en ru

Endosulfan

8.6.2003 - Jindřich Petrlík | Články
Endosulfan je chlororganický pesticid používaný také pod názvem thiodan jako insekticid (k hubení hmyzu) anebo akaricid (k hubení roztočů). Řadí se k látkám, které poškozují hormonální systém živočichů včetně člověka (nehezkým anglikanismem se označují jako endokrinní disruptory). Má řadu dalších názvů. Například malix, cyclodan, beosit, chlortiepin, crisulfan a mnoho dalších.
Chemicky jde o sloučeninu s poměrně složitým vzorcem identifikovanou jako 6, 7, 8, 9, 10, 10-hexachlor-1, 5, 5a, 6, 9, 9a-hexahydro-6, 9-methano-2, 4, 3-benzodioxathiepin-3-oxid, známou také jako (alfa) beta- 1, 2, 3, 4, 7, 7-hexachlorobicyklo 2,2,1 hepten-2-biosoxymethylon-5,6 sulfit. Technický endosulfan obsahuje dva stereoizomery označované jako endosulfan A a B. Jejich poměr se pohybuje mezi 4:1 až 7:3. Dodává se a skladuje v podobě krystalické nahnědlé hmoty.

Jde o látku vysoce toxickou pro vodní zvířenu, především pak pro ryby. Na obojživelníky má ovšem také negativní dopady. U ryb i obojživelníků byly pozorovány negativní vlivy na reprodukční systém. Jde o látku s jistou odolností k odbourávání v přírodě. Podle údajů mezinárodní sítě Pesticides Action Network má endosulfan v půdě za přístupu kyslíku poločas rozpadu 31,6 dní, zatímco bez přístupu kyslíku je poločas rozpadu 147,5 dne. V Polsku byly objeveny rezidua endosulfanu v rybízu.

Maximální přípustnou denní dávku stanovila WHO pro endosulfan 0,006 mg/kg tělesné váhy.

V České republice se tento pesticid ještě stále v omezené míře používá pod názvem Thiodan 35 EC. Jeho používání je povoleno do vyčerpání zásob. V zemích EU není autorizován (tedy jeho použití je zakázáno) v Německu, Švédsku, Dánsku a Nizozemí. V roce 2001 se ho sice použilo jenom 8 kg, ale lze očekávat, že v životním prostředí se může vyskytnout díky kontaminaci pocházející ze starých zásob anebo z budov kontaminovaných skladů pesticidů. Thiodan se skladoval například ve skladu pesticidů v Klatovech-Lubech.

Endosulfan je na seznamu látek, které by měly být podle návrhu nařízení vlády ohlašovány do integrovaného registru znečišťování již za rok 2004. Návrh vychází z PRTR (= Pollutant Relaease and Transfer Register) protokolu k Aarhuské úmluvě. Ovšem prahové hodnoty pro ohlašování jsou nasazeny velice vysoko. Pro únik do vody či do půdy je to 1 kg a při použití teprve 10 tun. Takto vysoká čísla pro ohlašovací prahy nepovedou k získání jakýchkoliv dat o pohybu nebezpečného pesticidu v životním prostředí ČR.

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu