„Depolymerizace a výroba oleje a plynu z plastů mohou být srovnatelně nebezpečné jako spalování odpadů, přesto má mnohem mírnější limity pro emise škodlivin do ovzduší než u spaloven. Pro některé těžké kovy nejsou limity stanoveny vůbec. Záměr nepočítá se sledováním dioxinů, které představují vážné zdravotní riziko pro lidi nebo vodní organizmy. Místo této převlečené spalovny by investor měl uvažovat o výstavbě nespalovací technologie k využití plastů, obzvlášť pokud má zařízení stát pouhý kilometr od obytné zástavby. Především je třeba maximálně omezit spotřebu a výrobu plastů jako takových. To se však nehodí do ekonomických plánů společnosti Unipetrol, která dodává suroviny pro výrobu plastů,“ říká Jindřich Petrlík z Arniky.
Dokumentace EIA záměru „Centrum zpracování odpadů, areál Vrbička – Depolymerizace“
Zařízení má ročně zpracovat více než 7660 tun směsného plastu. Investor se chystá vyrábět procesní plyn na výrobu elektrické energie pro provoz samotného zařízení, procesní olej pro firmy chemického průmyslu a pevný zbytek jako přísadu do pneumatik a pro přípravu aktivního uhlí. Při depolymerizaci za vysokých teplot dochází v podstatě ke spalování. Jenže směsné plasty běžně obsahují řadu velmi jedovatých příměsí, jako jsou antioxidanty, urychlovače vulkanizace, stabilizátory, změkčovadla, zpomalovače hoření nebo barviva.
Během nedokonalého spalování dochází ke vzniku daleko toxičtějších chlorovaných a bromovaných dioxinů nebo dalších perzistentních organických sloučenin a k uvolňování těžkých kovů. Velmi jedovaté dioxiny se v přírodě nerozkládají, zato se dobře ukládají v tucích v lidském těle a dalších živých organizmů. Při dlouhodobém vystavení i velice nízkým koncentracím způsobují dioxiny například neplodnost, aterosklerózu, poruchy nervového systému, vznik rakoviny, poruchy genetického aparátu buněk.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
