en ru

Pátrání po pravdě o vyškovské spalovně Ekotermex

2.4.2003 - Radka Štěpánová | Články
Žijeme v informační společnosti. Každý člověk má právo na informace. Tyto věty a mnohé jiné zaznívají už na základní škole v hodinách občanské výchovy. Ovšem ne vždy je snadné získat potřebné informace.
Dejme tomu, že potřebujete získat informace o škodlivinách vypouštěných do ovzduší, do odpadních vod a předaných na skládku vyškovskou spalovnou Ekotermex, a.s. A také o havarijních únicích těchto látek. Nejdříve požádáte o poskytnutí informací provozovatele spalovny, tedy společnost Ekotermex, a.s.. Ta na Vaši žádost nereaguje. Později se z televizního rozhovoru s ředitelem Ekotermexu, a.s. dozvíte, že z časových důvodů nemohou odpovídat na žádosti jednotlivců. Ředitel se ještě zmíní o tom, že pokud má někdo zájem o tyto informace, ať se obrátí na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Píšete tedy žádost na ČIŽP – místně příslušný oblastní inspektorát do Brna. Dopadáte lépe. Z ČIŽP OI Brno Vám pošlou údaje o látkách vypouštěných do ovzduší. Havarijní únik není znám. Látky vypouštěné do odpadních vod nesledují. Doporučí Vám zeptat se na OI ČIŽP v Olomouci. Množství látek předaných na skládku prý sleduje referát životního prostředí okresního úřadu. Píšete další žádost. Tentokrát do Olomouce. Odpoví Vám, ale v podstatě se nic nedozvíte. Jen to, že Ekotermex,a.s. vyváží veškeré odpadní vody na čističku odpadních vod Pustiměř. A taky že v uplynulých dvou letech nebyla hlášena havárie v oblasti vodního hospodářství týkající se společnosti Ekotermex, a.s.. Paradox je, že víte o havárii ze dne 14.11.2001, kdy došlo k úniku chemikálií ze spalovny do říčky Marchánky. Takže napíšete další žádost, opět na ČIŽP OI Olomouc. Tentokrát žádáte o veškeré informace týkající se zmíněné havárie. Pro jistotu přikládáte kopii novinového článku o havárii. Nezbývá nic jiného, než čekat, jak odpoví. Mezitím zajdete na úřad, zeptat se na látky končící v odpadech. Paní na referátu ŽP o tom nic neví, tak Vás posílá za kolegou, který má na starosti odpady. Ani ten nic neví. Při odchodu nejste o nic moudřejší. Po ne moc dobrých zkušenostech se získáváním informací, voláte na okresní hygienickou stanici (OHS). Potřebujete zjistit koncentrace polychlorovaných bifenylů (PCB) anebo dioxinů a furanů (PCDD/F) v mateřském mléce, podkožním tuku nebo krvi u lidí. Spojovatelka je v rozpacích. Když jí řeknete, co potřebujete, neví kam Vás přepojit. Po chvíli už ale mluvíte s nějakým pánem. Vaší žádosti se téměř vysměje s tím, že tyto analýzy jsou velmi nákladné a OHS je nemůže provádět. Máte se obrátit na Krajskou hygienickou stanici v Brně. Voláte tedy tam. Spojovatelka opět neví, kdo by mohl Vaší žádosti vyhovět. Čtyřikrát Vás přepojí, aby Vám pan doktor Pokorný mohl oznámit, že jedna analýza stojí 30 000 Kč, tudíž že ji za normálních okolností neprovádí. Mezi řečí Vám stihne sdělit, že Vaše práce je k ničemu, že nemá žádný smysl a nepokládáte-li to za ztrátu času. Ještě Vám doporučí, že pokud Vás problematika dioxinů více zajímá, můžete zavolat prof. Holoubkovi na katedru ŽP Masarykovy univerzity Brno. Dospěli jste k názoru, že získat potřebné informace je hodně komplikované a ne vždy se to podaří. Nikdo o ničem neví, a když přece jen někdo něco málo ví, tak to odmítá sdělit. Radka Štěpánová, Arnika Vyškov
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu