en ru

10 příkladů úspěšné účasti veřejnosti v rozhodování

1. Referendum Jihlava – úspěšné vyhlášení referenda o spalovně a odpadech
2. Kronospan Jihlava – snížení emisí formaldehydu
3. Azos Nymburk – úspěšná spolupráce NNO se zastupitelstvem
4. Pyrolýza Bohostice – zastavení stavby pyrolýzní jednotky k úpravě odpadu v bývalém kravíně
5. Spalovna Cheb – úspěšná námitka podjatosti v územním řízení
6. Hliníkárna Rybníky – vyjednání nadstandardních podmínek v IPPC
7. Knauf Krupka – náhrada formaldehydových lepidel
8. DEZA Valašské Meziříčí – snížení emisí naftalenu
9. Zavážení mokřadů Kroměříž – odhalení nedostatků EIA
10. Plazmové zplyňování odpadu Stříbro – projekt zastaven pro nesouhlas občanů


1. Referendum Jihlava – úspěšné vyhlášení referenda o spalovně a odpadech

Jihlavu čeká historicky první referendum. Občané si v něm budou moci rozhodnout o podobě odpadového hospodářství. Místní iniciativa nasbírala 4.500 platných podpisů dospělých lidí s trvalým pobytem v Jihlavě, kteří takto podpořili požadavek na vyhlášení referenda o 3 otázkách, které se týkají odpadového hospodářství. Tím byl dodržen zákonný limit pro vyhlášení referenda, kterým jsou podpisy minimálně 10 % oprávněných voličů do místního zastupitelstva.
Tamní zastupitelé a úředníci však dělali vše pro to, aby se navrhované referendum nikdy neuskutečnilo. Odmítali přijmout návrh na jeho vyhlášení pro údajnou neúplnost a protizákonnost. Při projednání na zastupitelstvu hlasovali přímo proti konání referenda. Magistrát podával proti vyhlášení referenda soudní stížnosti a žaloby. Po sérii soudních procesů a tlaku z Jihlavské radnice skončil spor o referendum vítězstvím občanské aktivity až na půdě ústavního soudu, a to po dvou letech od doby, kdy mělo být referendum původně konané. I přes průtahy zůstala situace v Jihlavě při starém, takže i po dvou letech má smysl referendum konat.
V Jihlavě to bylo krušné, ale podařilo se. Pokud se i Vám zdá, že jste vyčerpali všechny možnosti dialogu a politici tvrdošíjně zastávají své pravdy navzdory občanům, pak je možná i pro Vás dobrým řešením referendum, ačkoli jde o radikální a pro obec finančně náročné řešení. Je to nástroj, kterým mohou občané zavázat své zastupitele na dlouho dopředu k tomu, aby konali tak, jak si přejí přímo občané a nikoli politici.
Podívejte se na web Jihlavského referenda, kde najdete aktuální informace a příběhy, pročtěte si také část webu Arniky věnovanou referendu.

crop petiční akce na Masarykově náměstí v Jihlavě

Iniciativa jihlavského referenda a jejich alegorický vůz při sběru podpisů na jihlavském náměstí na jaře 2014.

Zpět na seznam


2. Kronospan Jihlava – snížení emisí formaldehydu

Dřevozpracující závod Kronospan v Jihlavě tradičně obsazuje horní příčky v žebříčku největších znečišťovatelů potenciálně karcinogenními látkami v Kraji Vysočina – vypouští totiž do ovzduší formaldehyd. Arnika na to dlouhodobě upozorňuje a problém medializuje, místním lidem vadí také prašnost a zápach. Ani vedení jihlavského Kronospanu nestojí o negativní reklamu a vláčení médii kvůli tomu, že vypouští ročně desítky tun formaldehydu do vzduchu. Po sérii mediálních kampaní, kdy byla firma označena za nejhoršího znečišťovatele životního prostředí v kraji, se Kronospan rozhodl, že přestane jako pojivo svých stavebních OSB desek využívat formaldehydová lepidla . To se stalo na základě dlouhodobého tlaku veřejnosti a možnosti sledování trendu vývoje i absolutního množství vypouštěné toxické látky v IRZ2. Skokově se tak snížilo znečištění formaldehydem, přestože se ho firma nedokázala zbavit úplně. Část produkce stále formaldehydová pojiva používá, formaldehyd také uniká při recyklaci starého nábytku. Nicméně firma samotná se nechala slyšet, že přechod k alternativám bez formaldehydu zvýšil zájem o jejich výrobky. Bez dostupných dat o produkci znečišťujících látek a jejich správného využití občanskou společností by se v Jihlavském Kronospanu pravděpodobně změny k lepšímu neudály vůbec nebo výrazně pomaleji. Podívejte se i vy, kdo je největším znečišťovatelem ve vaší blízkosti.

kronospanVývoj ohlašovaného množství formaldehydu vypouštěného do ovzduší v tunách za rok. Kronospan ČR Jihlava. Graf vytvořený aplikací www.znecistovatele.cz.

Zpět na seznam


3. Azos Nymburk – úspěšná spolupráce NNO se zastupitelstvem

Obyvatele Nymburka začala trápit lakovna a zinkovna Azos, která zamořuje město průmyslovým zápachem z výroby. Občané i místní sdružení se obrátili se žádostí o pomoc na zastupitele, kteří k věci zprvu přistupovali spíš chladně a hájili místní stavební úřad, který více než rok toleroval firmě provoz načerno, bez platného stavebného povolení.
Po několika jednáních zastupitelstva se však situace změnila. Změna nenastala samovolně, ale díky práci aktivní občanské společnosti ve městě. Občané našli spřízněné zastupitele, kteří problém začali aktivně řešit. Na jednání zastupitelstva chodilo velké množství lidí, byla svolána demonstrace, na které řečnil i místní starosta, proběhlo mnoho individuálních jednání, až se na stranu aktivních občanů přiklonila zastupitelská většina. Aktivní práce místních občanů se zastupiteli vedla například k tomu, že zastupitelstvo na svém jednání zavázalo starostu, aby podal na firmu Azos soudní stížnost a vyzval ji k okamžitému ukončení provozu nebo aby angažoval Krajský úřad Středočeského kraje. Díky aktivizaci místních zastupitelů objednal Krajský úřad nezávislá měření ovzduší a rozjednal s firmou možnost přesunutí výroby mimo město. Místní zastupitelé se nakonec přiklonili na stranu občanů natolik, že z městského rozpočtu uvolnili finance na uhrazení právníka, který v kauze zastupuje místní občanské sdružení. Zastupitelé a místní politici často hájí své finanční zájmy namísto obecného blaha. To jim ale projde jen v obcích a krajích, kde se o jejich práci a fungování občané aktivně nezajímají. Další informace o kontrole a spolupráci občanské společnosti se zastupiteli se dozvíte například na webu Arniky v sekci občané nahlas.

Starosta Nymburka Azos demonstrace
Starosta Nymburka Tomáš Mach (ČSSD) hovoří proti zápachu z firmy Azos na demonstraci svolané místními občany na podzim 2015.

Zpět na seznam


4. Pyrolýza Bohostice – zastavení stavby pyrolýzní jednotky k úpravě odpadu v bývalém kravíně

V Bohosticích se začaly šířit zprávy, že se v přilehlém areálu bývalého zemědělského družstva pohybují stavební dělníci a probíhají tam jakési práce. Bohostice jsou přeci jen malá obec, a tak se v době, kdy neznámí lidé z areálu ve větší míře chodili na obědy do místní restaurace, proslechlo, že areál připravují pro montáž technologie pro likvidaci odpadu. Občané se obrátili na místní samosprávu a chtěli informace. Bohužel to byla novinka i pro zastupitele a starostku.
Nastartovala se tak pátrací akce. Komu areál patří? Kdo si jej pronajímá? Co tam chce stavět? Má k tomu nějaká povolení? Po sérií telefonátů a dopisů vyšlo najevo, že situace je skutečně vážná. Firma EnerBau chtěla v areálu postavit zařízení k likvidaci plastového odpadu pomocí pyrolýzy, které se dle zákona o ovzduší řadí do kategorie spaloven odpadu. Příslušný stavební úřad potvrdil, že EnerBau chce získat územní a stavební povolení, ale že firma zatím dodala pouze jakousi studii, čímž ani zdaleka nenaplnila zákonné povinnosti žádosti o stavební povolení. Mezitím se v Bohosticích šířila informace, že EnerBau pro své zařízení žádné povolení nepotřebuje, což nabralo vážnosti ve chvíli, kdy vesnicí projely kamiony, které do zemědělského areálu přivezly složenou pyrolýzní jednotku.
Místním došla trpělivost, a tak vyzvali investora, aby se s občany sešel na veřejné diskusi. Zároveň podali podnět na příslušný stavební úřad, aby provedl šetření na místě, protože měli podezření, že v areálu probíhají stavební práce navzdory tomu, že firma nemá žádné povolení. Stejně tak požádaly Bohostice o pomoc Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Stavební úřad skutečně kontrolu provedl. Investor argumentoval, že nic nestaví, že areál pouze uklízí a že si na svém pozemku může dělat, co chce. Proběhla i beseda s investorem, ze které však občané neodešli spokojeni, protože se jim nedostalo úplných odpovědí na otázky. Zanedlouho si EnerBau pozvala i ČIŽP, kde musela firma objasnit, co v Bohosticích dělá a proč to dělá právě tak, jak to dělá. ČIŽP jednoznačně firmu EnerBau upozornila na to, že bez příslušných povolení nesmí technologii spustit.Inspektoři navíc diskutovali nutnost dalších povolení jako například certifikace pyrolýzních produktů dle legislativy REACH a zcela jasně zaznělo, že pokud se záměrem nesouhlasí obec a občané katastru, na kterém má technologie pracovat, je jen minimální šance, že se investorovi povede v daném místě technologii legálně provozovat. Posledním záchvěvem aktivity investora byl oficiální dopis starostce obce, kde žádal o kladné vyjádření ke spuštění své technologie. To však nedostal. Po několika měsících, kdy technologie stála nečinně v areálu, přijely opět nákladní vozy a technologii odvezly pryč. Investor údajně od svého záměru v Bohosticích upustil kvůli odporu místních obyvatel.

Technologie jede na misto 2
Složená a zabalená pyrolýzní jednotka právě přijíždí na nákladním autě do Bohostic.

Zpět na seznam


5. Spalovna Cheb – úspěšná námitka podjatosti v územním řízení

Teplárenská firma Terea zjevně usiluje o zajištění nového levného zdroje tepla i zisku, a tak se v Chebu vrhla do realizace spalovny odpadů relativně malé velikosti (podlimitní záměr z hlediska nutnosti integrovaného povolení IPPC) dle investora bez nutnosti instalace klasických dioxinových filtrů. Blízkost německých hranic navíc vyvolává u místních podezření, že firma bude usilovat o dovoz odpadů z Německa, což bude lukrativnější než pálit ten český.
Řízení o vydání územního povolení, bez kterého spalovna nemůže fungovat, měli však vést podjatí úředníci. Pokud by se kauzy výstavby spalovny neúčastnili občané, nikdy by se na podjatost úředníků nepřišlo a město Cheb, 50% vlastník investorské firmy, by si samo vydalo územní a stavební povolení pro svůj projekt. To se však nestalo, protože řízení bylo přerušeno kvůli důvodnému podezření na podjatost úřednického aparátu i politiků v Chebu. Krajský úřad Karlovarského kraje chebského starostu i celý chebský stavební úřad prohlásil za podjatý a vedení řízení předal sousedním správním orgánům. Ty si řízení párkrát přehodily jako horký brambor, protože karlovarská odpadová politika je hustá síť vazeb lidí a částečně soukromých a částečně státních společností, takže se jen těžko hledal stavební úřad, který by dokázal rozhodnout nezaujatě. Bylo vzneseno i podezření na podjatost samotného Karlovarského kraje. Ministerstvo pro místní rozvoj nakonec rozhodlo o tom, že územní řízení může vést stavební úřad v Aši, který dle jeho vyjádření není podjatý.
Občanská společnost tedy zabránila podjatým úředníkům, aby městu hladce schválili vlastní projekt. Díky tomu také v Chebu roste podezření, že úředníci, zastupitelé ani firma Terea nehrají ve věci spalovny úplně čistou hru. Proto občané přicházejí s iniciativou na vyhlášení referenda, ve kterém si budou moci rozhodnout o spalovně sami.
pohled3

Vizualizace spalovny v Chebu. Zdroj: oficiální web spalovny.

Zpět na seznam


6. Hliníkárna Rybníky – vyjednání nadstandartních podmínek v IPPC

Firma Anbremetall, která je součástí hliníkárenského komplexu v obci Rybníky ve Středočeském kraji, se zabývá sběrem a úpravou hliníkového odpadu z průmyslových provozů. Firma provozuje svou činnost na základě Integrovaného povolení IPPC, jehož podmínky však nebyla schopná dodržet a došlo k havárii. Firma v rozporu s povolením skladovala hliníkový odpad znečištěný chemickými látkami na otevřeném prostranství, po přívalovém dešti se chemické látky z odpadu vyplavily, natekly do dešťové usazovací nádrže v areálu a odtud do nedalekého potoka, který kontaminovaly.
Místní tvrdí, že se to nestalo poprvé. Firma havarijní stav po jistém nátlaku uznala a rozhodla se, že vybuduje v areálu zastřešení, aby k podobné havárii již nemohlo dojít. Proto požádala o změnu stávajícího integrovaného povolení IPPC. Obec Rybníky požádala o odbornou asistenci Arniku, která vypracovala k návrhu změny IPPC odborné připomínky a zástupce obce doprovázela na veřejná projednání vedená krajským úřadem.
Díky intervenci Arniky se podařilo dohodnout s vlastníkem firmy nadstandardní podmínky pro vydání nového integrovaného povolení. Firma Anbremetall se zavázala, že nad rámec zákonné povinnost bude na vlastní náklady provádět v nezávislé laboratoři rozbory dešťové vody na přítomnost kovů, které by mohly způsobovat kontaminaci povrchových vod. Tuto povinnost firmě neukládá žádný právní předpis a bez účasti Arniky by nebyla součástí nového integrovaného povolení.

Anbremetal
Panorama závodu Anbremetall Rybníky. Zdroj: wikipedia, Creative Commons

Zpět na seznam


7. Knauf Krupka – náhrada formaldehydových lepidel

Výrobce minerální zateplovací vlny Knauf u města Krupka nedaleko Teplic vévodil krajským žebříčkům největších znečišťovatelů Ústeckého kraje v produkci rakovinotvorného formaldehydu do ovzduší. Knauf používal formaldehyd v pojivech zateplovacích materiálů. V době největší „formaldehydové slávy“ ho firma vypustila do vzduchu za rok více než 3 tuny. Informace o vypouštěném množství chemických látek získali místní občané z integrovaného registru znečišťování (IRZ). Firma byla vystavena velkému tlaku lokálních médií i obyvatel, kterým se nelíbilo, že závod zamořuje jejich okolí rakovinotvornými látkami v nemalém množství. Firma se tak rozhodla pozměnit výrobní technologii, ve které zcela nahradila formaldehydová pojiva. Firma začala používat pojiva na bázi přírodního škrobu a formaldehyd do ovzduší v roce 2014 již nevypouští vůbec.
Bez aktivního využití integrovaného registru znečišťování (IRZ), zapojení médií a vytvoření veřejného tlaku by firma pravděpodobně dál využívala ekonomicky nejlevnější variantu – formaldehyd. Díky aktivní občanské společnosti a dialogu s korporátní sférou se podařilo nalézt kompromis velmi šetrný k životnímu prostředí.

Knauf

Vývoj ohlašovaného množství formaldehydu vypouštěného do ovzduší v tunách za rok. Knauf Krupka. Graf vytvořený aplikací www.znecistovatele.cz.

Zpět na seznam


8. DEZA Valašské Meziříčí – snížení emisí naftalenu

Chemická továrna DEZA z Valašského Meziříčí vlastněná Agrofertem vyrábí mnohé nebezpečné látky jako například smolu a dehtové oleje, aromatické uhlovodíky a rozpouštědla, ftalanhydrid, změkčovadla a estery, fenoly, kresoly, kresolové kyseliny a podobně. Chemička je velmi významným lokálním znečišťovatelem ovzduší i vody, což dokládají údaje z Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Odtud také místní lidé čerpali údaje při vytváření talku na továrnu, aby svůj přístup k životnímu prostředí a zdraví lidí zlepšila. DEZA se umisťovala pravidelně v žebříčku největších krajských znečišťovatelů velmi vysoko. Po tomto dlouhodobém nátlaku místních lidí i nevládních organizací nainstalovala DEZA novou jednotku, která zabraňuje únikům nebezpečného naftalenu. Bohužel ale z chemičky stále uniká významné množství rakovinotvorného benzenu, a továrna tak stále má co zlepšovat. Nicméně zásadní snížení emisí nebezpečného naftalenu je bezpochyby krok správným směrem.

Zpět na seznam


9. Zavážení mokřadů Kroměříž – odhalení nedostatků EIA

Teplárna Otrokovice, a.s. je dlouhodobě druhým největším zdrojem arsenu a jeho sloučenin v odpadech ohlášených do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Tato informace nabyla na důležitosti obzvláště v souvislosti se způsobem nakládání s odpady z tohoto energetického provozu. Byly využívány jako certifikovaný materiál k rekultivaci, například na odkališti popílku Bělov. V roce 2010 bylo plánováno využití zbytků ze spalování uhlí v Otrokovicích k zavážení hliniště u Vážan(část Kroměříže), jehož sousedství se nacházejí jezírka a mokřady s chráněnými a ohroženými druhy především obojživelníků. Současně byl možný kontakt uložených odpadů s podpovrchovými vodami. S ohledem na množství ukládaných odpadů z otrokovické elektrárny tak mohlo být v tomto prostoru uloženo společně s odpady až 7,5 tuny arsenu a jeho sloučenin za rok. Bez informací z IRZ by tato podstatná informace nebyla dostupná a v samotné dokumentaci o hodnocení vlivů záměru na životní prostředí informace o celkovém množství arsenu v potenciálně ukládaných odpadech chyběla. I díky této informaci se podařilo občanským iniciativám z Kroměříže ve spolupráci s Arnikou nebezpečný záměr zastavit a k využití nebezpečného materiálu pro rekultivaci vůbec nedošlo.
DENÍK - Odkaliště Bělov

Odkaliště Bělov, rok 2012, zavážení toxickými popílky. Zdroje: DENÍK

Zpět na seznam


10. Plazmové zplyňování odpadu Stříbro – projekt zastaven pro nesouhlas občanů

Ve městě Stříbře v Plzeňském kraji plánoval soukromý investor v roce 2012 stavbu zařízení pro zplyňování komunálních odpadů s kapacitou přes 60 000 tun odpadu ročně. Zastupitelstvo města tehdy záměr firmy Energocentrum Černošín schválilo bez ohledu na názor občanů i přes to, že panovaly obavy z negativního vlivu na životní prostředí, krajinu a zdraví, který mohlo zařízení mít. Obavy vyvolalo technické řešení, protože investor tvrdil, že plánovaná spalovna nepotřebuje žádné filtry. Kontroverzní byl také způsob získávání „paliva“: měl se jednak splovat komunální odpad z regionu, ale také se měl odpad těžit z nedaleké skládky v Černošíně. Investorská firma nejednala s veřejností férově. Nejprve slibovala pro svůj záměr nastavení přísných podmínek v procesu EIA, následně začala svému projektu říkat „motor na plyn“ a tvrdila, že EIA není vůbec zapotřebí. Investor uspořádal veřejnou diskusi. Místní obyvatelé si nenechali ujít příležitost a na vlastní náklady distribuovali informaci o této akci, pozvali také odborníky a další neziskové organizace. Debata byla fiaskem investora. Lidé nedostali odpovědi na otázky, investor i zástupci dodavatele technologie stáčeli diskusi různými směry, jen aby se moc nemluvilo o tomto konkrétním projektu.
Nespokojená veřejnost se obrátila na zastupitele a požadovala revizi jejich souhlasu s umístěním záměru. Zastupitelé tlaku veřejnosti podlehli a rozhodnutí revidovali. Investor se nechal za pár měsíců na to slyšet, že od záměru upouští pro odpor místních obyvatel. A stačilo poměrně málo. Pozvat sousedy i odborníky na diskusi a dát vědět svůj nesouhlas zastupitelům.

Zpět na seznam


Podpořeno grantem z Islandu, Lichnštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

loga fnno

odpady
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu