en ru

Často kladené dotazy - stromy a aleje

Nenajdete-li níže odpověď na svou otázku, prostudujte si naše webové stránky v sekci Stromy nebo nám svůj dotaz zašlete prostřednictvím webového formuláře.

Q
Co mám dělat, když někdo ničí zeleň?
A

Dřeviny a zeleň jsou chráněny dle zákona č. 114/1992 Sb. (§ 7 odst. 1). Je-li nutné okamžitě zabránit ničení zeleně, lze volat Policii ČR, městskou či obecní policii a také Českou inspekci životního prostředí. V ostatních případech se obraťte na příslušný orgán ochrany přírody, zpravidla obecní úřad. Každý případ poškozování či úprav zeleně má svá specifika, takže řešení se mohou lišit.

Co je ve většině případů  v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny:

1. Kácet bez povolení vydaného orgánem ochrany přírody (typicky obecní úřad) stromy, které mají ve výšce 130 cm obvod kmene větší než 80 cm 

2. Poškozovat nebo ničit dřeviny tak, že to způsobí podstatné snížení jejich funkcí nebo způsobí jejich bezprostřední či následné odumření (příklady: nešetrný ořez větví, poškozování kmene a kořenů, opakované pojezdy  nebo parkování vozidel v kořenové zóně, nešetrná aplikace herbicidů)

3. Provádět zásahy, které by ohrozily vývoj zvláště chráněných živočichů (nejčastěji hmyz, ptáci, netopýři)

Q
Jak zjistím,zda pro kácení stromu bylo vydáno povolení?
A

Informaci vám podá příslušný obecní úřad anebo odbor životního prostředí. Můžete si ji vyžádat osobně nebo telefonicky. Pokud věc snese odklad, můžete podat písemně žádost podle zákona o právu na informace o životním prostředí .

Q
Existují nějaké seznamy alejí nebo jejich databáze?
A

Mapování alejí se spolu s odborníky věnujeme od roku 2013. Aktuální verzi databáze českých a moravských alejí naleznete na geoportálu INSPIRE . Další informace o mapování alejí jsou zde . Pokud je stromořadí nebo jeho část chráněno jako památné stromy, jsou evidovány v  Ústředním se­znamu ochrany přírody .  Významná stromořadí jsou registrována jako významný krajinný prvek. Evidenci registrovaných prvků vedou pověřené obecní úřady.

Q
Kdy lze kácet stromy bez povolení?
A

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Případy, kdy toto povolení není vyžadováno,  stanoví vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování kácení. 

Pokud stromy nejsou  součástí významného krajinného prvku  nebo stromořadí, pak se povolení nevyžaduje

a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,

b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,

c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,

d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

Q
Čím jsou stromy užitečné a jaké funkce plní v přírodě?
A

Stromy mají v životním prostředí nezastupitelnou funkci. Řadu podrobných informací naleznete na stránkách o stromech .

Q
Proč chránit aleje a stromořadí v naší krajině?
A

Aleje mají řadu důležitých funkcí, zachycují škodliviny a hluk, vytváří stín pro pěší, pomáhají řidičům v orientaci, jsou domovem pro řadu živočichů, mají estetickou a krajinotvornou funkci. Mnoho dalších informací najdete na webu aleje.org . 

Q
Jsou stromy u silnic skutečně příčinou tragických nehod?
A

Z policejních statistik vyplývá, že stromy (ani jiné pevné překážky na pozemcích lemující silnici) příčinou dopravních nehod nejsou. Na vině je chování řidičů. Nejčastější příčinou havárie  je jízda po nesprávné straně a nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Náraz do stromu je pak už jen důsledkem špatné jízdy řidiče. Vysoký počet dopravních nehod na českých silnicích nevyřeší vykácení alejí, ale spíše vzdělávání řidičů a přísnější postihy za nebezpečné přestupky.

Q
Čeho si všímat při hodnocení stavu stromů?
A

Při posuzování stavu stromu je nutno vyhodnotit mnoho faktorů. Kvalitní a objektivní hodnocení  může provést pouze odborník - dendrolog a nebo arborista. Nicméně některých znaků si může na stromě povšimnout i laik. 

 

 

Q
Zjistil/a jsem, že stromy v mém okolí mají být pokácené. Pokáceli strom a já myslím, že neoprávněně. Jak dále postupovat?
A

Abyste zvolili vhodný postup, potřebujete aktuální informace. Prohlédněte si pozorně schéma procesu "povolování kácení" . Požádejte příslušný úřad (obecní úřad, odbor životního prostředí) o informace. Chtějte vědět, v jakém stadiu je řízení o vydání povolení ke kácení, případně si vyžádejte rozhodnutí úřadu, na základě kterého byl strom pokácen. Užitečné informace najdete zde . Máte důvodné podezření, že došlo k porušení zákona? Podejte podnět České inspekci životního prostředí. Nevíte si rady, jak dál? Obraťte se na naši ekoporadnu . 

Q
Stromy mají být vykáceny kvůli stavebnímu záměru. Mohu to nějak ovlivnit?
A

Od 1. ledna 2018 začal platit zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Část 6. tohoto zákona novelizuje některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK).

Místo rozhodnutí vydává orgán ochrany přírody závazné stanovisko. Nový § 8 odst. 6 ZOPK mění v případě stavebních záměrů povolovaných v územním řízení (případně ve  společném územním a stavebním řízení) dosavadní samostatné správní rozhodnutí orgánu ochrany přírody o povolení (či nepovolení) kácení dřevin a uložení náhradní výsadby na závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.

O vydání závazného stanoviska se nevede žádné správní řízení. Ekologický spolek nemůže z pozice účastníka řízení otázku potřebnosti/rozsahu kácení dřevin a uložení náhradní výsadby ovlivňovat – účastníkem územního řízení nově být nemůže a před orgánem ochrany přírody se žádné řízení o povolení kácení nevede.

Nové znění § 70 odst. 3 ZOPK omezuje právo občanských sdružení na účast v řízeních podle tohoto zákona, tj. před orgány ochrany přírody (s výjimkou  tzv. navazujícího řízení, tj. řízení navazujícího na posouzení vlivů na životní prostředí - EIA).

Spolky nemohou podat podnět nadřízenému orgánu ochrany přírody k přezkumu pro nezákonnost. Nové odstavce 9 až 11 v  § 4 stavebního zákona také vylučují  tzv. přezkum zákonnosti závazných stanovisek dotčených orgánů ze strany jejich nadřízených orgánů z moci úřední, pokud jde o závazná stanoviska vydávaná pro účely řízení podle stavebního zákona. Znamená to, že ekologické spolky nebudou moci ani podat podnět nadřízenému orgánu ochrany přírody k přezkumu závazného stanoviska „o kácení“ pro nezákonnost (např. budou-li mít za to, že nebyl dostatečně  vyhodnocen funkční a estetický význam dřevin a provedeno správní uvážení o existenci či neexistenci závažných důvodů pro povolení kácení).

 V určitých případech stavebních záměrů by se nadále mělo vést samostatné řízení a vydávat rozhodnutí orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 1 ZOPK.

Jsou to tyto:

-  případy územního souhlasu a ohlašované stavby,

- případy dříve vydaných územních rozhodnutí, když se po 1. 1. 2018 zjistí, že je potřeba před realizací stavby vyřešit kácení dřevin, které jsou v konfliktu se stavebním záměrem a dosud nebylo vydáno povolení ke kácení,

- případy, kdy investor na nějaký strom „zapomene“ a již bude vydáno stavební povolení a zjistí se, že se stavbou nelze pokračovat kvůli konfliktu se dřevinou apod.  

Samostatné řízení se samozřejmě nadále povede   i v případech, kdy žádost o kácení není spojena či vyvolána stavebním záměrem.

 

Ekologický spolek má  podle § 70 odst. 2 ZOPK  nadále právo žádat o informování:

- o zamýšlených zásazích, při nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné ZOPK (a při nichž bude  orgán ochrany přírody vydávat závazné stanovisko podle § 8 odst. 6 ZOPK),

- o zahajovaných územních řízeních, protože  když stavební záměr vyžaduje kácení dřevin, nepochybně už proto v něm jsou dotčeny zájmy chráněné ZOPK.

Nenašli jste odpověď na svou otázku?

Napište nám svou otázku prostřednictvím formuláře.