Kraj v řadě míst stále zatěžují staré jedy

27.5.2004 - PLZEŇ | Novinky
Jak uvedl deník Právo, jen velmi pomalu se daří v Plzeňském kraji likvidovat staré ekologické zátěže. Pozůstatky nešetrné výroby a skladování působí neustále problémy hned na několika místech regionu, chemikálie a jedy dokonce ohrožují pitnou vodu. Na sanaci nejsou peníze.
Jak uvedl deník Právo, jen velmi pomalu se daří v Plzeňském kraji likvidovat staré ekologické zátěže. Pozůstatky nešetrné výroby a skladování působí neustále problémy hned na několika místech regionu, chemikálie a jedy dokonce ohrožují pitnou vodu. Na sanaci nejsou peníze.

"V kraji je stále několik lokalit, které znamenají hrozbu pro životní prostředí. Řada míst už je důkladně zmapována a jsou zpracovány plány na sanaci," říká šéf odboru životního prostředí krajského úřadu Vladimír Dlouhý.

"Obecně však chybějí finanční zdroje a odstraňování zátěží není ani legislativně nejlépe zajištěno. V cestě často stojí nevyjasněné majetkové vztahy a nedořešená odpovědnost za bývalé státní podniky, které prošly privatizací," doplňuje.

Skládka straší Plzeňáky

Jedním z největších problémů je skládka komunálního i průmyslového odpadu u Ledec nedaleko Plzně, která vznikla před 40 lety na 12 hektarech ve vytěženém oprámu kaolinového lomu. Jedovaté průsaky ohrožují podzemní i povrchové vody i pramen zásobující soustavu Boleveckých rybníků v Plzni.

"Podle firmy, která situaci posuzovala, je dno oprámu minimálně propustné a voda v rybnících není ohrožena. V pramenu byla naměřena vyšší koncentrace amonných iontů, ale není prokazatelné, zda je to kvůli skládce," popisuje situaci vedoucí odboru životního prostředí plzeňského magistrátu Dagmar Bernášková. "Šíření kontaminace ale bylo zjištěno při přelivu přes okraj oprámu," dodává.

Odstranění hrozby v Ledcích by podle odhadů stálo 250 miliónů korun. Inspekce životního prostředí uložila plzeňské radnici, aby se o sanaci postarala, město odmítá zodpovědnost. Spor řeší soud, na jeho výsledek musí čekat i nový majitel pozemků, který lokalitu získal zdarma od státu a na sanaci se hodlá podílet. "Objednali jsme pravidelné rozbory a do vyřešení budeme oblast monitorovat," dodává Bernášková.

Těžké kovy i DDT

Podobná situace je u Horní Břízy. Tam se do kaolinových oprámů léta ukládal odpad z chemičky v Kaznějově. I když zdroje pitné vody jsou podle rozborů v pořádku, průsaky s obsahem těžkých kovů stále představují riziko. Škody za bývalý státní podnik Lachema by měl hradit stát, podnik ale prošel složitou privatizací a konkursem a Státní fond národního majetku nyní odpovědnost zpochybňuje. Likvidace úložiště i dalších skládek v chemičce by stála stovky miliónů korun.

Ekologická bomba tiká také v Klatovech-Lubech. Bývalé skladiště státního agrochemického podniku je zamořené pesticidy, lindanem, antrazinem a DDT. Objekt získala v privatizaci rodina Rychtaříkova, která se od té doby marně domáhá vyčištění na úřadech i u soudu. Likvidace jedů, zbourání skladu a dekontaminace zeminy bude stát až 30 miliónů korun.

"Obrátili jsme se na ministerstvo životního prostředí, které by mělo vyčištění spolufinancovat," říká Jindřich Petrlík z Arniky. Peníze chtějí ekologové hledat i v evropských zdrojích. Hodně si slibují i od nově platné Stockholmské úmluvy, která diktuje státu povinnost kontaminace likvidovat, ale zároveň slibuje finanční pomoc. Podporu při shánění dotací slíbila i klatovská radnice.

O kus napřed jsou v Holýšově. "Fabrika nám otrávila vrty na pitnou vodu. Znečištění šlo ze starých jímek výrobny autobusů, kde byly desítky tun arsenu," popisuje holýšovský starosta Jaroslav Králík (ODS). Městu se podařilo získat 150 miliónů ze státní kasy a donutit současného vlastníka areálu k sanaci. "V červenci bude hotovo," dodává Králík.

Dlouhý věří, že díky vstupu do EU by mohlo dojít ke zlepšení situace. "Snad bude nyní snadnější získat peníze z evropských fondů. Kraj nemá téměř žádné prostředky ani pravomoci a stát také nemá příliš kde brát," dodává Dlouhý.

Sledujte nás: