Řekněte svůj názor

Zajímá nás, co si myslíte!
  • Jak vybíráte hračky a další předměty pro děti? Setkali jste se při nákupu se závadnou nebo podezřelou hračkou nebo například dětskou obuví? Pokud ano, jak jste se zachovali?
  • Máte dostatek informací, jak rozpoznat nebezpečné výrobky? Jak takové informace získáváte?
  • Znáte označení CE nebo další označení výrobků?
  • Chrání podle Vás Evropská unie své občany před chemickými látkami dostatečně?
  • Je podle Vás Integrovaný registr znečištění vůbec k něčemu dobrý?
  • Co je podle Vás ekologický domek?

Napište nám svůj názor prostřednictvím on-line diskuse.


Už víme, co si možná myslíte aneb výstupy z internetových diskusí

Na základě vašich příspěvků ve veřejných internetových diskusích jsme připravili krátký sociologický souhrn k tématům jako je PVC a hračky, IRZ, REACH, a ostravské ovzduší.

 

PVC V HRAČKÁCH A INTERNETOVÝCH DISKUSÍCH

V případě tématiky PVC v hračkách se na internetu diskutují tři hlavní kategorie problémů: „Důvody dostupnosti nebezpečných hraček“, „Moloch ekologických organizací“ a „Politická situace.“ Téměř žádná pozornost není věnována škodlivosti PVC, kromě jednoho příspěvku zmiňujícího, že ftaláty jsou rozděleny podle škodlivosti do několika skupin. Jednotlivé produkty diskutovány nejsou.

Důvody dostupnosti nebezpečných hraček

Značné množství přispěvatelů internetových diskusí upozorňuje na nízkou kvalitu zboží, jehož převážná část se dle nich vyrábí v Asii, respektive v Číně. Z diskusí vyplývá, že samotný fakt, že byla daná hračka vyrobena v Číně, implikuje nebezpečnost a nízkou kvalitu (často se objevuje dichotomie „čínský šmejd“ vs. „česká kvalita“). Na druhou stranu se objevují názory, že za situaci, kdy jsou na trhu nebezpečné hračky, může špatná dovozní legislativa, popřípadě korupce. Podle některých hraje roli i postavení ČR v EU, které je jimi považováno za podřadné. Někteří diskutující projevují názor, že problematiku takto nelze zjednodušovat a že za ní musíme hledat rovněž tlak nadnárodních korporací, které se snaží na produktech vydělat a proto hledají nejlevnější výrobu i za cenu nebezpečnosti.

Moloch ekologických organizací

Obvyklým koloritem diskusí týkajících se témat spojených s ekologií, je kritika ekologických organizací. I v případě PVC takovýto okruh témat nalézáme. Důvodem jsou zmínky o ekologických certifikátech ujišťujících spotřebitele o ekologické či zdravotní nezávadnosti produktu. Takovéto certifikáty jsou podle části diskutujících pouze dalším obchodním krokem firem, na něž jsou ekologické organizace napojené a mají jediný účel - to zvýšit cenu produktu. Ekologické organizace jsou považovány za nástroje korporací a certifikáty za marketingové tahy. Objevují se i minoritní názory ospravedlňující certifikáty i zvýšenou cenu produktů, které jimi disponují – preference mnoha levných výrobků na úkor méně produktů, ale kvalitních, je označována za konzumerismus v negativním slova smyslu (něco destruktivního).

Politická situace

Někteří diskutující se vyjadřují v tom smyslu, že za dostupností závadných produktů stojí špatná politická konstelace v ČR a to nikoliv přímo, ale skrze širší kontext zahrnující opět korupci, špatnou legislativu, špatné postavení ČR v rámci EU atd.

 

IRZ VE VEŘEJNÝCH INTERNETOVÝCH DISKUZÍCH

Téma IRZ a s ním spojených problémů vyvolává mezi čtenáři internetových zpráv a článků diskuse, které se na základě rozboru dají rozdělit do několika okruhů: „Technické a metodologické otázky k žebříčkům“, „Environmentalismus, jeho cíle a prostředky“, „Aktuální politická konstelace“, „Korporace a lobbying“ a „Komentáře k jednotlivým případům.“ Před samotným popisem diskusí v rámci z každého okruhu je nutné zmínit, že IRZ se nedá považovat za příliš kontroverzní téma a proto nevyvolává mezi čtenáři příliš mnoho reakcí, na druhou stranu jsou reakce v drtivé většině případů relevantní pro IRZ.

 

Technické a metodologické otázky k žebříčkům

Témata diskuse spadající do této skupiny se týkají technických aspektů sestavování žebříčků a významu zveřejněných údajů s ohledem na druh znečisťujícího provozu a jeho velikost. Jedním z bodů diskuse je uvádění absolutních čísel a jejich neschopnost zohlednění efektivity jednotlivých provozoven. Kritizována je absence čísel kladoucích do poměru jednotky produkce s jednotkami znečištění, tedy vyjadřujích efektivitu provozu z hlediska ekologické zátěže. Dalším sporným bodem je téma čističek a jejich zařazení mezi znečišťovatele, přes fakt, že znečištění vody před vstupem do čističky je vyšší než výstupní znečištění. Zařazení čističek je vnímáno jako chyba tvůrců IRZ a jejich nedostatečná znalost problematiky. Diskutující se nezřídka pozastavují i nad absencí dopravy v žebříčcích znečištění. Často je tématizovaný význam IRZ, jakožto nástroje, který znečišťovatele k ničemu nezavazuje – pro některé diskutující je IRZ naprosto samoúčelný a pro jiné naopak velmi přínosný – někteří by IRZ zrušili, jiní by na něj navázali sankce.

 

Environmentalismus, jeho cíle a prostředky

Tento okruh témat diskutovaných ve spojitosti s IRZ se netýká žebříčků samotných, ale fenoménu environmentalismu. Tematizován je přepokládaný rozpor mezi slepým prosazováním určitého jednání vedoucího k ohleduplnosti k životnímu prostředí (případně k některým z jeho oblastí) a ignorováním ekonomických, sociálních i jiných environmentálních otázek, které jsou však s prvním okruhem pevně propojeny (např. prosazování solárních elektráren, které zbytečně zabírají zemědělskou půdu atd.). Důsledkem toho může být podávání zavádějících informací. Z některých příspěvků vyplývá přesvědčení, že environmentální aktivismus může být po uvážení různých souvislostí pro společnost spíše škodlivý, než přínosný. Diskuse jsou vedeny i ohledně dostatečné odbornosti ekologických aktivistů a možných důsledků jejich jednání, pokud skutečně nevchází z vysoce odborných poznatků. Objevují se rovněž přímé výpady proti ekologickým organizacím (i konkrétně proti Arnice) přikládající jim sledování ekonomických či jiných zájmů (snaha o bezúčelnou medializaci atd.) Poměrně hustě je vyjadřován názor, že environmentalismus, za jehož výplod je IRZ považován, se nedokáže vypořádat s faktem, že na znečištění se svým chováním podílíme všichni a změna chování lidí spočívající v omezení konzumace požitků (dostupnost cizokrajných plodů, levných produktů atd.) není jednak možná, ale ani žádoucí, jelikož by znamenala jakýsi civilizační krok zpět. Na druhou stranu je kritizována i obecná nečinnost veřejnosti ve věci ochrany životního prostředí.

Aktuální politická konstelace

Část diskutujících se věnuje neutěšenosti stavu českého životního prostředí a tu pak klade do souvislosti s aktuálním poměrem politických sil v parlamentu a vládním kabinetu, tedy ji tematizuje jako výlučně politickou otázku a to implikuje i případné možnosti změny nalézající se na úrovni změny politických sil v zemi.

Korporace a lobbying

Tématem velmi silně přítomným v diskusích spojených s IRZ je korporátní zodpovědnost. V této souvislosti jsou především kritizovány normy nedostatečně upravující jednání velkých znečišťovatelů a bodem kritiky je i neefektivní vynucování jejich dodržování. Často je zmiňována průmyslová lobby a korupce spojená s tímto fenoménem vyplývajícím ze společenského klimatu kladoucímu důraz na ekonomický prospěch na úkor ostatních oblastí společenského života. Někteří diskutující se pozastavují na závislostí sociální situace v některých lokalitách na konkrétních podnicích (závislosti vykonávání určitých funkcí státu na soukromém sektoru), ze které pak vychází jejich specifická vyjednávací pozice v otázce ne/dodržování emisních limitů atd.

Komentáře k jednotlivým případům

Část diskusí se věnuje jednotlivým konkrétním podnikům zveřejněným v žebříčcích. Diskutující si zde předávají subjektivní zkušenosti s pobytem v blízkosti zdrojů znečištění a to téměř výlučně negativní.

 

REACH V INTERNETOVÝCH DISKUSÍCH

Ačkoliv bylo projednávání přijetí REACHE mediálně velmi pokryté, diskuse u článků, které se ho týkaly, se nevěnují konkrétním otázkám a problémům ohledně této směrnice, ale probíhají výhradně na obecné úrovni. V žádné z rozebíraných diskusích nebyl nalezen ani jeden příspěvek odkazující ke konkrétnímu obsahu REACHE. Tématické okruhy diskusí se dají rozdělit na tyto: „Evropská Unie, stát a podnikání“, „Ekologie versus krize“ a „Ekologický moloch.“

Evropská Unie, stát a podnikání

Z průzkumu vyplývá, že bodem zájmu diskutujících není ani tak obsah samotné diskuse, jako spíše význam a legitimita evropských směrnic obecně. Pro část diskutujících evropské regulace znamenají „bolševická“ opatření omezující volný trh (ten je apriorně předpokládán jako zdravý a přirozený stav společnosti) a narušující suverenitu České republiky. Pro jiné je to naopak dobrý nástroj standardizace a zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků a předcházení kumulace budoucích a doposud nedostatečně prozkoumaných rizik. Velmi sporným tématem jsou pak malí podnikatelé, kteří pro jednu stranu představují jasně pozitivní společenskou sílu, jež je směrnicemi ohrožena, a pro druhé naopak skupinu zručně a často profitující právě z nedostatečné legislativní úpravy ekologického dopadu podnikání. Z příspěvků také vycházejí pochyby nad porozuměním zákonodárců dané tématice a otázka, zda není ne/schvalování směrnic, mezi něž patří i REACH, motivováno populismem a bojem o moc.

Ekologie versus krize

Převládající diskurz jedinečnosti a primárnosti ekonomické stránky společenského života propojený s obavami o hmotné zabezpečení posílenými ekonomickou krizí vyvolává diskuse o legitimitě ekologických opatření v době globální ekonomické. Ekologická opatření jsou sice často označována za významná a potřebná, ale jejich zavedení je delegitimizováno předpokladem jejich negativního efektu na ekonomickou situaci, která je kvůli krizi sama o sobě špatná. Jednou větou se názor velké části diskutujících dá shrnout zhruba takto: ekologie ano/možná, ale až na to budeme (někdy, možná) mít peníze.

Ekologický moloch

Pro internetové diskuse je velmi typické paušální odsuzování veškerých legislativních kroků vedoucích k ochraně životního prostředí podkládané tvrzením, že jde o ideologii a propagandu prosazovanou ekologickou lobby (za níž stojí ekonomické zájmy) a naopak škodící zdravě fungující společnosti (chápané ve smyslu existence volného trhu a co nejmenších regulací nebo, v jiných případech, ve smyslu racionálního zvažování dopadů opatření na nejrůznější aspekty společenského života). To platí i u tématu REACHE. Ačkoliv není vůbec diskutováno o jeho obsahu, někteří ho označují za nesmyslný a „pseudoekologický“ krok poplatný určitým nedefinovaným finančním zájmům. Od zde uvedených předpokladů a na ně navazujících argumentů se odrážejí i výpady proti Straně Zelených.

 

INTERNETOVÉ DISKUSE K OSTRAVSKÉMU OVZDUŠÍ

Ve věci znečištěni ovzduší Ostravska se diskutují shodují na tom, že současná situace je neúnosná. Jednak je to přičítáno tradičnímu průmyslovému rázu oblasti nebo nezájmu zbytku republiky, potažmo celé Evropy o region, především však současné politické situaci. Podle diskutujících je největším problémem nečinnost úřadů. Ty podle nich neřeší znečištění ovzduší velkými podniky, pravděpodobně kvůli střetu zájmů. Často jsou zmiňována slova jako korupce nebo mrhání veřejnými penězi. Diskutující přitom předpokládají, že změna je možná, k té by však byl nutný politický tlak na znečišťující podniky, pro které již dnes existují šetrnější technologie, což je dokládáno příklady ze zahraničí. V současné situaci, kdy tlak chybí a naopak existuje předpoklad propojení politiků s firmami, si firmy dělají co chtějí, což má nejhorší dopad na obyvatele Ostravska. Ojediněle se ozývají i hlasy vinící ze situace celkovou společenskou situaci, kdy je preferován ekonomický růst nad životním prostředím. Neutěšená situace ostravského ovzduší je použita i jako argument neúčinnosti současné „zelené politiky.“

 

Podpořeno z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.

Fotosoutěž - Chemická bezpečnost občanů Evropy

Sdružení Arnika připravilo u příležitosti předsednictví ČR v Evropské unii na rok 2009 fotografickou soutěž zaměřenou na netradiční téma „Chemická bezpečnost občanů Evropy“. V průběhu roku byly vyhlášeny 4 témata týkající se chemických látek v životním prostředí. Níže vám představujeme vítězné fotografie. Všem soutěžícím děkujeme za podnětné snímky.

 

Hračky bezpečné i nebezpečné

Aneb Jak si představujete ekologickou či neekologickou hračku. Vítězná fotografie nese název "Radost ve Tmě" autorky Julie Hodkové z Prahy.

Ekologická domácnost - jde to i bez jedů

Motem druhého kola byly chemické látky v domácnosti. První místo v něm získala fotokoláž Tomáše Tůmy z Olomouce.

Můj průmyslový soused

Vítěznou fotografii v tomto kole se stala fotografie  pana Jana Kašky z Kadaně.

Toxické látky okolo nás - skrytá hrozba

Vítězkyní posledního kola fotosoutěže se stala paní Kateřiny Salamonové z Třince se svou fotografií nesoucí název "Čim bejeme v zimě hajcovač?"

Fotosoutěž je součástí projektu "Chemická bezpečnost občanů Evropy", který finančně podpořila Evrospká komise.

Ceny do soutěže věnoval Institut digitální fotografie .

Rozhovory


O ekologické architektuře s architektem MgA. Janem Brotánkem

MgA. Jan Brotánek se věnuje zejména navrhování a projektování nízkoenergetických a pasivních domů (především rodinných či kombinovaných) a zaměřuje se na souvislosti ekologie architektury a funkčního designu. Sám také realizuje vlastní truhlářské práce v interiérech i exteriérech.

Rozhovor s ním je dalším příspěvkem do diskuse o chemických látkách v každodenním životě. Odpovídá na otázky, co znamená pojem ekologická architektura, jak se při stavbách či rekonstrukcích vyhnout chemickým látkám a jaké nemoci mohou mít domy.

Přečtěte si celý rozhovor

S RNDr. Jindřichem Petrlíkem o českém i evropském registru znečištění

Od vzniku českého integrovaného registru znečišťování, tedy od roku 2005, připravuje Arnika podle jeho údajů žebříčky znečištění našeho životního prostředí podle různých typů látek. Arnika tak byla jak při jeho vzniku, při snahách o jeho oslabení i naopak při jeho posilování. RNDr. Jindřich Petrlík je vedoucím programu Toxické látky a odpady a vede i kampaň Budoucnost bez jedů. Právě jeho jsme se ptali, v čem je český registr odlišný od evropského, jak slouží řadovým občanům a jak se k němu staví podniky.

Celý rozhovor najdete zde

Nejen o hračkách s europoslankyní MUDr. Zuzanou Roithovou

Zuzana Roithová zastupuje Českou republiku v Evropském parlamentu od roku 2004.  Aktivně pracuje v několika výborech EU. Byla zvolena místopředsedkyní Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, stala se zastupující členkou Výboru pro zahraniční obchod (od února 2005) a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví.  Úzce se věnuje především tématu hraček, upozornila Evropskou Komisi na zneužívání označení „CE“.

My jsme se paní Roithové ptali mimo jiné na to, jak vlastně Evropská unie přispěla k ochraně lidí před chemickými látkami a jaká je vlastně pozice Evropského parlamentu k ochraně životního prostředí.  A samozřejmě nás zajímalo, zda a jak dovede Evropská unie ochránit naše děti před nebezpečnými hračkami obsahujícími toxické látky.

 

Umělé chemické látky už dorazily na pól i do hloubi pralesů. Rozhovor s Inger Schörlingovou.

Inger Schörlingová je autorkou Průvodce po tajích chemické polititky Evropské unie - REACH, kterou vydalo sdružení Arnika. Publikaci původně napsala pro poslance Evropského parlamentu, aby jim předala zkušenosti nabyté během dvojího poslaneckého období. Zvolena byla stejně jako předtím do švédského parlamentu za Stranu zelených. Pochází z rolnické rodiny na severu Švédska, na univerzitě v Uppsale v letech 1982 až 1988 vystudovala biologii, ale zabývala se víc kulturní antropologií. Před i po studiu stačila projít mnoha dobrodružnými povoláními, od prodávání dřevěných ödomů na klíč, přes dobrovolnici v Africe, až po rentgenovou laborantku. Inger Schörlingové se ptal Čestmír Klos na téma REACH a chemických látek. Celý rozhovor  byl publikován v časopise EURO 6. 3. 2006. Na našich stránkách si ho můžete přečíst zde.

Tyto rozhovory byly realizovány v rámci projektu "Chemická bezpečnost občanů Evropy", který finančně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.

Občan a EU

Chemická bezpečnost občanů Evropy

O projektu

Sdružení Arnika zahájilo v říjnu 2008 realizaci projektu „Chemická bezpečnost občanů Evropy”, jehož cílem je rozšířit diskusi a také pomoci zodpovědět otázku, jak Evropská unie přispěla a přispívá k ochraně obyvatel před negativními dopady používání a vypouštění nebezpečných chemických látek. Projekt rozšiřuje diskusi na témata evropské politiky a ochrany zdraví eropských občanů a životního prostředí před nebezpečnými chemickými látkami. V projektu se zaměřujeme především na tyto oblasti:

Postupně Vás na těchto stránkách budeme seznamovat s konkrétními aktivitami projektu, jako je například diskuse s významnou osobností, bude zde prostor rovněž pro vyjádření vašeho názoru prostřednictvím on-line diskuse, budeme Vás informovat o přednáškách a akcích na školách či v mateřských centrech nebo naší fotografické soutěži.

 

Projekt je finančně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.


Jak přispívá EU k ochraně před nebezpečnými hračkami?

Rozhovor s MUDr. Zuzanou Roithovou

Arnika se v rámci projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy snaží o rozpoutání diskuze na téma ochrany Evropanů před negativním působením chemických látek. Oslovila proto ke spolupráci MUDr. Zuzanu Roithovou, lékařku a poslankyni Evropského parlamentu. Rozhovor, který nyní přinášíme, se věnuje například otázce eliminace nebezpečných hraček z evropského trhu, problematiky certifikační známky CE a jejího zneužívání i obecně přístupu Evropského parlamentu k legislativě na ochranu životního prostředí. Pro projekt „Chemická bezpečnost občanů Evropy“ získala Arnika finanční podporu od Evropské komise prostřednictvím Zastoupení Evropské komise v ČR ve výši 23 700 EUR. Projekt bude trvat do listopadu příštího roku.

Číst dál: Jak přispívá EU k ochraně před nebezpečnými hračkami?