Dva ranaři s  rameny jako kmen lípy zastavují účastníky přicházející do hotelu Splendid. „Who gave you this?,“ ukazují na podezřelý předmět, který dostal každý z účastníků od dvou tajemných dívek hned u  vchodu. „Do you know her, are you a provocateur too?,“ pokračují lámanou angličtinou*. Delegáti na vlastní kůži pociťují nejistotu a možná obavy. Ale jen na okamžik. Z  balíčku se nakonec vyklube pozvánka na prezentaci o  pronásledování ekologických aktivistů a z goril v černých oblecích naši kolegové.

Happeningem nazvaným Zastavte perzekuci aktivistů!, který upozorňoval na pronásledování činorodých občanů, Arnika otevřela zářijové setkání stran Aarhuské úmluvy, zabývající se zpřístupňováním informací, zabezpečením právní ochrany a  zajištěním aktivní účasti veřejnosti na rozhodování ovlivňující životní prostředí. Tématy v  angličtině souhrnně nazývanými „environmental democracy“.

A na co jsme se snažili v Budvě upozornit? Pronásledování lidí aktivně zapojených do ochrany životního prostředí každoročně narůstá. V  mnoha případech jsou přitom nejvíce ohroženi místní obyvatelé, kteří musejí odolávat tlaku bohatých a  mocných. Do Černé Hory jsme mimo jiné přijeli představit nově spuštěný portál Stop-persecution.org, který podobné kauzy mapuje. Jeden z nich přichází na přetřes v samém závěru konference. Příběh Taťány a Andreje, který se do historie zapíše jako první, na jehož základě strany úmluvy oficiálně obvinily konkrétní stát z  pronásledování aktivistů.

Kde Bělorusko přestřelilo
Taťána Noviková a  Andrej Ožarovský se stali obětí útlaku ze strany běloruských úřadů za své námitky proti jaderné elektrárně Ostrovec, budované na bělorusko-litevských hranicích. Ožarovský, ruský jaderný expert, byl zatčen, vyhoštěn a  dalších deset let nesmí do země vstoupit. Běloruské novinářce Novikové po uvěznění sebrali léky, které jí pomáhaly zotavit se z předchozí operace rakoviny. Později byla se skupinou kolegů znova zadržována, aby se nemohla zúčastnit dalších demonstrací.

Bělorusko ovšem není jediným hříšníkem. Na nešvary jednotlivých zemí upozorňují oficiální i  jiné studie. Smutným faktem je, že se k  zemím překračujícím přijaté normy úmluvy brzy připojí také doposud příkladná Česká republika. Nový stavební zákon, účinný od ledna 2018, totiž spolu s  novelou zákona o  posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) téměř kompletně vylučují veřejnost zastupující spolky z účasti na rozhodování o územních změnách.

* „Kdo vám to dal? Znáte ji? Jste taky provokatér?“

Tento text vyšel v listopadu 2017 v časopise Arnikum (číslo 3/2017)