Perzistentní látky (POPs)

Perzistentní organické látky

Inuité jsou skupinou obyvatel, kteří doplácejí na koncentraci POPs v polárních oblastech. Dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB) v již velice malých dávkách způsobují hormonální poruchy a ohrožují reprodukci živočichů včetně člověka (například negativně ovlivňují mužskou plodnost). Mají na svědomí poškození imunitního systému a některé z nich způsobují rakovinu. Negativně působí na rozvoj nervové soustavy a další vývojové poruchy u dětí. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. Tedy až na výjimky, k nimž patří některé perflouorované látky, které naopak v tucích v takových koncentracích nenajdete. Tyto látky mají všechny charakteristické vlastnosti tzv. perzistentních organických látek (POPs = Persistent Organic Pollutants).

Některé POPs na Zemi vznikaly již dříve, ale za jejich nebezpečně vysoké koncentrace může člověk. Používáme je jako průmyslové látky, jako pesticidy anebo se rodí v průmyslu jako nezamýšlené vedlejší produkty (v chemických a spalovacích procesech). Nepatří k nim jenom dioxiny, PCB, DDT anebo perfluoroktansulfonát (PFOS). Je jich celá řada.

Co s nimi?

DDT, dioxiny či hexachlorbenzen se do lidského těla dostávají hlavně potravou (v mléce, rybách, mase apod.). Bohužel je obsahuje i mateřské mléko. To však neznamená, že by matky neměly kojit své děti, ale člověk by měl přestat tyto nebezpečné látky produkovat. Pak bude Země zase o něco bezpečnějším místem k životu.

Pesticidy lze celosvětově zakázat a nahradit jinými způsoby boje se škůdci. Sklady nepoužitých pesticidů lze zlikvidovat bez vytváření nových POPs. Spálení ve spalovnách k takovým metodám nepatří - vznikají při něm dioxiny. Již byl úspěšně použit jejich chemický rozklad, méně nebezpečný pro životní prostředí nežli spalování. Například ve Spolaně Neratovice na organochlorové pesticidy (hexachlorbenzen či hexychlorcyklohexany) anebo dioxiny. Podobně lze naložit s průmyslovými látkami (především PCB). Příklady takových technologií obsahuje článek „Nespalovací likvidace POPs“.

Vzniku dioxinů se dá předcházet. Lze nahradit chlór ve většině procesů, kde díky němu mimovolně vznikají dioxiny. Odpady je lepší třídit a recyklovat, bioodpad kompostovat.

Svět udělal první kroky k jejich omezení přípravou a postupným naplňováním dvou mezinárodních dohod: Stockholmské úmluvy a Aarhuského POPs protokolu k Úmluvě o dálkovém přeshraničním přenosu látek znečišťujících ovzduší (LRTAP). Tyto úmluvy však zdaleka nepostihují všechny POPs.

Na seznam Stockholmské úmluvy se jich zatím dostalo 28 a další jsou ve schvalovacím procesu. Některé z výčtu látek na seznamu Stockholmské úmluvy jsou spíše skupinami těchto látek (například PCDD/F anebo PCB). To platí i pro POPs protokol.

POPs protokol jich zahrnuje 22.

Rtuť, jejíž některé organické sloučeniny se považují za POPs, je regulována Minamatskou úmluvou, která vstoupila v platnost v srpnu 2017.

Perzistentní organické látky - část z dlouhého seznamu:

aldrin

bromované dioxiny (polybromované dibenzodioxiny a dibenzofurany) = PBDD/PBDF níže v seznamu

DDT (dichlordifenyltrichloretan)

diazinon

dicofol

dieldrin

dioxiny (polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany) = PCDD/PCDF (níže v seznamu)

endosulfan

endrin