en ru

Německo: Dioxiny kontaminované krmivo a potraviny (2010)

Na konci roku 2010 zahýbal Německem a dalšími zeměmi Evropské unie „dioxinový skandál“ týkající se kontaminovaného krmiva drůbeže, prasat a skotu. Do průmyslových krmiv zvířat byla přidávána toxická směs krmných tuků vyráběných z mastných kyselin - vedlejšího produktu výroby bionafty. Směsná krmiva byla využita pro krmení nosnic, skotu a prasat v 11 spolkových zemích Německa na cca 4700 farmách (zdroj: eAgri).  Nadlimitní koncentrace dioxinů byly nalezeny v mase nosnic, vepřovém mase i vejcích. Z německého trhu musela být stažena toxická vejce, v jednom z chovů bylo utraceno 8 tisíc nosnic (eAgri).

 (Pokud není uvedeno jinak, zdrojem informací je „Dioxins in feed fats from the Federal State of Schleswig Holstein, report by Federal Ministry of Food, Agriculture and Consumer Protection of 13 January 2011”)

Kontaminace krmiva a zvířat

Výsledky laboratorních analýz ukázaly, že dvacetišestitunová zásilka mastných kyselin z 11. listopadu 2010 obsahovala 123 nanogramů dioxinů (WHO - PCDD/F -TEQ/kg*). Tato zásilka byla zapracována do 526 tun krmných tuků a distribuována mezi 9 různých výrobců krmiv. V krmivu kontaminovaném těmito tuky bylo odhaleno 36 nanogramů dioxinů. To bylo rozprodáno mezi 25 výrobců krmiv v německé spolkové republice (SRN). Dle předpokladu bylo v období mezi 12. listopadem a 23. prosincem 2010 zapracováno 2256 tun toxického krmného tuku do směsného krmiva pro drůbež, skot, prasata a králíky, které tak často snadno překročilo platný limit pro směsné krmivo - 0.75 nanogramu dioxinů (PCDD/F WHO-TEQ) na kilogram.  

Jeden z německých výrobců krmiva odhalil 24. listopadu při vlastním kontrolním testu zvýšenou hladinu dioxinů (1.56 nanogramu PCDD/F – WHO TEQ/kg) a informoval spolkovou Kancelář pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin Dolního Saska. Farmy, kterým bylo krmivo touto společností prodáno, byly uzavřeny. Další vzorkování následovalo u pětadvaceti zasažených výrobců směsných krmiv, kde se koncentrace dioxinů pohybovala mezi 0.039 (+/- 0.008) a 0.41 (+/- 0.12) nanogramy PCDD/F WHO-TEQ/kg. Několik stovek farem napříč spolkovými republikami Německa bylo uzavřeno na základě principu předběžné opatrnosti. U těchto farem bylo vykalkulováno, jaký existuje risk kontaminace a rozhodnuto, zda musí zůstatek statek uzavřen až do analytické zkoušky (vzorkování nebo laboratorní testy vzorků odebraných ze zvířat nebo potravinových produktů).

Kontaminované krmivo za hranicemi Německa: Dánsko a Francie

Krmivo pro slepice podezřelé z kontaminace dioxiny bylo exportováno do Dánska a Francie. Obsah dioxinů v krmivu byl vypočítán na základě změřené koncentrace dioxinů v použitých krmných tucích. Dle výpočtu měla zásilka do Francie obsahovat 0.026 nanogramů a 0.096 nanogramů dioxinů (PCDD/F WHO -TEQ/kg) (nepřekročila limit). Zásilka do Dánska ve dvou případech překročila limit, obsahovala 2.53 nanogramů a 2.65 nanogramů dioxinů (PCDD/F WHO -TEQ/kg).

Kontaminace potravin

Testy vajíček a vaječných produktů ukázaly v několika případech až čtyřnásobně vyšší koncentraci dioxinů než je platný limit (3 piktogramy na gram tuku). Vajíčka obsahovala mezi 3 a 8.7 piktogramy dioxinu na gram tuku (WHO-PCDD/ F-TEQ). Celkem 23 (28%) z 60 testovaných kuřecích vajec neprošlo testem.

Oficiální analýzy masa vybitých slepic ukázaly více než dvounásobné překročení limitu dioxinů. Maso obsahovalo 4.99 piktogramu dioxinů na gram při limitu 2 piktogramy na gram (WHO-PCDD/ F-TEQ). Toto maso se nedostalo na trh.  Dvě z analýz masa vybitých prasat ukázaly na překročení platného limitu, určily koncentraci 1.51 piktogramu na gram a 1.07 piktogramu na gram (platný limit 1.07 piktogram na gram WHO-PCDD/ F-TEQ). Analýzy hovězího a krůtího masa a kravského mléka se udržely pod limitem 2.0 piktogramy na gram pro krůtí maso a 3.0 piktogramy na gram pro hovězí maso a kravské mléko.

Kontaminované potraviny za hranicemi Německa: Nizozemí a Velká Británie

Z německého Saska-Anhaltska bylo exportováno 135 tisíc vajec třídy B pocházejících z chovů slepic krmených kontaminovaným krmivem do Nizozemí, část zásilky měla být dle eAgri odeslána do Velké Británie. Vepřové maso z kontaminovaných chovů se dostalo do Čech a Polska, neobsahovalo však nadlimitní koncentrace dioxinů, proto bylo vráceno na trh.

Vývoj dioxinové aféry v České republice

Zdroj: české sdělovací prostředky

Po oznámení uzavření tisíce zemědělských podniků a vybití několika tisíců slepic zahajuje česká Státní zemědělská a potravinářská inspekce preventivní průzkum v českých obchodech. Ministr zemědělství po několika dnech oznamuje, že nebyly na českém trhu objeveny žádné kontaminované potraviny a že není potřeba uzavírat hranice před dovozem z Německa. Souběžně média zprostředkovávají zjištění o mnohonásobném překročení limitu dioxinů v krmivu, které bylo vyvezeno do Dánska, i vejcích slepic, které byly vyvezeny do Nizozemí. Dále média prezentují nález dioxinů v německém vepřovém mase a fakt, že bylo maso z kontaminovaných chovů prodáno do Česka a Polska. Národní kontaktní místo Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) získalo informaci o importu potravin z kontaminovaných chovů až po opakované urgenci a zveřejnění médii. Ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce proto zasílá stížnost Evropské komisi. Podezřelé maso bylo z trhů staženo, analyzováno, a se zjištěním, že vzorek neobsahuje nadlimitní koncentrace dioxinu, znovu uvolněno na trh. Prezident Agrární komory a ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě veřejně kritizují mediální postup českých úřadů a těžkopádnost evropského Systému rychlého varování - RASFF. Ještě po čtrnácti dnech propuknutí kauzy nebylo zřejmé, kam bylo kontaminovaného krmivo distribuováno a zda byl a do jaké míry český trh zasažen dioxiny kontaminovanými potravinami.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

*WHO TEQ/kg – toxický ekvivalent vztažený ke kilogramu tělesné hmotnosti. Sedmdesát kilo vážící člověk by podle WHO za den neměl přijmout více jak 70 - 280 pg TEQ dioxinů a dioxinům podobných látek.

O dioxinech a dalších perzistentních organických látkách

DIOXINY - látky nebezpečné i ve stopovém množství vznikají například při spalování odpadu obsahujícího chlórované látky či jako vedlejší produkty v chemické výrobě, kde se používá chlór (při výrobě pesticidů, bělení papíru chlórem apod.). Dioxiny a příbuzné látky jako DDT či polychlorované bifenyly (PCB), označované jako perzistentní organické látky (POPs) v již velice malých dávkách způsobují hormonální poruchy, ohrožují reprodukci živočichů včetně člověka, mají na svědomí poškození imunitního systému a některé z nich způsobují rakovinu. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu.

Studie

WHO 1998: Vyhodnocení zdravotního rizika dioxinů

POPs - jed v srdci Evropy- II (dokument Adobe PDF)POPs - jed v srdci Evropy- II

Zdravotní rizika dioxinů a jim podobných látek

Hodnocení zdravotního rizika dioxinů prošlo dramatickým vývojem.

Vyhodnocení zdravotního rizika WHO v roce 1998

O dioxinech

O dioxinech byly popsány již stohy papírů. Jejich stručnou charakteristiku jsme převzali z materiálů Státního zdravotního ústavu a sdružení Arnika. Jejich popis obsahuje například také Návrh Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy pro Českou republiku, z něhož jsme převzali odbornější popis dioxinů.

"Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle." (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu - www.chpr.szu.cz - "Dioxiny v potravinách")

Dioxiny

"Nové poznatky výzkumu ukazují, že dioxiny jsou nebezpečnější, než se předpokládalo. Svými vlastnostmi (především schopností bioakumulace) dlouhodobě ohrožují zdraví obyvatel," konstatuje zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) z května 1998.

Jako dioxiny je souhrnně označováno 210 chemických látek ze dvou skupin odborně nazývaných polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDDs) a polychlorované dibenzofurany (PCDFs). Protože tyto látky mají rozličnou toxicitu, přepočítává se na tzv. toxický ekvivalent (I-TEQ), který vyjadřuje míru jedovatosti toho kterého dioxinu ve vztahu k tomu nejtoxičtějšímu z nich (2,3,7,8 tetrachlordibenzo-p-dioxin, TCDD).

Historicky souvisí rozsáhlejší kontaminace životního prostředí dioxiny s rozvojem výrobou chloru. Ten se hromadně začal využívat především po 2. světové válce, protože bylo nutné najít jeho tzv. mírové využití. "Výhodou" chloru je, že je stabilní, což na druhé straně způsobilo kumulaci látek jako DDT, polychlorované bifenyly (PCB), dioxiny a freony na Zemi. Hlavními zdroji dioxinů jsou spalovací procesy a chemický průmysl. K významným zdrojům dioxinů patří spalování odpadů obsahujících chlorované látky.

Dioxiny a jim podobné látky (především polychlorované bifenyly) se nerozpouštějí ve vodě a po dlouhou dobu přetrvávají v prostředí. Ukládají se v tucích. U lidí poškozují imunitní a hormonální systém, způsobují poruchy metabolismu. U mužů mohou dioxiny poškozovat strukturu varlat či způsobovat zmenšení pohlavních orgánů. Ženy mohou trpět poruchami funkce vaječníků a vážnými onemocněními dělohy. Dioxiny se dostávají placentou i do organismu nenarozených dětí, kojenci je pijí s mateřským mlékem. U dětí dioxiny vedou například k vývojovým vadám a poškozují nervový systém. Každý organismus reaguje na tyto látky různě.

Odezva na dioxiny se může objevit již při velice nízkých koncentracích. Naopak nemusí být i při koncentracích vyšších. Nejlepším řešením proto je pokud možno předcházet vzniku těchto látek a jejich únikům do životního prostředí. S tím je nutné začít u zdrojů jejich vzniku. Takový postup také stanovuje Stockholmská úmluva, kterou již ratifikovala i Česká republika a která vstoupí v platnost 17. května tohoto roku. Jde o mezinárodní dohodu o tzv. perzistentních organických látkách, ke kterým se řadí jak dioxiny, tak polychlorované bifenyly či DDT.

Sedmdesát kilo vážící člověk by podle WHO za den neměl přijmout více jak 70 - 280 pg TEQ dioxinů a dioxinům podobných PCB. Toto množství přibližně obsahuje sedmdesátigramová porce sumečka amerického z Josefova rybníka u Milovic.

Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDDs/Fs)
(převzato z Návrhu Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy pro ČR publikovaného TOCOENem)

Polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDDs) a polychlorované dibenzofurany (PCDFs) jsou v různé míře chlorované tricyklické aromatické uhlovodíky, jejichž přítomnost v životním prostředí je vzhledem k velmi vysoké toxicitě některých představitelů této skupiny látek považována za významný ekologický problém. V neodborné literatuře, tisku a dalších mediích se ujal zkrácený termín "dioxiny" a jejich nálezy v různých složkách životního prostředí a především v potravinách dostávají opakovaně celospolečenskou publicitu.

Molekulární struktura těchto látek je zobrazena v následujících schématech:

Schéma struktury polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDDs/Fs)

Do této skupiny látek patří 75 kongenerů PCDDs a 135 kongenerů PCDFs. 17 kongenerů, které jsou chlorované v polohách 2, 3, 7 a 8, případně dalších, jsou toxikologicky nejzávažnější a spolu s tzv. koplanárními PCBs (u nichž žádný chlór není v orto poloze) jsou zahrnuty do celkového toxikologického ekvivalentu TEQ. Naopak PCDDs/Fs obsahující jeden až tři atomy chlory nejsou považovány za toxikologicky závažné.

Svými fyzikálně-chemickými vlastnostmi se PCDDs/Fs řadí mezi typické POPs (= perzistentní organické látky). Jsou velmi málo rozpustné ve vodě (především ty více chlorované), málo těkavé, ochotně se sorbující na povrch pevných částic (vysoký koeficient Koc) a jen zvolna podléhající rozkladu. Tyto vlastnosti předurčují, že PCDDs/Fs se ze složek hydrosféry nacházejí především v půdě, kalech a sedimentech, velmi omezeně pak v rozpuštené formě v povrchových či jiných vodách. Vzhledem k vysokým rozdělovacím koeficientů Kow jsou schopny se bioakumulovat v tukových tkáních živočichů a lidí.

Do lidské potravy se PCDDs/Fs dostávají prostřednictvím potravních řetězců, přičemž nejvýznačnější cesta vede přes vodní ekosystémy do rybího masa a tuku, které jednak slouží přímo jako potravina, a též slouží jako přísada krmivových směsí hospodářských zvířat, přes která se dostávají do jejich masa a mléka. Druhým významným vstupem PCDDs/Fs do potravin je objemová píce hovězího dobytka, do které se dioxiny dostávají depozicí z ovzduší. Nejvíce kontaminovanými potravinami a krmivy jsou rybí maso, tuk a moučka pocházející z Baltského moře, a dále pak ze Severního moře. Obsah PCDDs/Fs je v těchto oblastech až 10 x vyšší než u ryb z jižní polokoule a Tichomoří.

Informace o měření dioxinů si můžete přečíst zde.

Další souhrnné informace o dioxinech

  • Konzultace WHO - Vyhodnocení zdravotního rizika dioxinů - přehodnocení přípustného denního příjmu (TDI)
  • Struktura zdrojů dioxinů na příkladech USA a Velké Británie ( v tabulce a v koláčovém diagramu)
  • Jsou dioxiny přírodní nebo umělé?   Závěry vědecké rady U.S. EPA k původu dioxinů
  • Dioxiny z pohledu Evropy [RACHEL'S ENVIRONMENT & HEALTH WEEKLY #636]
  • Abstrakta z několika set článků s odkazy na jejich nezkrácenou verzi
  • Tisková zpráva Programu životního prostředí Organizace spojených národů (UNEP)
  • Chemie chloru [RACHEL'S ENVIRONMENT & HEALTH WEEKLY #640]
  • Působení dioxinů na lidský organismus ovlivňuje pohlaví dětí
  • Látky narušující hormonální systém nalezeny ve vejcích a mrtvých orlích mláďatech

Požár v Linde Frigera v Berouně

Dne 14.5. 1998 se vznítil sklad náhradních dílů v berounském podniku Linde-Frigera. V budově skladu byly uskladněny náhradní díly převážně z plastů, při jejichž vznícení došlo k úniku nejrůznějších toxických látek včetně dioxinů, plynů a popílku. Dioxiny však v době požáru v ovzduší nikdo neměřil.

Jelikož továrna je umístěna ve vilové zástavbě, hustý černý dým a následný spad a kyselý déšť zamořily okolí, což vyústilo v individuální a posléze i kolektivní protesty místních občanů požadující přemístění továrny mimo město a důkladné vyšetření všech následků požáru. To, co zbylo z budovy po požáru muselo být umístěny na skládku nebezpečných odpadů. Továrna je nyní již znovu postavena a protesty dávno utichly.


Stručná chronologie požáru

1998             

14.5.            

V dopoledních hodinách začíná hořet sklad náhradních dílů v podniku Linde-Frigera v Berouně-Závodí. Provoz vyrábí mrazničky a chladící systémy. Požár vzniká při svařování přístřešku u skladu, odkud se rychle šíří na celou halu. Uskladněny zde byly náhradní díly z různých materiálů, především z papíru, dřeva, lepenky, polystyrenu, plastů včetně PVC, kabelů a vodičů. Přes rychlý zásah hasičského sboru značné množství škodlivin uniká do ovzduší. Měření provedená v době požáru ukazují únik amoniaku, fosgenu, chlorovodíku a kyanovodíku. Jelikož referát ochrany OÚ Beroun nevyhlásil stav ohrožení, starosta Berouna MUDr. Jiří Besser na sebe bere zodpovědnost a v městském rozhlase vydává varování občanům, aby se zdržovali doma a nevětrali. Po zásahu musí být hospitalizováno 7 členů hasičského sboru, zatímco u 25 dalších jsou zjištěny změny krevního obrazu, zvýšení krevního tlaku a nálezy na plících. Požár se jen shodou okolností a kompetentním zásahem hasičského sboru nešíří na vedlejší budovu, ve které byly uskladněny silně hořlavé látky, jejichž vznícením by došlo k ničivému výbuchu, který by zřejmě srovnal okolní obytné domy se zemí. (Berounský deník 15-16.5.99)

15.5.            

Proběhla měření na požářišti. Zjištěna přítomnost chloru a organických látek. Zasedá Okresní havarijní komise okresu Beroun. Na zasedání starosta Besser kritizuje pomalý postup referátu ochrany. V pět kilometrů vzdálených Hudlicích zjištěno vysoké zasažení kyselým deštěm způsobeným požárem. Proti svářeči, který svou nepozorností zapříčinil požár, je zahájeno trestní stíhání. Škoda vyčíslena na 200 miliónů.

17.5.            

Zvýšené koncentrace škodlivin v ovzduší již nebyly naměřeny.

19.5.            

Obnoveny dodávky náhradních dílů a energie do podniku. Znovuobnovení plného provozu ohlášeno na 1. června. 200 z 350 zaměstnanců dostává 14-denní dovolenou. Na tiskové konferenci na MěÚ Berouna starosta Besser poprvé veřejně kritizuje postup referátu ochrany. Obyvatelé z okolí podniku Linde-Frigera posílají starostovi petici požadující důkladné prošetření ekologických a zdravotních následků požáru, informování veřejnosti a přemístění provozu mimo obytnou zástavbu.

20.5.            

Okresní úřad vydává oficiální tiskovou zprávu o požáru skladu. Doporučuje občanům důkladné oplachování vodou a mýdlem a skrápění zahrad vodou. Také doporučuje, aby občané v případě zdravotních potíží neprodleně navštívili lékaře.

22.5.            

Česká pobočka Greenpeace se obrací na Okresní úřad a Okresní hygienickou stanici v Berouně s podnětem na důkladné prošetření možnosti vzniku dioxinů a polyaromatických uhlovodíků (PAU) při požáru. Občané z okolí továrny zasílají další podpisy pod petici starostovi.Čtyři ze sedmi hospitalizovaných hasičů jsou stále v pracovní neschopnosti.

23.5.            

V podniku Linde-Frigera se schází ředitel berounského závodu ing. Bednář, ředitel skupiny podniků chladící techniky a.s. Linde AG dr. Schuppar, zástupce pojišťovny Allianz Radek Mottl a další, aby projednali další postup podniku. Ing. Bendář oznamuje, že měření koncetrací dioxinů byla provedena jak na požářišti tak v okolí podniku. Přítomnost dioxinů mimo podnik zjištěna nebyla, v epicentru požáru byla nejvyšší avšak přesto překračovala jen mírně nejvyšší povolené koncentrace. Dále potvrzuje, že zbytky po požáru budou uloženy na skládky nebezpečných požárů. Okresní hygienik požaduje, aby měření pokračovala i v obytné zástavbě ve směru vzdušného proudu.

27.5.            

Okresní hygiencká stanice Beroun zveřejňuje zprávu, ze které vyplývá, že nelze vyloučit vznik dalších nebezpečných látek jako např. dioxinů, PAU aj. Šetření mají pokračovat.

červenec          

Oficiálně vzniká občanské sdružení Závodí a ulice Lidická.

9.7.              

Děti Země upozorňují na nebezpečí spojené se zamořením továrny a jejího okolí dioxiny.

18.11.          

Česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace se obrací na okresního hygienika, aby "konečně vyhodnotil celkový rozsah kontaminace a jeho případný vliv na zdraví místních obyvatel". Greenpeace obviňuje vedení podniku ze snahy zlehčit zamoření továrny a jejího okolí dioxiny. Probíhá kolaudace nové výrobní haly na místě požáru.

 

Podle zpráv z tisku sestavil v roce 1999 Přemysl Mácha, M. A.  (Centrum pro podporu občanů, tehdy sekce Dětí Země)