Ethylazinfos, nebo častěji azinfos-ethyl je organofosfátový insekticid a akaricid (proti roztočům) s širokým spektrem účinku. Ethylazinfos působí na principu přerušení nervových spojů. V minulosti byl tento pesticid registrován v mnoha zemích především na ošetřování ovocných sadů, obilnin, brambor aj., v současnosti je ale až na výjimky jeho použití v rozvinutých zemích (včetně EU) zakázáno. V atmosféře ethylazinfos relativně rychle vlivem gravitace sedimentuje, nebo podléhá rozkladu reakcí s hydroxylovými radikály. Jako ve vodě nerozpustný, je ethylazinfos v tomto živlu vázán na pevné částice a pomalu sedimentuje. V půdě je taktéž silně vázán, podléhá hydrolýze i biodegradaci. U tohoto pesticidu nebyla prokázána bioakumulativní schopnost. Pro savce je Ethylazinfos vysoce toxickou látkou; do organizmu se snadno dostává vdechnutím, vstřebáním v trávicí soustavě i kožním kontaktem. Dle hodnocení WHO se jedná o vysoce toxickou látku kategorie 1B. účinek tohoto pesticidu je u člověka obdobný jako u hmyzích škůdců, narušení centrální nervové soustavy. Intoxikace se může v závislosti na dávce projevovat zvýšeným sliněním, nevolností, dušností, křečemi a může končit až kómatem.

Etylazinfos se může do organismu dostat prostřednictví zažívacího traktu, kontaktem s pokožkou (i neporušenou) nebo vdechnutím aerosolu s aktivní látkou. Produkty jeho metabolismu inhibují (potlačují) enzym acetylcholinesterázu a tím narušují přenos nervového signálu.

Mezi průvodní jevy intoxikace etylazinfosem patří nadměrné pocení a slinění, bolesti hlavy, slabost, dušnost, zvedání žaludku, průjem a zvracení, rozostření vidění a svalové záškuby. Silnější intoxickace může vést až k selhání dýchání, silným křečem a upadnutí do komatu. Etylazinfos je silně toxický pro savce a dle klasifikace WHO patří do skupiny 1B – vysoce nebezpečný. Toxicita etylazinfosu byla testována v rámci celé řady laboratorních experimentů, jejiž přehled je uveden pod následujícím odkazem: http://www.inchem.org/documents/pds/pds/pest72_e.htm.

Na základě dosud provedených studií nebyly prokázány karcinogenní, mutagenní, teratogenní ani neurotoxické účinky tohoto pesticidu.

Pokud jde o toxické působení na člověka, nebyla zatím stanovena přesná hodnota nebezpečné dávky. Ethylazinfos nemá sklony ke kumulaci v živých tkáních.

Ethylazinfos se silně váže na půdní částice. Následně je rozkládán prostřednictvím hydrolýzy a pravděpodobně také podléhá biodegradaci. Hydrolýza se uplatňuje především na vlhkých a zásaditých půdách. Bohužel neexistují studie, které by se více zabývaly persistencí (dobou setrvání) tohoto pesticidu v půdě.

Ve vodním prostředí se ethylazinfos ukládá v sedimentech a na tuhých částečkách ve vodním sloupci. Pravděpodobně podléhá hydrolýze a to zejména v zásaditých vodách. Pravděpodobně je také biodegradován. Studie provedená na rýžových polích v deltě španělské řeky Ebro naznačuje, že ethylazinfos v takovém prostředí nesetrvává déle než 2 měsíce a nedochází k jeho biokoncentraci v tělech ryb.

Ve vzduchu se ethylazinfos vyskytuje ve formě aerosolu a poměrně rychle se vlivem gravitace ukládá při zemském povrchu. Ethylazinfos ve formě páry má poločas rozpadu 2,2 hodiny, přičemž je odstraňován reakcemi s hydroxylovými radikály, které vznikají fotochemickými reakcemi.

Limit pro ovzduší není stanoven.

1) http://www.inchem.org/documents/pds/pds/pest72_e.htm (Profil etylazinfosu na IPCS Inchem)

2) http://www.speclab.com/compound/c2642719.htm (Profil etylazinfosu na SPECTRUM Chemical Fact Sheet)

3) http://www.inchem.org/documents/pds/pds/pest72_e.htm