Kampaň Arniky s názvem „Nespaluj recykluj“ byla zahájena koncem roku 2011 a přímo reaguje na opakované snahy poslední doby o masivní budování spaloven odpadů v České republice. Jejich výstavba má být výrazně podpořena z veřejných zdrojů. Arnika prostřednictvím kampaně apeluje na veřejnost a politiky, aby se tomuto trendu aktivně postavili a svou pozornost zaměřili na prevenci vzniku odpadu, podporu systému recyklace, zpětného odběru, zálohovaných obalů a kompostování.
V odpadové politice České Republiky je vidět kus dobré práce. V poslední době se zdá, že je k přírodě šetrnější a klade důraz na plnění národních cílů. Masivní podpora spalování však není vhodným nástrojem a naopak by mohla nastartovaný pozitivní trend zvrátit. Existuje mnoho příkladů evropských regionů, které se velmi úspěšně vydaly jinou cestou. Nepodporují spalování a skládkování a neblokují si tak prostor pro další zvyšování míry recyklace. Příklady máme i z našeho prostředí. Ukazují, že možnosti existují. a není jich málo!
V Arnice vnímáme jako zásadní vzniku odpadu předcházet. Ovšem i ve chvíli, kdy odpad vzniká, tu jsou účinné nástroje jak podpořit třídění a kompostování a motivovat tak producenty odpadu k rozumnějšímu nakládání s ním. Jedním z takovcýh nástrojů je zavedení systému spravedlivých plateb za odpady nazývaný PAYT (z angl. pay as you throw).
Základem PAYT systémů je fakt, že vytříděný odpad je také surovina a to zpravidla poptávaná. Jeho separace také zpravidla bývá levnější, nebo zcela zadarmo. Domácnosti, ketrým se podaří z odpadu vytřídit víc surovin a zmenšit tak objem nevytříděného odpadu (tzv. tuhého komulálního odpadu, TKO), by měly za odvoz a likvidaci tohoto zbytku zaplatit míň peněz (proto se PAYT systémům také říká spravedlivé platby). Čím více zbytkového odpadu vyprodukují, tím vyšší platba za odpad je (například podle objemu nebo hmotnosti). Naopak, čím vyšší recyklace, tím nižží platba. Jde tu tedy o ekonomickou stimulaci k menší produkci nerecyklovatelného odpadu, který pak končí na skládkách, nebo ve spalovnách.
| Kauzy spaloven v ČR | Mapa havárií spaloven | Argumenty - alternativy | Podpořte naši činnost |
 |
 |
Spalovny i skládky likvidují cenné suroviny a jsou plýtváním energií vloženou do výroby věcí, které se ocitly v popelnici a staly se tak odpadem. Zásadní význam má informovanost občanů a obcí, na kterou klademe v kampani velký důraz. Stejně tak považujeme za nezbytné, aby recyklace, kompostování a předcházení vzniku odpadu bylo podporováno z veřejných zdrojů přednostně před stavbou spaloven a rozšiřováním skládek.
|
|
|
- Obrátit vyšší pozornost na: |
|
1) Prevenci vzniku komunálního odpadu, která by měla být prvním a zásadním krokem při řešení odpadové otázky. Jak známo, nejlepší odpad je ten, který nevznikne.
|
|
2) Kompostování bioodpadů: Domácí kompostování, komunitní kompostování, průmyslové kompostárny a následné použití kompostu coby zdroje důležitých živin v zemědělství a při rekultivacích.
|
|
|
|
4) Zabránit omezováním práva občanů a obcí účastnit se rozhodovacích řízení, včetně těch o spalovnách anebo o nakládání s produkty ze spalování odpadů (například nesouhlasíme se zkracováním procesu EIA).
|
|
|
| 6) Zvýšení pozornosti vůči odpadu ze služeb a živností, který tvoří více než 30 % komunálního odpadu . Šetrné nakládání se živnoodpadem není dostatečně ošetřeno legislativou, nejsou pro něj stanovené žádné národní cíle. |
- Zabránit financování spaloven z veřejných zdrojů a to i v případě výroby tepelné či elektrické energie. Odpady jsou v prvé řadě cenné druhotné suroviny a spalovny jimi plýtvají. Pokud se spálí, musí se někde znovu vytěžit. Prostředky z našich daní by se měly používat na skutečné řešení problémů: lepší recyklaci, snadnější třídění odpadu a podobné programy.
3) Vyšší míru recyklace. Vlámská zkušenost potvrzuje, že kombinací recyklace a kompostování bioodpadu, který tvoří třetinu hmotnosti domovního odpadu, lze reálně dosáhnout více než 70% míry recyklace . Česká republika však reálně recykluje pouze kolem 20 %.
5) Zabránit neomezenému používání odpadů ze spaloven jako stavebního materiálu: Zbytek po spálení tvoří: struska, popel a popílek z čištění spalin, které obsahují množství toxických látek, jako jsou perzistentní organické látky nebo těžké kovy. Ty mohou při dalším použití unikat do vody a půdy a dostávají se tak do potravních řetězců. Vláda by měla dodržovat Stockholmckou úmluvu, kterou podepsala a jež má chránit zdraví každého z nás.
