en ru

Integrovaný registr ukazuje na největší zdroje znečištění vodních toků

5.1.2011 - PRAHA | Tiskové zprávy
Labe
Arnika poprvé představuje největší znečišťovatele Labe a jeho přítoků. Použity byly údaje, které podniky každoročně samy hlásí do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) 1). Z tohoto registru se může veřejnost dozvědět o emisích vypouštěných jednotlivými podniky, a to jak do ovzduší, tak například do vod. IRZ tedy ukazuje i na největší hříšníky, pokud jde o látky nebezpečné pro vodní organismy. „Integrovaný registr znečišťování je v současnosti jediným zdrojem aktuálních informací o znečištění našich vodních toků. Monitoring výskytu škodlivých látek ve vodních tocích se totiž díky nevyjasněným kompetencím mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí u nás již přes dva roky neprovádí,“ upozorňuje Ing. Jana Vitnerová, která vede kampaň Arniky „Člověk a voda“.

Arnika každoročně zpracovává na základě dat z IRZ žebříčky největších znečišťovatelů. Letos sledovala kromě jiného právě údaje o průmyslovém znečišťování vodních toků, tedy o látkách nebezpečných pro vodní organismy. „Zaměřili jsme se na Labe jako jednu z největších evropských řek pramenící na českém území. Ukázalo se, že průmyslové podniky v povodí Labe znamenají pro život ve vodě riziko hlavně kvůli emisím zinku, těžkých kovů a kyanidů,“2) uvedl RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady.

Největší množství látek nebezpečných pro vodní organismy vypustila Lovochemie následovaná Sokolovskou uhelnou3). Největší podíl na celkových emisích, vypuštěných do vod v povodí Labe dle IRZ má zinek. Více než polovinu z celkového množství (5 z 9,4 tuny) vypuštěného do vod v povodí Labe má na svědomí právě Lovochemie. Zinek přitom patří mezi látky toxické pro ryby4). Jak vyplývá z posledních dostupných údajů monitoringu, podle parametrů Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL)5) byly hodnoty obsahu zinku na většině sledovaných míst v roce 2006 nevyhovující6). Česká norma pro klasifikaci jakosti vod je k obsahu zinku o něco tolerantnější, ale i podle ní mnohá místa nevyhověla7).

Ještě rizikovější než zinek jsou těžké kovy jako kadmium, rtuť či olovo. Tyto látky ale přeci jen patří k dobře sledovaným, proto jejich emise nejsou tak vysoké. Těžké kovy se v tělech vodních organismů kumulují, i nízké hodnoty proto mají trvalý vliv na životní prostředí - viz například testy obsahu rtuti v tělech ryb8). Ve vodním toku se těžké kovy poměrně brzy usadí a sedimenty s obsahem těžkých kovů pak také putují dále po toku řeky. „Toxické látky, které opustily české chemičky před dvaceti lety, dnes znamenají velké problémy v Hamburku. Sedimenty ze dna přístavu jsou dnes nebezpečným odpadem. Jeho bezpečná likvidace stojí správu přístavu 70 milionů eur ročně,“ upozorňuje Jana Vitnerová. „Proto také město Hamburk v 90. letech přispělo na stavbu usazovací nádrže ve Spolchemii,“ dodává Jana Vitnerová9).

Celkem se do vod v povodí Labe dostalo v roce 2009 více než 18 tun emisí nebezpečných látek. Jednalo se o zinek, arsen, měď, chrom, nikl, kyanidy, olovo, kadmium a rtuť (pořadí od nejčastěji se vyskytující látky k nejméně časté). „Labe ale nezatěžují jen průmyslové podniky. Problematické jsou i některé látky, které vypouštějí domácnosti, například zbytky léků, hormonální antikoncepce či látky používané v  kosmetických a čistících prostředcích. “ uzavřela Ing. Jana Vitnerová z Arniky.

Poznámky a doplňující informace

1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. V roce 2010 byla data zveřejněna již po šesté (prvním ohlašovacím rokem byl rok 2004). Podniky jsou povinny data nahlásit do konce března za předcházející rok, na konci září jsou pak data zpřístupněna veřejnosti.

2) Množství jednotlivých látek nebezpečných pro vodní organismy. Následující tabulka shrnuje emise všech látek, klasifikovaných jako nebezpečné pro vodní organismy, nahlášených jednotlivými podniky do IRZ za rok 2009.

Látka

Zinek

Arsen

Měď

Chrom

Nikl

Kyanidy

Olovo

Kadmium

Rtuť

Množství v kg

9 388

3 425

2 602

1 008

933

766

99

81

56

Celkem

18 357 kg

Pořadí toků v povodí Labe podle množství vypuštěných látek nebezpečných pro vodní organismy, jak je nahlásily podniky, ležící na  jednotlivých tocích, do IRZ za rok 2009 (nevyjmenované malé toky byly zahrnuty pod Labe).

Pořadí

Jméno toku

Množství látek v kg

1.

Labe

11 714

2.

Ohře

4 038

3.

Bílina

1 758

4.

Vltava

444

5.

Ploučnice

200

6.

Úpa

128

7.

Jizera

20

8.

Sázava

20

9.

Chrudimka

15

10.

Berounka

11

3) Tabulka s pořadím firem, které dle IRZ v roce 2009 vypustily nejvíce látek nebezpečných pro vodní organismy (podniky sídlící v povodí Labe, Vltavy a Ohře – viz: www.voda.gov.cz/portal/cz/).

Poř.

Organizace/firma

Provozovna

Lokalita

Množství látek v kg

Trend

1.

Lovochemie, a.s.

Lovochemie, a.s.

Lovosice

5125

2.

Sokolovská uhelná,právní nástupce,a.s.

zpracovatelská část

Chodov u Karlových Var

3125

3.

VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s.

Provozovna BČOV Pardubice

Rybitví

1552

4.

KOVOHUTĚ HOLDING DT, a.s.

divize Kovohutě Čelákovice

Čelákovice

1190

5.

Severočeské doly a.s.

Doly Bílina

Bílina

1087

6.

Synthesia a. s.

Synthesia a. s.

Pardubice

877

7.

SPOLANA a.s.

Spolana Neratovice

Neratovice

876

8.

ČEZ, a.s.

Elektrárna Chvaletice

Chvaletice

699

9.

DIAMO

Správa uranových ložisek Příbram, Čistírna důlních vod

Horní Slavkov

656

-

10.

Mondi Štětí a.s.

celulozka

Štětí

637

4) Zinek je toxický pro ryby (LD50= 29,9 mg.l-1). Ve vodě - v řekách a jezerech - se zinek většinou usazuje na dně, ale malé množství může zůstat rozpuštěné ve vodě a zvyšuje tak kyselost vody. Zinek se může hromadit v tělech některých ryb, pokud v takových vodách žijí. Více o zinku.

5) Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL)  usiluje o zlepšení chemického i biologického stavu řeky, jejího koryta i přilehlých nivních společenstev. V komisi pracují zástupci Česka, Německa, Polska a Rakouska. http://www.ikse-mkol.org/index.php?id=1&L=1

6) Výsledky monitoringu obsahu zinku (rok 2006) – dle limitní hodnoty pro akvatická společenstva Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) (Zdroj: ČHMÚ, http://voda.chmi.cz/ojv2/, sekce Výsledky monitoringu)

vysledky-monitoringu-zinek-2006-1

7) Výsledky monitoringu obsahu zinku (rok 2006) - klasifikace jakosti povrchových vod podle ČSN 757221 (Zdroj: ČHMÚ, http://voda.chmi.cz/ojv2/, sekce Výsledky monitoringu)
vysledky-monitoringu-zinek-2006-2

8) Více o rtuti v rybách

9) Uvedl to ve svém příspěvku na 3. zasedání ad hoc skupiny expertů Management sedimentů MKOL v Hamburku 9.6. 2010 Dipl.-Ing. Axel Netzband ze Správy přístavu Hamburk.

 


Tisková zpráva byla vydána v rámci projektu „Voda živá“, který podpořil Státní fond životního prostředí v Programu neinvestiční podpory projektů zaměřených na aktuální témata z oblasti životního prostředí.

logoSFZPMZP

 

  • Arnika: Toxické látka a odpady
  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník,vratislav.voznik@arnika.org, tel. 222 781 471, 606 727 942
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu