Vítejte na stránkách projektu Budoucnost bez jedů (BBJ). Zde získáte základní informace o tom, co je to Budoucnost bez jedů, jak s ní souvisí Stockholmská úmluva a proč v České republice nutně potřebujeme integrovaný registr znečišťování. Až se dozvíte, jaké je pořadí největší znečišťovatelů, možná se budete chtít dozvědět více o Integrovaném registru znečišťování, nebo si přečíst našich 10 rad.
Kampaň Budoucnost bez jedů se zaměřuje především na dvě oblasti směřující ke snížení přítomnosti toxických látek v životním prostředí. Pomocí této kampaně chce sdružení Arnika prosadit:
Kromě nich se v této kampani věnujeme také konkrétním problémům znečišťování životního prostředí toxickými látkami - například ze skládek a spaloven odpadů.
Dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB) v již velice malých dávkách způsobují hormonální poruchy a ohrožují reprodukci živočichů včetně člověka (například negativně ovlivňují mužskou plodnost). Mají na svědomí poškození imunitního systému a některé z nich způsobují rakovinu. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. Mají všechny charakteristické vlastnosti tzv. perzistentních organických látek (POPs = Persistent Organic Pollutants).
Více informací o perzistentních organických látkách
Před více jak sedmi lety spatřila ve Stockholmu světlo světa mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek: osmi látek používaných jako pesticidy, dvou průmyslových sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Stockholmská úmluva připravená na půdě UNEPu (Programu OSN pro životní prostředí) byla podepsaná 23. května 2001. Pesticidy a průmyslové látky tato úmluva zakazuje dále vyrábět a používat a zdroje úniků polychlorovaných dioxinů a furanů, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu navrhuje eliminovat.
Více informací o Stockholmské smlouvě
Integrovaný registr znečišťování (IRZ) poskytuje podrobné informace o používání a vypouštění chemických látek nebezpečných pro životní prostředí a zdraví lidí. Každý tak může najít na jednom místě shromážděné údaje o tom, kolik těchto látek ročně vypouští konkrétní průmyslový či zemědělský provoz do životního prostředí. První integrovaný registr znečišťování byl uzákoněn v roce 1986 pod názvem „Toxic Release Inventory“ v USA. V České republice byl poprvé přístupný na internetu v září 2005. Obsahuje údaje o tom, kolik které z 93 chemických látek vypustily do životního prostředí konkrétní provozy.
Více informací o registru
Nová chemická politika EU (tzv. REACH) předložená Evropskou komisí loni v říjnu sjednocuje pravidla pro chemické látky, které jsou již na trhu i pro ty, které jsou zatím ve fázi vývoje. Zavádí systém registrace všech chemických látek vyráběných v množství nad 1 tunu ročně. Podle produkovaného množství či stupně možné nebezpečnosti pak část chemických látek bude muset být vyhodnocena z hlediska svých vlivů a v případě škodlivosti schválena k používání. REACH by tak měl odstranit dnešní stav, kdy o více než 90% látek používaných v EU neexistují údaje o jejich vlivech na zdraví a životní prostředí.
Kampaň Budoucnost bez jedů začala v dubnu 2001 a díky 9320 podpisům pod svojí první peticí mimo jiné dosáhla:
Tuto kampaň vede program Toxické látky a odpady sdružení .
Kampaň Budoucnost bez jedů finančně podpořili či podporují:
