stanovených parametrů (prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně přírody), je také jediná možnost, jak právně závazně požadovat náhradní výsadbu za vykácené dřeviny. Orgán ochrany přírody je garantem zachování aleje v krajině, tím že nařizuje podmínky náhradní výsadby – tedy výsadbu v dané lokalitě s potřebnými parametry.
  3. Přesun kompetencí mezi orgány ochrany přírody
    K tomu, aby orgán ochrany přírody a krajiny mohl být garantem zachování alejí je nutná odborná způsobilost a nezávislost orgánu. Prvoinstanční orgány ochrany přírody – obecní úřady i těch nejmenších obcí, kde veškerou agendu vykonává starosta obce, ji však nemohou objektivně zajistit. Navíc může docházet k porušení obecné zásady veřejné správy, že „by nikdo neměl rozhodovat ve vlastní věci“. Proto je zde navrhován jednak plošný přesun kompetencí v oblasti povolování kácení silničních stromořadí, resp. veškeré zeleně mimo les, na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Dalším opatřením by bylo jednorázové přesunutí rozhodnutí kácení na úřad sousední obce v případě střetu zájmů. Tato změna by sice znamenala legislativní změnu (zákona o ochraně přírody a krajiny), ale nepřinesla by významnou zátěž pro veřejný rozpočet. Nevytváří se totiž nová pravomoc úřadů, jen se mezi nimi přesouvá.

Banner-stika

Sledujte nás:
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu