en ru

Arnika Havířov

Pobočka Arniky v Havířově

Pobočka Arniky v Havířově vznikla v dubnu 2012. Věnuje se  problematice toxických látek a odpadů, ochraně stromů a alejí, ekovýchovným aktivitám a lokálním kauzám.

Vzhledem k omezení kapacity pobočky je osobní návštěva možná jen po předchozí  dohodě.

Lidé v pobočce: 

RNDr. Marcela Klemensová
marcela.klemensova@arnika.org

Tel.: 777 104 230

 

 


 

 

Arnika Uherské Hradiště

Pobočka pro Zlínský kraj, sídlící v Uherském Hradišti je nejmladší pobočkou Arniky.  Směřování pobočky souvisí především s programem Toxické látky a odpady. Uherskohradišťská pobočka je jedním z pěti míst poskytující informace v problematice toxických látek ve zdravotnictví  a jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. V otázkách ohrožení životního prostředí či lidského zdraví poskytujeme poradenství občanům, občanským sdružením i obcím. Podílíme se také na celorepublikových kampaních Arniky (Člověk a voda) a pořádáme informační akce pro veřejnost.

Naše pobočka prozatím hledá vhodné prostory. Obracejte se na nás, prosím dočasně pouze e-mailem.

Kontakt: RNDr. Marcela Klemensová: marcela.klemensova@arnika.org

 

Historie 

denzemeUHVznik pobočky v roce 2010 byl iniciován kampaní Člověk a voda, v rámci které proběhl sběr podpisů pod petici Za lepší zacházení s vodou.

V říjnu 2010 byla uspořádána ve Zlíně tisková konference k vyhlášení žebříčků největších znečišťovatelů Zlínského kraje.

V březnu 2011 se Uherskohradišťská pobočka přidala k poradenským místům zaměřených na problematiku toxických látek ve zdravotnictví.

V dubnu 2011 byl uskutečněn první infostánek ke Dni Země na Masarykově náměstí v rámci Ekojarmarku.

Po celý duben a počátek května pak byla v Městské knihovně BBB ke zhlédnutí výstava Voda v krajině.  

V červenci 2011 byla prezentována Uherskohradišťská pobočka Arniky na festivalu Dny lidí dobré vůle na Velehradě.

DSC07990

V listopadu 2011 byla spuštěna Petice za zachování aleje na břehu řeky Moravy

http://arnika.org/petice-za-zachovani-aleje-na-brehu-reky-moravy

V únoru 2012 jsme spolu s o.s Chraňme zeleň uspořádali happening "Nepulte, posuňte" za záchranu lipové aleje na břehu řeky Moravy (ke slepému ramenu Kobylica), na kterém jsme zástupcům města Uherské Hradiště krom symbolického přepůleného marcipánového stromu, předali petici za její zachování podepsanou téměř tisícovkou lidí.

http://arnika.org/zachovani-aleje-na-brehu-moravy-si-preje-tisicovka-obcanu 

hepacUH3

P7050335-1

P7050360-1

 

 

 

 

 

 

arnikaUH

V březnu 2012  Arnika představila svou práci i spolupráci s o.s. Chraňme zeleň na večeru věnovaném stromům v Café Portál, kde proběhla vernisáž krásných maleb Petra Morese a fotografií JanaŠkráška. Na akci byla také možnost shlédnout dokument ČT týkající se ochrany alejí a animovaný film "Muž, který sázel stromy". Hojná účast ukázala, že hradišťákům není ochrana stromů zcela cizí.

arnikaUH2

 

P7050345-1

V dubnu 2012 proběhl ku příležitosti Dne Země infostánek na Masarykově náměstí. Arnika informovala především o nové kampani Nespaluj, recykluj! a sbírala podporu kampani Nenechme se vybagrovat! Spolu s přáteleným sdružením Chraňme zeleň jsme informovali místní občany o kauze kácení podél řeky Moravy.

P1120078

P1120073

Arnika Ostrava

Ostrava není jen průmyslovým městem, jak dokazuje například přírodní rezervace Rezavka v Ostravě-ZábřehuOstrava není jen průmyslovým městem, jak dokazuje například přírodní rezervace Rezavka v Ostravě-ZábřehuPobočka Arniky v Ostravě existuje od roku 2001. Podílí se na kampaních zaměřených na ochranu přírody a pokouší se snížit znečištění regionu toxickými látkami. V rámci činnosti Centra pro podporu občanů pomáhá lidem aktivně se zapojovat do ochrany životního prostředí. K dalším aktivitám patří ekologická výchova mládeže i široké veřejnosti. Také se účastníme oponování a připomínkování projektů, které by mohly mít negativní dopad na životní prostředí.

Poskytujeme bezplatné poradenství v oblasti ochrany životního prostředí a přírody. V naší kanceláři je k dispozici mnoho materiálů o životním prostředí (včetně publikací EU v angličtině) a malá knihovna.

 

Lidé v pobočce

Obracejte se na nás, prosím dočasně pouze e-mailem.

RNDr. Marcela Klemensová: marcela.klemensova@arnika.org


Zde můžete nalézt odkazy na některé užitečné informace týkající se životního prostředí Ostravy a Moravskoslezského kraje


Ovzduší


Odpady


Ochrana přírody

 


Úspěchy pobočky

2009 - V rámci kampaně „Čistější ovzduší pro Ostravsko“ jsme uspořádali pro veřejnost přednášku na téma „Ovzduší a naše zdraví“. Na rizika plynoucí ze znečištění ostravského ovzduší a na možná řešení jsme se zaměřili také v semináři „Ostravské ovzduší – zdra­votní rizika?“. Na podzim jsme vyhlásili fotografickou sou­těž „Ostravská clona“, v níž měli soutěžící za úkol zachytit znečištěné ovzduší na Ostrav­sku. Výsledkem bylo téměř šedesát soutěžních snímků. K záměru Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů, které má vzniknout v Karviné, jsme v rámci procesu EIA podali připomínky. Vydali jsme letáček „Čis­tější ovzduší pro Ostravsko“, který poskytuje občanům informace o problematice znečiště­ného ovzduší a také radí, jak ke zlepšení mohou sami přispět. Letáčky jsme zdarma distribuo­vali prostřednictvím obecních úřadů a také na různých akcích. Hejtmanovi Moravskoslezského kraje jsme předali symbolickou sazenici stromu s peticí „Zachraňme stromy“, jejíž požadavky podpo­řilo více než 18 tisíc lidí, a vyzvali jej k lepší ochraně alejí podél cest v kraji.

2008 - Zahájili jsme novou kampaň „Čistější ovzduší pro Ostravsko“, která má za cíl zlepšení stavu ovzduší v této lokalitě. Připo­mínkovali jsme Program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, kde jsme poukázali na nedostatek konkrétních kroků vůči velkým znečišťovatelům a navrhli zavedení závazných ročních limitů na množství vypouštěných škodlivin. Otevřeným dopisem jsme vyzvali primátora Ostravy, aby umožnil provedení odborné studie o vlivu znečištění na zdraví obyvatel na městských strážnících.Před krajskými volbami jsme zorganizovali dotazníkovou anketu pro kandidáty na post hejtmana. Z ankety vyplynulo, že současná opatření kraje pro zlepšení ovzduší považují za nedostatečná nejen oni, ale také stávající hejtman. Ve věci likvidace odpadů lagun Ostrama jsme kritizovali postup Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které navrhovalo, aby se směsi vyrobené z kalů z lagun nepovažovaly za odpady. Spalovny, kde by se tento odpad likvidoval, by tak nemusely plnit předpisy platné pro spalování odpadů a nebyla by zaručena ochrana zdraví a životního prostředí v okolí těchto provozů. V rámci turné amerického toxikologa Teda Schettlera jsme uspořádali přednášku pro stu­denty Ostravské univerzity.

2007 – Podařilo se nám zabránit vykácení vzrostlých stromů v alejích městské památkové zóny v Ostravě-Porubě, které měly ustoupit parkovacím místům. Zabránili jsme vykácení sedmnácti vzrostlých stromů na dopravně přetížené Opavské ulici. Spolu se sdružením Sv. Václav se nám podařilo oddálit vykácení čtyřřadé lipové aleje o sto šedesáti stromech v Komenského sadech. Dalšímu kácení zdravých stromů jsme zabránili v Budečské ulici.

2006 - Uspořádali jsme seminář „Obce, veřejnost a správa vodních toků“, který představil možnosti, jak se lze zúčastnit plánování managementu toků. Výzkum Arniky zaměřený na nebezpečné látky v životním prostředí potvrdil, že nad chemickými látkami máme nedostatečnou kontrolu. Vzorky prachu a deště z Ostravy prokázaly například vysoké hodnoty výskytu ftalátů a alkylfenolů. Intenzivně jsme se věnovali problematice zbytečného a nelegálního kácení stromů. Do debaty o plánovaném kácení se nám podařilo zapojit i porubskou veřejnost.

2005 - Sledovali jsme dění kolem navrhované průmyslové zóny u obce Dolní Lutyně. Česká vláda zde měla vyhlásit ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší jako součást soustavy Natura 2000. Kvůli chystané průmyslové zóně tak ale neučinila. Svým rozhodnutím vláda porušila směrnici EU o ptácích. Arnika spolu s Českou společností ornitologickou proto podaly stížnost k Evropské komisi.

2004 - V kampani „Za záchranu řeky Opavy“, jejímž cílem je zabránit výstavbě přehrady, která by zatopila obec Nové Heřminovy, jsme přispěli ke zpracování studie alternativních protipovodňových opatření.Pod petici „Za zachování Nových Heřminov“ se podepsaly zhruba čtyři tisíce lidí. Uspořádali jsme velkou česko-německou konferenci „Protipovodňová ochrana a ochrana přírody - společná cesta“. Vydali jsme knihu „Život s povodněmi“, jejímž cílem je informovat širokou veřejnost o možnostech ochrany před povodněmi.

2003 – V Ostravě-Porubě byl zastaven projekt na plošné kácení parku na Havlíčkově náměstí, kde měly padnout stovky zdravých stromů. Připomínkováním dalších projektů byly zachráněny desítky dalších stromů v jiných částech města. Arnika rovněž předložila radnici svůj návrh zásad pro rekonstrukci městské zeleně.

2002 - Arnika Ostrava ukončila u Starého Města na Šumpersku projekt „Revitalizace říčky Krupé”. Jeho výstupem byla brožura o revitalizacích a projektová dokumentace potřebná pro realizaci navrhovaných opatření. V rámci kampaně „Za záchranu řeky Opavy” pobočka zorganizovala několik besed a výstav. Velký úspěch měly „Koncerty pro Nové Heřminovy”, na nichž vystoupili hudebníci Irena a Vojtěch Havlovi a Oldřich Janota. Před komunálními volbami v listopadu zorganizovala Arnika Ostrava dvě studentská předvolební fóra s politiky. Studenti v Ostravě a Opavě tak mohli zpovídat politiky a zjišťovat jejich postoj k životnímu prostředí a ochotu učinit něco pro zlepšení současného stavu.

Historie pobočky

Ostravská pobočka vznikla v roce 2001. Byla jednou ze zakládajících poboček Arniky, spolu s pobočkami v Praze a Děčíně. Ostravský region je specifický množstvím ekologických zátěží i cenných přírodních prvků, které je třeba chránit. Naše pobočka byla jednou z mála neziskových organizací, které se této problematice začaly věnovat na regionální úrovni.

V průběhu své existence se ostravská pobočka zabývala například kampaní proti výstavbě přehrady v obci Nové Heřmínovy. Cílem bylo prosadit šetrnější protipovodňová opatření. V rámci revitalizace malých vodních toků v Beskydech a Jeseníkách jsme připravili projekt revitalizace říčky Krupá.

Nezanedbatelnou část činnosti tvořily aktivity na ochranu městské zeleně. V roce 2002 jsme se postavili proti snahám vykácet zdravé stromy v porubském parku na Havlíčkově náměstí v Ostravě. Následující rok jsme protestovali proti vykácení stovek stromů, které připravila radnice Ostravy v rámci “obnovy” parků a alejí. Snahy občanů o zachování stromů, jež měly ustoupit parkovacím místům, jsme podporovali také v dalších letech.

V rámci programu Toxické látky a odpady jsme na sklonku roku 2001 uspořádali minikampaň k polychlorovaným bifenylům ( PCB) v ostravském ovzduší. Pozornost jsme věnovali také oblasti Dolní Lutyně, která sice byla zahrnuta do ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší v rámci celoevropské Natury 2000, avšak k vyhlášení ptačí oblasti nedošlo. Vyhlášení je ohroženo záměrem vybudovat v této lokalitě průmyslovou zónu.

V současné době se pobočka zaměřuje mimo jiné na problematiku znečištěného ovzduší na Ostravsku, které je dlouhodobým problémem. Vyvíjíme také aktivity k omezení zbytečného kácení zeleně. Občanům poskytujeme poradenství a podporu v otázkách ochrany životního prostředí a přírody v rámci Centra pro podporu občanů. S ostatními pobočkami spolupracujeme na prioritních celostátních kampaních: Nehrajme si s PVC, Ochraně zeleně a Budoucnost bez jedů.

Arnika Děčín

Pobočka Arniky v Děčíně

Arnika Děčín je jednou ze zakládajících poboček Arniky. V současné době fungujeme jako regionální zástupce všech tří programů Arniky: Toxické látky a odpady, Ochrana přírody a Centrum pro podporu občanů. Vedle konzultací a řešení vybraných případů organizujeme semináře o využití právních i jiných nástrojů při ochraně životního prostředí, vydáváme letáky a další publikace, pořádáme výstavy a informační stánky. K našim ústředním tématům patří omezení nebezpečných toxických látek, zachování unikátního ekosystému Labe a prosazování šetrného rozvoje Děčína.

Můžete nás navštívit v Děčíně 1 na adrese: Hudečkova 1.

Naši kancelář naleznete v budově (1. patro, dveře č. 212), kde zároveň sídlí sdružení Slunečnice.

Konzultační hodiny pro veřejnost:
Úterý 9.00 - 15.00
Čtvrtek 9.00 - 15.00

Po předchozí domluvě lze domluvit schůzku i mimo konzultační hodiny. Volejte na mobilní telefon 777 113 237.
Vedoucí pobočky: Kamil Repeš

Zde najdete informace o kamapani NE Děčínské protipovodňové zdi, kterou vedla Arnika v roce 2010 najdete na webové stránce "Proti povodním?".


Úspěchy pobočky

2001 – 2008
labe Díky intenzivní dlouholeté kampani s názvem Živé Labe , která je zaměřena na veřejnost, politiky, ale také betonářské lobbyisty, nevznikly na dolním Labi nové jezy. Neopodstatněný zásah do řeky by poškodil celý její ekosystém a vedl k ohrožení chráněných živočichů i rostlin. Na německé straně se navíc se stavbou jezů nepočítá.
2008  
logo_Nehrajme_si_s_pvc_original_barevn Výsledkem roční spolupráce Arniky s nemocnicí Sv. Alžběty v Lounech v rámci kampaně Nehrajme si s PVC byla výměna všech injekčních stříkaček a anesteziologických masek z PVC za bezpečnější alternativy. Po děčínském happeningu, který byl zaměřen na potraviny balené do PVC obalů, společnost Nestlé přislíbila nepoužívat tento škodlivý materiál pro balení svého výrobku.
2007  
hrabani Koncem léta 2007 Tým Bořena v Českém středohoří uspořádal  víkendový tábor Arniky. Účastníci tábora se mimo jiné věnovali údržbě jedné ze svěřených lokalit, kam Tým Bořena v letech 1984 – 1992 přestěhoval vzácné rostliny z předpolí Radovesické výsypky a zachránil je tak před záhubou. Kromě tradičního sekání trávy byly odklizeny i náletové dřeviny.
2006  
stromy-ilustracni5 Ve spolupráci s místní CHKO Labské pískovce se nám podařilo odvrátit vykácení více než tisícovky stromů. Takové kácení navrhovalo Ředitelství silnic a dálnic ČR v rámci úprav zeleně podél silnice na Hřensko. Po intenzivním tlaku na investora bylo od tohoto masivního kácení podél silnice upuštěno. K zajištění bezpečnosti na silnici nakonec postačilo vykácet 328 stromů, které byly nebezpečné.
2005  
demo - cyklisticka petice 2004 -1 Arnika ve spolupráci se členy Děčínské koalice pro pěší a cyklistickou dopravu shromáždila přes tisícovku podpisů pod petici, kterou předala starostovi města Děčína a městskému zastupitelstvu.
2003  
dsc_0017_1 Po několikaleté kampani a intenzivním tlaku i spolupráci s městem Děčín, schválilo zastupitelstvo v listopadu 2003 dokument s názvem Program postupné realizace cyklotras a cyklostezek ve městě Děčín. Schválením dokumentu se město zavázalo, že každoročně vyčlení prostředky ve výši cca. 15 miliónů Kč, ze kterých bude financována realizace cyklostezek.
2002-2003  
zena-lod Rok po založení Arniky Děčín jsme se zapojili do největšího projektu v historii pobočky. Šlo o pomoc rodinám postiženým povodní v létě 2002. V koordinaci s děčínským Úřadem práce a Charitním sdružením Děčín jsme zapojili nezaměstnané do pomoci děčínským domácnostem. Tento projekt mnoha děčínským rodinám zajistil pomoc při likvidaci následků ničivého živlu.
2001-2002  
bezpecna cesta do skoly 1 V rámci projektu „Bezpečná cesta do školy“ se  nám podařilo zmapovat nebezpečná místa před děčínskými základními školami. Po jednáních s dopravními orgány, městem Děčín a ředitelem základní školy Na stráni podařilo vyřešit špatnou dopravní situaci, o což se škola snažila několik let. Dále jsme svými podněty přispěli i k částečnému zlepšení bezpečnosti žáků před dalšími školami.

Historie pobočky

Od roku 1991 do roku 2001 fungovala v Děčíně pobočka sdružení Děti Země, jedné z prvních českých nevládních organizací zaměřených na ochranu životního prostředí. Po ukončení činnosti byla založena dne 29. září 2001 Arnika Děčín. U jejího zrodu stála stejná skupina lidí, která fungovala ve sdružení Děti Země - Děčín. Od svého vzniku se děčínská pobočka zaměřovala na dvě základní témata: ochranu Labe a trvale udržitelnou dopravu.

Naše aktivity usilující o zlepšení dopravní situace v Děčíně jsme odstartovali už v roce 2001. V rámci projektu „Bezpečná cesta do školy“ se uskutečnila dotazníková anketa na základních školách, která zmapovala kritická místa před školami a při cestě dětí do škol. Výsledkem byly dopravním odborníkem vypracované návrhy opatření pro zvýšení bezpečnosti dětí. Studii jsme předali městské radě a městskému zastupitelstvu.

V roce 2002jsme se stali koordinátory Prvního mezinárodního koupacího dne v České Republice. Akcí jsme chtěli poukázat na odvěkou spojitost řeky a člověka a připomenout i tradici koupání a ochranu vod. První mezinárodní koupací den na Labi byl společným mezinárodním projektem našeho sdružení a organizace Deutsche Umwelthilfe.

Ve stejném roce jsme uskutečnili rozsáhlou informační kampaň o výhodách vnitroměstské cyklistiky. Dali jsme podnět ke vzniku nového sdružení  „Děčínská koalice pro pěší a cyklistickou dopravu“, které se snaží prosazovat potřeby chodců a cyklistů v našem městě. Hlavním cílem projektu bylo zpracování "Studie hlavních cyklistických tras v Děčíně", kterou společně s námi vypracoval Ing. Arch Ivan Lejčar. Šlo o první krok k samotné realizaci sítě cyklistických stezek v Děčíně.

Slavnosti Labe se staly  pokračováním úspěšného Mezinárodního koupacího dne na Labi.  V roce 2003 jsme se stali koordinátory prvního ročníku Evropského dne koupání v řekách v sedmnácti českých městech. Hlavním koordinátorem byla Evropská říční síť se sídlem ve Francii. Posláním projektu bylo pomoci lidem najít živý vztah k řekám, u nichž žijí, oslavit zlepšující se čistotu vody a upozornit na problémy a příležitosti spojené s ochranou vod.

V rámci aktivit v kampani Živé Labe jsme  v tomtéž roce reprezentovali Českou republiku na Mezinárodní konferenci o protipovodňové ochraně. Na konferenci jsme vystoupili s příspěvkem o protipovodňové strategii České republiky, kde jsme mimo jiné kritizovali projekty plavebních úprav Labe. Konference se zúčastnilo celkem 230 zástupců politických stran, ministerstev, obcí, úřadů a nevládních organizací.

Pokračovali i naše aktivity v projektu Děčín – město pro lidi. Společně s Děčínskou koalicí pro pěší a cyklistickou dopravu jsme zrealizovali sbírku, která měla urychlit výstavbu dopravního hřiště v Děčíně. Sbírka probíhala v ulicích města a na několika základních a mateřských školách formou prodeje benefičních samolepek.

Během akcí ke Dni bez aut jsme roku 2004 zahájili petici požadující výstavbu cyklotras podle programu schváleného děčínským zastupitelstvem.

Pod hlavičkou kampaně „Budoucnost bez jedů“ jsme během roku 2005 uspořádali sérií informačních stánků a petičních akcí ve městech na severu Čech.  V Ústeckém kraji spolupracujeme na náhradě PVC s mateřskými centry, mateřskými školami. Již od roku 2007 pomáháme s náhradou PVC v nemocnici Sv. Alžběty v Lounech.

Během roku 2006 a 2007 naše pobočka koordinovala výstavu fotografií Chemické havárie: Neštěstí, o kterých průmysl nemluví rizika, kterým můžeme předejít v osmi městech České republiky.

V roce 2007 jsme v Děčíně uspořádali odborný seminář o správě vodních toků určený pro starosty měst a obcí. Ve stejném roce jsme se zúčastnili Mezinárodního labského fóra v Ústí nad Labem. Zde jsme veřejně deklarovali, že dalším vážným problémem, je nedostatek vody, které podle odborných studií bude v budoucnu nadále ubývat. Příčinou většiny těchto problémů je lidská činnost a nevhodné zásahy do struktury řeky a jejích ekosystémů.

V září 2007 jsme spolu s německou organizací BUND, uspořádali neobvyklou tiskovou konferenci na člunech z Děčína do Bad Schandau. Plavby se zúčastnili umělci, aktivisté, odborníci i politici z České republiky a z Německa. Během plavby účastníci diskutovali o záměrech německých i českých úřadů na Labi a o tom, jak asi bude Labe vypadat v příštích desetiletích.

V říjnu 2007 jsme před děčínskými obchody zahájili první vlnu dotazníkové akce, jejímž cílem bylo zjistit, podle čeho si zákazníci vybírají zboží a zda se vyhýbají potravinám baleným do PVC (polyvinylchloridu). Anketa probíhala ještě v Českých Budějovicích a Praze.

V rámci kampaně Nehrajme si s PVC jsme uspořádali výstavu o rizicích PVC ve zdravotnictví na zdravotních školách v Děčíně a Lounech.

Prostřednictvích poradenského centra jsme v rámci projektu „Jak se bránit přehradám a nevhodným regulacím řek“, pomáhali v roce 2007 představitelům a obyvatelům obcí, kteří  byli ohroženi plánovanou výstavbou dvou set přehrad. Lidé se n nás mohli obracet i v dalších případech nevhodného managementu vodních toků, který ohrožuje životní prostředí, krajinu či lidská sídla nebo je v rozporu s protipovodňovou ochranou.

Začátkem roku 2008 jsme v Děčíně, Praze a Českých Budějovicích spustili plakátovou a mediální kampaň v autobusech MHD zaměřenou na škodlivost PVC. Každý plakát s motivem kachničky odkazoval na jinou problematiku. První informoval spotřebitele, jak PVC pozná a jak se mu vyhnout, druhý upozorňoval na souvislost s lidským zdravím a  poslední na problémy s výrobou a likvidací PVC. K zakončení  plakátové kampaně jsme připravili happening „PVC do nákupního košíku nepatří“, při kterém naše dobrovolnice převlečená za PVC kachničku varovala zákazníky před nákupem potravin z tohoto problematického plastu. Poté jsme odstartovali druhé kolo dotazníkové ankety, abychom zjistili, jaký dopad měla kampaň na spotřebitele.

V současnosti se věnujeme především kampaním „Zachraňme stromy“ a „Nehrajme si s PVC“ Jsme koordinátory petice „Za náhradu PVC“ a asistenti programu Toxické látky a odpady. V budoucnu bychom chtěli věnovat více prostředků kampani „Děčín město pro lidi“ a snažit se prosazovat trvale udržitelné způsoby dopravy.

Arnika České Budějovice

Pobočka Arniky v Českých Budějovicích je od svého vzniku orientována  především na spolupráci s programem Toxické látky a odpady. Zabýváme se omezováním znečištění životního prostředí regionu, odpady a nahrazováním škodlivého PVC tam, kde existují ekologicky šetrnější alternativy.

Zvláštní pozornost věnujeme zdravotnictví, péči o děti a balení potravin, oblastem, u nichž existuje velké riziko uvolňování látek škodlivých lidskému zdraví. Pokoušíme se zasadit o efektivní a udržitelné odpadové hospodářství Českých Budějovic, ve kterém bude převládat využívání odpadů namísto jejich likvidace. Účastníme se důležitých správních řízení, spolupracujeme s veřejnými institucemi, pořádáme výstavy a přednášky. Ve své práci se opíráme o spolupráci s dalšími místními nevládními organizacemi a o pomoc dobrovolníků.

Kudy k nám?

Vedoucí pobočky: Mgr. Jitka Straková

mobil: 777 266 386
e-mail: ceskebudejovice@arnika.org

návštěvní hodiny:
Schůzku si je třeba předem telefonicky nebo e-mailem domluvit.

 

Úspěchy pobočky 

2011 - Arnika navazuje spolupráci s obcí Zliv u Českých Budějovic, posuzuje stav a vývoj odpadového hospodářství města a navrhuje možnosti na zlepšení systému nakládání s odpady, které by vedly nejen k omezení zbytečného plýtvání surovinami i energií, ale také ke snížení ekonomické zátěže města. Analýza dat je doplněna dotazníkovým průzkumem mezi obyvateli a osvětovou kampaní v obci.
hraky1

2010 - Mateřské centrum Máj ekologizuje své prostory - zavádí ekologické čisticí prostředky, recyklovaný papír a šetří energii. Zveřejňujeme výsledky testů školních pomůcek na ftaláty. Průzkumem v českobudějovických drogeriích a obchodech upozorňujeme na dostupnost výrobků z recyklovaného papíru.

2009 - Zahajujeme projekt Zdravá planeta pro zdravé děti - průvodce udržitelnou spotřebou a výrobou pro matky a veřejnost a navazujeme spolupráci  s mateřskými centry v regionu.

2008 – Mateřská školka v Nerudově ulici vstupuje do Koalice za náhradu PVC, školka ve Větrné se zavazuje k náhradě hraček a výrobků pro děti. Dokončujeme druhé kolo sociologického výzkumu před českobudějovickými hypermarkety a zveřejňujeme výsledky. Arnika pomohla již pěti nemocnicím omezit rizikové zdravotnické pomůcky z PVC.  Nemocnice v Českých Budějovicích je jednou z nich. 

logo_Nehrajme_si_s_pvc_original_barevn2007 – Pořádáme výstavu fotografií o chemických haváriích, happening „PVC na vánoční stůl nepatří“ a seminář o správě vodních toků v Jihočeském kraji. Poslanec za ČSSD Jan Babor se na základě našich podkladů rozhoduje nepodpořit omezení zákona o Integrovaném registru znečišťování. Uveřejňujeme výsledky Srovnávací studie odpadového hospodářství Českých Budějovic a Písku. Vystupujeme s nimi na zasedání Komise pro životní prostředí českobudějovického magistrátu. Rok zakončujeme průzkumem před českobudějovickými hypermarkety. Výsledek – neznalost značení obalů z PVC spotřebiteli se stane hlavním podkladem pro směřování kampaně „Nehrajme si s PVC“ v Jihočeském kraji pro příští rok.

2006 – Energetická skupina společnosti E. ON ustupuje od záměru postavit v Mydlovarech spalovny komunálních odpadů. Pořádáme seminář, na kterém informujeme zdravotnický personál o nespalovacích technologiích nakládání s nemocničním odpadem, minimalizaci odpadu a alternativách k rizikovým PVC pomůckám.

2005 – Zahájili jsme spolupráci s českobudějovickou nemocnicí, která vede k eliminaci toxických látek ve zdravotnickém prostředí a ekologicky šetrnějšímu hospodaření. Jako plodné se ukazuje účastenství v procesech IPPC a EIA na rozšíření skládek odpadů v Lišově a Růžově a výstavbu spalovny v Mydlovarech.

Lisov_skladka2004 – Krajské zastupitelstvo schvaluje část námi navržených doplnění příslušné vyhlášky Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje. Krajský úřad Jihočeského kraje přijímá výzvu „Šetrného papírování“.

2003 – Zajišťujeme seminář o integrované prevenci znečišťování.

2002 – Vzniká českobudějovická pobočka sdružení Arnika.

Historie

Kontaktní místo sdružení Arnika v Českých Budějovicích bylo založeno v roce 2002 MUDr. Věrou Horskou a dobrovolníkem Oldou Jarolímem. V počátcích činnost pobočky souvisela s plánovanou výstavbou spalovny komunálních odpadů v Mydlovarech. Jednou z úvodních akcí byl  seminář o integrované prevenci znečišťování.

Již v prvních letech jsme se věnovali problematice znečištění životního prostředí našeho regionu odpady a látkami, které vznikají při jejich manipulaci a ukládání. Pokusili jsme se ovlivnit znění Plánu odpadového hospodářství kraje směrem k šetrnějším způsobům nakládání s odpadem. Účastnili jsme se procesu EIA na rozšíření skládky Růžov a procesů IPPC na rozšíření skládky v Lišově a výstavbu spalovny odpadů Karolína Mydlovary.

Po necelých dvou letech činnosti využíváme v roce 2004 pomoci dobrovolníků pro uspořádání happeningu, při kterém pochoduje řada stromečků směrem ke Krajskému úřadu. Řediteli úřadu PhDr. Janu Stráskému jsme předali výzvu k „Šetrnému papírování“ žádající zvýšení používání výrobků z recyklovaného papíru.¨

Pobočka nezůstala jen u účastenství v řízeních ohledně komunálních odpadů a u organizace drobných happeningů. V roce 2005 jsme ve spolupráci s českobudějovickou nemocnicí zahájili projekt „Minimalizace odpadů ve zdravotnictví“.

Následující rok se po vlnách odporu ze stran občanských sdružení i politiků energetická skupina společnosti E.ON rozhodla ustoupit od záměru výstavby spalovny komunálních odpadů v Mydlovarech. Naše zaměření na projekt Ekologicky šetrné zdravotnictví vyvrcholilo seminářem, na kterém zdravotnický personál informoval účastníky o nespalovacích technologiích nakládání s nemocničním odpadem, minimalizaci odpadu a alternativách k pomůckám vyrobeným z PVC.

xxx_021Na konci roku 2006 přišla na místo doktorky Věry Horské studentka Biologické fakulty v Českých Budějovicích Jitka Straková. Během  informačních a petičních stánků, které po své příchodu zorganizovala, získává několik nových dobrovolníků, především Hanku Malíkovou a Kristýnu Jirmannovou, které zůstávají aktivními spolupracovnicemi pobočky i v budoucnu.

Rok 2007 Arnika České Budějovice zahájila výstavou fotografií „Chemické havárie – neštěstí, o kterých průmysl nemluví, rizika, kterým můžeme předejít“. Na úspěšné vernisáži promluvil poradce ministra pro životní prostředí Ing. Dalibor Stráský, úvodní slovo vedl předseda sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík a slavnost ukončila západočeská ex-grind corová kapela s názvem 57. Počátek roku se nesl ve snaze zabránit omezení zákona o Integrovaném registru znečišťování. Oslovili jsme jihočeské krajské zastupitele, senátory a starosty obcí s výzvou, aby se zasadili o zachování práva na informace o životním prostředí a postavili se proti osekání současné podoby zákona. Ke schválení problematické novely nakonec nedošlo.

V únoru 2008 naopak vyšel ve Sbírce zákon o integrovaném registru znečišťování, který působnost registru neomezuje. V tomtéž roce přistoupili první členové do „Koalice za náhradu PVC“. Uspořádali jsme také dvě kola dotazníkové akce před českobudějovickými hypermarkety. Zajímalo nás, zda kupující dokáží rozlišit potravinové PVC obaly a jestli se jim vyhýbají nebo nikoliv.  K uskutečnění výzkumu významně přispěli žáci Střední školy obchodu, služeb a podnikání, jež vedli dotazníková šetření.

Na začátku roku 2009 zveřejňujeme řebřížek největších znečišťovatelů jihočeského kraje. Naše spolupráci se sdružením za záchranu prostředí Calla jsme potvrdili každoměsíčním publikováním v časopise Ďáblík.

tiskov_konferenceV roce 2010 jsme navázali spolupráci s Mateřským centrem Máj v Českých Budějovicích, ve kterém se uskutečnila série přednášek. Plodná spolupráce vyvrcholila ekologizací centra, které nahradilo konvenční čistící prostředky za ekologický, kancelářský papír za recyklovanou variantu a zavedlo opatření šetřící energii. V rámci příkladů udržitelné spotřeby nabízíme studii o dostupnosti recyklovaného toaletního papíru na trhu v Českých Budějovicích.

 V roce 2011 jsou aktivity pobočky orientovány na odpadovou problematiku. V běžícím projektu si spolu s obyvateli obce Zliv klademe otázku "Odpad nebo surovina?". Nezůstáváme u teoretizování a napomáháme obci optimalizovat odpadový systém prostřednictvím studie založené na evidenci odpadů, dotazníkového průzkumu a osvětové kampaně mezi obyvateli.

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu