en ru

Arnika pomohla v Bělorusku řešit desítky ekologických problémů

27.12.2017 - BĚLORUSKO | Tiskové zprávy
ZDROJ: Ekodom
Kácení stromů, recyklace a černé skládky. To jsou nejčastější dotazy s nimiž se Bělorusové obracejí na odborníky ekologických nevládních organizací. Umožňuje jim to telefonická poradna Zelená linka, kterou minulý rok spustilo sdružení Ekodom za pomoci české Arniky. Značný zájem o konzultační službu a počty volajících autory projektu překvapil. Lidé si ovšem mnohdy neuvědomují, že jen nahlášením se problém nevyřeší, a je třeba podniknout další kroky a s problémy se často obrátit přímo na odpovědné úřady.

Park nad zlato. V červenci upozornila obyvatelka města Lida na chystané zbudování rozsáhlého rezidenčního komplexu u blízkého jezera, stavbě mělo padnout za oběť množství stromů. Operátoři linky s ženou připravili dopis pro oblastní výbor a záhy vyšlo najevo, že stavba nemá všechna potřebná povolení. Na následný nátlak veřejnosti byl projekt zrušen.

Telefonickou poradnu spustila organizace Ekodom loni na podzim. Za rok fungování linky vznesli lidé 636 dotazů týkajících se problémů v jejich okolí. Na každý z nich jsme jednotlivě odpověděli, hlásí vedoucí linky Alena Dubovik.

“Lidé nemají dostatek informací o svých právech, kompetencích úřadů a různých postupech,” usuzuje z množství telefonátů hlavní operátorka a dodává: “Zároveň to ale ukazuje, že téma ochrany životního prostředí lidi zajímá, že se po informacích pídí. Celkově nám telefon vyzvání častěji, než jsme při spouštění linky očekávali,” pochvaluje si s úsměvem Dubovik.

“Zapomenutý” odpad. Ve městě Orša zůstal po březnové rekonstrukci horkovodu na místě starý stavební materiál. Volající dle pokynů Zelené linky upozornil městský úřad a stavební firmu. Žádné odpovědi se sice nedočkal, sutě a obaly z místa ale během několika dní zmizely.

Vyhazovat a chránit

Nejasnosti mají Bělorusové především v otázce nakládání s odpady a ochrany zeleně. Upozorňují často na neodbornou úpravu dřevin a kácení stromů, které nezřídka kdy ustupují stavbám ve městech. Linka přijala také množství stížností na černé skládky a nedostatek popelnic a kontejnerů. Kromě toho se lidé ptají, jak optimálně zacházet s různými druhy odpadu.

Podle Mariny Dubiny z Ekodomu není možné některé případy urychleně vyřešit, protože jsou spolu jednotlivé problémy provázány a na jejich nápravu bývá mnohdy pozdě. “Nedostatek dostupných kontejnerů vytváří skládky, které zase ovlivňují okolní prostředí, kvalitu vody a půdy. Často jsme svědky nečinnosti úřadů,” vysvětluje Dubina.

Na základě monitoringu více než šesti stovek dotazů ekologové připravili návod, který lidem pomáhá jejich otázky zodpovědět i mimo provozní dobu ekoporadny.

Stromy ustupují horkovodu. “Před mým oknem kácejí stromy, co mám dělat?!” líčila operátorům v květnu zoufalá žena z Minsku. Organizace Ecoaction oslovila krajský a městský úřad, sepsala petici a uspořádala řadu jednání a odborných konzultací a setkání s novináři. Díky tomu se alespoň část stromů podařilo zachránit.

Nelehký úkol, v Bělorusku obzvlášť

Se spuštěním linky pomáhala Ekodomu česká nevládní organizace Arnika, která u nás podobnou službu provozuje už téměř dvacet let.

“Dostupnost informací o životním prostředí je v Bělorusku poměrně špatná. Průmyslové regiony trpí vysokým znečištěním a ve všech městech se objevují podobné ekologické problémy jako u nás. Jakákoliv podpora lidem, kteří zlepšit prostředí svého města či obce, přitom až donedávna chyběla,” líčí situaci Martin Skalský z Arniky. “Věříme, že podpora aktivního přístupu lidí k místním ekologickým problémům pomáhá celkově probouzet občanskou společnost a vytrhnout lidi z letargie v zemi se zkostnatělým politickým systémem a těžkopádnou byrokracií,” popisuje Skalský.

Cílem poradenství Ekodomu je podnítit lidi právě k samostatným krokům, zapojení sousedů a řešení místních problémů vlastními silami. “Řada lidí je znepokojena, když vidí, jak se místa v jejich okolí proměňují k horšímu. Bojí se ale zapojit aktivněji a situaci řešit sami za sebe,“ říká zklamaně Dubovik “Chtějí, aby problém sám zázračně zmizel, a to bohužel neumíme. Nicméně na mnoha místech se lidé do problémů skutečně pustili a podařilo se jim je vyřešit. To může dodat energii všem ostatním.”

Pryč s lesem! To u zemědělské obce Liusina měl v únoru zmizet hned celý les - stromy, keře i úrodná půda. Místní, které souží obrovská nezaměstnanost, se přitom nezřídka živí prodejem hub a ledních plodů. Překvapení ekologové zjistili, že kácení lesa je legální. Oslovili úřady správních měst Gancavič a Brest a činnosti vyzvali i Ministerstvo přírodních zdrojů, o případ se začala zajímat také televize BelSAT. Ministerstvo lesnictví následně rozhodlo o zachování lesa na území bezmála 80 kilometrů čtverečních.

  • Tiskový mluvčí: Jiří Kaňa, jiri.kana@arnika.org, +420 606 727 942
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha