Neúcta k zákonům, neúcta k faktům

13.6.2002 - Vlastimil Karlík | Články
Negativní stanovisko Ministerstva životního prostředí k vodním dílům na Labi rozpoutalo především v regionálním tisku sérii bouřlivých reakcí. Protože některé z nich hrubě urážejí a znevažují nejen ministra Kužvarta a ministerstvo životního prostředí, ale i ekologické iniciativy včetně našeho sdružení, považujeme za nutné reagovat.
Zastánci jezů tvrdí, že ministerstvo životního prostředí rozhoduje pod tlakem ekologických iniciativ. Sami však za rozhodnutí, které se jim nehodí, vyhrožují ministerstvu po volbách zrušením. Stěžují si na neposlušnost ministra Kužvarta, který si dovolil vydat negativní stanovisko "když vláda rozhodla o podpoře vodní dopravy". To je naprosté nepochopení podstaty procesu posuzování vlivů staveb na životní prostředí, ve kterém se shromažďují odborné podklady a připomínky občanů a dotčených institucí, na základě kterých je pak vydáno závěrečné stanovisko ministerstva. Toto rozhodnutí přece nelze předjímat paušálním usnesením vlády! I další výroky některých zastánců jezů prokazují pozoruhodnou neznalost práva v oblasti životního prostředí. Například Jaroslav Foldyna, zástupce krajského hejtmana, prohlašuje, že ho stanovisko nezajímá, protože pro něj je směrodatný posudek, který připouští možnost převážení jiného veřejného zájmu nad zájmy ochrany přírody. Ponechme stranou skutečnost, že posudek se rovněž k vodním dílům staví jednoznačně negativně. Podle zákona je však výsledkem procesu posuzování vlivů právě stanovisko ministerstva Proces posuzování vlivů je zákonem přesně upraven a nikdo, a zvláště ne úředník, si nemůže svévolně vybírat, co z něj bude považovat za směrodatné, jen proto, že se mu to zrovna hodí. Jakých prostředků se v Děčíně používá nejen vůči ekologickým iniciativám, ale dokonce i vůči státním institucím, ukazuje případ výpovědi Správy chráněné krajinné oblasti Labské pískovce z prostor děčínského zámku, které během svého nájmu za peníze z rozpočtu ministerstva životního prostředí zrenovovali. Sám starosta Děčína nedávno v tisku připustil, že motivem náhlého vypovězení smlouvy zde bylo rozhodování Správy v záležitostech územního plánu a vodních děl. Zastáncům jezů (viz výroky ministra Schlinga a jeho tiskové mluvčí Ludmily Roubcové) se nelíbí, že se ekologické iniciativy vyjadřují k ekonomickým aspektům vodních děl. Sami však (navzdory jednomyslnému názoru přírodovědců) prohlašují, že vodní díla se přírody nijak nedotknou, že jejich vliv na životní prostředí je pozitivní a podobně. Ředitelství vodních cest, i pracovníci ministerstva dopravy se tak cítí zcela oprávněni vyjadřovat k aspektům ekologickým. Inu, co je dovoleno Jovovi ... Tak, jak rostou znalosti o dopadu vodních děl na přírodu a obrací se pozornost k ekonomické nesmyslnosti staveb, odpůrců vodních děl přibývá. Dnes k nim patří například prezident Euroregionu Elbe/Labe ... Evers, bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal (který se ještě před dvěma roky, na základě tehdejších znalostí, k jezům vyjadřoval pozitivně), saské ministerstvo životního prostředí i saské ministerstvo hospodářství, Český Ramsarský výbor i Mezinárodní komise pro ochranu Labe, z ekonomického hlediska kritizuje jezy studie Světové banky i Nejvyšší kontrolní úřad, atd. atd. Zastánci jezů dnes ztrácejí půdu pod nohama. Jejich naděje se upínají především k volbám, po kterých, jak jasně dali najevo, hodlají s neposlušným ministerstvem zatočit a výstavbu jezů prosadit politicky. Uvidíme, zda se jim to podaří, Česká republika však na to v každém případě doplatí.

Banner-stika

Sledujte nás:
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu