Moldavsko

moldavskomoldova-4548690 1280

Moldova flag

Co děláme

Moldavsko je jedna z nejchudších evropských zemí, která je navíc velmi zranitelná, pokud jde o změnu klimatu. Venkovské oblasti Moldavska čím dál tím více postihují extrémní sucha i záplavy. Přitom na venkově žije téměř 60 % obyvatel a zemědělství je pro ně zásadním zdrojem obživy. Navíc je místní zemědělství jedním z hlavních pilířů potravinové bezpečnosti země. Změny klimatu tak přímo ohrožují většinu populace Moldavska.

Protože kvalita života značné části obyvatel země přímo závisí na kvalitě vody v řekách, zaměřujeme se především na jejich ochranu před průmyslovým znečištěním a obecně na zmírňování negativních dopadů záplav i sucha, což může výrazně pomoci nejen obyvatelům venkova. V Moldavsku organizujeme i výsadby stromů, které budou moci krajinu efektivně chránit před záplavami, a také pomáháme místním aktivistům i obyvatelům účastnit se na rozhodovacích procesech a požadovat, aby se moldavská legislativa co nejrychleji a nejefektivněji přiblížila normám EU.


Naše aktivity jsou financovány Ministerstvem zahraničních věcí České republiky z Programu transformační spolupráce TRANSITION.

logos


Novinky


Fotogalerie

 

Uruguay

Arnika ve svete uruguay 6241156-abc

Uruguay-vlajka

Co děláme

Uruguay ležící ve středu Jižní Ameriky patří k jejím nejmenším státům. Zato má poměrně stabilní demokratické zřízení.  Přes 90 procent obyvatel Uruguaye žije ve městech. Je to tedy země velice urbanizovaná, ale přesto se jí nevyhnula řada typických problémů jihoamerických zemí jako je zátěž životního prostředí těžbou nerostných surovin, chemický průmysl či cementárny, emitující toxické látky do okolí, a v neposlední řadě vzrůstající problém s odpady.

Arnika v Uruguayi spolupracuje především s nevládní organizací RAPAL původně zaměřenou především na problematiku pesticidů a ekozemědělství. Tato organizace odebrala v lednu 2005 vzorky vajec doma chovaných slepic z okolí cementárny operující v Minas. Zvýšené konentrace toxických látek naměřené v české laboratoři pomohly odhalit ilegální spalování toxických látek v olejích. To byl začátek dlouholeté spolupráce, která přinesla další informace o toxických látkách v životním prostředí této jihoamerické země. Společná práce tak pomohla v této zemi naplňovat mezinárodní úmluvy a chránit životní prostředí.

Většina projektů mohla proběhnout díky mezinárodní síti IPEN a v posledních letech i podpoře švédské vlády.


Novinky


Fotogalerie

    arnika-transp  RAPAL-logoipen sverige

 

Keňa

Arnika ve svete kena B049727-ac

Kenya-flag

Co děláme

Keňa ležící na východním pobřeží Afriky je kolébkou ochrany přírody, avšak kromě známých národních parků a divokých zvířat v nich hostí i řadu míst znečištěných odpady a toxickými látkami. K nejznámějším takovým místům patří i skládka Dandora v hlavním keňském městě Nairobi. A na té začala také spolupráce mezi Arnikou a keňskými nevládními organizacemi, když zde byl v roce 2004 odebrán vzorek vajec slepic a poslán do českých laboratoří k analýze na toxické látky. Keňská vláda tak získala první konkrétní údaj o dioxinech v životním prostředí.

Od té doby Arnika koordinovala již několik projektů, v nichž jsme spolu s keňskými partnery mapovali toxické látky jako dioxiny, bromované zpomalovače hoření anebo rtut nejen v ohniscích znečištění, ale také třeba v kosmetických krémech.

Většina projektů mohla proběhnout díky mezinárodní síti IPEN a v posledních letech i podpoře švédské vlády.


Novinky


Fotogalerie

ipen sverige

 

Ghana

banner ghanaDSC 0026 Fotor min

gha

Co děláme

Ghana ležící v Guinejském zálivu na západním pobřeží Afriky je jednou ze dvou zemí v regionu s velkým přílivem dováženého elektronického odpadu (elektrošrot), tou druhou je Nigérie. Podle odhadů bylo v roce 2009 do Ghany dovezeno v přepočtu až devět kilogramů elektroodpadu na obyvatele, což představuje celkem 215 000 tun.

Téměř všechen dovezený odpad včetně toho evropského přitom končí v hlavním městě Ghany. Právě přímo v centru dvoumilionové Akkry totiž naleznete vrakoviště, šrotoviště a skládku elektrošrotu Agbogbloshie. To se stalo známým po celém světě jako silně znečištěné území (hot spot) právě kvůli silné kontaminaci místa těžkými kovy a perzistentními organickými polutanty (POPs), jako jsou dioxiny nebo bromované zpomalovače hoření. Vedle toho se Ghana se potýká s řadou dalších problémů způsobených nesprávným nakládáním s odpady, které v důsledku způsobují vážné a nebezpečné znečištění. Řada místních nemocnic využívají špatně vybavené spalovny zdravotnických odpadů, které zpravidla poškozují přilehlé životní prostředí.

Díky podpoře švédské vlády a partnerství v síti IPEN spolupracuje Arnika s ghanskými vědci na odběru vzorků několika hot spotů, aby zjistila možnou úroveň kontaminace potravinového řetězce toxickými POPs.

V prosinci 2018 jsme vypravili tým, který ve spolupráci s místními odborníky na toxické látky provedl monitoring a odběr vzorků ve třech lokalitách – právě nechvalně proslulém Agbogbloshie, nedaleké spalovně nemocničního odpadu v Korle Bu a podobném zařízení ve městě Kumasi. Výsledky laboratorních analýz očekáváme v polovině roku 2019.


Novinky


Fotogalerie

ipen sverige

 

Mexiko

Arnika ve svete mexikomexico 082-a

1024px-Flag of Mexico

Co děláme

Mexiko, jedenáctá nejlidnatější země na světě, má bohatou historii. Na jeho území se rozvíjela řada středoamerických civilizací. Současně je to země s velice rozvinutým průmyslem, což s sebou nese i negativní stránky v podobě znečištění životního prostředí toxickými látkami. Stajně jako v České republice i tady už ale mají také jakýsi integrovaný registr znečišťování neboli PRTR. Země má na mezinárodním poli významné slovo mezi latinskoamerickými státy.
Arnika spolupracuje s mexickými nevládními organizacemi již řadu let v rámci mezinárodní sítě IPEN. Prvním společným projektem byla studie zaměřená na přítomnost dioxinů a dalších toxických látek ve vejcích doma chovaných slepic z okolí petrochemického komplexu v Coatzacoalcos. V roce 2013 jsme pak v jeho okolí zjišťovali i kontaminaci ryb rtutí. Stejně jako ve Spolaně anebo Spolchemii se tu totiž při výrobě chlóru používala toxická rtuť. Společných projektů zaměřených proti znečišťování životního prostředí však bylo a je daleko více. Většina z nich mohla proběhnout díky mezinárodní síti IPEN a v posledních letech také díky podpoře Švédska.


Novinky


Fotogalerie

ipen sverige

 

Další články...

  1. Srbsko
  2. Ukrajina
  3. Thajsko
  4. Čína