Stockholmská úmluva - plné znění

Sdělení

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. května 2001 byla ve Stockholmu přijata Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech.

Jménem české republiky byla Úmluva podepsána ve Stockholmu dne 23. května 2001.

S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 6. Srpna 2002.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 26 odst. 1 dne 17. května 2004 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.

Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

STOCKHOLMSKÁ ÚMLUVA O PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTECH

Smluvní strany této úmluvy,

Uznávajíce, že perzistentní organické polutanty mají toxické vlastnosti, jsou odolné vůči degradaci, mají schopnost bioakumulace a jsou přenosné vzduchem, vodou a migrujícími organismy přes hranice států a ukládají se daleko od místa jejich vstupu do prostředí, kde se hromadí v zemských a vodních ekosystémech, vědomy si obav o zdraví, které vyvolává na místní úrovni zejména v rozvojových zemích expozice perzistentním organickým polutantům., zvláště pak vlivů na ženy a tím i na budoucí generace, berouce na vědomí, že zvláště arktické ekosystémy a původní společenství jsou ohroženy hromaděním perzistentních organických polutantů v organismech a že kontaminace jejich tradičních potravin je otázkou veřejného zdraví, vědomy si nutnosti globální akce, pokud jde o perzistentní organické polutanty, pamětlivy rozhodnutí 19/13 C ze 7. února 1997 Řídící rady Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí, které má iniciovat mezinárodní činnost pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí pomocí opatření, která budou snižovat a/nebo odstraňovat emise a vypouštění perzistentních organických polutantů, připomínajíce si příslušná ustanovení významných mezinárodních úmluv o životním prostředí, zvláště Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu a Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, včetně regionálních dohod vzniklých v rámci jejího článku 11, připomínajíce si rovněž příslušná ustanovení Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji a agendy 21, berouce na vědomí, že předběžná opatrnost je v zájmu všech smluvních stran a je zakotvena v této úmluvě, uznávajíce, že tato úmluva a ostatní mezinárodní dohody v oblasti obchodu a životního prostředí se vzájemně podporují, potvrzujíce znovu, že státy, v souladu s Chartou Organizace spojených národů a se zásadami mezinárodního práva, mají svrchované právo využívat své zdroje ve shodě se svou vlastní politikou ochrany životního prostředí a rozvoje a mají zodpovědnost zajistit, aby činnosti v rámci jejich jurisdikce nebo řízení nezpůsobovaly poškození životního prostředí jiných států či oblastí mimo hranice jejich vnitrostátní jurisdikce, berouce v úvahu okolnosti a jednotlivé požadavky rozvojových zemí, obzvláště pak těch nejméně rozvinutých, a zemí s přechodnou ekonomikou, zvláště pak potřebu posílit jejich národní možnosti pro hospodaření s chemickými látkami, včetně přenosu technologie, zajištění finanční a technické pomoci a podpory spolupráce mezi smluvními stranami, berouce plně v úvahu Akční program pro udržitelný rozvoj malých ostrovních rozvojových států, který byl přijat na Barbadosu dne 6. Května 1994, zaznamenávajíce příslušné možnosti rozvinutých a rozvojových zemí, jakož i společné, avšak rozdílné odpovědnosti států, jak je stanoveno v zásadě 7 Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji, uznávajíce významný přínos toho, že soukromý sektor a nevládní organizace mohou přispívat k dosažení snížení a/nebo odstranění emisí a vypouštění perzistentních organických polutantů, zdůrazňujíce důležitost toho, aby výrobci perzistentních organických polutantů převzali odpovědnost za omezení nepříznivých vlivů způsobovaných jejich výrobky a za poskytování informací uživatelům, vládám a veřejnosti o nebezpečných vlastnostech těchto chemických látek, vědomy si potřeby učinit opatření pro prevenci nepříznivých vlivů způsobených perzistentními organickými polutanty ve všech stádiích jejich životního cyklu, znovu potvrzujíce zásadu 16 Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji, podle níž by vnitrostátní orgány měly usilovat o podporu internalizace nákladů na životním prostředí a používání ekonomických nástrojů, berouce v úvahu to, že znečišťovatel by měl v zásadě nést náklady za znečištění, s ohledem na veřejný zájem a aniž by došlo k narušení mezinárodního obchodu a investic, vyzývajíce smluvní strany, které nemají systémy řízení a hodnocení pro pesticidy a průmyslové chemické látky, aby tyto systémy vypracovaly, uznávajíce důležitost rozvoje a používání alternativních postupů a chemických látek šetrných k životnímu prostředí, rozhodnuty chránit lidské zdraví a životní prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů, se dohodly takto:

Článek 1

Cíl

S vědomím přístupu předběžné opatrnosti, tak jak je stanoven v zásadě 15 Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji, je cílem této úmluvy chránit lidské zdraví a životní prostředí před perzistentními organickými polutanty.

Článek 2

Definice

Pro účely této úmluvy se:

1. „smluvní stranou“ rozumí stát nebo organizace regionální hospodářské integrace, které souhlasily se závazky této úmluvy a pro které je tato úmluva platná;
2. „organizací regionální hospodářské integrace“ rozumí organizace tvořená svrchovanými státy dané oblasti, na niž její členské státy převedly své pravomoci vzhledem k záležitostem upraveným touto úmluvou a která je plně oprávněna v souladu s jejími vnitřními postupy podepsat, ratifikovat, přijmout, schválit tuto úmluvu nebo k ní přistoupit;
3. „smluvními stranami přítomnými a hlasujícími“ rozumějí strany přítomné a odevzdávající hlas pro nebo proti.

Článek 3

Opatření pro omezení nebo odstranění úniků při zamýšlené výrobě a použití

1. Každá smluvní strana:
   1. Zabrání a /nebo učiní právní a administrativní opatření nezbytná pro odstranění:
      1. své výroby a použití chemických látek uvedených v příloze A podle ustanovení této přílohy; a
      2. svého dovozu a vývozu chemických látek uvedených v příloze A v souladu s ustanoveními odstavce 2; a
   2. omezí svou výrobu a použití chemických látek uvedených v příloze B v souladu s ustanoveními této přílohy.
2. Každá smluvní strana učiní opatření, aby zajistila:
   1. že chemická látka uvedená v příloze A nebo příloze B je dovážena jen:
      1. pro účel odstranění postupem šetrným k životnímu prostředí, jak je stanoveno dále v čl. 6 odst. 1 písm. d); nebo
      2. pro použití nebo účel povolený této smluvní straně podle přílohy A nebo přílohy B;
   2. že chemická látka uvedená v příloze A, pro jejíž výrobu nebo použití platí jakákoli zvláštní výjimka, nebo chemická látka uvedená v příloze B, pro jejíž výrobu nebo použití platí jakákoli zvláštní výjimka či přijatelný účel, je při dodržování všech příslušných ustanovení ve stávajících mezinárodních nástrojích předběžného souhlasu ve skutečnosti vyvážena pouze:
      1. pro účel odstranění postupem šetrným k životnímu prostředí, jak je stanoveno dále v čl. 6 odst. 1 písm. d);
      2. do smluvní strany, která má povoleno používat tuto chemickou látku podle přílohy A nebo přílohy B; nebo
      3. do státu, který není smluvní stranou této úmluvy a který poskytuje roční osvědčení vyvážející smluvní straně. Toto osvědčení vymezuje zamýšlené použití chemické látky a obsahuje prohlášení, že s ohledem na tuto chemickou látku se dovážející stát zavázal:

1. chránit lidské zdraví a životní prostředí tím, že učiní nezbytná opatření pro minimalizaci nebo prevenci úniků;
2. vyhovět ustanovením či. 6 odst. 1; a
3. vyhovět tam, kde je to vhodné, ustanovením odstavce 2 části II přílohy B.

Osvědčení rovněž obsahuje veškerou příslušnou podpůrnou dokumentaci, jako je legislativa, regulativní nástroje nebo správní a politická doporučení. Vyvážející smluvní strana předloží osvědčení sekretariátu do šedesáti dnů po jeho obdržení.

1. že chemická látka uvedená v příloze A, pro jejíž výrobu a použití již v žádné smluvní straně neplatí zvláštní výjimky, není z této smluvní strany vyvážena, s výjimkou těch případů, kdy se jedná o odstranění postupem šetrným k životnímu prostředí, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 1 písm. d);
2. pro účely tohoto odstavce termín „stát, který není smluvní stranou této úmluvy“ zahrnuje, s ohledem na určitou chemickou látku, stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, které nesouhlasily s tím, že budou vázány Úmluvou, pokud se jedná o tuto chemickou látku.
3. Každá smluvní strana, která má jeden nebo více systémů řízení a hodnocení nových pesticidů nebo nových průmyslových chemických látek, přijme regulační opatření s cílem předejít výrobě a používání nových pesticidů nebo nových průmyslových chemických látek, které podle kritérií v odstavci 1 přílohy D vykazují vlastnosti perzistentních organických polutantů.
4. Každá smluvní strana, která má jeden nebo více systémů řízení a hodnocení pesticidů nebo průmyslových chemických látek, vezme tam, kde je to vhodné, při hodnocení běžně používaných pesticidů nebo průmyslových chemických látek v úvahu v rámci těchto systémů kritéria uvedená v odstavci 1 přílohy D.
5. Nestanoví-li se v této úmluvě jinak, odstavce 1 a 2 se nepoužijí na množství chemické látky používané v rozsahu laboratorních výzkumů nebo jako referenční vzorek.
6. Kterákoli smluvní strana, která má zvláštní výjimku v souladu s přílohou A nebo zvláštní výjimku nebo přijatelný účel v souladu s přílohou B, učiní patřičná opatření, aby zajistila, že jakákoli výroba nebo použití při této výjimce nebo účelu jsou prováděny způsobem, který předchází dopadu nebo minimalizuje dopad na člověka a únik do životního prostředí. Pro výjimečná použití nebo přijatelné účely, kdy za normálních podmínek použití dochází k vědomým únikům do životního prostředí, je třeba vzít v úvahu všechny použitelné normy a pokyny, aby tyto úniky měly minimální rozsah.

Článek 4

Registr zvláštních výjimek

1. Tímto je zřízen registr pro účely identifikování smluvních stran, které mají zvláštní výjimky uvedené v příloze A nebo příloze B. Tento registr neuvádí smluvní strany používající ustanovení v příloze A nebo příloze B, která mohou být uplatněna všemi smluvními stranami. Registr je udržován sekretariátem a je přístupný veřejnosti.
2. Registr obsahuje:
   1. seznam typů zvláštních výjimek odvozených z přílohy A a přílohy B;
   2. seznam smluvních stran, které mají zvláštní výjimku uvedenou v příloze A nebo v příloze B; a
   3. seznam termínů ukončení platnosti pro každou registrovanou zvláštní výjimku.
   4. Kterýkoliv stát, když se stane smluvní stranou, může prostřednictvím písemného oznámení sekretariátu zaregistrovat jeden nebo více typů zvláštních výjimek uvedených v příloze A nebo v příloze B.
   5. Pokud není uvedeno smluvní stranou v registru dřívější datum nebo není povoleno prodloužení podle odstavce 7, všechny registrace zvláštních výjimek ukončí svou platnost pro určitou chemickou látku po pěti letech od data vstupu této úmluvy v platnost.
   6. Konference smluvních stran na svém prvním zasedání rozhodne o postupu přezkoumání zápisů do registru.
   7. Před přezkoumáním zápisu do registru předloží dotčená smluvní strana sekretariátu zprávu odůvodňující její přetrvávající potřebu registrace této výjimky. Sekretariát zpřístupní zprávu všem smluvním stranám. Přezkoumání registrace se provádí na základě všech dostupných informací. Následně, pokud to bude považovat za vhodné, může konference smluvních stran udělit dotčené smluvní straně doporučení.
   8. Konference smluvních stran může na žádost dotčené smluvní strany rozhodnout o prodloužení platnosti zvláštní výjimky na dobu až pěti let. Konference smluvních stran při tomto rozhodování respektuje zvláštní situaci smluvních stran rozvojových zemí s přechodnou ekonomikou.
   9. Smluvní strana může kdykoli stáhnout z registru zápis zvláštní výjimky písemným oznámením sekretariátu. Stažení vstupuje v platnost dnem uvedeným v oznámení.
   10. Pokud již žádná smluvní strana nemá zaregistrován určitý typ zvláštní výjimky, nelze vzhledem k tomu učinit žádné nové registrace.

Článek 5

Opatření pro omezení nebo odstranění úniků při nezamýšlené výrobě

Každá smluvní učiní minimálně následující opatření, aby omezila celkové úniky antropogenních zdrojů každé chemické látky uvedené v příloze C, a to s cílem úniky dále minimalizovat a tam, kde je to možné, je zcela odstranit:

1. Vytvoří akční plán nebo případně regionální nebo subregionální akční plán v průběhu dvou let od data vstupu této úmluvy v platnost a následně jej zavede jako část svého implementačního plánu uvedeného v článku 7, určeného pro identifikování, charakterizování a označení úniků chemických látek uvedených v příloze C a pro usnadnění provádění písmen b) až e). Akční plán má obsahovat tyto položky:
   1. Vyhodnocení skutečných a předpokládaných úniků, včetně vytvoření a aktualizace evidence zdrojů a odhadů úniků se zřetelem na kategorie zdrojů uvedené v příloze C;
   2. Vyhodnocení účinnosti zákonů a politik smluvní strany, pokud jde o kontrolu těchto úniků;
   3. Strategie pro splnění závazků tohoto odstavce, berouce v úvahu vyhodnocení v pododstavcích i) a ii);
   4. Kroky pro podporu výchovy a výcviku s ohledem na tyto strategie a uvědomování si jich;
   5. Přezkoumání těchto strategií a jejich úspěchů každých pět let z hlediska splnění závazků tohoto odstavce; tato přezkoumání se zahrnou do zpráv předkládaných podle článku 15;
   6. Rozvrh provádění akčního plánu, včetně strategií a opatření v něm uvedených;

1. podpoří používání vhodných, proveditelných a účelných opatření, jimiž může být rychle dosaženo skutečného a významného snížení úrovně úniků nebo odstranění zdroje úniků;
2. podpoří rozvoj a tam, kde se to zdá být vhodné, bude požadovat použití náhradních nebo upravených materiálů, výrobků a postupů k prevenci vzniku a úniků chemických látek uvedených v příloze C, a to s přihlédnutím k obecným zásadám uvedeným v příloze C pro předcházení a omezování úniků a k pokynům, které mají být přijaty rozhodnutím konference smluvních stran;
3. podpoří a v souladu s rozvrhem provádění akčního plánu bude požadovat použití nejlepších dostupných technik pro nové zdroje v rámci kategorií zdrojů, které smluvní strana uvedla jako spolehlivé pro tuto činnost ve svém akčním plánu, zvláště s počátečním zaměřením na kategorie zdrojů uvedené v části II přílohy C. Požadavek na použití nejlepší dostupné techniky pro nové zdroje v kategoriích uvedených v části II této přílohy se zavede postupně, jakmile to bude proveditelné, ale nejpozději do čtyř let po vstupu v platnost této úmluvy pro tuto smluvní stranu. Smluvní strany by měly při použití nejlepší dostupné techniky a nejlepších postupů šetrných k životnímu prostředí vycházet z obecních zásad pro preventivní opatření a snížení úniků uvedených v této příloze a pokynů pro nejlepší dostupné techniky a nejlepší postupy šetrné k životnímu prostředí, které mají být přijaty rozhodnutím konference smluvních stran;
4. v souladu se svým akčním plánem podpoří použití nejlepších dostupných technik a nejlepších postupů šetrných k životnímu prostředí:
   1. pro stávající zdroje v rámci kategorií zdrojů uvedených v části II přílohy C a v rámci těchto kategorií zdrojů, jak jsou uvedeny v části III přílohy C; a
   2. pro nové zdroje v rámci těch kategorií zdrojů, jak jsou uvedeny v části III přílohy C, které smluvní strana neoznačila podle písmene d).

Při použití nejlepší dostupné techniky a nejlepších postupů šetrných k životnímu prostředí by smluvní strany měly vzít v úvahu obecné zásady pro preventivní opatření a snížení úniků v příloze C a pokyny pro nejlepší dostupné techniky a nejlepší postupy šetrné k životnímu prostředí, které mají být přijaty rozhodnutím konference smluvních stran;

1. pro účely tohoto odstavce a přílohy C:
   1. se „nejlepšími dostupnými technikami“ rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a jejich provozních metod, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik k vytváření základu pro stanovení mezních hodnot úniků, jejichž smyslem je předejít únikům, a tam, kde to není proveditelné, obecně omezit úniky chemických látek uvedených v části I přílohy C a jejich dopad na životní prostředí jako celek: V tomto směru:
   2. „techniky“ zahrnují jak používanou technologii, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, stavěno, udržováno, provozováno a vyřazováno z provozu;
      1. se „dostupnými“ technikami rozumějí takové techniky, které jsou dostupné pro provozovatele a které jsou vyvinuty v rozsahu umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek při zvážení nákladů a výhod; a
      2. se „nejlepšími“ rozumějí nejúčinnější při dosažení vysoké obecní úrovně ochrany životního prostředí jako celku;
      3. se „nejlepšími postupy šetrnými k životnímu prostředí“ rozumí používání nejvhodnější kombinace kontrolních opatření a strategií šetrným k životnímu prostředí;
      4. se „novým zdrojem“ rozumí jakýkoli zdroj, jehož stavba nebo podstatná úprava je zahájena nejméně rok po datu:
         1. vstupu v platnost této úmluvy pro dotčenou smluvní stranu; nebo
         2. vstupu v platnost změny přílohy C pro dotčenou smluvní stranu, kde se zdroj stává předmětem ustanovení této úmluvy pouze na základě této změny.

g. Mezní hodnoty úniků nebo provozní normy mohou být použity smluvní stranou pro splnění jejich závazků týkajících se nejlepších dostupných technik podle tohoto odstavce.

Článek 6

Opatření pro omezení nebo odstranění úniků z rezervních zásob a odpadů

1. Pro zajištění toho, aby rezervní zásoby chemických látek uvedených bud v příloze A nebo v příloze B nebo rezervní zásoby tyto chemické látky obsahující a odpady, včetně výrobků a zboží, které se následně stávají odpadem a sestávají se, obsahují nebo jsou znečištěné chemickými látkami uvedenými v přílohách A, B nebo C, byly obhospodařovány způsobem chránícím lidské zdraví a životní prostředí, každá smluvní strana:

1. Vypracuje příslušné strategie pro identifikaci:
   1. rezervních zásob sestávajících se nebo obsahujících chemické látky uvedené v příloze A nebo příloze B; a
   2. používaných výrobků a zboží a odpadů sestávajících se, obsahujících nebo znečištěných chemickými látkami uvedenými v přílohách A, B nebo C;
2. identifikuje, v proveditelné míře, rezervní zásoby sestávající se nebo obsahující chemické látky uvedené buď v příloze A nebo v příloze B na základě strategií odpovídajících písmenu a);
3. nakládá s rezervními zásobami vhodným, bezpečným, účinným a z hlediska životního prostředí šetrným způsobem. Rezervní zásoby chemických látek uvedených buď v příloze A nebo v příloze B potom, kdy již není povoleno, aby byly dále používány podle kterékoli zvláštní výjimky uvedené v příloze A nebo podle kterékoli zvláštní výjimky nebo přijatelného účelu uvedených v příloze B, kromě rezervních zásob, na které se vztahuje povolení, aby byly vyváženy podle čl. 3 odst. 2, jsou považovány za odpad a nakládá se s nimi ve smyslu písmene d);
4. učiní patřičná opatření, aby takovéto odpady, včetně výrobků a zboží, které se stávají následně odpadem:
   1. byly zpracovávány, shromažďovány, přepravovány a skladovány způsobem šetrným k životnímu prostředí;
   2. byly odstraňovány takovým způsobem, že obsah perzistentních organických polutantů je odbourán nebo nevratně přeměněn na takové látky, které nevykazují vlastnosti perzistentních organických polutantů, nebo aby byly odstraňovány jiným způsobem šetrným k životnímu prostředí, pokud zničení nebo nevratná přeměna nepředstavují z hlediska životního prostředí přednostní řešení nebo jestliže obsah perzistentních organických polutantů je nízký, přičemž je třeba vycházet z mezinárodních pravidel, norem a pokynů, včetně těch, které mohou být vytvořeny na základě odstavce 2, a příslušných globálních a regionálních režimů řídících nakládání s nebezpečnými odpady;
   3. nebyly odstraňovány metodami, které by mohly vést k obnově, recyklaci, rekultivaci, přímému opětovnému použití nebo alternativnímu perzistentních organických polutatnů; a
   4. byly vyváženy přes hranice států pouze při dodržování příslušných mezinárodních pravidel, norem a pokynů;
5. vyvine úsilí k vytvoření vhodných strategií pro identifikaci míst znečištěných chemickými látkami uvedenými v přílohách A, B nebo C; jestliže se provádí asanace takovýchto míst, musí být prováděna způsobem šetrným k životnímu prostředí.
6. Konference smluvních stran úzce spolupracuje s příslušnými orgány Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných opadů přes hranice států a jejich zneškodňování, aby mezi jiným:
   1. Byly stanoveny úrovně odstranění nebo nevratné přeměny látek, jimiž se prokáže, že nejsou vykazovány charakteristiky perzistentních organických polutantů vymezené v odstavci 1 přílohy D;
   2. Bylo určeno, které způsoby odstranění jsou považovány za šetrné k životnímu prostředí vzhledem k výše uvedenému; a
   3. Byly v případě potřeby stanoveny úrovně koncentrací chemických látek uvedených v přílohách A, B a C za účelem určení nízkého obsahu perzistentních organických polutantů viz odstavec 1 písm. d) pododstavec ii).

Článek 7

Implementační plány

1. Každá smluvní strana:
   1. Vytvoří a vynasnaží se zavést implementační plán k plnění závazků v rámci této úmluvy;
   2. Předloží svůj implementační plán konferenci smluvních stran do dvou let od data, kdy pro ni tato úmluva vstoupí v platnost; a
   3. Pravidelně přezkoumá a provede v případě potřeby aktualizaci svého implementačního plánu, a to způsobem stanoveným rozhodnutím konference smluvních stran.
   4. Smluvní strany spolupracují v případě potřeby přímo nebo prostřednictvím globálních, regionálních nebo subregionálních organizací a konzultují s dalšími vnitrostátními zúčastněnými stranami, včetně ženských organizací a skupin zapojených do problematiky zdraví dětí, s cílem zjednodušit vytváření, uplatňování a aktualizaci svých implementačních plánů.
   5. Smluvní strany se vynasnaží využít a v případě potřeby vytvořit prostředky pro začlenění vnitrostátních implementačních plánů pro perzistentní organické polutanty do svých strategií udržitelného rozvoje.

Článek 8

Zařazení chemických látek do příloh A, B a C

1. Smluvní strana může předložit sekretariátu návrh na zařazení chemické látky do příloh A, B a/nebo C. Návrh obsahuje informaci stanovenou v příloze D. Při vypracování návrhu mohou smluvní straně pomáhat ostatní smluvní strany a/nebo sekretariát.
2. Sekretariát ověří, zda návrh obsahuje informace stanovené v příloze D. Jestliže sekretariát usoudí, že návrh obsahuje informace takto stanovené, postoupí návrh Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů.
3. Výbor prozkoumá návrh a pružným a průhledným způsobem použije kontrolní kritéria stanovená v příloze D, přičemž zváží všechny poskytnuté informace komplexním a vyváženým způsobem.
4. Jestliže Výbor rozhodne, že:
   1. Hodnotící kritéria byla splněna, prostřednictvím sekretariátu zpřístupní návrh a vyhodnocení Výboru všem mluvním stranám a pozorovatelům a vyzve k předání informací stanovených v příloze E; nebo
   2. Hodnotící kritéria nebyla splněna, informuje prostřednictvím sekretariátu všechny smluvní strany a pozorovatele a zpřístupní návrh a vyhodnocení Výboru všem smluvním stranám a návrh odloží.
   3. Kterákoli smluvní strana může opětovně předložit Výboru návrh, který byl výborem odložen podle odstavce 4. Opětovné předložení může obsahovat jakékoli zájmy smluvní strany a rovněž odůvodnění pro dodatečné posouzení Výborem. Jestliže Výbor podle postupu návrh opět odloží, smluvní strana může vyžadovat rozhodnutí Výboru a konference smluvních stran zváží tuto záležitost na svém příštím zasedání. Konference smluvních stran může na základě hodnotících kritérií v příloze D a s ohledem na vyhodnocení Výboru a všechny dodatečné informace poskytnuté smluvní stranou nebo pozorovatelem rozhodnout, že návrh by měl být projednán.
   4. Když \výbor rozhodl, že hodnotící kritéria byla splněna, nebo konference smluvních stran rozhodla, že návrh má být projednán, Výbor opětovně přezkoumá návrh, přičemž vezme v úvahu všechny závažné dodatečně obdržené informace a připraví návrh profilu rizika v souladu s přílohou E. Tento návrh zprostředkuje prostřednictvím sekretariátu všem smluvním stranám a pozorovatelům, shromáždí od nich technické připomínky a po jejich zvážení dokončí profil rizika.
   5. Jestliže, na základě profilu rizika provedeného v souladu s přílohou E, Výbor rozhodne, že:
   6. chemická látka pravděpodobně způsobí jako výsledek svého rozsáhlého přenosu v životním prostředí význačné nepříznivé vlivy na lidské zdraví a/nebo na životní prostředí, a to takové, že globální opatření má své opodstatnění, návrh se projedná. Nedostatek úplné vědecké jistoty nebrání tomu, aby byl návrh projednán. Výbor si prostřednictvím sekretariátu vyžádá informace od všech smluvních stran a pozorovatelů, které se týkají úvah vymezených v příloze F. potom připraví vyhodnocení rizik, které obsahuje analýzu možných kontrolních opatření pro chemickou látku v souladu s touto přílohou; nebo
   7. návrh nebude projednán, pak zpřístupní prostřednictvím sekretariátu všem smluvním stranám a pozorovatelům profil rizika a návrh odloží.
   8. Pro každý odložený návrh podle odstavce 7 písm. b) může smluvní strana požadovat, aby konference smluvních stran zvážila možnost nařídit Výboru, aby si vyžádal od navrhující smluvní strany a ostatních smluvních stran dodatečné informace, a to do uplynutí jednoho roku. Po této době a na základě všech obdržených informací Výbor znovu zváží návrh podle odstavce 6 s tím, že přednost rozhodnout má konference smluvních stran. Jestliže Výbor podle tohoto postupu návrh opět odloží, smluvní strana může vyžadovat rozhodnutí Výboru a konference smluvních stran zváží tento problém na svém příštím zasedání. Konference smluvních stran může na základě profilu rizika připraveného v souladu s přílohou E a s ohledem na vyhodnocení Výboru a všech dodatečných informací poskytnutých kteroukoli smluvní stranou nebo pozorovatelem rozhodnout, že návrh by měl být projednán. Jestliže konference smluvních stran rozhodne, že návrh bude projednán, Výbor připraví vyhodnocení rizik.
   9. Výbor doporučí na základě profilu rizika podle odstavce 6 a vyhodnocení rizik podle odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 8, zda chemická látka má být konferencí smluvních stran vzata v úvahu pro zařazení do příloh A, B a/nebo C. Konference smluvních stran se zřetelem na doporučení Výboru a se zvážením veškeré vědecké nejistoty rozhodne z hlediska předběžné opatrnosti, zda zařadit chemickou látku a vymezit pro ni příslušná kontrolní opatření v přílohách A, B a/nebo C.

Článek 9

Výměna informací

1. Každá smluvní strana umožní nebo provede výměnu informací týkajících se:
2. snížení nebo odstranění výroby, použití a úniků perzistentních organických polutantů; a
3. alternativ za perzistentní organické polutanty, včetně informací týkajících se jejich rizik a rovněž ekonomických a sociálních nákladů na ně.
   1. Smluvní strany si vymění informace uvedené v odstavci 1 přímo nebo prostřednictvím sekretariátu.
   2. Každá smluvní strana určí národní kontaktní místo pro výměnu těchto informací.
   3. Sekretariát poslouží jako středisko výměny informací o perzistentních organických polutantech, včetně informací poskytovaných smluvními stranami, mezivládními organizacemi a nevládními organizacemi.
   4. Pro účely této úmluvy se informace o zdraví a bezpečnosti lidí a o životním prostředí nepovažují za tajné. Smluvní strany, které si vyměňují jiné informace podle této úmluvy, chrání jakékoli tajné informace tak, jak bylo vzájemně odsouhlaseno.

Článek 10

Veřejné informace, osvěta a vzdělávání

1. Každá smluvní strana v rámci svých možností prosazuje a usnadňuje:
2. Osvětu svých tvůrců politik a těch, kdo přijímají rozhodnutí týkající se perzistentních organických polutantů;
3. Zveřejňování všech dostupných informací o perzistentních organických polutantech, berouc v úvahu čl. 9 odst. 5;
4. vytváření a zavádění vzdělávacích a osvětových programů pro veřejnost, zvláště pro ženy, děti a nejméně vzdělané, které se týkají perzistentních organických polutantů, jejich vlivů na zdraví a životní prostředí i jejich alternativ;
5. účast veřejnosti při řešení problematiky perzistentních organických polutantů a jejich vlivů na zdraví a životní prostředí a při rozvíjení přiměřených reakcí, včetně příležitostí pro poskytování vstupů na vnitrostátní úrovni, pokud jde o provádění této úmluvy;
6. vyškolení pracovníků, vědeckých pracovníků, vzdělavatelů a technického a řídícího personálu;
7. vytváření a výměnu materiálů týkajících se vzdělávání a veřejné osvěty na vnitrostátní a mezinárodní úrovni; a
8. vytváření a uplatňování vzdělávacích a školících programů na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

1. Každá smluvní strana zajistí v rámci svých možností, aby veřejnost měla přístup k veřejným informacím podle odstavce 1 a aby tyto informace byly aktualizovány.
2. Každá smluvní strana podpoří v rámci svých možností průmysl a profesní uživatele při prosazování a podporování ustanovení týkajících se informací podle odstavce 1 na vnitrostátní úrovni, a pokud je to vhodné, na příslušných subregionálních, regionálních a globálních úrovních.
3. Při poskytování informací o perzistentních organických polutantech a jejich alternativách mohou smluvní strany použít bezpečnostní listy, zprávy, hromadné sdělovací prostředky nebo jiné komunikační prostředky a mohou zakládat informační střediska na vnitrostátních a regionálních úrovních.
4. Každá smluvní strana vezme v úvahu vyvíjející se mechanismy, jako jsou registry úniků a přenosů znečišťujících látek, pro sběr a rozšiřování informací o odhadech ročních množství chemických látek uvedených v přílohách A, B nebo C, které unikají do prostředí nebo jsou odstraňovány.

Článek 11

Výzkum, vývoj a monitorování

1. Smluvní strany podpoří a/nebo podniknou v rámci svých možností n a vnitrostátní a mezinárodní úrovni příslušný výzkum, vývoj a monitorování a spolupráci týkající se perzistentních organických polutantů a tam, kde je to vhodné, i jejich alternativ a látek, které mohou být mezi perzistentní organické polutanty zařazeny, včetně jejich:
   1. Zdrojů a úniků do životního prostředí;
   2. Přítomnosti, úrovní a trendů v lidském organismu a životním prostředí;
   3. Přenosu v životním prostředí, osudu a přeměn;
   4. Vlivu na lidské zdraví a životní prostředí;
   5. Sociálně-ekonomického a kulturního dopadu;
   6. Snížení úniku a/nebo odstranění; a
   7. Sladění metodologií pro pořizování soupisů vznikajících zdrojů a analytických technik pro měření úniků.
2. Při provádění činností podle odstavce 1 smluvní strany v rámci svých možností:
   1. Podpoří a dále rozvinou v případě potřeby mezinárodní programy, sítě a organizace zaměřené na stanovení, provádění, hodnocení a financování výzkumu, sběr údajů a monitorování s přihlédnutím k nutnosti minimalizovat zdvojení tohoto úsilí;
   2. Podpoří vnitrostátní a mezinárodní úsilí o posílení národních vědeckých a technických výzkumných možností, zvláště v rozvojových zemích a zemích s přechodnou ekonomikou, a podpoří přístup k údajům a analýzám a jejich výměnu;
   3. Vezmou v úvahu zájmy a potřeby rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou, zvláště v oblasti finančních a technických zdrojů, a zahájí spolupráci na zlepšování jejich možností účastnit se úsilí podle písmen a) a b);
   4. Podniknou výzkumné práce zaměřené na zmírnění vlivů perzistentních organických polutantů na zdravou reprodukci;
   5. Zpřístupní veřejnosti výsledky svých výzkumných, vývojových činností a monitorování podle tohoto odstavce včas a pravidelně; a
   6. Podpoří a/nebo zahájí spolupráci týkající se shromažďování a udržování informací vznikajících při výzkumu, vývoji a monitorování.

Článek 12

Technická pomoc

1. Smluvní stran uznávají, že vykonávání včasné a vhodné technické pomoci, která odpovídá požadavkům smluvních stran rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou, má podstatný význam pro úspěšné provádění této úmluvy.
2. Smluvní strany zahájí spolupráci, aby poskytly včasnou a vhodnou technickou pomoc smluvním stranám rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou, a pomohou jim, s ohledem na jejich individuální potřeby, při rozvíjení a posilování jejich kapacit pro plnění závazků vyplývajících z této úmluvy.
3. V tomto smyslu technická pomoc, která má být poskytnuta smluvními stranami rozvinutých zemí a jinými smluvními stranami v souladu s jejich možnostmi, zahrnuje jak vhodnou, tak vzájemně odsouhlasenou technickou pomoc při vybudování kapacity pro plnění závazků vyplývajících z této úmluvy. Další zásady v tomto smyslu budou poskytnuty konferencí smluvních stran.
4. Smluvní strany vytvoří v případě potřeby opatření za účelem zajištění technické pomoci a podpory přenosu technologie do smluvních stran rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou, která se týkají provádění této úmluvy. Tato opatření zahrnují regionální a subregionální střediska pro budování kapacit a přenos technologie pro pomoc smluvním stranám rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou, aby mohly splnit své závazky v rámci této úmluvy. Další pokyny v tomto směru budou poskytnuty konferencí smluvních stran.
5. Smluvní strany v souladu s tímto článkem plně přihlédnou ve svých činnostech, pokud jde o technickou pomoc, ke zvláštním potřebám a zvláštní situaci nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států.

Článek 13

Finanční zdroje a mechanismy

1. Každá smluvní strana se zavazuje v rámci svých možností zajistit finanční podporu a stimuly, pokud jde o ty vnitrostátní činnosti, které jsou určeny pro dosažení cílů této úmluvy v souladu se svými vnitrostátními plány, prioritami a programy.
2. Podle dohody mezi přijímající smluvní stranou a subjektem, který se účastní mechanismu popsaného v odstavci 6, zajistí smluvní strany rozvinutých zemí nové a dodatečné finanční zdroje, aby umožnily smluvním stranám rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou, které plní své závazky v rámci této úmluvy, plně se vyrovnat s odsouhlasenými vzrůstajícími náklady na prováděcí opatření. Ostatní smluvní strany mohou zajišťovat tyto zdroje také, a to na dobrovolném základě a v souladu se svými možnostmi. Mělo by se podporovat rovněž přispívání jiných zdrojů. Při plnění těchto závazků se rovněž přihlédne k potřebě přiměřenosti, prozíravosti, včasného toku prostředků a míře zatížení, kterou sdílejí přispívající smluvní strany.
3. Smluvní strany rozvinutých zemí a ostatní smluvní strany, v souladu se svými možnostmi a svými vnitrostátními plány, prioritami a programy, a smluvní strany rozvojových zemí s přechodnou ekonomikou, využívající finanční zdroje, mohou rovněž zajišťovat pomoc při provádění Úmluvy prostřednictvím dvoustranných, regionálních a mnohostranných zdrojů a kanálů.
4. Rozsah, v jakém budou smluvní strany rozvojových zemí účinně plnit své závazky v rámci Úmluvy, bude záviset na tom, jak účinně budou plnit smluvní strany rozvinutých zemí své závazky v rámci Úmluvy, které se týkají finančních zdrojů, technické pomoci a přenosu technologií. Skutečnost, že udržitelný ekonomický a sociální rozvoj a vymýcení chudoby jsou prvořadou prioritou smluvních stran rozvojových zemí, bude plně zohledněna a bude brán zřetel na nutnost ochrany lidského zdraví a životního prostředí.
5. Smluvní strany zohlední zvláštní potřeby a zvláštní situaci nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních států ve svém jednání týkajícím se financování.
6. Tímto se stanovuje mechanismus, který na základě grantu nebo úlev zajistí přiměřené a udržitelné finanční zdroje pro smluvní strany rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou, které jim mají pomoci při provádění Úmluvy. Pro účel této úmluvy se mechanismus provádí z pověření a v případě potřeby pod dohledem konference smluvních stran a je konferenci smluvních stran odpovědný. Jeho provoz bude svěřen jednomu nebo více subjektům, včetně stávajících mezinárodních subjektů, pokud by tak konference smluvních stran rozhodla. Mechanismus může rovněž zahrnovat jiné subjekty poskytující mnohostrannou, regionální a dvoustrannou finanční a technickou pomoc. Příspěvky k mechanismu jsou nad rámec ostatních finančních převodů pro smluvní strany rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou a v souladu s tím, jak je uvedeno v odstavci 2.
7. Konference smluvních stran podle cílů této úmluvy a odstavce 6 přijme na svém prvním zasedání příslušné zásady pro zajištění mechanismu a schválí subjekt nebo subjekty zúčastňující se finančního mechanismu uspořádaného tak, aby byl účinný. Zásady se mimo jiné zaměří na:
   1. Stanovení politiky, strategie a programových priorit a rovněž jasných a podrobných kritérií a pokynů s ohledem na vhodnost přístupu k finančním zdrojům a jejich využití, včetně pravidelného sledování a vyhodnocování tohoto využití;
   2. Ustanovení o předávání pravidelných zpráv ze strany subjektů nebo subjektů konferenci smluvních stran o přiměřenosti a udržitelnosti financování činností týkajících se provádějí této úmluvy;
   3. Podporu přístupů, mechanismů a opatření pro financování z více zdrojů;
   4. Metody, jak určovat jasným a prokazatelným způsobem množství financí potřebných a dostupných pro provádění Úmluvy, přičemž je třeba mít na mysli, že odstraňování perzistentních organických polutantů by mohlo vyžadovat trvalé financování, a podmínky, za kterých bude tato částka pravidelně znovu posuzována; a
   5. Metody umožňující smluvním stranám zainteresovaným na pomoci posoudit a získat informace o dostupných zdrojích financování a o způsobech financování k usnadnění vzájemné koordinace.
8. Konference smluvních stran přezkoumá, nejpozději na svém druhém zasedání a dále pak pravidelně účinnost mechanismu vytvořeného podle tohoto článku, jeho schopnost vyhovět měnícím se potřebám smluvních stran rozvojových zemí s přechodnou ekonomikou, dále kritéria a zásady podle odstavce 7, úroveň financování a rovněž účinnost výkonu institucionálních subjektů, kterým bylo svěřeno provozování finančního mechanismu a pomocí doporučení a zásad k opatřením zajistí přiměřené a udržitelné financování v souladu s potřebami smluvních stran.

Článek 14

Prozatímní finanční uspořádání

Institucionální struktura Globálního fondu pro životní prostředí, pracující v souladu s Listinou o ustavení restrukturalizovaného Globálního fondu pro životní prostředí, bude prozatímně hlavním subjektem pověřeným zasedáním konference smluvních stran nebo až do té doby, než konference smluvních stran rozhodne, která institucionální struktura bude určena podle článku 13. Institucionální struktura Globálního fondu pro životní prostředí by měla plnit tuto funkci pomocí provozních opatření týkajících se speciálně perzistentních organických polutantů s vědomím toho, že nové uspořádání v této oblasti může být potřebné.

Článek 15

Podávání zpráv

1. Každá smluvní strana podává zprávu konferenci smluvních stran o opatřeních, učiněných pro provádění ustanovení této úmluvy, a o účinnosti těchto opatření při dosahování cílů Úmluvy.
2. Každá smluvní strana poskytne sekretariátu:
   1. Statistické údaje o celkovém množství výroby, dovozu a vývozu každé z chemických látek uvedených v příloze A v příloze B nebo kvalifikovaný odhad těchto údajů; a
   2. V co nejširším rozsahu seznam států, ze kterých je každá z těchto látek dovážena, a seznam států, do nichž je každá z těchto látek vyvážena.
3. Toto podávání zpráv probíhá v časových intervalech a způsobem, které určí konference smluvních stran na svém prvním zasedání.

Článek 16

Vyhodnocení účinnosti

1. Čtyři roky po datu vstupu v platnost této úmluvy a dále v opakujících se intervalech, které stanoví konference smluvních stran, konference vyhodnotí účinnost této úmluvy.
2. S cílem usnadnit toto vyhodnocování, konference smluvních stran dá na svém prvním zasedání podnět k vytvoření opatření, která by jí poskytla srovnatelné údaje o sledování přítomnosti chemických látek uvedených v přílohách A, B a C a rovněž o jejich přenosu v regionálním a globálním životním prostředí. Tato opatření:
   1. By měla být prováděna smluvními stranami v případě potřeby na regionálním základě, v souladu s jejich technickými finančními možnostmi, za použití stávajících monitorovacích programů a mechanismů v míře, ve které je to možné, a s cílem podpořit harmonizaci přístupů;
   2. Mohou být, kde to bude nutné, doplněna s ohledem na rozdíly mezi regiony a jejich možnosti pro zavádění monitorovacích činností; a
   3. Zahrnují zprávy pro konferenci smluvních stran o výsledcích monitorovacích činností na regionální a globální úrovni v intervalech určených konferencí smluvních stran.
3. Vyhodnocení popsané v odstavci 1 se provede na základě dostupných vědeckých, technických, ekonomických informací a informací o životním prostředí, včetně:
   1. Zpráv a jiných informací získaných monitorováním podle odstavce 2;
   2. Vnitrostátních zpráv předkládaných podle článku 15; a
   3. Informací o nedodržování Úmluvy, poskytovaných na základě postupů stanovených článkem 17.

Článek 17

Nedodržování Úmluvy

Jakmile to bude možné, konference smluvních stran vypracuje a schválí postupy a institucionální mechanismy pro stanovení nedodržování ustanovení této úmluvy a pro jednání se smluvními stranami, u nichž bylo nedodržování zjištěno.

Článek 18

Urovnávání sporů

1. Smluvní strany urovnají všechny spory mezi nimi týkající se výkladu nebo provádění této úmluvy jednáním nebo jinými smírnými prostředky vlastní volby.
2. Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k této úmluvě nebo kdykoli potom může smluvní strana, která není organizací regionální hospodářské integrace, prohlásit písemnou listinou předanou depozitáři, že vzhledem k jakýmkoli sporům týkajícím se výkladu nebo provádění této úmluvy uznává jeden nebo dva z následujících prostředků urovnání sporů jak závazný ve vztahu k jakékoli jiné smluvní straně, která přijala stejnou povinnost:
   1. Rozhodčí řízení v souladu s postupy, které přijme konference smluvních stran formou přílohy, jak nejdříve to bude možné;
   2. Předložení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvou.
3. Smluvní strana, která je organizací regionální hospodářské integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem týkající se rozhodčího řízení v souladu s postupem uvedeným v odstavci 2 písm. a).
4. Prohlášení učiněné podle odstavce 2 nebo odstavce 3 zůstává v platnosti, dokud nevyprší jeho platnost v souladu s jeho termíny, nebo do uplynutí tří měsíců poté, kdy bylo písemné oznámení o jeho odvolání uloženo u depozitáře.
5. Vypršení platnosti prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo nové prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení dosud projednávané před rozhodčím soudem nebo před Mezinárodním soudním dvorem, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.
6. Jestliže strany sporu nepřijaly stejný prostředek urovnání sporu podle odstavce 2 a jestliže nebyly schopny urovnat svůj spor během dvanácti měsíců následujících od oznámení jednou stranou straně druhé, že mezi nimi existuje spor, pak je spor postoupen smírčí komisi na žádost kterékoli ze stran sporu. Smírčí komise předloží zprávu s doporučeními. Dodatečné postupy týkající se smírčí komise jsou obsahem přílohy, která bude přijata konferencí smluvních stran nejpozději na jejím druhém zasedání.

Článek 19

Konference smluvních stran

1. Tímto se zřizuje konference smluvních stran.
2. První zasedání konference smluvních stran svolá výkonný ředitel Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí nejpozději do jednoho roku po vstupu této úmluvy v platnost. Řádná zasedání konference smluvních stran se budou dále konat v pravidelných intervalech, o nichž rozhodne konference.
3. Mimořádná zasedání konference smluvních stran se budou konat v jiných termínech, které může konference považovat za nezbytné, nebo na písemnou žádost kterékoli smluvní strany za předpokladu, že žádost podpoří alespoň jedna třetina smluvních stran.
4. Konference smluvních stran na svém prvním zasedání konsensem schválí a přijme jednací řád a finanční pravidla pro sebe a pomocné orgány a rovněž finanční pravidla pro řízení práce sekretariátu.
5. Konference smluvních stran pravidelně přezkoumá provádění této úmluvy. Vykonává funkce, které jí byly přiděleny Úmluvou, a k dosažení toho:
   1. Zřizuje podle požadavků odstavce 6 pomocné orgány, které se jeví jako nezbytné pro provádění Úmluv;
   2. Spolupracuje v případě potřeby s příslušnými mezinárodními organizacemi a mezivládními a nevládními subjekty; a
   3. Pravidelně přezkoumá všechny informace dostupné smluvním stranám podle článku 15, včetně zvažování účinnosti čl. 3 odst. 2 písm. b) pododstavce iii);
   4. Zvažuje a přijímá všechna doplňková opatření, která mohou být nezbytná pro dosažení cílů Úmluvy.
6. Konference smluvních stran na svém prvním zasedání zřídí pomocný orgán nazvaný Výbor pro hodnocení perzistentních organických polutantů za účelem vykonávání funkcí, které jsou pro tento Výbor stanoveny Úmluvou. Vzhledem k tomu:
   1. Jsou členové Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů jmenování konferencí smluvních stran. Výbor se skládá z expertů pro hodnocení chemických látek nebo pro řízení, které jsou jmenováni vládou. Členové Výboru jsou jmenováni na základě rovnoměrného zeměpisného rozdělení;
   2. Konference smluvních stran rozhodne o mandátu, organizaci a činnosti Výboru a
   3. Výbor vyvine veškeré úsilí, aby jeho doporučení byla přijata konsensem. Jestliže veškeré úsilí o dosažení konsensu bylo vyčerpáno a konsensu nebylo dosaženo, pak se takové doporučení přijímá, jako poslední možnost, dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících členů.
7. Konference mluvních stran na svém třetím zasedání zhodnotí pokračující potřebu postupu obsaženého v čl. 3 ods. 2 písm. b), včetně zvážení jeho účinnosti.
8. Organizace spojených národů, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii a rovněž jakýkoli stát, který není smluvní stranou této úmluvy, může být zastoupen na zasedáních konference smluvních stran jako pozorovatel. Jakýkoli orgán nebo agentura bez ohledu na to, zda vnitrostátní nebo mezinárodní, vládní nebo nevládní, který/á je kompetentní v záležitostech upravených touto úmluvou a který/á informoval/a sekretariát o přání být zastoupen/a na zasedání konference smluvních stran jako pozorovatel, může být přijat/a, pokud proti tomu nevznese námitku alespoň jedna třetina přítomných smluvních stran. Přijetí a účast pozorovatelů je předmětem jednacího řádu přijatého konferencí smluvních stran.

Článek 20

Sekretariát

1. Tímto se zřizuje sekretariát.
2. Funkce sekretariátu jsou:
   1. Organizovat zasedání konference smluvních stran a jejich pomocných orgánů a poskytovat jim požadované služby;
   2. Podporovat na požádání smluvní strany, zvláště smluvní strany rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou, při provádění Úmluvy;
   3. Zajišťovat nezbytnou koordinaci se sekretariáty ostatních příslušných mezinárodních orgánů;
   4. Připravovat a zpřístupňovat smluvním stranám periodické zprávy založené na informacích obdržených podle článku 15 a dalších dostupných informacích;
   5. Vstupovat pod celkovým dohledem konference smluvních stran do takových administrativních a smluvních ujednání, která mohou být nezbytná pro účinné vykonávání jeho funkcí; a
   6. Vykonávat další funkce sekretariátu stanovené v této úmluvě a dále takové ostatní funkce, které mohou být stanoveny konferencí smluvních stran.
3. Funkce sekretariátu v rámci této úmluvy vykonává výkonný ředitel Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí, pokud konference smluvních stran nerozhodne tříčtvrtinovou většinou přítomných a hlasujících smluvních stran pověřit funkcemi sekretariátu jednu nebo více mezinárodních organizací.

Článek 21

Změny Úmluvy

1. Změny Úmluvy mohou být navrženy kteroukoli smluvní stranou.
2. Změny Úmluvy se přijímají na zasedání konference smluvních stran. Text každé navrhované změny sdělí sekretariát smluvním stranám alespoň šest měsíců před zasedáním, na němž se má rozhodnout o jejím přijetí. Sekretariát rovněž sdělí navrhované změny signatářům této úmluvy a pro informaci též depozitáři.
3. Smluvní strany vynaloží veškeré úsilí, aby bylo dosaženo dohody ve věci kterékoli navrhované změny konsensem. Jestliže veškeré úsilí o konsensus bylo vyčerpáno a nebylo dosaženo dohody, změna se jako poslední možnost přijme tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících smluvních stran.
4. Změny sdělí depozitář všem smluvním stranám za účelem jejich ratifikace, přijetí nebo schválení.
5. Ratifikace, přijetí nebo schválení změn se písemně oznámí depozitáři. Změna přijatá v souladu s odstavcem 3 vstoupí v platnost pro smluvní strany, které ji přijaly devadesátým dnem po datu uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení alespoň třemi čtvrtinami smluvních stran. Poté změna vstoupí v platnost pro všechny ostatní smluvní strany devadesátým dnem po datu, kdy smluvní strany uložily své listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení změn.

Článek 22

Přijetí a změna příloh

1. Přílohy Úmluvy tvoří její nedílnou součást a, není-li výslovně stanoveno jinak, odkaz na tuto úmluvu je současně odkazem na její přílohy.
2. Dodatečné přílohy se omezují na procedurální, vědecké, technické nebo administrativní záležitosti.
3. Pro návrh, přijetí a vstup v platnost dodatečných příloh Úmluvy se použije tento postup:
   1. Dodatečné přílohy se navrhují a přijímají podle postupu stanoveného v čl. 21 odstavcích 1, 2, a 3;
   2. Smluvní strana, která není schopna přijmout dodatečnou přílohu, oznámí tento fakt depozitáři písemně do jednoho roku od data sdělení o přijetí dodatečné přílohy depozitářem. Depozitář neprodleně vyrozumí všechny smluvní strany, že takové oznámení obdržel. Smluvní strana může kdykoli stáhnout předcházejí oznámení o nepřijetí dodatečné přílohy a tato příloha potom vstoupí pro tuto smluvní stranu v platnost písmene c); a
   3. Po uplynutí jednoho roku od data sdělení, že depozitář přijal dodatečné přílohy, tato příloha vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany, které nepředložily oznámení v souladu s ustanoveními písmene b).
4. Návrh, přijetí a vstup v platnost změn příloh A, B nebo C podléhají stejným postupům, jako jsou postupy pro návrh, přijetí a vstup v platnost dodatečných příloh této úmluvy, s výjimkou toho, kdy změna příloh A, B nebo C nevstoupí v platnost pro smluvní stranu, která učinila prohlášení týkající se změny těchto příloh v souladu s čl. 25 ods. 4. V tomto případě každá taková změna vstupuje v platnost pro tuto smluvní stranu devadesátým dnem po datu uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k této změně u depozitáře.
5. Pro navrhování, přijímání a vstup v platnost změn příloh D, E nebo F se použije tento postup:
   1. Změny se navrhují podle postupu v čl. 21 odst. 1 a 2;
   2. Smluvní strany se rozhodnou o změně příloh D, E nebo F konsensem; a
   3. Rozhodnutí změnit přílohy D, E nebo F neprodleně sdělí smluvním stranám depozitář. Změna vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany dnem, který bude stanoven v rozhodnutí.
6. Jestliže se dodatečná příloha nebo změna přílohy týká změny této úmluvy, tak dodatečná příloha nebo změna nevstoupí v platnost, dokud nevstoupí v platnost změna Úmluvy.

Článek 23

Hlasovací právo

1. Každá smluvní strana Úmluvy má jeden hlas, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.
2. Organizace regionální hospodářské integrace vykonává, v záležitostech svého pověření, své hlasovací právo s počtem hlasů rovnajícím se počtu jejích členských států, které jsou smluvními stranami této úmluvy.

Taková organizace neuplatňuje své hlasovací právo, jestliže některý z jejích členských států uplatní své hlasovací právo, a naopak.

Článek 24

Podpis

Úmluva je otevřena k podpisu všemi státy a organizacemi regionální hospodářské integrace ve Stockholmu dne 23. května 2001 a v hlavním sídle Organizace spojených národů v New Yorku od 24. května 2001 do 22. května 2002.

Článek 25

Ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení

1. Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení státy a organizacemi regionální hospodářské integrace. Bude otevřena pro přistoupení států a organizací regionální hospodářské integrace den poté, kdy je uzavřena pro podpis. Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení budou uloženy u depozitáře.
2. Každá organizace regionální hospodářské integrace, která se stane smluvní stranou Úmluvy, aniž by některý z jejích členských států byl smluvní stranou, je vázána všemi povinnostmi podle Úmluvy. V případě organizací, kdy jeden nebo více jejích členských států je smluvní stranou této úmluvy, organizace a její členské státy rozhodnou o své příslušné odpovědnosti za plnění svých závazků podle této úmluvy. V takových případech organizace a členské státy nejsou oprávněny uplatňovat práva podle Úmluvy souběžně.
3. Ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uvede organizace regionální hospodářské integrace rozsah svých pravomocí vzhledem k záležitostem upraveným Úmluvou. Každá taková organizace také informuje v rozsahu své příslušnosti depozitáře, který obratem informuje ostatní smluvní strany o všech podstatných změnách.
4. Ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení může kterákoli smluvní strana prohlásit, že vzhledem k tomuto pro ni vstupuje kterákoli změna příloh A, B nebo C v platnost pouze po uložení její listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

Článek 26

Vstup v platnost

1. Úmluva vstupuje v platnost devadesátým dnem po datu uložení padesáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
2. Pro každý stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, který/á ratifikuje, přijme nebo schválí Úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení padesáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstupuje Úmluva v platnost devadesátým dnem po datu uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení tímto státem nebo organizací regionální hospodářské integrace.
3. Pro účely odstavců 1 a 2 se žádná listina uložená organizací regionální hospodářské integrace nepovažuje za dodatečnou k listinám uloženým členskými státy této organizace.

Článek 27

Výhrady

K Úmluvě se nemohou uplatnit žádné výhrady.

Článek 28

Odstoupení

1. V kterýkoli okamžik po uplynutí tří let ode dne vstupu Úmluvy v platnost pro určitou smluvní stranu tato smluvní strana může od Úmluvy odstoupit, když to písemně oznámí depozitář.
2. Každé takové odstoupení vstupuje v platnost jeden rok ode dne, kdy depozitář obdržel oznámení odstoupení, nebo k pozdějšímu datu, které může být stanoveno v oznámení o odstoupení.

Článek 29

Depozitář

Depozitářem této úmluvy je generální tajemník Organizace spojených národů.

Článek 30

Závazná znění

Prvopis této úmluvy, jehož anglické, arabské, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, je uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zástupci řádně za tímto zplnomocnění k této úmluvě své podpisy. Ve Stockholmu dvacátého druhého května dva tisíce jedna.

Příloha A

ODSTRAŇOVÁNÍ

ČÁST I

Chemická látka	Činnost	Zvláštní výjimka
aldrin* č. CAS: 309-00-2	výroba	žádná
	použití	místní ektoparasticid insekticid
chlordan* č. CAS:57-74-9	výroba	povolena smluvním stranám uvedeným v registru
	použití	místní ektoparisticid insekticid termiticid termiticid ve stavbách a v hrázích termiticid v komunikacích přísada v překližkářských lepidlech
dieldrin* Č. CAS: 60-57-1	výroba	žádná
	použití	v zemědělských provozech
endrin*	výroba	žádná
	použití	žádné
heptachlor* Č. CAS: 76-44-8	výroba	žádná
	použití	termiticid termiticid v konstrukcích domů termiticid (podzemní) úprava, zpracování dřeva při použití v podzemních kabelových kobkách
hexachlorbenzen Č. CAS:118-74-1	výroba	povolena smluvním stranám uvedeným v registru
	použití	meziprodukt rozpouštědlo v pesticidu v přechodně uzavřeném prostorově ohraničeném systému
mirex*	výroba	povolena smluvním stranám uvedeným v registru
	použití	termiticid
toxaphen* Č. CAS: 8001-35-2	výroba	žádná
	použití	žádné
polychlorované bifenyly (PCB)*	výroba	žádná
	použití	výrobky používané v souladu s ustanoveními části II této přílohy

Poznámky:

1. není-li v této úmluvě stanoveno jinak, pak se nepovažuje za nutné, aby množství chemické látky vyskytující se jako samovolné stopové znečištění výrobků a zboží bylo uvedeno v této příloze;
2. tato poznámka se nepovažuje za zvláštní výjimku pro výrobu a použití pro účely čl. 3 odst. 2. Množství chemické látky, která se vyskytuje jako základní složka vyráběného nebo již používaného zboží před nebo ke dni vstupu v platnost příslušné povinnosti týkající se dané chemické látky, se nebere v úvahu jako uvedené v této příloze za předpokladu, že smluvní strana oznámila sekretariátu, že právě tento druh zboží je nadále smluvní stranou používán. Sekretariát zveřejní taková oznámení;
3. tato poznámka, která se netýká chemické látky mající hvězdičku za svým názvem ve sloupci Chemická látka v části I této přílohy, se nepovažuje za zvláštní výjimku pro výrobu a použití pro účely čl. 3 odst. 2. Jestliže se neočekává zasažení lidí a životního prostředí významným množstvím chemické látky během výroby a použití v přechodně uzavřeném prostorově ohraničeném systému, smluvní strana může po oznámení sekretariátu povolit výrobu a použití množství chemické látky uvedené v této příloze, která je chemicky přeměňována při výrobě jiných chemických látek v přechodně uzavřeném prostorově ohraničeném systému tak, že při zohlednění kritérií uvedených v odstavci 1 přílohy D nevykazuje vlastnosti perzistentních organických polutantů. Toto oznámení obsahuje informaci o celkové výrobě a použití dané chemické látky nebo kvalifikovaný odhad takové informace a informaci týkající se povahy procesu uzavřeného prostorově ohraničeného systému včetně množství nepřeměněné a samovolné stopové kontaminace perzistentními organickými polutanty – výchozího materiálu v konečném výrobku. Tento postup se používá, není-li stanoveno v této příloze jinak. Sekretariát zprostředkuje toto oznámení konferenci smluvních stran a veřejnosti. Taková výroba nebo použití se nepovažuje za zvláštní výjimku pro výrobu a použití. Tato výroba nebo použití se zastaví po ukončení desetiletého období, jestliže dotčená smluvní strana nepředloží sekretariátu nové oznámení, v takovém případě se období prodlouží o dalších deset let, pokud konference smluvních stran po přezkoumání výroby a použití nerozhodne jinak. Oznamovací proces může být opakován;
4. smluvní strany mohou využít všechny zvláštní výjimky, pokud výjimky zaregistrovaly v souladu s článkem 4, s výjimkou použití polychlorovaných bifenylů ve zboží používaném v souladu s opatřeními části II této přílohy, která mohou být využita smluvními stranami.

ČÁST II

Polychlorované bifenyly

Každá smluvní strana:

1. Se zřetelem k odstranění používání polychlorovaných bifenylů v zařízeních (například v transformátorech, kondenzátorech nebo jiných nádobách obsahujících kapalné zásoby) k roku 2025, což bude předmětem přezkoumání konferencí smluvních stran, podnikne kroky v souladu s těmito prioritami:

i)učinit rozhodná opatření pro určení, označení a odstranění z užívání těch zařízení, která obsahují více než 10% polychlorovaných bifenylů a mají objem větší než 5 litrů;

ii)učinit rozhodná opatření pro určení, označení a vyloučení z užívání těch zařízení, která obsahují více než 0,05 % polychlorovaných bifenylů a mají objem větší než 5 litrů;

iii)usilovat o určení a odstranění z užívání těch zařízení, která obsahují více než 0,005 % polychlorovaných bifenylů a mají objem větší než 0,05 litrů;

1. Ve shodě s prioritami písmene a) podpoří tato opatření ke snížení nebezpečí a rizik s cílem kontrolovat používání polychlorovaných bifenylů:

i)používání pouze v neporušených a nepropustných zařízeních a pouze v místech, ve kterých únik do životního prostředí může být minimalizován a rychle odstraněn;

ii)nepoužívání v zařízeních v místech spojených s výrobou nebo zpracováním potravin nebo krmiv;

iii)při použití v obydlených oblastech, včetně škol a nemocnic, učinit všechna přiměřená opatření k ochraně před poruchami v dodávkách proudu, které by mohly způsobit požár, a zajistit pravidelnou prohlídku těsnosti zařízení;

1. Bez ohledu na čl. 3 odst. 2 zajistí, aby zařízení obsahující polychlorované bifenyly, jak je popsáno v písmenu a), se nevyváželo nebo nedováželo, s výjimkou účelů nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí;
2. S výjimkou údržby a obslužných operací nepřipustí obnovu umožňující opětovné použití kapalin s obsahem polychlorovaných bifenylů vyšším než 0,005 % v jiných zařízeních;
3. Učiní rozhodná opatření pro ekologicky šetrné nakládání s odpadními kapalinami obsahujícími polychlorované bifenyly a zařízeními znečištěnými polychlorovanými bifenyly s obsahem polychlorovaných bifenylů vyšším než 0,005%, a to v souladu s čl. 6 odst. 1 co možná nejdříve, nejpozději však do roku 2028, což bude předmětem přezkoumání konferencí smluvních stran;
4. Místo poznámky ii) v části I této přílohy se vynasnaží o označení dalších výrobků obsahujících více než 0,005 % polychlorovaných bifenylů (například pouzdra kabelů, těsnící materiály a natřené předměty) a o nakládání s nimi shodně s čl. 6 odst. 1;
5. Každých pět let vypracuje zprávu o pokroku při odstraňování polychlorovaných bifenylů a předloží ji podle článku 15 konferenci smluvních stran;
6. Zprávy popsané v písmenu g) zohlední konference smluvních stran v případě potřeby při svých přezkumech zaměřených na polychlorované bifenyly. Konference smluvních stran přezkoumá pokrok při odstraňování polychlorovaných bifenylů za pětileté nebo, v případě potřeby, jiné období se zřetelem na tyto zprávy.

Příloha B

OMEZENÍ

ČÁST I

Chemická látka	Činnost	Přijatelný účel nebo zvláštní výjimka
DDT (1,1,1-trichloro-2,2-bis(4-chlorfenyl)etan) č. CAS: 50-29-3	výroba	Přijatelný účel: Použití při potírání vektorů chorob ve shodě s částí II této přílohy Zvláštní výjimky: Meziprodukt při výrobě dikofolu meziprodukt
	použití	Přijatelný účel: Potírání vektorů chorob ve shodě s částí II této přílohy Zvláštní výjimky: Výroba dikofolu meziprodukt

Poznámky:

1. Není-li stanoveno v této úmluvě jinak, pak se nepovažuje za nutné, aby množství chemické látky vyskytující se jako samovolné stopové znečištění výrobků a zboží bylo uvedeno v této příloze;

ii)      tato poznámka se nepovažuje za přijatelný cíl výroby a použití nebo za zvláštní výjimku pro účely čl. 3 odst. 2. Množství chemické látky, která se vyskytuje jako základní složka vyráběného nebo již používaného zboží před nebo ke dni vstupu v platnost příslušné povinnosti týkající se dané chemické, se nebere jako uvedené v této příloze za předpokladu, že smluvní strana oznámila sekretariátu, že právě tento druh zboží je nadále smluvní stranou používán. Sekretariát zveřejní taková oznámení;

iii)     tato poznámka se nepovažuje za zvláštní výjimku pro výrobu a použití pro účely čl. 3 odst. 2. Jestliže se neočekává zasažení lidí a životního prostředí významným množstvím chemické látky během výroby a použití v přechodně uzavřeném prostorově ohraničeném systému, smluvní strana může po oznámení sekretariátu povolit výrobu a použití množství chemické látky uvedené v této příloze, která je chemicky přeměňována při výrobě jiných chemických látek v přechodně uzavřeném prostorově ohraničeném systému tak, že při zohlednění kritérií uvedených v odstavci 1 příloh D nevykazuje vlastnosti perzistentních organických polutantů. Toto oznámení obsahuje informaci o celkové výrobě a použití dané chemické látky nebo kvalifikovaný odhad takové informace a informaci týkající se povahy procesu uzavřeného prostorově ohraničeného systému včetně množství nepřeměněné a samovolné stopové kontaminace perzistentními organickými polutanty – výchozího materiálu v konečném výrobku. Tento postup se používá, není-li stanoveno v této příloze jinak. Sekretariát zprostředkuje toto oznámení konferenci smluvních stran a veřejnosti. Taková výroba nebo použití se nepovažuje za zvláštní výjimku pro výrobu a použití. Tato výroba nebo použití se zastaví po ukončení desetiletého období, jestliže dotčená smluvní strana nepředloží sekretariátu nové oznámení, v takovém případě se období prodlouží o dalších deset let, pokud konference smluvních stran po přezkoumání výroby a použití nerozhodne jinak. Oznamovací postup může být opakován;

iv)     smluvní strany mohou využít všechny zvláštní výjimky, pokud je zaregistrovaly v souladu s článkem 4.

ČÁST II

DDT (1,1,1-TRICHLORO-2,2-bis(4-CHLORFENYL)ETAN)

1. Výroba a použití DDT se odstraní, s výjimkou smluvních stran, které oznámily sekretariátu svůj záměr ho vyrábět a/nebo používat. Tímto je ustaven registr DDT, který je dostupný veřejnosti. Sekretariát udržuje registr DDT.

2. Každá smluvní strana, která vyrábí a/nebo používá DDT, omezí tuto výrobu a/nebo použití pro potírání vektorů chorob ve shodě s doporučeními a pokyn Světové zdravotnické organizace o užití DDT, a jestliže jsou místně bezpečné, účinné a přijatelné alternativy dotyčné smluvní straně nedostupné.

3. V případě, že smluvní strana neuvedená v registru DDT rozhodne, že požaduje DDT pro potírání vektorů chorob, oznámí to co nejdříve sekretariátu, aby její jméno bylo bezodkladně přidáno do registru DDT. Současně vyrozumí Světovou zdravotnickou organizaci.

4. Každá smluvní strana, která používá DDT, poskytne každé tři roky sekretariátu a Světové zdravotnické organizaci informaci o používaném množství, podmínkách používání a jeho významu pro strategii smluvní strany při zdolávání choroby, a to v úpravě stanovené konferencí smluvních stran po poradě se Světovou zdravotnickou organizací.

5. Konference smluvních stran s cílem snížení a konečného odstranění používání DDT podpoří:

a) každou smluvní stranou používající DDT při vypracování a uplatňování akčního plánu jako součásti implementačního plánu vymezeného v článku 7. Tento akční plán obsahuje:

i) vývoj regulačních a jiných mechanismů zajišťujících omezení používání DDT na potírání vektorů chorob;

ii) zavádění vhodných alternativních výrobků, metod a strategií, včetně strategií péče o odolnost pro zajištění nepřetržité účinnosti těchto alternativ;

iii) opatření pro posílení zdravotní péče a snížení výskytu chorob;

b) smluvní strany, v rámci jejích možností, při podpoře výzkumu a vývoje bezpečných alternativních chemických látek a nechemických výrobků, metod a strategií pro smluvní strany používající DDT, které odpovídají podmínkám těchto zemí, a s cílem snížení lidských a hospodářských zátěží způsobených chorobou. Faktory podporované při zvažování možností nebo kombinacích alternativ zahrnují lidská zdravotní rizika a důsledky uplatnění těchto alternativ pro životní prostředí. Životaschopné alternativy k DDT představují nižší rizika pro lidské zdraví a životní prostředí, musí být vhodné pro zdolávání choroby v podmínkách dotčených smluvních stran a jsou podpořeny údaji ze sledování.

6. Konference smluvních stran vyhodnotí, počínajíc prvním zasedáním a následně alespoň každé tři roky po poradě se Světovou zdravotnickou organizací, přetrvávající potřebu DDT pro potírání vektorů choroby na základě dostupných vědeckých, technických, ekonomických informací týkajících se životního prostředí včetně:

a) výroby a používání DDT a podmínek stanovených v odstavci 2;

b) dostupnosti, vhodnosti a používání alternativ k DDT; a

c) pokroku při posilování schopnosti států bezpečně přejít k důvěře v takové alternativy.

7. Smluvní strana může kdykoli po písemném oznámení sekretariátu stáhnout své jméno z registru DDT. Stažení vstupuje v platnost dnem stanoveným v oznámení.

Příloha C

NAZAMÝŠLENÁ VÝROBA

ČÁST I: PERZISTENTNÍ ORGANICKÉ POLUTANTY PODLE POŽADAVKŮ ČLÁNKU 5

Tato příloha se vztahuje na následující perzistentní organické polutanty, které se tvoří a jsou samovolně uvolňovány z antropogenních zdrojů:

Chemická látka

Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF) Hexachlorbenzen (HCB) (č. CAS: 118-74-1) Polychlorované bifenyly (PCB)

ČÁST II: KATEGORIE ZDROJŮ

Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, hexachlorbenzen a polychlorované bifenyly se samovolně tvoří a uvolňují při tepelných procesech za přítomnosti organické hmoty a chloru jako výsledek nedokonalého spalování nebo chemických reakcí. Následující kategorie průmyslových zdrojů mají schopnost poměrně značné tvorby a úniku uvedených chemických látek do životního prostředí:

a) spalovny odpadů včetně spoluspalovacích zařízení komunálního, nebezpečného odpadu, odpadu ze zdravotnických zařízení nebo kalů z čistíren odpadních vod;

b) cementářské pece spalující nebezpečný odpad;

c) výroba buničiny používající elementární chlor nebo chemické látky uvolňující elementární chlor k bělení;

i) druhotná výroba mědi;

ii) aglomerační zařízení v železářském a ocelářském průmyslu;

iii) druhotná výroba hliníku;

iv) druhotná výroba zinku.

ČÁST III: KATEGORIE ZDROJŮ

Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, hexachlorbenzen a polychlorované bifenyly se mohou také samovolně tvořit a uvolňovat z následujících kategorií zdrojů včetně:

a) otevřeného spalování odpadu včetně hoření skládek;

b) tepelných procesů v metalurgickém průmyslu nezmíněných v části II;

c) domovních zdrojů spalování;

d) zařízení na spalování fosilních paliv a průmyslových kotlů;

e) zařízení na spalování dřeva a další biomasy;

f) zvláštních procesů chemické výroby, při kterých se samovolně tvoří perzistentní organické polutanty, zvláště při výrobě chlorfenolu a chloranilu;

g) krematorií;

h) motorových vozidel, zejména těch, které spalují olovnatý benzin;

i) ničení zvířecích zdechlin;

j) barvení (chloranilem) a konečné úpravy (s alkalickou extrakcí) textilu a kůže;

k) šrotovacích strojů pro zpracování vyřazených vozidel;

l) doutnání měděných kabelů;

m) rafinérií odpadních olejů.

ČÁST IV: DEFINICE

                1. Pro potřeby této přílohy se:

a) „polychlorovanými bifenyly“ rozumějí aromatické sloučeniny tvořené tak, že atomy vodíku v molekule bifenylu (dvě benzenová jádra vzájemně spojená jednoduchou vazbou uhlík-uhlík) mohou být nahrazena až deseti atomy chlóru; a

b) „polychlorovanými dibenzo-p-dioxiny“ a „polychlorovanými dibenzofurany“ rozumějí tricyklické aromatické sloučeniny tvořené dvěma benzenovými jádry svázanými dvěma atomy kyslíku v polychlorovaných dibenzo-p-dioxinech a jedním atomem kyslíku a jednou vazbou uhlík-uhlík v polychlorovaných dibenzofuranech, jejichž vodíkové atomy mohou být nahrazeny až osmi atomy chloru.

2. V této příloze je toxicita polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů vyjádřena pojmem toxická ekvivalence, kterým se měří vzájemná toxická aktivita různých odvozenin polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů a koplanárních polychlorovaných bifenylů ve srovnání s účinností 2,3,7,8-tetrachloro-dibenzo-p-dioxinu. Hodnoty faktoru toxické ekvivalence užívané pro účely této úmluvy se shodují s přijatými mezinárodními normami, počínaje hodnotami Světové zdravotnické organizace z roku 1998 pro faktor ekvivalentu toxicity u savců pro polychlorované dibenzo-p-dioxiny a koplanární polychlorované bifenyly. Koncentrace jsou vyjádřeny ekvivalenty toxicity.

ČÁST V: OBECNÝ NÁVOD TÝKAJÍCÍ SE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK A NEJLEPŠÍCH POSTUPŮ ŠETRNÝCH K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ

Přednost by měla být dána úvaze o přístupech k předcházení tvorby a úniku chemických látek uvedených v části I. Užitečná opatření by mohla zahrnovat:

a) použití nízkoodpadové technologie;

b) použití méně nebezpečných látek;

c) podporu obnovení a recyklace odpadu a látek vznikajících a užívaných v procesu;

d) nahrazení vstupních surovin, které jsou perzistentními organickými polutanty nebo u nichž je přímé spojení mezi materiálem a úniky perzistentních organických polutantů ze zdroje;

e) dobré programy hospodaření a preventivní údržby;

f) zlepšení nakládání s odpady se záměrem zastavení otevřeného a jiného neřízeného spalování odpadů včetně hoření skládek. Při zvažování návrhů výstavby nových zařízení pro odstraňování odpadů by se měl zvážit možnosti, jako jsou minimalizace vytváření komunálních odpadů a odpadů ze zdravotních zařízení včetně znovuzískávání surovin, opětovné použití, recyklace, třídění odpadů a podpora výrobků vytvářejících méně odpadu. S tímto přístupem by se měly pečlivě zvažovat záležitosti veřejného zdraví;

g) minimalizace těchto chemických látek jako znečišťujících látek ve výrobcích;

h) vyvarování se použití elementárního chlóru nebo chemických látek, z nichž vzniká elementární chlór, pro účely bělení.

B. Nejlepší dostupné techniky

Návrh nejlepších dostupných technik není zaměřen na předpis jedné konkrétní techniky nebo technologie, ale na zvážení technických charakteristik daného zařízení, jeho zeměpisného umístění a místních podmínek životního prostředí. Vhodné kontrolní technologie pro snižování úniků chemických látek uvedených v části I jsou obecně stejné. Při stanovení nejlepších dostupných technik, ať již obecně nebo pro určité případy, by se měl brát zvláštní ohled na následující faktory, přičemž je třeba uvážit pravděpodobné náklady a prospěch z opatření a dále zvážit bezpečnostní a preventivní opatření:

a) Všeobecné úvahy:

i) pokud se týká charakteru, účinků a množství úniků: techniky se mohou měnit v závislosti na velikosti zdroje;

ii) stanovení údajů pro nové nebo stávající zařízení;

iii) čas potřebných pro zavedení nejlepší dostupné techniky;

iv) spotřeba a charakter surovin používaných v procesu a jeho energetická účinnost;

v) požadavek předcházení nebo minimalizace celkového dopadu úniků na životní prostředí a předcházení rizik pro životní prostředí;

vi) požadavek předcházení haváriím a minimalizace jejich důsledků na životní prostředí;

vii) požadavek zajištění zdraví a bezpečnosti na pracovištích;

viii) srovnatelné procesy, zařízení nebo pracovní metody, které byl úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku;

ix) technologická zlepšení a změny ve vědeckých znalostech a vědomostech.

b) Obecná opatření pro snížení úniků: Při zvažování návrhů na výstavbu nových zařízení nebo na podstatnou změnu stávajících zařízení, která používají procesy uvolňující chemické látky uvedené v této příloze, se mají přednostně zvážit alternativní procesy, techniky nebo praktiky, které jsou obdobně užitečné, ale které mohou zabránit tvoření a uvolňování těchto chemických látek. V případech, ve kterých taková zařízení budou vybudována nebo podstatně změněna, by měla být kromě preventivních opatření naznačených v části V oddílu A zvažována také tato opatření pro snižování úniků a při určení nejlépe dostupných technik:

i) použití zdokonalených metod pro čištění spalin, jako je tepelná nebo katalytická oxidace, odlučování polétavého prachu nebo adsorpce;

ii) nakládání se zbytky, odpadní vodou, odpady a kalem z čistíren odpadních vod, např. tepelným zpracováním nebo inertizací či detoxifikací chemickými procesy;

iii) změny procesů vedoucí k omezení nebo vyloučení úniků jako přechod k uzavřeným systémům;

iv) změna projektování procesů vedoucí ke zlepšení spalování a předcházení tvorby chemických látek uvedených v této příloze prostřednictvím kontroly ukazatelů, jako je spalovací teplota nebo doba zdržení.

C. Nejlepší postupy šetření k životnímu prostředí

Konference smluvních stran může vypracovat zásady týkající se nejlepších postupů šetrných k životnímu prostředí.

Příloha D

POŽADAVKY NA INFORMACE A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA

1. Smluvní strana, která předkládá návrh na uvedení chemické látky v přílohách A, B a/nebo C, popíše chemickou látku způsobem uvedeným v písmenu a) a poskytne informace o chemické látce, a pokud je to důležité, o produktech její přeměny podle hodnotících kritérií uvedených v písmenech b) až e):

a) Chemická identita:

i) názvy včetně obchodního jména nebo jmen, obchodního názvu nebo názvů a synonym, číslo CAS, název podle názvosloví IUPAC; a

ii) struktura včetně určení případných isomerů a struktury chemické třídy;

b) Perzistence:

i) důkaz, že poločas rozpadu chemické látky ve vodě je delší než dva měsíce nebo že její poločas rozpadu v půdě je delší než šest měsíců nebo že poločas rozpadu v usazenině je delší než šest měsíců; nebo

ii) důkaz, že chemická látka je jinak dostatečně perzistentní pro oprávnění jejího zvažování v rámci této úmluvy;

c) Bioakumulace:

i) důkaz, že faktor biokoncentrace nebo faktor bioakumulace ve vodních druzích pro chemickou látku je vyšší než 5000 nebo, není-li takový údaj, že log Kow je vyšší než 5;

ii) důkaz, že chemická látka vykazuje jiné důvody pro zvážení jako je vysoká bioakumulace v jiných druzích, vysoká toxicita nebo ekotoxicita; nebo

iii) údaje ze sledování v biotě vykazující, že bioakumulační potenciál chemické látky je dostatečný pro oprávnění jejího zvažování v rámci této úmluvy;

d) Schopnost dálkového přenosu v životním prostředí:

i) měřené úrovně chemické látky v územích vzdálených od zdrojů jejího úniku, které mohou být významné;

ii) sledované údaje ukazující, že dálkový přenos chemické látky v životním prostředí s možností jejího přenosu do přijímajícího prostředí může nastat vzduchem, vodou nebo stěhovavými druhy; nebo

iii) vlastnosti rozpadu v životním prostředí a/nebo modelové výsledky, které ukazují, že chemická látka má schopnost dálkového přenosu vzduchem, vodou nebo stěhovavými druhy do přijímajícího prostředí vzdáleného od zdrojů jejího úniku. Poločas rozpadu chemické látky ve vzduchu, která se významně přenáší vzduchem, by měl být delší než dva dny; a

e) Škodlivé vlivy:

i) důkaz o nepříznivých vlivech na lidské zdraví nebo na životní prostředí, který opravňuje zvažování chemické látky v rámci této úmluvy; nebo

ii) údaje o toxicitě nebo ekotoxicitě, které vykazují možnost poškození lidského zdraví nebo životního prostředí.

2. Navrhující smluvní strana poskytne prohlášení o důvodech zájmu, a je-li to možné, porovnání údajů o toxicitě nebo ekotoxicitě chemické látky se zjištěnými nebo předpokládanými úrovněmi vycházejícími nebo odhadovanými z jejího dálkového přenosu v životním prostředí a dále krátké prohlášení prokazující potřebu globální kontroly.

3. Navrhující smluvní strana poskytne co nejúplnější a s ohledem na své možnosti dodatečné informace podporující přezkoumání návrhu odvolávajícího se na čl. 8 odst. 6. Smluvní strana může při vypracování takového materiálu vyjít z technických posudků z jakýchkoli zdrojů.

Příloha E

POŽADAVKY NA INFORMACE PRO ZJIŠTĚNÍ PROFILU RIZIKA

Účelem přezkoumání je vyhodnocení, zda bude mít chemická látka v důsledku svého dálkového přenosu pravděpodobně významný nepříznivý vliv na lidské zdraví a/nebo životní prostředí, a to takový, že globální opatření je oprávněné. Pro tento účel se vypracuje profil rizika, který dále zpracovává a hodnotí informace podle přílohy D a podle možností obsahuje tyto druhy informací:

a) zdroje, zahrnující případně:

i) údaje o výrobě, včetně množství a umístění;

ii) využití; a

iii) úniky, jako jsou vypouštění, ztráty a emise+

b) odhady nebezpečnosti pro konečný organismus nebo konečné organismy, včetně úvahy o vzájemném toxikologickém působení více chemických látek;

c) vlastnosti rozpadu v životním prostředí, včetně údajů a informací o chemických a fyzikálních vlastnostech chemické látky, stejně tak jako o její perzistenci a vazbě na její přenos v životním prostředí a na její přenos v rámci a mezi složkami životního prostředí, rozkladem a přeměnou na jiné chemické látky. Určení biokoncentračního faktoru nebo bioakumulačního faktoru, založené na měřených hodnotách, má být dostupné s výjimkou, že sledované údaje jsou považovány za splňující tuto potřebu;

d) sledované údaje;

e) působení v místních oblastech a zejména jako výsledek dálkového přenosu v životním prostředí, včetně informace týkající se biodostupnosti;

f) vnitrostátní a mezinárodní hodnocení rizik, posuzování nebo charakteristika profilu rizika a informace o značení a klasifikace nebezpečnosti, jsou-li k dispozici; a

g) status nebezpečnosti chemické látky v rámci mezinárodních úmluv.

Příloha F

INFORMACE O SOCIOEKONOMICKÝCH ÚVAHÁCH

Hodnocení se má uskutečnit s ohledem na možná kontrolní opatření pro chemické látky zvažované pro zahrnutí do této úmluvy, obsahující celou řadu možností, včetně zacházení a ukončení používání. Pro tento účel se poskytnou odpovídající informace vztažené k socioekonomickým úvahám a spojené s možnými kontrolními opatřeními umožňujícími rozhodnutí, které má být učiněno konferencí smluvních stran. Taková informace má patřičně zohlednit rozdílné způsobilosti a podmínky smluvních stran a má brát v úvahu tento seznam s vyznačením položek:

a) účinnost a výkonnost možných kontrolních opatření pro dosažení cílů snížení rizika:

i) technická proveditelnost; a

ii) náklady, včetně nákladů na životní prostředí a zdraví;

b) alternativy (výrobky a procesy):

i) technická proveditelnost;

ii) náklady, včetně nákladů na životní prostředí a zdraví;

iii) účinnost;

iv) riziko;

v) dostupnost; a

vi) přístupnost;

c) pozitivní a/nebo negativní vlivy uplatňování možných kontrolních opatření na společnost:

i) zdraví, včetně veřejného, pracovního a zdravotní úrovně životního prostředí;

ii) zemědělství, včetně vodního hospodářství a lesnictví;

iii) biota (biologická rozmanitost);

iv) ekonomická hlediska;

v) posun směrem k udržitelnému rozvoji; a

vi) sociální náklad;

d) odpady a dopady odstraňování (zejména zastaralých zásob pesticidů a sanace kontaminovaných míst):

i) technická proveditelnost; a

ii) nálady;

e) přístup k informacím a vzdělávání veřejnosti;

f) stav kontrolní a sledovací kapacity; a

g) jakékoliv prováděné vnitrostátní nebo regionální kontrolní činnosti, včetně informací o alternativách, a ostatní odpovídající informace o řízení rizika.