* * *
Integrovaný registr znečišťování anebo také v doslovném překladu jeho mezinárodně vžitého názvu Registr úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR) by především měl dostát svému názvu. Měl by integrovat informace o tocích vybraných chemických látek průmyslovými podniky.
Schéma toků látek zmapovaných ideálním integrovaným registrem znečišťování (IRZ). Převzato z publikace W. R. Muira a kol. (1995).Žádný z toků by neměl být opomenut. Prakticky to tedy znamená, že by měl o každé z chemických látek obsahovat údaj o tom, kolik jí za daný rok do dotyčného provozu vstoupí (jako suroviny či materiálu k likvidaci), kolik jí zůstává skladováno a kolik jí různými cestami provoz opouští. Informace o výstupech příslušné látky by měly zahrnovat údaje o množství látky obsažené v:
- emisích do ovzduší - emisích do odpadních vod vypouštěných přímo do vodoteče anebo vodní nádrže - emisích do vod vypouštěných nebo převážených do čističky odpadních vod (se specifikací, zda jde o vnitropodnikovou čističku, o obecní či městskou čistírnu odpadních vod) - emisích do vody opouštějící podnik veřejnou kanalizací - emisích do podpovrchových vod - emisích do půdy (například zásaky aplikované u jímek odpadních vod) - odpadech (zde by měly být adresně rozděleny toky odpadů na skládku, do spalovny, do podzemních úložišť anebo do jiného provozu ke zpracování) - ve výrobcích.
Kromě úniků chemických látek za běžného provozu by ideální IRZ měl obsahovat také údaje o havarijních únicích.
V České republice jeho uzákonění pomohla prosadit také kampaň Budoucnost bez jedů sdružení Arnika a petice podepsaná téměř 10 tisíci lidmi. Je zakotven v zákoně č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci. Konečnou podobu českého IRZ však najdete v nařízení vlády č. 368/2003 Sb., kde je i seznam látek, na které se registr vztahuje. Prakticky to znamená, že na podzim roku 2005 by měly být k dispozici první souborné informace o 72 toxických látkách vypouštěných do životního prostředí konkrétními podniky v České republice.
Registr znečišťování - podstatný krok ke snížení úniků toxických látek
Uzákonění práva na informace o toxických látkách ve Spojených státech přineslo celkové snížení nebezpečných látek vypouštěných továrnami do životního prostředí. Celkové emise toxických látek do ovzduší, vody i půdy se v průběhu pěti let (za období 1988 - 93) snížily o 46 %. Stačilo udělat první krok, přijmout zákon o registru znečišťování a volném přístupu k informacím v něm.
Podniky raději, nežli by snášely kritiku veřejnosti, začaly samy hledat díry, kudy jim unikají nebezpečné látky do prostředí. Překvapivě tak samy ušetřily nemalé prostředky. Zpočátku se však takovému zákonu bránily s odůvodněním, že "to bude stát moc peněz"
Více informací o integrovaném registru na stránce /irz