Otravují nás chemičky, auta i zemědělci

11.12.2005 - PRAHA | Novinky
Jak uvedly deníky Bohemia (9.12.2005), málokdo chce dýchat zamořené ovzduší, pít jedovatou vodu nebo žít vedle skládky. Při pohledu na mapu znečištění v Česku ale skládku připomíná celá naše republika. Tato novinka je už každému přístupná na internetu. Znečištěných míst jsou tisíce. Můžou za to jednotlivci i velké podniky. Ty už mají dokonce žebříček největších znečišťovatelů.
Jak uvedly deníky Bohemia (9.12.2005), málokdo chce dýchat zamořené ovzduší, pít jedovatou vodu nebo žít vedle skládky. Při pohledu na mapu znečištění v Česku ale skládku připomíná celá naše republika. Tato novinka je už každému přístupná na internetu. Znečištěných míst jsou tisíce. Můžou za to jednotlivci i velké podniky. Ty už mají dokonce žebříček největších znečišťovatelů. Máte pocit, že žijete v čistém kraji, kde nejsou žádné skládky, které neohrožují vaše zdraví? Tak si ten pocit prověřte. Znečištění může být mnoho let staré a dokonale neviditelné. Ministerstvo životního prostředí proto zveřejnilo na internetových stránkách mapu znečištěných míst. Je jich víc než dost. Zvlášť okolo velkých měst. Dosud měly dokumenty o znečištění jen úřady. Teď si je může prohlédnout každý. "Právo na informace o životním prostředí má kdokoli. Chvíli nám ale trvalo, než jsme ty informace dostali k lidem. Pracovali jsme na tom pět let," říká Jan Guntorád z Ministerstva životního prostředí. Jedy stojí miliardy Mapa znečištění není úplná. "Skládek máme podchyceno tak osmdesát procent, mapu budeme doplňovat," konstatuje Guntorád. I tak je ale nejrozsáhlejší v Evropě. "Podle zástupců Evropské unie je až moc podrobná. Možná nakonec budeme mapu redukovat," dodává. Jenom skládek se ale mapa netýká. Často zachycuje třeba jen jednu studnu, jako například v Benešově u Prahy. Voda v ní je totiž stále otrávená jedovatou látkou DDT, přestože ta se v Česku nesmí používat už od roku 1974. Příští rok chce benešovská radnice studnu zlikvidovat, což vůbec není levná záležitost. Odstraňování ekologických škod stojí v Česku miliardy. Například pročištění podzemní vody v neratovické chemičce Spolana, otrávené především rtutí, bude stát 600 milionů korun. A celá akce se zřejmě protáhne na patnáct let. Hitparáda znečišťovatelů Spolana Neratovice dlouhodobě patří mezi největší znečišťovatele v Česku. "Je to pravda" přiznává tiskový mluvčí Spolany Jan Martínek. "Pracujeme hlavně na snížení emisí rtuti do ovzduší a do vody. Nejde to ale z měsíce na měsíc, všechno to stojí desítky milionů." Spolana není jediná. Ekologové ze sdružení Arnika sestavili žebříček firem, které mají na znečištění hlavní podíl. Na přední místa této hitparády se vedle Spolany "probojovaly" podniky jako ČEZ, Mittalu Steel Ostrava, Spolchemie, Severočeské vodovody a kanalizace. "Ty žebříčky jsou jednou z nejúčinnějších metod, jak donutit firmy, aby vypouštění jedovatých látek snížily," říká tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička. "Poté, co se zveřejnily podobné žebříčky ve Spojených státech, do pěti let tam snížili emise o 46 procent. Žádná firma totiž nechce, aby si na ni lidé ukazovali jako na toho, kdo jim otravuje životní prostředí," tvrdí Jehlička. Ekologové sestavují svoji "hitparádu" z takzvaného registru znečišťovatelů, který provozuje ministerstvo životního prostředí. Registr ale zdaleka není úplný. Očekávalo se, že se v něm objeví tisíce firem a podniků. Je jich ale jenom devět stovek. "Firmy se musí do registru hlásit teprve tehdy, když vypouští nebezpečnou látku přes stanovený limit. Limity ale nejsou nijak přísné," říká Jehlička. "A potom je tu další věc: spousta znečišťovatelů se prostě do registru nehlásí, i když by měli. Počítají s tím, že jim to nějak projde." STUPNĚ ŠKODLIVÉ ZÁTĚŽE Extrémní: Poškozuje lidské zdraví. V místě se nesmí pracovat ani nic vyrábět. Znečištění se zvyšuje a rozšiřuje. Vysoká: Půda v místě se může zemědělsky využívat. Hrozí ale, že se jedy budou hromadit v rostlinách i organismu zemědělských zvířat. Střední: Znečištění není silné a je v lidských silách ho odstranit. V místě se může pracovat. Nízká: Nepřekračuje hygienické limity. Znečištění je tak malé, že nepronikne do vodovodního systému pitné vody. Žádná: Znečištění je nulové. Dusíme se víc než ostatní Evropané Obyvatelé Česka vdechují denně výrazně víc škodlivin než občané většiny států unie. Podle některých expertů je ale stav životního prostředí celkově relativně dobrý. Publikace Životní prostředí v Evropě - stav a výhledy 2005, kterou vydala Evropská agentura životního prostředí, nedává Česku dobrou známku. "Zpráva je další ekologickou studenou sprchou, kterou česká politika dostala," hodnotí výsledky studie Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Před nedávnem kritizovala stav životního prostředí v zemi také zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle Jiřího Hradce, ředitele informační agentury životního prostředí Cenia, je přesto stav životního prostředí v republice relativně dobrý. Ale celý svět a s ním i Česko se musí ještě vypořádat především se čtyřmi problémy: emisemi okyselujících látek, energetickou náročností výroby, intenzivní nákladní dopravou a emisemi skleníkových plynů. Ty přispívají ke globálnímu oteplování a jejich důsledky jsou znatelné také na našem území. "Provozovatelé tepláren zaznamenali, že za posledních sedm až osm let se topná sezona zkrátila o dva dny," zmínil Hradec. Znečištěné ovzduší má negativní vliv na hospodářství. "V důsledku chorob souvisejících se znečištěným prostředím přichází Evropa ročně o 200 milionů pracovních dní a asi 370 tisíc Evropanů ročně na tyto nemoci umírá," konstatoval Jock Martin z Evropské agentury životního prostředí. VERONIKA FORKOVÁ, ADAM ŠŮRA

Banner-stika

Sledujte nás: