en ru

“Horší, než si lidé myslí,” říká o znečištění vzduchu ukrajinská právnička

14.2.2019 - KYJEV | Články
Rybář v Mariupolu
FOTO: Stanislav Krupař / Arnika
Dnipro, Záporoží či Mariupol. Města na středovýchodě Ukrajiny jsou srdcem tamějšího průmyslu. Místní elektrárny a továrny - výsledek ekonomického rozvoje v dávných sovětských dobách - s sebou ale nesou chmurné dědictví. Ročně na následky průmyslového znečištění ovzduší umírají desetitisíce Ukrajinců. Podle právničky kyjevské organizace Ecoaction Tamary Charčilavy je klíčem k řešení aktivní občanská společnost.

Ukrajina čelí řadě nejrůznějších problémů. Jak vážné je právě znečištění ovzduší ve srovnání s těmi ostatními, dá-li se to vůbec takhle posoudit?
Podle mého názoru je to rozhodně problém největší. Podle Světové zdravotnické organizace Ukrajina dlouhodobě vévodí světovému žebříčku úmrtí způsobených znečištěným ovzduším na počet obyvatel. Dokonce i naše Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že tuto statistiku není možné přehlížet. Dopady jsou často zřejmé - lidé nemohou normálně dýchat a zvyšuje se také počet plicních onemocnění u dětí. Nicméně pochybuji, že by se tématem zabývala většina lidí žijících na Ukrajině, pokud jím nejsou přímo ovlivněni. Zkrátka si neuvědomují, jak je situace naléhavá a že vyžaduje rychlou reakci.

Jaký je obvyklý přístup k ochraně životního prostředí na Ukrajině?
Samozřejmě nijak progresivní. Podle jednoho z nedávných průzkumů veřejného mínění považuje ekologické problémy za důležité jen asi 5 % obyvatel. Situace je pochopitelně jiná v průmyslových městech, kde se lidé se zápachem a ohrožením svého zdraví a zdraví svých dětí setkávají denně. Znečištění je zde dokonce viditelné v podobě spadu na automobilech nebo listech stromů. Bohužel se ale jedná jen o asi dva miliony lidí z celkových 45 milionů.

Arnika a Ecoaction se soustředí primárně na pět průmyslových měst - Dnipro (dříve Dněpropetrovsk), Záporoží, Mariupol, Charkov a Krivoj Rog. Jsou podobně zasaženy i jiné aglomerace?
Bavíme-li se čistě o průmyslových emisích, kromě Dnipra je mnoho továren v celé Dněpropetrovské oblasti. Extrémně znečištěné je například 250tisícové město Kamjanske (dříve Dněprodzeržinsk). V Kyjevě nám vzduch otravuje místní spalovna odpadu, která je jen kousek od mého bytu a věřte mi, je to hrozné. Kromě toho ještě uhelná elektrárna, která produkuje tuny karcinogenního popelu, oběma chybějí potřebné filtry. Na jih od Kyjeva je to pak pravděpodobně nejšpinavější teplárna vůbec - „Tripolská“ ve městě Ukrajinka, a nelze vynechat ještě Burštynskou elektrárnu v Ivanofrankivské oblasti na západní Ukrajině. Těch závodů je spousta a každý z nich představuje pro místní vážné riziko.

Jak na takové životní podmínky lidé ze zasažených měst reagují? 
Lidé jsou celkem aktivní, kdybychom to srovnávali se situací před pár lety, hlavně v Mariupolu a Krivém Rohu. Největším úspěchem letošního roku je, že se nám podařilo obyvatele těchto měst propojit ještě spolu se Záporožím a dohromady uspořádali celodenní akce ke zviditelnění problému. Nikdy předtím nebyla taková událost organizována občanskými aktivisty ve třech různých městech v jeden den a s jediným cílem. To je velký úspěch.

Občanský aktivismus na Ukrajině může mít i řekněme méně obvyklé projevy, jako je například televizní pořad Noví vůdci (Нові лідери)...
Ano, v něm se lidé snaží získat podporu pro své veřejně prospěšné projekty - kulturní, sportovní nebo zdravotní. Jedním z pěti finalistů je také Maksym Borodin, zastupitel Mariupolské městské rady a organizátor místní kampaně za čistý vzduch, se kterým spolupracujeme. Pokud vyhraje, získá jeden milion hřiven na nákup systému na monitorování znečištění.

Dá se z toho vysuzovat, že se aktivisté na Ukrajině těší podpoře, nebo dokonce oblibě obyvatel?
To úplně nelze, záleží na tématu. Borodin je rozhodně úspěšný a v Mariupolu snad i známý. Obecně ale aktivismus není vždy vnímán jen pozitivně. Lidé jsou často z vývoje posledních let zklamaní, frustrovaní. Hlavně ti, kteří po Euromajdanu očekávali rychlé změny k lepšímu, což se úplně nestalo. Ti pak obvykle ztratili víru a mají nás za podivíny.

A jak budoucí vývoj celé problematiky odhadujete vy?
To si možná ani netroufnu. Obávám se, že ministerstvo nebude dostatečně aktivní. Rozhodně ne bez dostatečného tlaku veřejnosti. Lidé musí politikům ukázat, že vyžadují zásadní a urychlené změny. Bez aktivního zapojení občanské společnosti jich ovšem nedosáhneme. Je nutné myslet na to, že fabriky ovládají ukrajinští oligarchové.

Co je tedy třeba udělat, aby se situace v dohledné době významně zlepšila?
Především musí naše vláda implementovat evropskou směrnici o průmyslových emisích. Ta by nám pomohla vyřešit některé klíčové problémy obecně pokud jde o ohrožení životního prostředí, včetně zlepšení systému monitoringu znečištění. Bohužel to nevypadá, že by ministerstvo o přijetí tohoto dokumentu tak docela stálo. Stále například existuje řada lidí, kteří o směrnici nemají nejmenší tušení.

Jakým způsobem chce ministerstvo ekologické problémy řešit?
Uvedu dva příklady z nedávných zasedání dvou pracovních skupin, které se zabývají ekologickými reformami. Na jednom se řešila změna v orgánech pro kontrolu životního prostředí - dnes máme inspekci životního prostředí, ta má ale být nahrazena novou „Ekologickou službou“. Zatím neznáme detaily, ale pravděpodobně půjde jen o kosmetickou úpravu, která nepřinese žádné skutečné výsledky. Druhá skupina má zavést otevřený přístup ke všem informacím o znečišťovatelích nebo dílčích povoleních. Ve skutečnosti to vypadá na obyčejný automatizovaný systém shromažďující statistická a neprověřená data. Snažíme se návrhy připomínkovat, uvidíme, jestli účinně. 

Laboratoře VŠCHT dokončují analýzy vzorků odebraných v květnu společně s Arnikou. Jak proběhne prezentace dat?
V prosinci pořádáme v jednotlivých městech takzvané kulaté stoly - setkání s úřady a místními aktivisty. Hlavním cílem je projednat výsledky rozborů a snad najít nástroj, jak se přiblížit k vyřešení problému znečištění. Zatím nevíme s jistotou, kdo se ze strany úřadů diskuzí zúčastní, jelikož je to poměrně ožehavé téma. Uvítali bychom ale i přítomnost zástupců jednotlivých podniků, aby uvedli svá stanoviska nebo postoje. Studii budeme za pomoci místních aktivistů prezentovat také na tiskových konferencích ve všech pěti městech.

Jaký přístup se dá očekávat ze strany případných provinilých závodů?
V minulosti odpovědní manažeři vždy naslibovali spoustu změn vedoucí k ochraně lidí a životního prostředí. Ve skutečnosti se ale většinou nic nestalo. Nejlepším příkladem je Mariupol, který trápí hustý tmavý dým ze starých a nemodernizovaných elektráren i navzdory silným protestům a mnohým ujištěním. Majitelům-oligarchům na jejich dopadu na životní prostředí nezáleží a osobně od nich neočekávám žádný aktivní přístup.

Jak důležitou roli můžou v celé věci sehrát mezinárodní organizace a instituce?
Domnívám se, že nejvíce může naši vládu ke změnám přimět Evropská unie prostřednictvím již zmíněných směrnic v kombinaci s poskytovanými dotacemi. Pokud jde o nevládní organizace, tak podobně jako Arnika nám do různé míry pomáhá mnoho zahraničních nevládek. Tam se jedná hlavně o předávání potřebných zkušeností v rámci našich kampaní, ale samozřejmě i o finanční podporu, jako například tu od Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Taková pomoc nám vůbec umožňuje fungovat, protože jinak bychom nemohli být nezávislí.

 

tamara-kharchylava 

Tamara Charčilava je právnička a ekoaktivistka.
V kyjevské nevládní organizaci Ecoaction (Екодія) se zameřuje na místní komunity.
S Arnikou spolupracovala na kauzách spojených s podnikáním ukrajinského “kuřecího krále”, oligarchy Jurije Kosjuka.

 

 

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu