Co vypouštějí největší znečišťovatelé na Vysočině už se lidé možná nedozvědí

7.9.2011 - JIHLAVA | Novinky
Pokud by prošel návrh ministerstva průmyslu a obchodu, přišel by Kraj Vysočina o data od cca 77 podniků z 96 ohlašujících data do Integrovaného registru znečišťovatelů za rok 2009. Z registru by zmizely například oba provozy podniku Kronospan a Dřevozpracující družstvo Lukavec, které dominují na předních příčkách v krajském i republikovém žebříčku největších znečišťovatelů karcinogenními látkami.

Kronospan Jihlava (Foto: Arnika)K seškrtání povinností má dojít v rámci tzv. ekoauditu české legislativy. Pracovní skupina k IRZ složená ze zástupců ministerstev, krajů, podniků a nevládních organizací se sejde na podzim. Záměr poté dostane na stůl ke konečnému projednání vláda.

Jihlavské podniky Kronospan i Dřevozpracující družstvo Lukavec figurují v žebříčcích největších znečišťovatelů kvůli emisím formaldehydu, které v roce 2009 podnik Kronospan dokonce opět navýšil (na vice než 24 000 kg z provozu Kronospan OSB). Formaldehyd, který patří dle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) mezi látky prokazatelně rakovinotvorné, znečišťuje ovzduší v těsném okolí závodů na výrobu dřevotřísky již mnoho let. "Není to tak dávno, kdy představitelé Kronospanu tvrdili, že to, co stoupá z komínů zavodu, je jenom pára", vzpomíná vedoucí pobočky Arniky v Jihlavě Ing. Jana Vitnerová. "Dnes víme, kolik zdraví škodlivých látek tu páru doprovází. Omezení IRZ by znamenal velký krok zpět k temnému nevědomí," soudí Vitnerová.

Kromě obou dřevozpracujících podniků  by napříště nemusely do IRZ ohlašovat například firmy pracující s plasty a lamináty ani elektroprůmyslové podniky. Veřejnost by přišla také o většinu informací o chemických látkách v odpadech.

Dalším příkladem plánovaných „škrtů" v IRZ v Kraji Vysočina by mohl být závod Motorpal z Jihlavy. Zabývá se výrobou vstřikovacích systémů do dieslových motorů a díky vysokým emisím tetrachlorethylenu se umístil v roce 2008 mezi největšími znečišťovateli rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami v kraji Vysočina. Nikdo by se nedozvěděl ani o emisích styrenu z mořírny ACO Industries z Přibyslavi, přestože byla v roce 2008 na třetím největším znečišťovatelem vzduší rakovinotvornými látkami.

V neposlední řadě by z IRZ zmizely i menší čistírny odpadních vod v kraji jako ČOV Náměšť nad Oslavou, Třebíč, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod. „Protože většina chemických látek končí právě v odpadních vodách, pomáhají nám malé ČOV rozpoznat zatíženost regionu průmyslovým znečištěním, či zjistit, nakolik se čistota prostředí v regionu naopak zlepšuje," říká Ing. Jana Altunkaya, vedoucí projektu Zachovejme IRZ. V rámci tohoto projektu Arnika upozorňuje na konkrétní dopady záměru omezit IRZ pro jednotlivé kraje.

Momentálně se proti omezení IRZ postavilo více než 100 starostů a zastupitelů všech obcí ČR prostřednictvím Výzvy adresované Ministerstvu průmyslu a obchodu. Další podpisy přibývají. Arnika zveřejnila současně petici, kterou může podpořit každý občan: arnika.org/petice-neomezujte-irz

Integrovaný registr znečišťování je veřejně přístupnou databází, v níž jsou - přehledně a na jednom místě - shromážděny údaje o tom, kolik toxických látek ročně vypouští konkrétní průmyslový či zemědělský provoz do ovzduší, vody a půdy a jaké látky končí v odpadech z těchto provozů.

Za sedm let svého fungování pomohl IRZ v mnoha obcích, městech a regionech zjistit původce i rozsah znečištění. Registr poskytl řadě obcí první informace o vypouštění závažných škodlivin do životního prostředí a jejich vedení pak mohlo na základě dat v registru začít vyjednávat s průmyslovými podniky o možnostech snížení zátěže jejich okolí nebezpečnými látkami.

Pokud by byly schváleny požadavky Ministerstva průmyslu a obchodu, „zmizelo" by z registru přibližně 900 z 1520 podniků ze všech krajů ČR (dle údajů za rok 2009). Mezi nimi figurují i velcí znečišťovatelé rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami, mutagenními a perzistentními látkami (POPs) a podniky obtěžující zápachem okolí svých provozů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje tuto povinnost výrazně „seškrtat" v rámci tzv. ekoauditu, který se omezením environmentální legislativy snaží zvýšit konkurenceschopnost podnikatelského sektoru. Toto nešťastné řešení má však za následek spíše omezení práva veřejnosti na informace o mnoha oblastech životního prostředí a ve svém důsledku naopak snížení konkurenceschopnosti podniků v rámci Evropy, kde v řadě zemí platí přísnější normy než v České republice a k regulaci škodlivin dochází jen jinými legislativními nástroji než je IRZ.

Kronospan Jihlava (Foto: Arnika)Dřevozpracující družstvo Lukavec (Foto: Arnika)

Další informace:
http://arnika.org/zachovejme-irz

O IRZ:
http://arnika.org/registr-znecistovani

Celorepublikový žebříček největších znečišťovatelů pro rok 2009:
http://arnika.org/soubory/toxicke-latky/Zebricky_nejvetsich_znecistovatelu.pdf

(Pozn.: Data v IRZ jsou zveřejňována každoročně na konci září za uplynulý rok - data za rok 2010 budou zveřejněna na konci září 2011.)

Stránka věnovaná průmyslovému znečištěni v Jihlavě:
http://arnika.org/kronospan-jihlava

 

irzopicka

  • Arnika: Toxické látky a odpady
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha