Tato stránka není aktuální.
Kvůli enormnímu provozu aut dýcháme v Praze stejně špinavý vzduch, jaké má průmyslové Ostravsko. Stovky tisíc lidí kvůli tomu trpí zdravotními problémy, ohroženy jsou zejména děti. Zeleň dokáže znečištění ovzduší zčásti kompenzovat. Mimo vytváření kyslíku, zachycování prachu a mikroorganismů stromy navíc zmírňují letní žár v ulicích a pohlcují hluk. S obavami sledujeme úbytek zeleně, k němuž dochází.
Adresát:
Ministru a ministerstvu životního prostředí, primátoru Prahy, hlavnímu městu Praha, magistrátu a zastupitelům, starostům a zastupitelstvům městských částí, České inspekci životního prostředí.
Magickou krásu stověžaté matky měst nepůsobí jen historické památky. Charakter Prahy utváří stejnou měrou i vltavské údolí, zelený svah Petřína, Stromovka, parky a stromořadí. Bez zeleně by Praha byla zcela jiným městem.
Kvůli enormnímu provozu aut dýcháme v Praze stejně špinavý vzduch, jaké má průmyslové Ostravsko. Stovky tisíc lidí kvůli tomu trpí zdravotními problémy, ohroženy jsou zejména děti. Zeleň dokáže znečištění ovzduší zčásti kompenzovat. Mimo vytváření kyslíku, zachycování prachu a mikroorganismů stromy navíc zmírňují letní žár v ulicích a pohlcují hluk.
S obavami sledujeme úbytek zeleně, k němuž dochází. Mnohde se kácejí zdravé stromy a zelené plochy ustupují výstavbě. Parků na rozdíl od parkovišť nepřibývá, výsadba stromů v hustě zastavěných oblastech města chybí. Zahušťování zástavby a nárůst dopravy může ještě zhoršit nový územní plán.
Chceme, aby Praha byla zdravým a zeleným městem. Žádáme proto představitele hlavního města, městských částí i zodpovědných úřadů, aby:
1. | Zachovali a vytvářeli v novém územním plánu prostor pro zeleň a zelené plochy. Všechny pozemky města nelze rozprodat a zastavět budovami. |
2. | Zabezpečili informování občanů o plánovaném kácení na internetu a přímo v daném v místě. Občané mají právo vědět o zásazích do životního prostředí. |
3. | Zpracovali inventarizaci zeleně, která se provedla naposledy v roce 1995. Bude jasno v tom, co se stalo se zelení za posledních deset let. |
4. | Neschvalovali plošné mýcení. S kácením lze souhlasit pouze u nemocných stromů. Vždy by měl být zpracován nezávislý posudek a vyčíslena ekologická újma. |
5. | Nařizovali důsledně náhradní výsadbu za vykácené dřeviny, i péči o nové stromy a keře. Výsadba musí kompenzovat újmu na životním prostředí obyvatel dané lokality. |
Tato petice vznikla v Praze na Den stromů, 20. října 2008
Petiční výbor:
MUDr. Radim Šrám, DrSc., předseda komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
RNDr. Václav Větvička, dlouholetý ředitel pražské Botanické zahrady PřF UK
Petr Vacek, herec pražského divadla Ypsilon
Martin Skalský, sdružení Arnika, bytem v Praze 6, Vilímovská 611/29, oprávněný jednat jménem petičního výboru
Pod tištěnou verzi petice připojilo svůj podpis 7 385 lidí.
Jiří Bárta, ředitel Nadace Via
Klára Čulíková Langová, scénografka
Anna Grušová, Mgr., členka zastupitelstva Prahy 5
Zina Hamon Freundová, Mgr., lektorka jazyků, signatářka Charty 77
Martin Herzán, předseda Evropské unie pro lidská práva
Marie Hrušková, spisovatelka
Jana Marášková, bubenice skupiny Schovanky
Pavel Maurer, milovník dobrého jídla
Dana Němcová, psycholožka, signatářka Charty 77
Martin Němec, hudebník (Extempore)
Přemysl Rabas, MVDr., předseda Poslaneckého klubu SZ
Ivan Rynda, PhDr., vysokoškolský učitel
Ak. soch. Eva Slavíková, sochařka
Jáchym Topol, spisovatel