POPs protokol k Úmluvě o o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států

Smluvní strany,
rozhodnuty naplňovat Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států,
    uznávajíce, že emise mnohých perzistentních organických polutantů jsou přenášeny přes mezinárodní hranice a jsou deponovány v Evropě, Severní Americe a v Arktidě, daleko od místa jejich původu, a že atmosféra je převládajícím prostředím jejich přenosu,
    vědomy si toho, že perzistentní organické polutanty v přírodních podmínkách odolávají rozkladu a že souvisejí s nepříznivými účinky na lidské zdraví a na životní prostředí,
    znepokojeny tím, že perzistentní organické polutanty se mohou kumulovat ve vyšších trofických (potravních) úrovních na koncentrace, které by mohly ovlivňovat zdraví lidí a volně žijících organizmů vystavených působení těchto látek,
    uznávajíce, že arktické ekosystémy a zejména tamní obyvatelstvo, které závisí na arktických rybách a savcích, je zvláště ohroženo vzhledem k akumulací perzistentních organických polutantů v potravě,
    u vědomí toho, že opatření omezující emise perzistentních organických polutantů by měla přispět k ochraně životního prostředí a lidského zdraví vně regionu Evropské hospodářské komise OSN včetně arktických a mezinárodních vod,
odhodlány přijmout opatření k předcházení, prevenci nebo k minimalizaci emisí perzistentních organických polutantů, berouce v úvahu uplatňování zásady předběžné opatrnosti formulované jako princip 15 v Deklaraci z Ria de Janeiro o životním prostředí a rozvoji,
    znovu potvrzujíce, že státy mají – v souladu s Chartou OSN a s principy mezinárodního práva – svrchované právo využívat své zdroje v souladu se svou environmentální a rozvojovou politikou a jsou povinny zajistit, aby aktivity uskutečňované v rámci jejich jurisdikce nebo pod jejich kontrolou nepoškozovaly životní prostředí jiných států nebo oblastí za hranicemi národní jurisdikce,
    berouce na vědomí nutnost globálního opatření týkajícího se perzistentních organických polutantů a odvolávajíce se na úlohu regionálních dohod při snižování globálního znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států uvedenou v kapitole 9 Agendy 21, a zejména na úlohu Evropské hospodářské komise OSN při sdílení jejích regionálních zkušeností s ostatními regiony světa,
    uznávajíce, že již existují subregionální, regionální a globální režimy, včetně mezinárodních nástrojů, regulující hospodaření s nebezpečnými odpady, jejich pohyb přes hranice a jejich zneškodňování či likvidaci, zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování,
    majíce na zřeteli, že převládajícím zdrojem znečištění ovzduší přispívajícím k akumulaci perzistentních organických polutantů je používání určitých pesticidů, výroba a používání určitých chemikálií, jakož i nikoli záměrná tvorba jistých látek při spalování odpadů, při spalování paliv, při výrobě kovů a při provozu mobilních zdrojů,
    vědomy si toho, že technologie, technika a metody řízení ke snižování emisí perzistentních organických polutantů do ovzduší jsou dostupné,
    uvědomujíce si nutnost nákladově účinného regionálního přístupu k potlačování znečištění ovzduší,
    berouce na vědomí důležité příspěvky soukromého a nevládního sektoru k poznatkům o účincích perzistentních organických polutantů, o dostupných alternativách a o metodách potlačování jejich emisí a jejich úlohu při snižování emisí perzistentních organických polutantů,
    majíce na mysli, že opatření přijatá ke snížení emisí perzistentních organických polutantů by neměla zakládat důvod k libovolné nebo neoprávněné diskriminaci nebo ke skrytému omezování mezinárodní hospodářské soutěže a obchodu,
    berouce v úvahu současné vědecké a technické údaje o emisích, o atmosférických procesech a o účincích perzistentních organických polutantů na životní prostředí a o nákladech na omezování emisí a uznávajíce nutnost pokračovat ve vědecké a technické spolupráci ke zlepšení pochopení této problematiky,
    uznávajíce opatření týkající se perzistentních organických polutantů již přijatá některými stranami na národní úrovni a/nebo v rámci jiných mezinárodních úmluv,
    se dohodly takto:

Článek 1
Definice
Pro účely tohoto protokolu platí tyto definice pojmů:

1.  „Úmluva“ znamená Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států přijatou v Ženevě dne 13. listopadu 1979;
2. „EMEP“ znamená Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;
3. „Výkonný sbor“ znamená výkonný orgán úmluvy, ustanovený podle článku 10, odstavce 1 Úmluvy;
4. „Komise“ znamená Evropskou hospodářskou komisi OSN – EHK/OSN;
5. „Smluvní strana“ znamená smluvní stranu tohoto protokolu, ledaže by to z kontextu vyplývalo jinak;
6. „Geografický rozsah EMEP“ označuje území definované v článku 1, v odstavci 4 Protokolu k Úmluvě (z r. 1979) o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), který byl přijat v Ženevě dne 28. září 1984;
7. „Perzistentní organické polutanty“ (POP) jsou organické látky, které (I) vykazují toxické vlastnosti; (II) jsou perzistentní;  (III)  akumulují  se  v  biologických  systémech; (IV) podílejí se na dálkovém přenosu v ovzduší přesahujícím hranice států a k depozicím; (V) působí pravděpodobně významným škodlivým vlivem na lidské zdraví nebo mají škodlivé environmentální účinky v místech blízkých i vzdálených od jejich zdrojů;
8. „Látka“ znamená jednu či několik chemických látek, které tvoří specifickou skupinu tím, že
   1. mají podobné vlastnosti a jsou do životního prostředí emitovány společně;
   2. tvoří směs, která je normálně obchodována jako jedna jediná komodita;
9. „Emise“ znamená vypouštění látek z bodového nebo difuzního zdroje do ovzduší;
10. „Stacionární zdroj“ znamená jakoukoli stabilně umístěnou budovu, stavbu, zařízení, instalaci nebo vybavení, které emituje nebo může emitovat jakékoli perzistentní organické polutanty přímo, nebo nepřímo do ovzduší;
11. „Kategorie velkých stacionárních zdrojů“ znamená kategorie stacionárních zdrojů popsané v příloze VIII;
12. „Nový stacionární zdroj“ znamená každý stacionární zdroj, jehož výstavba či podstatná modifikace byla zahájena po uplynutí dvou let od data, kdy vstoupí v platnost (I) tento protokol; nebo (II) taková změna či doplněk příloh III nebo V, v jejichž důsledku se ustanovení tohoto protokolu stanou aplikovatelná na daný stacionární zdroj. Příslušné národní orgány rozhodnou o tom, zda určitá modifikace je, či není podstatná, přičemž budou brány v úvahu faktory, jako jsou např. environmentální přínosy dotyčné modifikace.

Článek 2
CÍL
Cílem předkládaného protokolu je omezovat, snižovat nebo vylučovat vypouštění, emise a ztráty perzistentních organických polutantů.

Článek 3
ZÁKLADNÍ POVINNOSTI

1. S výjimkou případů vyjmutých v souladu s článkem 4 smluvní strany přijmou účinná opatření:
   1. k eliminaci výroby a používání látek uvedených na seznamu v příloze I v souladu s požadavky na jejich uplatňování tam specifikovanými;
      1.  k zajištění toho, že pokud jsou látky ze seznamu v příloze I likvidovány či zneškodňovány, aby tato likvidace nebo zneškodňování probíhala environmentálně šetrným způsobem s přihlédnutím k relevantním subregionálním, regionálním a globálním regulacím nakládání s nebezpečnými odpady a jejich zneškodňování, zejména k Basilejské úmluvě o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování;
      2. ve snaze zajistit, že zneškodňování látek uvedených na seznamu v příloze I probíhá v tuzemsku se zřetelem na případné environmentální hlediska;
      3. k zajištění toho, aby přeprava látek uvedených v příloze I přes hranice států probíhala environmentálně šetrným způsobem, s přihlédnutím k aplikovatelným relevantním subregionálním, regionálním a globálním režimům regulujícím přepravu nebezpečných odpadů, nakládání s nebezpečnými odpady a jejich zneškodňování, zejména k Basilejské úmluvě o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování;
   2. jak omezovat používání látek uvedených na seznamu v příloze II k popsaným aplikacím, v souladu s požadavky na jejich uplatňování specifikovanými v uvedené příloze II.
2. Požadavky specifikované v pododstavci 1 (b) výše vstoupí v platnost pro každou látku dnem, kdy je vyloučena její výroba nebo kdy je vyloučeno její používání, pokud nastane později.
3. Pro látky uvedené na seznamech v přílohách I, II a III každá strana vypracuje vhodné strategie k identifikaci předmětů stále ještě využívaných a odpadů, jež obsahují tyto látky, a přijmou vhodná opatření k zajištění toho, že uvedené předměty poté, kdy se stanou odpadem, budou zlikvidovány či zneškodněny environmentálně šetrným způsobem.
4. K účelům odstavce 1 až 3 budou pojmy odpad, zneškodňování, likvidace a environmentálně šetrný způsob interpretovány konzistentně s jejich použitím podle Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.
5. Každá smluvní strana
   1. sníží své celkové roční emise každé z látek uvedených na seznamu v příloze III z úrovně emisí v referenčním roce zvoleném v souladu s touto přílohou přijetím účinných opatření vhodných v jejích specifických podmínkách;
   2. nejpozději podle harmonogramu specifikovaného v příloze VI budou aplikovány:
      1. nejlepší dostupné technické postupy s přihlédnutím k příloze V, pro každý nový stacionární zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů, pro který příloha V obsahuje nejlepší dostupné technologie;
      2. limitní hodnoty přinejmenším stejně přísné, jako jsou limitní hodnoty uvedené v příloze IV pro každý nový stacionární zdroj z kategorie zdrojů uvedených v této příloze s přihlédnutím k příloze V. Strana alternativně může uplatnit odlišnou strategii snižování emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;
      3. nejlepší dostupné technologie, s přihlédnutím k příloze V, pro každý stávající stacionární zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů, pro který příloha V obsahuje nejlepší dostupné technologie, pokud je to technicky a ekonomicky schůdné. Smluvní strana alternativně může uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;
      4. limitní hodnoty přinejmenším stejně přísné, jako jsou limitní hodnoty uvedené v příloze IV pro každý stávající stacionární zdroj z kategorie zdrojů uvedených v této příloze, pokud je to technicky a ekonomicky schůdné, přičemž je brána v úvahu příloha V. Strana může alternativně uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;
      5. účinná opatření k omezování emisí z mobilních zdrojů s přihlédnutím ke příloze VII.
6. Pokud jde o zdroje spalování v bytech, povinnosti stanovené v odstavci 5 (b) (i) a (III) se vztahují na všechny stacionární zdroje v této kategorii zvažované v jejich souhrnu;
7. V případě, že smluvní strana po aplikaci odstavce 5 (b) nemůže dosáhnout splnění požadavků odstavce 5 (a) výše pro určitou látku specifikovanou v příloze III, bude zproštěna povinností uvedených v odstavci 5 (a) pro tuto látku.
8. Každá strana vypracuje a bude vést a udržovat emisní inventury pro látky uvedené na seznamech v příloze III. Bude sbírat dostupné údaje o výrobě a prodeji látek uvedených na seznamech v přílohách I a II pro strany v rámci geografického rozsahu EMEP minimálně s využitím časového a prostorového rozlišení a metod specifikovaných řídícím sborem EMEP (Steering Body of EMEP) a pro strany mimo rámec geografického rozsahu EMEP užitím metod vypracovaných v rámci pracovního plánu řídícího sboru EMEP jako vodítka. Strana bude o těchto informacích podávat zprávu v souladu s požadavky na podávání zpráv stanovenými v článku 9 níže.

Článek 4
VÝJIMKY

1. Článek 3, odstavec 1 se nevztahuje na množství látek určených pro výzkum v laboratorním měřítku nebo jako referenční standardy.
2. Smluvní strana může udělit výjimku z článku 3, odstavce 1 (a) a (c) vzhledem k určité látce za předpokladu, že tato výjimka není udělena způsobem, který by ohrozil splnění cílů tohoto protokolu, a může být udělena pouze k následujícím účelům a za následujícím podmínek:
   1. k výzkumu jinému, než je uvedeno v odstavci 1 výše v případech, kdy:
      1. v průběhu navrhovaného využití a následného zneškodnění těchto látek se neočekává uvolnění významného množství těchto látek do prostředí;
      2. cíle a parametry takového výzkumu posoudí a schválí uvedené strany a
      3. výjimka přestane okamžitě platit v případě, že dojde k významnému uvolnění určitých látek do prostředí, a kdy budou – v případech vhodnosti – přijata opatření ke snížení těchto uvolnění a kdy bude posouzeno opatření na izolaci od prostředí před opětovným zahájením výzkumu;
   2. ke zvládání nouzových stavů ohrožujících lidské zdraví, v nezbytných případech, kdy:
      1. smluvní strana nemá žádná dostupná alternativní opatření pro řešení nouzových situací;
      2. přijatá opatření jsou úměrná rozsahu a závažnosti daného stavu nouze;
      3. jsou přijata vhodná předběžná opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí a k zajištění toho, že daná látka není použita mimo geografickou oblast postiženou stavem nouze;
      4. výjimky jsou udělovány na období nepřesahující trvání nouzového stavu;
      5. po skončení stavu nouze jakékoli zbývající zásoby dotyčných látek podléhají ustanovením článku 3, odstavce 1 (b);
   3. pro málo významné aplikace pokládané danou smluvní stranou za nezbytně nutné v případech, kdy:
      1. výjimka se uděluje na maximálně pět let;
      2. tato výjimka nebyla podle tohoto článku dříve udělena;
      3. pro navrhované využití neexistuje jiná vhodná alternativa;
      4. smluvní strana odhadla emise dotyčné látky v důsledku výjimky a příspěvek této emise k celkovým emisím této látky ze všech stran;
      5. byla přijata vhodná preventivní opatření k minimalizaci těchto emisí do prostředí; ¨
      6. po ukončení platnosti výjimky všechny zbylé zásoby dané látky budou podléhat ustanovení článku 3, odstavce 1 (b).
3. Každá strana nejpozději 90 dnů po udělení výjimky podle článku 2 výše poskytne sekretariátu minimálně tyto údaje:
   1. chemický název látky, která je předmětem udělené výjimky;
   2. účel, pro něž byla výjimka udělena;
   3. podmínky, za nichž byla výjimka udělena;
   4. délka období, pro něž byla výjimka udělena;
   5. osoby nebo organizace, na něž se daná výjimka vztahuje, a
   6. pro výjimky udělené podle odstavců 2 (a) a (c) výše, odhady emisí dané látky, k nimž dojde v důsledku výjimky, a posouzení jejich příspěvku k celkovým emisím dané látky ze všech stran.
4. Sekretariát zpřístupní všem stranám oznámení a údaje, které obdržel podle odstavce 3 výše.

Článek 5
VÝMĚNA INFORMACÍ A TECHNOLOGIÍ
    Strany budou v souladu se svými zákony, předpisy a zavedenými postupy vytvářet příznivé podmínky k usnadňování výměny informací a technologií určených ke snížení vzniku emisí perzistentních organických polutantů a k vyvíjení nákladově účinných alternativ podporou, mimo jiné:

1. styků a spolupráce mezi vhodnými organizacemi a jednotlivci v soukromé a veřejné sféře, které/kteří jsou schopny/ni poskytovat technologické, projekční a inženýrské služby, zařízení nebo financí;
2. výměny informací a přístupu k informacím o vývoji a využívání alternativ k perzistentním organickým polutantům a o vyhodnocování rizik, které tyto alternativy představují pro lidské zdraví a pro životní prostředí, a informací o ekonomických a sociálních nákladech spojených s těmito alternativami;
3. zpracování seznamů jejich jmenovaných orgánů zapojených do podobných mezinárodních aktivit na mezinárodních fórech a pravidelných aktualizací těchto seznamů;
4. výměny informací o aktivitách probíhajících na jiných mezinárodních fórech.

Článek 6
OSVĚTA VEŘEJNOSTI
    Strany budou v souladu se svými zákony, předpisy a zavedenými postupy podporovat poskytování informací široké veřejnosti včetně jednotlivců, kteří jsou přímými uživateli perzistentních organických polutantů. Tyto informace mohou zahrnovat, mimo jiné:

1. údaje týkající se označování výrobků, posuzování rizik a nebezpečí;
2. informace o snižování rizik;
3. informace podporující eliminaci perzistentních organických polutantů nebo redukci jejich využívání, včetně, v případech vhodnosti, údajů o integrované péči o prevenci škůdců, o integrované péči o plodiny (obilí) a informace o ekonomických a sociálních důsledcích této eliminace nebo redukce a
4. informace o alternativách k perzistentním organickým polutantům a vyhodnocení rizik, které tyto alternativy představují pro lidské zdraví a pro životní prostředí, a informace o ekonomických a sociálních důsledcích těchto alternativ.

Článek 7
STRATEGIE, POLITIKA, PROGRAMY, OPATŘENÍ A INFORMACE

1. Každá smluvní strana vypracuje strategie, politiku a programy pro splnění povinností tohoto protokolu nejpozději do šesti měsíců po datu, kdy pro ni tento protokol vstoupí v platnost.
2. Každá smluvní strana bude
   1. stimulovat využívání ekonomicky schůdných, environmentálně šetrných postupů hospodaření, včetně nejlepších environmentálních postupů, a to se zřetelem na všechny aspekty používání, výroby, uvolňování, zpracování, distribuce, manipulace, přepravy a přepracovávání látek podléhajících tomuto protokolu i předmětů, směsí nebo roztoků obsahujících tyto látky;
   2. stimulovat naplňování dalších programů řízení hospodaření zaměřených na snížení emisí perzistentních organických polutantů včetně dobrovolných programů a včetně využití ekonomických nástrojů; ¨
   3. zvažovat přijetí dodatečné politiky a opatření podle vhodnosti ve specifických podmínkách včetně přístupů, které nejsou podloženy žádným předpisem;
   4. usilovat o ekonomicky schůdné kroky ke snížení úrovní látek podléhajících tomuto protokolu, které jsou přítomny jako znečišťující příměsi v jiných látkách, chemických výrobcích nebo ve vyráběném zboží, co možná nejdříve po zjištění závažnosti daného zdroje;
   5. ve svých programech pro vyhodnocení látek brát v úvahu charakteristiky specifikované v odstavci 1 rozhodnutí výkonného sboru 1998/2 o informacích, které mají být poskytovány, a o postupech pro zařazování dalších látek na seznamy v přílohách I, II nebo III včetně jejich změn a doplňků.
3. Strany mohou přijímat opatření přísnější, než jsou požadována tímto protokolem.

Článek 8
VÝZKUM, VÝVOJ A MONITOROVÁNÍ
    Strany budou podporovat výzkum, vývoj a monitorování i související spolupráci zaměřenou, ale nikoli omezenou jen na:

1.  úrovně emisí, dálkového přenosu a úrovně depozice a jejich modelování, stávající úrovně v biotickém a abiotickém prostředí, vypracování postupů pro harmonizování relevantních metodik;
2. cesty a inventarizace polutantů v reprezentativních ekosystémech;
3. relevantní účinky na lidské zdraví a na životní prostředí včetně kvantifikace těchto účinků;
4. nejlepší dostupné technologie a postupy, včetně zemědělských postupů a technologií, k omezování emisí a postupů, které strany používají nebo v současnosti vyvíjejí;
5. metodiky umožňující zvažovat sociálně-ekonomické faktory při vyhodnocování alternativních strategií k omezování emisí;
6. přístupy založené na účincích, které integrují vhodné informace včetně informací získaných podle pododstavců (a) až (e) o měřených nebo modelovaných environmentálních úrovních, cestách a účincích na lidské zdraví a na životní prostředí k účelům formulování budoucích strategií omezování emisí, rovněž ekonomických a technologických faktorů;
7. metody odhadování národních emisí a tvorby prognóz budoucích emisí jednotlivých perzistentních organických polutantů a metody vyhodnocování toho, jak tyto odhady a prognózy mohou být využívány k tvorbě struktury budoucích povinností;
8. úrovně látek podléhajících tomuto protokolu, které jsou obsaženy jako znečišťující látky v dalších látkách, chemických produktech či ve vyráběných předmětech, a význam těchto úrovní pro dálkový přenos a postupy snižování těchto úrovní znečišťujících látek, a navíc, úrovně perzistentních organických polutantů vytvářených v průběhu životního cyklu řeziva ošetřeného pentachlorfenolem.

    Prioritu by měl mít výzkum látek, které nejpravděpodobněji budou muset být doplněny do seznamů tohoto protokolu podle postupů specifikovaných v článku 14 v odstavci 6.

Článek 9
PODÁVÁNÍ ZPRÁV

1. V souladu se svými zákony určujícími důvěrný ráz obchodně-průmyslových informací:
   1. každá smluvní strana bude periodicky podávat zprávu výkonnému sboru prostřednictvím výkonného sekretáře komise v pravidelných intervalech určených na zasedání stran o opatřeních přijatých k uskutečňování předkládaného protokolu;
   2. každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP bude periodicky podávat zprávu EMEP prostřednictvím výkonného sekretáře komise v intervalech určených řídícím sborem EMEP a schválených stranami na zasedání výkonného výboru, údaje o úrovních emisí perzistentních organických polutantů s využitím metodik a časového a prostorového rozlišení minimálně na úrovni specifikované řídícím sborů EMEP. Smluvní strany v oblastech vně geografického rozsahu EMEP zpřístupní výkonnému sboru podobné údaje, pokud o to budou požádány. Každá smluvní strana rovněž poskytne údaje o úrovních emisí látek uvedených na seznamu v příloze III v referenčním roce specifikovaném v uvedené příloze.
2. Údaje, které mají být zahrnuty do zpráv v souladu s odstavcem 1 (a) budou podávány v souladu s rozhodnutím týkajícím se formátu a obsahu přijatého smluvními stranami na zasedání výkonného sboru. Podmínky a prvky tohoto rozhodnutí budou v případě nutnosti revidovány s cílem identifikovat dodatečné prvky týkající se formátu nebo obsahu informací, které by měly být začleněny do těchto zpráv.
3. V dostatečném předstihu před každým výročním zasedáním výkonného sboru EMEP poskytne informace o dálkovém přenosu a o depozici perzistentních organických polutantů.

Článek 10
POSOUZENÍ SMLUVNÍMI STRANAMI NA ZASEDÁNÍCH VÝKONNÉHO SBORU

1. Smluvní strany na zasedáních výkonného sboru budou – v souladu s článkem 10, odstavce 2 (a) úmluvy – posuzovat údaje dodané stranami, EMEP a dalšími podpůrnými orgány i zprávy dodané výborem pro kontrolu provádění protokolu uvedené v článku 11.
2. Smluvní strany na zasedáních výkonného sboru budou dohlížet na pokrok dosažený v plnění povinností stanovených tímto protokolem.
3. Smluvní strany na zasedáních výkonného sboru budou posuzovat přiměřenost a účinnost povinností stanovených v tomto protokolu. Při tomto posuzování budou brány v úvahu nejlepší dostupné vědecko-výzkumné poznatky o účincích a depozici perzistentních organických polutantů, posouzení technického vývoje, změny ekonomických podmínek a plnění povinností týkajících se úrovní emisí. Procedury, postupy, metody a načasování těchto přezkoumání budou specifikovat strany na zasedání výkonného sboru. První přezkoumání bude dokončeno nejpozději do tří let poté, co tento protokol vstoupí v platnost.

Článek 11
PLNĚNÍ POVINNOSTÍ
    Plnění povinností stanovených tímto protokolem každou ze stran bude pravidelně přezkoumáváno. Výbor pro kontrolu provádění protokolu zřízený rozhodnutím 1997/2 výkonného sboru na jeho patnáctém zasedání vypracuje tato přezkoumání a podá o tom zprávu na zasedání stran v rámci výkonného sboru v souladu s podmínkami stanovenými v příloze uvedeného rozhodnutí, včetně všech jeho relevantních doplňků a změn.

Článek 12
UROVNÁVÁNÍ SPORŮ

1. Jestliže mezi dvěma nebo více stranami vznikne spor o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu, budou sporné strany hledat řešení jednáním nebo jinými prostředky urovnávání sporů podle své vlastní volby. Strany účastnící se sporu budou o svém sporu informovat výkonný sbor.
2. Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k této úmluvě či kdykoli později může strana, která není regionální organizací ekonomické integrace, prohlásit písemně v listině postoupené depozitáři, že vzhledem ke sporům týkajícím se výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu, uznává jeden nebo oba z následujících prostředků urovnávání sporů jako povinné ipso facto a bez nutnosti další dohody ve vztahu k jakékoli straně, která přijala stejný závazek:
   1. postoupení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;
   2. arbitrážní řízení v souladu s postupy, které přijmou strany na zasedání výkonného sboru, jakmile to bude uskutečnitelné formou přílohy o arbitrážním řízení.Strana, která je regionální organizací ekonomické integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem ve vztahu k arbitrážnímu řízení v souladu s postupy uvedenými v pododstavci (b) výše.
3. Prohlášení učiněné podle odstavce 2 zůstane v platnosti, pokud neuplyne doba stanovená v souladu s podmínkami jeho platnosti nebo do uplynutí tří měsíců po uložení depozitářem písemného oznámení o odvolání prohlášení.
4. Nové prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo vypršení prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení projednávané před Mezinárodním soudním dvorem nebo před arbitrážním tribunálem, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.
5. Kromě případu, kdy strany sporu přijaly stejný prostředek urovnávání sporů podle odstavce 2, pokud po dvanácti měsících následujících po oznámení jednou ze stran o existenci sporu strany sporu nebyly schopny spor urovnat prostředkem zmíněným v odstavci 1 výše, spor bude postoupen na žádost kterékoli z těchto stran ke smíření.
6. K účelům odstavce 5 bude zřízena smírčí komise. Tato komise bude složena z rovného počtu členů jmenovaných každou ze zainteresovaných stran, nebo – v případech, kdy strany sdílí stejný zájem na smíření – skupinou sdílející tento zájem a předsedou zvoleným společně členy takto jmenovanými. Komise vydá doporučující verdikt, který strany v dobré víře vezmou v úvahu.

Článek 13
PŘÍLOHY
    Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást. Přílohy V a VII mají charakter doporučení.

Článek 14
ZMĚNY A DOPLŇKY

1. Změny a doplňky tohoto protokolu mohou být navrženy kteroukoli jeho stranou.
2. Navrhované změny a doplňky budou postoupeny písemně výkonnému sekretáři komise, který ho sdělí všem stranám. Navrhované změny a doplňky budou projednány na nejbližším zasedání stran s výkonným sborem za předpokladu, že návrhy byly distribuovány výkonným sekretářem stranám nejméně devadesát dnů předem.
3. Změny a doplňky tohoto protokolu a jeho příloh I až IV, VI a VIII budou přijaty konsenzem stran přítomných na zasedání výkonného sboru a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesát dnů po datu, kdy byly u depozitáře uloženy listiny o jejich přijetí od dvou třetin stran. Změny a doplňky vstoupí v platnost pro další smluvní strany devadesát dnů poté, co byly uloženy listiny o jejich přijetí.
4. Změny a doplňky příloh V a VII budou přijaty konsenzem stran přítomných na zasedání výkonného sboru. Po uplynutí devadesáti dnů od data, kdy výkonný sekretář komise sdělil tyto změny a doplňky všem stranám, doplňky a změny těchto příloh vstoupí v platnost pro strany, které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s ustanoveními odstavce 5 níže, za předpokladu, že nejméně šestnáct stran nepodalo takovéto oznámení.
5. Strana, která není schopna schválit určitou změnu či doplněk přílohy V nebo VII, to oznámí depozitáři písemně do devadesáti dnů od data sdělení o jejich přijetí. Depozitář bez odkladu oznámí všem smluvním stranám obdržené výhrady. Strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí a po uložení listin o přijetí u depozitáře tyto změny a doplňky těchto příloh pro tuto smluvní stranu.
6. V případě návrhu pozměnit či doplnit přílohu I, II nebo III – přidat určitou látku k tomuto protokolu:
   1. navrhovatel poskytne výkonnému sboru údaje specifikované v rozhodnutí výkonného sboru 1998/2 včetně jakýchkoli jeho změn a doplňků; a
   2. smluvní strany vyhodnotí tento návrh v souladu s postupy specifikovanými v odstavcích 2 a 3 rozhodnutí výkonného sboru 1998/2.
7. Rozhodnutí změnit či doplnit rozhodnutí výkonného sboru 1998/2 bude přijato konsenzem zasedání stran s výkonným sborem a vstoupí v platnost šedesát dnů po datu jeho přijetí.

Článek 15
PODEPSÁNÍ

1. Tento protokol bude vystaven k podpisu v Aarhusu od 24. do 25. června 1998 včetně a potom v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 21. prosince 1998, pro členské státy komise i pro státy mající poradní status při komisi na základě odstavce 8 rezoluce Hospodářské a sociální rady 36 (IV) z 28. března 1947 a pro organizace regionální hospodářské spolupráce tvořené svrchovanými členskými státy komise, na něž jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a aplikovat mezinárodní dohody v záležitostech spravovaných tímto protokolem za předpokladu, že tyto státy a organizace jsou stranami úmluvy.
2. Tyto regionální organizace ekonomické integrace budou v záležitostech spadajících do jejich pravomocí svým jménem uplatňovat práva a plnit povinnosti, které tento protokol přiřazuje jejich členským státům. V těchto případech členské státy těchto organizací nejsou oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.

Článek 16
RATIFIKACE, PŘIJETÍ, SCHVÁLENÍ A PŘISTOUPENÍ

1. Tento protokol bude podléhat ratifikaci, přijetí nebo schválení jeho signatáři.
2. Tento protokol bude vystaven od 21. prosince 1998 pro přistoupení států a organizací, které splňují požadavky článku 15 odstavce 1.

Článek 17
DEPOZITÁŘ
    Listiny o ratifikaci, přijetí, potvrzení nebo přistoupení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který bude plnit funkci depozitáře.

Článek 18
VSTUP V PLATNOST

1. Tento protokol nabude platnosti devadesátý den po datu uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení u depozitáře.
2. Pro každý stát nebo organizaci zmíněný/nou v článku 15 v odstavci 1, který/rá ratifikuje, přistoupí či schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po datu uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, protokol vstoupí v platnost devadesátý den po datu uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení či přistoupení uvedeného státu nebo organizace.

Článek 19
ODSTOUPENÍ
    Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne, kdy tento protokol vstoupil v platnost pro některou smluvní stranu, může tato strana odstoupit od protokolu tím, že o tom podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení nabude platnost devadesátý den po datu od jeho přijetí depozitářem, nebo v určitém pozdějším datu, které může být v oznámení o odstoupení specifikováno.

Článek 20
AUTENTICKÁ ZNĚNÍ PROTOKOLU
    Originál tohoto protokolu, jehož anglický, francouzský a ruský text má stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Na znamení toho níže podepsaní řádně k tomu zmocněni, podepsali tento protokol.
Dáno v Aarhusu (Dánsko), dne dvacátého čtvrtého června, roku tisícího devítistého devadesátého osmého.

* Pracovní překlad dokumentu předloženého na konferenci ministrů životního prostředí regionu EHK OSN v Aarhusu v červnu letošního roku.