Meda Mládkovásběratelka a mecenáška umění, zakladatelka Musea Kampa
Nemohu se k této otázce vyjádřit, protože jsem ty plány neviděla. Jsem již více než tři měsíce mimo Českou republiku. Vrátím se do Prahy až koncem dubna, abych se velmi aktivně podílela na kampani pro Stranu zelených.
S tím totálně nesouhlasím, považuji to až za neuvěřitelné a vůbec to nemohu pochopit, že to může být dokonce návod města…
Ty mé dvě předešlé odpovědi Vám snad jasně říkají, co si o těchto nešťastných městských rozhodnutích myslím. Stále doufám, že to bude buď odvoláno nebo alespoň diskutováno na televizi a odmítnuto národem.
Kromně “Tančícího domu“, který se mi velmi líbí neznám v Praze nové stavby, abych to mohla správně posoudit. Co se rekonstrukce týče, pak považuji Museum Kampa, které jsem založila a o jehož zmodernizovanou podobu jsem dlouho bojovala proti prakticky všemu, co jsem s mými poradci Václavem Ciglerem a Marianem Karlem navrhovala a o co jsem zoufale a tvrdě bojovala – od zachování starých krásných parket, které jsem si moc příla (ale byly vyndány a asi prodány), až ke dveřím, kterí jsem žádala vyndat z pantů, protože měly hnědé kožené čalounění a I ministr Dostál uznal, že v takových místnostech není možné vystavovat Kupku – až po nádhernou věž Mariána Karla a terasu Cíglera, o které jsem bojovala několik let, až se mi to přece jen podařilo. Dnes je Museum Kampa slavné v celém světě. Tento týden mu je věnováno celé číslo prestižního francouzského časopisu GEO, jehož zástupci přijeli do Prahy a vybrali si Museum Kampa jako nejkrásnější české museum a tak mi to dává naději a sílu bojovat dále, abych mohla Prahu obohatit o to, co mám a umím.
Už je v ní podle mého vkusu mnoho věcí pokažených, ale zůstane-li taková, jakí je dnes, pak to jistě bude úspěch a radost všech příštích generací.
