en ru


Karaganda: místo s černou duší a ocelovým srdcem

2.4.2013 - Kazachstán (Karaganda)/ČR (Ostrava) | Novinky
Hornická sláva - symbol Karagandy
Autor: karaganda.kz. Tento obrázek pochází ze stránek Wikimedia Commons, kde je publikován pod licencí: Creative Commons 1.0 Generic
Všechno prý kdysi začalo pastevcem, který kdesi v hloubi dnešního Kazachstánu objevil kus uhlí. Sebral ho, donesl ruským obchodníkům, a tak možná způsobil, že se tato oblast stala vyhlášeným nalezištěm černého zlata. Hlavní město celé oblasti Karaganda dostalo jméno právě po tomto "černém kameni". Nyní tam stojí několik továren, které zamořují životní prostředí a otravují lidem život. Doslova. Arnika se proto rozhodla pomoct tamním nevládním organizacím, které se snaží o nápravu.

Karagandská oblast leží uprostřed Kazachstánu ve stepi Sary Arka, kde zabírá 428 tisíc kilometrů čtverečních. A v některých aspektech hodně připomíná naše Ostravsko. Bohatá je třeba na už zmíněné uhlí, ale najdeme tady i ložiska měděné rudy a dalších nerostů.

Ovšem nejen uhelnými doly, v kterých už našly smrt stovky horníků, je Karaganda nechvalně proslulá. Byl v ní i sovětský koncentrační tábor, který více než dvacet let dolům ,,dodával" otrockou pracovní sílu. Není divu, že toto město bylo vybudováno z velké části právě vězni z gulagu Karalag doslova uprostřed stepi. Dnes už místní o minulosti města příliš nemluví. Možná i proto, že je to dnes jedno z mála kazašských měst, kde je díky těžbě uhlí více pracovních příležitostí. Tak se může zdát, že jsou tu životní vyhlídky o něco lepší, než s jakými se potýkají lidé jinde v Kazachstánu. Nejvíce uhelných dolů, přesně osm, patří ocelářskému indickému gigantu Arcelor Mittal, který navíc v nedalekém městě Temirtau provozuje i obří ocelárnu.

A ještě jedna podobnost tady je. Dopady provozu Arcelor Mittalu na ovzduší v okolí. V Kazachstánu jsou sice limity volnější než u nás, úředníci si ale naopak více trvají na svém. A tak se  minulém roce musel globální výrobce oceli vyrovnat s pokutou 3,5 milionu dolarů za znečištění ovzduší. Podle místních orgánů vypustily ocelárny hned po dva po sobě následující roky do atmosféry nadměrné toxické exhalace.

Majitel továrny Lakshmi Mittal nemá se svými hutěmi problémy pouze v Kazachstánu. Podobně se tato společnost chová i jinde na světě. Pro příklad nemusíme chodit příliš daleko - stačí se podívat na ostravskou fabriku ocelářského gigantu. U nás se Arcelor Mittal každoročně objevuje na předních příčkách žebříčků znečištění, které zde vyhlašuje již několik let sdružení Arnika. Například v roce 2010 "vyhrál" s emisemi rakovinotvorných látek (http://arnika.org/soubory/dokumenty/toxicke-latky/IRZ/IRZ2010/IRZ_Zebricky2010_MSK.pdf - Tabulka 1) a v roce 2011 kraloval statistice s látkami poškozujícími reprodukční systém lidí (tzv. reprotoxickými): http://arnika.org/soubory/dokumenty/toxicke-latky/IRZ/IRZ_Zebricky2011_MSK.pdf (Tabulka 3).

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha