en ru

Jak bránit svá vlastnická práva v rámci územního plánování

Jednání pražského zastupitelstvaPři pořizování nového územního plánu nebo jeho změny mají dotčení vlastníci možnost podle stavebního zákona podat námitky. O těch musí zastupitelstvo Prahy rozhodnout.

Vzhledem k tomu, že se mnoho ploch mění v územním plánu na přání investorů, měli by právo na námitky využívat především vlastníci pozemků sousedících s možnou budoucí výstavbou, o které nemohli mít v době, kdy svoji nemovitost kupovali, ani ponětí. Tito vlastníci mají možnost napadnout schválený plán u soudu.

Kteří vlastníci mohou námitku podat?

Podle stavebního zákona mohou podat námitku vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení v územním plánu. Kdo je takovým vlastníkem, stavební zákon ani jiné zákony neurčují. Vodítkem může být judikatura soudů, která se zabývala otázkou dotčenosti na právech.

Výkladem stavebního zákona se zabýval Nejvyšší správní soud. V rozsudku uvedl, že pojem „dotčenosti“ je nutno vykládat šířeji nežli jen tak, že může být uplatněn pouze vlastníky pozemků či staveb, na které přímo dopadá změna územního plánu. Zároveň odkázal na dřívější nález Ústavního soudu ČR, který se týká účastníků územního řízení, ale je použitelný.

Podle Ústavního soudu je nutno pokládat za účastníka územního řízení nejen „mezujícího souseda“ (souseda, jehož pozemek přímo sousedí s pozemkem, který je předmětem řízení), ale také majitele vzdálenější nemovitosti, jestliže mohou být dotčena jeho práva. Soud zde uvedl, že pokud by nebyla zákonná definice vykládána rozšiřujícím způsobem, byla by tím vyloučena možnost pojmout za účastníky řízení i vlastníky jiných sousedních pozemků, než pozemků majících přímou společnou hranici s pozemkem, který je předmětem řízení, přestože i jejich práva mohou být dotčena územním řízením. Dotčenými vlastníky tak mohou být vedle vlastníků „mezujících“ i vlastníci pozemků za potokem, za cestou apod., v konkrétním případě náleží posouzení dotčenosti těchto vzdálenějších vlastníků na  uvážení příslušného správního orgánu.

Podle názoru Nejvyššího správního soudu již samotná skutečnost, že v budoucnu k provedení nějaké stavby dojde, znamená pro vlastníky okolních pozemků nutnost připravit se na to, že kolem jejich pozemků bude po určitou dobu pracovat stavební technika, změní se charakter daného území, počet obyvatel, změny se projeví v dopravě, zásobování apod. Tyto změny nemusejí být vždy vnímány negativně, přesto nelze omezit právo „mezujícího“ ani „nemezujícího“ souseda uplatňovat případné námitky proti návrhu územního plánu.

Zda budou návrhem dotčena práva „nemezujícího souseda“, je tak podle soudů nutné posuzovat případ od případu i s ohledem na charakter změny území. Na právu „mezujícího souseda“ uplatnit námitky proti návrhu územního plánu je třeba trvat vždy.

Kdy, kde a jak námitku podat?

Námitku lze podat k návrhu územního plánu (poslední fáze projednávání územního plánu nebo jeho změny). Námitky se podávají vždy písemně, a to i na veřejném projednání (mají být připojeny k písemnému záznamu, který na projednání pořizuje magistrát, ale jistější je námitky vždy podat na podatelně, zaslat doporučeně poštou na adresu magistrátu Prahy, anebo elektronicky se zaručeným podpisem).

Námitky proti návrhu územního plánu je možné podat nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání návrhu. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží.

V námitkách vlastníci uvedou:
  • výhrady k podobě územního plánu,
  • odůvodnění námitky,
  • odůvodnění zásahu do svých vlastnických práv,
  • údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva,
  • vymezení území dotčené námitkou.

Hledáte inspiraci? Podívejte se, jaké námitky podali zástupci veřejnosti ke konceptu nového územního plánu Prahy v roce 2009 >>>

Jak se o námitkách rozhoduje?

Po uplynutí sedmidenní lhůty po veřejném projednání návrhu nového územního plánu magistrát na základě námitek a dalších připomínek „podstatným způsobem“ upraví tento návrh, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky pak lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání. Jestliže se už návrh územního plánu nemění, zpracuje magistrát ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu. O námitkách pak rozhoduje zastupitelstvo Prahy a toto rozhodnutí musí obsahovat vlastní odůvodnění, které se uvede jako součást odůvodnění celého územního plánu.

Je možné námitky a schválený územní plán přezkoumat?

Protože se územní plán (nebo jeho změna) vydává formou opatření obecné povahy, není možné se odvolat ani podat rozklad. Dotčení vlastníci ovšem mohou podat podnět k přezkumu k Ministerstvu pro místní rozvoj. V přezkumném řízení ministerstvo z moci úřední přezkoumá územní plán, pokud lze důvodně pochybovat o tom, že je v souladu s právními předpisy (např. rozpor s Politikou územního rozvoje ČR nebo se Zásadami územního rozvoje hl. města Prahy, anebo námitky nebyly řádně vypořádány – rozpor se stavebním zákonem). Nezahájí-li ministerstvo přezkumné řízení, je ještě možné podat podnět na přijetí opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu k rukám ministra pro místní rozvoj. Ministerstvo nepřezkoumává věcnou správnost (kupř. vhodnost řešení určitého problému. Také nemůže územní plán změnit.

Dotčení vlastníci by měli využívat možnosti přezkoumání zákonnosti Ministerstvem pro místní rozvoj, i přes velmi malou pravděpodobnost zrušení nebo změny územního plánu nebo rozhodnutí o námitkách. Nevylučuje to však následnou možnost nechat přezkoumat územní plán nebo jeho část Městským soudem v Praze, který posuzuje:

  • soulad územního plánu se zákonem,
  • zda zastupitelstvo Prahy postupovalo v mezích své působnosti a pravomoci,
  • zda opatření obecné povahy, kterým byl plán vydán splňuje formální náležitosti stanovené zákonem.

Použitá literatura a užitečné odkazy:

Kolektiv autorů: Územní plán, bude tvůj pán - od územního plánování po stavební povolení. Arnika a Zelený kruh, Praha, 2013

Beková Andrea, Co je to pozemek dotčený návrhem územního plánu, Právní poradna Ekologického právního servisu, 2008

Černohou, P., Šikola, L.: Od územního plánování po stavební povolení – kdy a jak se účastnit, Praha, Zelený kruh, 2007

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění

rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.10.2007, čj. 2 Ao 2/2007 – 73

nález Ústavního soudu ČR z 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu