en ru

Co umí strom

koren_stromu_detailStromy patří mezi největší organismy na Zemi. Australské eukalypty či americké sekvoje dorůstají více než sta metrů.

I věkem jsou stromy výjimečné. Stoletých je tolik, že není možné je vyjmenovat. I u nás rostou takové, které se dožívají tisíce let — například duby nebo tisy. Stromy se staly kultovními rostlinami a pronikly do národních mýtů, legend a kalendářů, nebo i do  národních a erbových znaků. Pod korunami velikánů člověk často spočine nejen proto, aby si oddychnul, ale i v tichém úžasu před jejich majestátem.

Stromy jsou charakteristickým prvkem našeho životního prostředí a dnes, v době velkého znečištění životního prostředí, jsou stále důležitější. Ostrůvky zeleně v intenzivně využívané krajině a v umělém prostředí měst vytvářejí kyslík, osvěžují vzduch, zachycují prach a škodliviny, hubí choroboplodné mikroorganismy, poskytují stín a tlumí hluk. Zeleň v prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, střídání dob vegetace a vegetačního klidu. Stromy vysazované od renesance podél řek a cest jsou důležitým životním prostorem pro řadu živočichů, utvářejí typickou českou krajinu a připomínají moudrost našich předků. Úbytek zeleně ohrožuje lidské zdraví.

Stromy filtrují vzduch

Vegetace působí jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Stromy zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Američtí vědci z týmu Davida J. Nowaka ve svém článku publikovaném v roce 2006 vypočetli, že stromy ve městech Spojených států odstraní ročně z ovzduší 711 000 tun škodlivin. Hodnotu těchto služeb vědci vypočítali na 3,8 miliardy dolarů.

Stromy zlepšují kvalitu vzduchu

Stromy zvlhčují vzduch, a zlepšují tím jeho kvalitu z hlediska lidského zdraví (to je důležité zejména pro astmatiky). Zároveň některé dřeviny do svého okolí uvolňují silice (tzv. fytoncidy), které hubí nebezpečné choroboplodné zárodky.

Stromy vyrovnávají teplotní extrémy

V zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu. Vegetace je schopna snížit tepelné ztráty o 20 až 50 %. V létě naopak vegetace ochlazuje své okolí lépe a efektivněji než veškerá klimatizační zařízení. Vzrostlý, vodou dobře zásobený strom může během jednoho dne odpařit až 400 litrů vody, a z ovzduší tak odčerpá téměř 280 kWh tepelné energie. Tato energie se uvolní v noci při kondenzaci páry; vznikne rosa. Pod stromy lze proto ve dne proto naměřit až o 3º C nižší teplotu než v okolí, v noci naopak teplotu o tři stupně vyšší.

Stromy vytvářejí kyslík

Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí.

Stromy tlumí hluk

Zeleň funguje jako protihluková bariéra. Díky členitému povrchu může na frekventovaných ulicích snižovat hluk na přijatelnější míru. Platí, že čím hustší a širší porost, tím je jeho efekt na tlumení hluku výraznější.

Stromy utvářejí krajinu

Význam stromů pro krajinu si naši předkové uvědomovali přinejmenším od renesance. V té době začíná přechod od krajiny obývané a využívané, ke krajině utvářené, komponované, krajině kulturní. Stromořadí vysazovaná v renesanci a baroku zajišťovala dominantní místo v krajině šlechtickým sídlům, letohrádkům či církevním objektům. Utváření krajiny v té době je typické velkorysým přístupem. Dodnes můžeme obdivovat stromy vysazené v těch dobách; jejich myšlenkovým dědictvím je i dnešní tradice stromořadí.

Stromy jsou posledním zbytkem přírody ve městech

Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Zelené plochy a parky jsou místem ke sportování i odpočinku, stromy jsou zdrojem inspirace a estetických požitků.

Strom je biotopem

Strom vytváří prostředí pro život dalších, na něj vázaných druhů rostlin a živočichů. Zejména dožívající, trouchnivějící stromy s dutinami nabízejí příležitosti k životu bohaté paletě druhů včetně druhů ohrožených a chráněných. Jednotlivé stromy v zemědělské krajině slouží jako útočiště pro ptáky a pro hmyz.

Organismus strom

sekvojStromy jsou jedny z největších i nejdéle žijících organismů na Zemi.

Strom je růstová forma vyšších rostlin (dvouděložných).

Stromovou formu vyzkoušely v průběhu evoluce již přesličky, plavuně a kapradiny, ale vyšší rostliny ji dotáhly do dokonalosti především těmito nejdůležitějšími adaptacemi:

  • mimořádně stabilní a pevné vegetační ústrojí
    kombinace celulózy a ligninu
  • výškový vzrůst:
    až 150 metrů – sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens)
    až 135 metrů – sekvojovec obrovský (Sequoiadendron gigantemum)
    až 115 metrů – blahovičník jeřábový (Eucalyptus regnans)
  • dlouhověkost:
    4700 let – borovice osinatá (Pinus aristata)  - Kalifornie
    3000 let – tis červený (Taxus baccata) - Skotsko
    1500 až 2000 let – Vilémovický tis - Česká republika

Prométheus a Metuzalém

Nejstarším známým stromem vůbec byl Prometheus, exemplář borovice osinaté (Pinus longaeva) v pohoří Snake Range v Nevadě, objevený roku 1964 Donaldem Curreyem. Stáří stromu bylo určeno nejprve na 4844 let, podle nejnovějších měření byl nejméně 5000 let starý. Ironií osudu je, že Currey strom pokácel. (Podrobnou historii celého skandálu najdete na Wikipedii) Nejstarším známým stromem je proto Metuzalém, exemplář téhož druhu ve White Mountains v Kalifornii, starý 4789 let, jehož přesná poloha se tají.

Vilémovický tis

Nejstarším stromem u nás a zároveň i v celé střední Evropě je tis červený (Taxus boccata) v obci Vilémovice u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Roste v zahradě tamního zájmečku. Obvod jeho kmene měří 310 cm, stáří stromu se odhaduje na 1500 až 2000 let. Dosahuje výšky 13 metrů a právě tolik měří průměr jeho koruny. Tis je strom dvoudomá rostlina - tento konkrétní strom je samičí. Tis  je jedovatý: kůra, dřevo i semena jsou prosycena jedovatou látkou, alkaloidem taxinem. Tis je chráněný zákonem.

Struktura stromu

Organismus stromu má také velice důmyslnou strukturu. Kromě běžného prodlužovacího růstu, který způsobují dělící pletiva koruny a kořenů, vyvinuly stromy také růst do šířky. Ten způsobuje druhotné dělicí pletivo zvané kambium. Částečně se na něm podílí také pletivo felogen, které produkuje mimo jiné korek.

Kambium se nachází mezi lýkovou vnější částí kmene (floem) a vnitřní dřevní masou (xylem). Kambium na jaře produkuje dřevní hmotu s řidšími většími cévami (světlejší barva), v létě pak s hustšími menšími cévami (tmavší barva). Na podzim a v zimě pak produkce dřeva ustává a vznikají tak charakteristické letokruhy.

Metabolismus stromů je velice účinný. Strom denně vyprodukuje přibližně tisíc litrů kyslíku a odpaří 100 až 400 litrů vody. To vše je regulováno funkcí miliard průduchů, které automaticky reagují na aktuální podmínky.

Hledáte bezporuchové klimatizační zařízení?

  • s automatickou regulací o maximálním výkonu až několik desítek kilowatů?
  • s bezplatným provozem na solární pohon?
  • s nehlučných chodem?
  • vyrobené z recyklovatelného materiálu?
  • které vydrží s minimální a neodbornou údržbou desítky let?

Máme pro vás dokonalý systém!

  • Je z trvanlivých recyklovatelných materiálů, pro jejichž výrobu posloužila sluneční energie, nikoliv energie fosilních paliv či jaderná.
  • Činnost zařízení je nezávislá na dodávce elektřiny, pohání jej pouze sluneční energie.
  • Pracuje naprosto tiše, neprodukuje žádné zplodiny ani odpad.
  • Celková doba jeho provozu je srovnatelná s délkou lidského života. Přestože čelí po celý rok povětrnostním vlivům, vyžaduje jen nepatrnou údržbu.
  • V létě aktivně chladí i mechanicky stíní, zvlhčuje, případně také v přiměřeném množství uvolňuje příjemné aromatické látky.
  • V zimě propouští sluneční paprsky, aby mohly pasivně ohřívat dům.
  • zabudovanou automatickou regulaci, jejíž čidla usměrňují výkon slunečního záření od nuly do 10 až 20 kilowatů. Hustota regulačních prvků a čidel je řádově v desítkách na milimetr čtvereční.
  • Má několikrát vyšší maximální výkon než obvyklá klimatizační zařízení, která jsou dražší řádově o desítky až stovky tisíc korun, a navíc spotřebovávají elektrický proud.
  • Na rozdíl od běžných klimatizačních zařízení, která pracují podobně jako chladničky – uvnitř chladí a vně teplo uvolňují – toto zařízení vázané teplo uvolňuje v chladné části dne a na chladných místech. Vyrovnává tím teplotní rozdíly.
  • Náklady na montáž a údržbu nepřesáhnou řádově sto korun ročně. Zařízení nevyžaduje pravidelnou denní údržbu, ani roční není složitá.
  • Toto zařízení pracuje zcela zdarma!

Tímto zařízením nemůže být nic jiného, nežli strom.

schema-klimatizace1

Klimatizační funkce stromu  

Strom s průměrem koruny 5 metrů zaujímá plošný průmět přibližně 20 m2. Na takovou korunu dopadne v jasném letním dni nejméně 120 kWh sluneční energie. Jaký je její osud? Jedno procento se spotřebuje na fotosyntézu, pět až deset procent je odraženo zpět ve formě světelné energie, pět až deset procent se odrazí ve formě tepla a zhruba stejné procento ohřeje půdu. Největší část dopadající energie (okolo 80 %) je vložena do procesu výparu rostlinou – transpirace. Je-li strom dostatečně zásobený vodou, odpaří za den více než 100 litrů, čímž využije (vlastně „zrecykluje“) 250 MJ sluneční energie (tedy 70 kWh).

Strom tedy během slunného letního dne odpaří 100 l vody a tím své okolí ochladí o 70 kWh, průměrně v průběhu deseti hodin chladí výkonem 7 kW.

Pro srovnání, klimatizační zařízení v luxusních hotelích mají výkon 2 kW, mrazničky a ledničky o více než řád nižší. Lednička, mraznička i klimatizační zařízení ohřívá své okolí výkonem, kterým na druhé straně chladí. Vodní pára z našeho stromu ohřívá místa chladná, na nichž se sráží.

Autor: RNDr. Jan Pokorný, SCs.

schema-klimatizace2

Jak spočítat hodnotu klimatizační funkce stromů

Vycházíme z úvahy, že vzrostlý les v pražské aglomeraci, který je dostatečně zásoben vodou (jde o území s vysokou hladinou spodní vody), odpaří za kalendářní rok asi 400 litrů vody z 1 metru čtverečního a zužitkuje tak podstatnou část slunečního záření (cca 80 %) na ochlazení prostřednictvím výparu. Naopak v noci vodní pára kondenzuje na chladnějších místech, čímž dochází k jejich oteplení a návratu vody do krajiny. Les tedy působí jako přirozené klimatizační zařízení s dvojitou funkcí ochlazování za slunečního svitu a oteplování při poklesu teplot.

Skupenské teplo vody je 0,7kWh/litr (2,5MJ/litr). Pro převedení 1 litru vody z kapalného stavu na vodní páru je potřeba dodat přibližně 0,7kWh energie (při normálním tlaku a počáteční teplotě vody 20o C). Při odpařování se skupenské teplo spotřebovává, při kondenzaci vodní páry zpět na kapalinu se skupenské teplo uvolňuje. Evapotranspirace (výpar vody přes rostliny i půdu) je spojena s ochlazováním při výparu a oteplováním chladných míst, kde se vodní pára sráží. Evapotranspirace má tedy dvojnásobný klimatizační efekt provázený destilací vody, transportem vodní páry a jejím srážením na chladných místech. Vyrovnávají se tak teploty v prostoru a čase.

Do kalkulace nákladů za klimatizaci je zahrnut pouze ekvivalent za energii potřebnou na chlazení a na ohřev. Nepočítáme cenu technologicky nenapodobitelného zařízení.

V souhrnu tedy můžeme odhadnout úroveň klimatizační služby: 

400 l/m2 a rok x 1,4 kWh x 10 000 x 2 Kč/kWh = 11,2 mil. Kč ročně krát X ha

Hodnota klimatizační služby z jednoho hektaru lesa dostatečně zásobeného vodou je tedy zhruba 11,2 mil. Kč ročně.


Zdroj: Ing. Marek Hanuš, Doc. Ing. Josef Seják, CSc., RNDr. Pavel Cudlín, CSc., RNDr. Jan Pokorný, CSc., Ing. Renata Burešová

Biotop strom

krasec_lipovy_autor_Stanislav_KrejcikStromy jsou nejen živými organismy. Jediný strom je biotopem pro tisíce dalších druhů rostlin a živočichů.

Stromy jsou také jedním z nejúspěšnějších typů organismů na Zemi, které svými vlastnostmi udávají ráz celým rozsáhlým plochám zemského povrchu. Metabolismus stromů ovlivňuje důležité globální faktory, jako je koloběh vody a důležitých prvků a látek.

 

Nejdůležitější dřeviny z hlediska života hmyzu:

  • Duby – Nejvíce hmyzích druhů u nás je vázáno na duby. Na jednom dubu najdeme 500 až 1000 druhů hmyzu, z nichž zhruba třetina je vzácných až velmi vzácných.
  • Jilmy – jsou biotopem pro největší množství vzácných druhů živočichů.
  • Lípy – významně připívají k druhové diverzitě hmyzu především venkovské krajiny. Vázány jsou na ně typické druhy jako je krasec lipový (Lamprodila rutilans). Významná z hlediska hmyzích opylovačů je také produkce lipového nektaru.
  • Ovocné dřeviny – staré sady a aleje ovocných stromů tvoří důležitý biotop pro velké množství vzácných druhů hmyzu, např. pro krasec třešnový (Anthaxia candens).

pustik_obecny_Artur_MikolajewskiParaziti a škůdci

Strom poškozují hlavně dřevokazné houby a larvy hmyzu. Některé houby rozkládají odumřelé dřevo a jsou v jisté míře prospěšné, neboť napomáhají koloběhu živin. Naproti tomu houby poškozující živé tkáně (například kvasinky napadající břízy nebo grafióza, která u nás téměř vyhubila jilmy) mohou strom zahubit. V posledních letech jsme svědky invaze klíněnky, jejíž larvy plošně ničí listy jírovců. Mšice poškozují strom, ale samy jsou významným zdrojem potravy pro zpěvné ptáky.  


lisejnikNepomáhají ani neškodí

Příkladem organismů, které stromu neprospívají ani neškodí, jsou lišejníky nebo jednobuněčné řasy rostoucí na kmeni či na větvích.

 

muchomurka

 

Vzájemná spolupráce

Typickými organismy, které žijí v souladu se stromem, jsou houby. Podhoubí většiny z nich roste na kořenech. Houby a strom si vzájemně pomáhají získávat vodu a živiny. Tomuto soužití se říká mykorhiza.

 

vcelkyBohatství krajiny

Stromy udržují bohatství druhů především venkovské krajiny. Některé druhy hmyzu žijí jen na určitém druhu stromu. Pyl a nektar z květů prospívá hmyzím opylovačům. Ptáci svým trusem šíří semena stromů na nová, vzdálenější místa.

 

Ab_sciurus_vulgaris_veverka_obecna_autor_Andrzej_Barabasz

 

Útočiště a potrava

Některé druhy jsou na strom vázané potravně, pro některé znamená útočiště. Jsou i takové druhy živočichů, které stráví na jednom stromě celý život. U některých druhů je na strom vázané třeba jen jedno jejich vývojové stádium.

 

foto-park„I suchý strom oživuje krajinu“ (Japonské přísloví)

Nejvíce druhů živočichů a rostlin je vázáno na staré, nemocné a odumírající stromy. Skýtají nejširší nabídku stanovišť, zdrojů potravy a různých dutin využitelných pro hnízdění a budování doupat – v nich žijí například sovy.

Mnoho vzácných druhů hmyzu je závislých na trouchnivějícím dřevě. Pokud z měst a krajiny odstraňujeme staré stromy na sklonku jejich života, ohrožujeme desítky druhů rostlin a živočichů – zejména hub, hmyzu a ptáků, kteří přijdou o svůj životní prostor a hrozí jim vyhynutí. Biologická hodnota stromu roste s jeho věkem.

Koloběh vody

listy2Voda je krví planety a bez jejího pulzování by na souši nebyl možný život. Kromě velkého koloběhu vody, kdy voda vypařená oceány spadlá na pevninu stéká vodními toky zpět do moře, existuje ještě tzv. malý hydrologický cyklus, který má pro klima krajiny zásadní význam. Při tomto koloběhu se část srážkové vody vrací zpět výparem a dýcháním rostlin (evapotranspirací) do atmosféry a může tak znovu kondenzovat a zavlažovat krajinu.

 

Jak spočítat hodnotu výparu vody – podpory malého vodního cyklu

Počítáme s evapotranspirací (výpar listy i půdou) 400 litrů vody na metr čtvereční za rok. Cena 2,85 Kč /litr odpovídá ceně destilované vody dodávané ve velkém. Nezahrnujeme cenu transportu vodní páry do mraků a na vrcholy kopců a rovnoměrnou distribuci po krajině na závlahy.

Taková evapotranspirace znamená roční službu z 1 ha lesa:

(400 litrů/m2) x cca 2,85 Kč (cena litru destilované vody) x 10 000 = 11,4 mil. Kč ročně krát X ha

Hodnota služby, kterou je podpora malého vodního cyklu, poskytovanou jedním hektarem lesa, tedy dosahuje 11,4 mil. Kč ročně

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu