Adaptace měst

Projevy klimatické změny ve městech je třeba urgentně řešit. Nejčastěji se mluví o dvou způsobech - adaptaci a mitigaci. Adaptací se rozumí přizpůsobení a příprava měst i krajiny na extrémy počasí, jako jsou sucho, letní vedra nebo přívalové deště a povodně. Většina evropských měst proto připravuje a realizuje politiky s vhodnými adaptačními opatřeními, která mají městům problémy způsobené klimatickou změnu zvládat.

Praha vypracovala svoji Strategii adaptace na klimatickou změnu, kterou nyní musí implementovat do svých závazných regulativů, jako jsou územní plán a další. Prosazovat cíle vytyčené Strategií adaptace je nyní hlavním úkolem metropole. Myslet je ale třeba i na zásadní omezení produkce skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek, které přispívají ke změně klimatu. O to by se Praha měla pokusit v rámci opatření souvisejících s vyhlášením stavu klimatické nouze.

Co konkrétně by měla Praha udělat? Cíle, které vyplývají ze Strategie, jsou tyto:

• Snížit negativní vliv extrémních teplot, vln horka a městského tepelného ostrova na zdraví citlivých skupin obyvatel Prahy
• Snížit dopady přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha a tím zajistit stabilní vodní režim na území hl. města Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti
• Snížit energetickou náročnost Prahy a podpořit adaptaci budov
• Zlepšit podmínky Prahy v oblasti udržitelné mobility
• Zlepšit připravenost v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení
• Zlepšit podmínky v oblasti environmentálního vzdělávání, podpořit monitoring a výzkum dopadů klimatické změny v Praze
    

Mezi konkrétní adaptační opatření může být zahrnuta celá řada kroků – mohou to být opatření přírodní, jako je vytváření zelených střech, ozeleňování fasád, vytváření vodních prvků v parcích, péče o drobné vodní toky, sázení stromořadí a péče o ně, nebo tzv. šedá opatření – technická – ať už jde o barvy fasád, barvy komunikací, které nepohlcují tolik tepla jako tmavé povrchy, nebo o vhodné povrchy, které umožňují zasakování srážek anebo správná péče o volná prostranství.

Jednou z nejdůležitějších činností je však správné územní plánování, které bere v úvahu všechny možné scénáře vývoje a vytváří podmínky pro to, aby adaptační opatření fungovala.

Nejúčinnějším nástrojem, který má město ve svých rukou, je samozřejmě územní plán. V dnešním světě je třeba opustit myšlenku územního plánu jako dokumentu, který má za cíl řešit jenom architekturu. Město nejsou a nebudou jenom domy, město musí být hlavně příjemným prostorem pro život jeho obyvatel. Územní plán musí umět pracovat také s požadavkem na tvorbu adaptačních opatření. Nyní připravovaný Metropolitní plán má jedinečnou možnost do svého obsahu zařadit požadavky nejen ze Strategického plánu, ale také ze vznikající Adaptační strategie. Bohužel se zdá, že vzhledem k jeho koncepci i zpracovatelskému týmu budou schopnosti Metropolitního plánu v kontextu klimatické změny minimální.

Je třeba zohlednit fakt, že tepelný ostrov, vedra i problémy se srážkovou vodou se pojí s narůstající výstavbou a mizením volných ploch. Pokud tedy Metropolitní plán stojí na myšlence zahušťování výstavby, musí vždy říct nejen zahušťujme, ale i to, jak bude reagovat na výrazné zvýšení teplot ve městě, sucha a jaká opatření navrhuje ke zmírnění těchto dopadů.  Metropolitní plán by měl říci, jak si představuje udržitelné město. Je to jeho hlavní úkol a povinnost jeho tvůrců. V dnešním světě udržitelnost spočívá ve vytvoření podmínek pro kvalitní život obyvatel města a ve snižování energetické náročnosti budov, zkvalitnění dopravy směrem k udržitelné mobilitě (zejm. s důrazem na pěší a cyklodopravu a městskou hromadnou dopravu) a jiných systémových krocích. Když je někde příliš horko nebo se tam nedá dýchat, územní plán by měl říct: tady se už nestaví! Sem patří stromy!

Vedle politických kroků a technických expertních řešení na bázi konstrukce budov nebo plánovacích dokumentů ovšem existují možnosti adaptace, které má každý z nás. I ta nejdrobnější opatření a změna chování mohou pomoci k tomu, aby se ve městě lépe žilo.

Jak na to, aby se nám v Praze žilo lépe?

• Kupte truhlíky a osázejte balkony
• Nemáte záhonek nebo dokonce zahrádku? Domluvte se se sousedy a založte tu svoji komunitní!
• Nemáte pozemek? Nevadí, zahrada může být i v pytli.
• Chytejte dešťovku (a tím nemyslíme žížaly). Na zalévání není nic lepšího. Na zachytávání dešťové vody jsou navíc vypsané dotační výzvy.
• Nechcete zahradu, ale máte společný vnitroblok? Udělejte z něj příjemné místo k žití!
• Máte zahradu? Zasaďte strom.
• Chystáte se stavět? Myslete na zelenou střechu.
• Chtějte víc po svých zastupitelích. Ať se v Praze dobře žije.

V kontextu boje s klimatickou změnou a jejími dopady se často hovoří o důležité roli stromů. Jaké je tedy jejich role?

• Stromy jsou filtrem škodlivých látek – zachytí ozón i polétavý prach, poradí si i s oxidy síry a dusíku.
• Stromy některé stromy umí zneškodnit některé choroboplodné zárodky.
• Stromy zmírňují ledový vítr v zimě a chladí v létě. Jsou ideální klimatizací.
• Stromy (to víme všichni) vyrábí kyslík. A víte, že 1 strom vyrobí kyslík pro 10 lidí?
• Stromy snižují hluk. Čím víc stromů, tím míň hluku. Proto je důležitá i zeleň podél silnic, které se říká izolační, a která chrání před hlukem a emisemi okolní domy.

Jak se tedy popasovat s tvorbou tzv. tepelných ostrovů ve městech?

• Především je třeba dobře plánovat a přemýšlet na tím, co je v každé ulici potřeba.
• Praha musí sázet stromy a pořádně se o ně starat.
• Parky jsou prima – město jich potřebuje co nejvíc.
• Kropit ulice nastřádanou dešťovou vodou – skvělý nápad!
• Parkoviště z asfaltu? Špatný nápad!
• Každý dům má fasádu a střechu. Proč je nemít zelené?
• V létě můžeme s dešťovkou smývat prach a chladit náměstí a chodníky.
• Můžeme s ní zalévat stromy a keře. Nebo i trávníky v parku.
• Voda ze střech paneláků může naplnit jezírko v blízkém parku. Na takovém Černém Mostě by to bylo docela velké jezero.
• Parkoviště nemusí být jen asfalt – existuje mnoho chytrých řešení, jak umožnit vodě, aby se vsákla tak, jak má (třeba propustné dlaždice).
• Každá nová stavba by měla mít vsakování deště vymyšleno. Je na úřednících, aby si to pohlídali. Vy je můžete kontrolovat.
• Kdo má okap, měl by pod ním mít sud. Je to jednoduché řešení.

O konkrétních rizicích i řešeních z praxe v Česku i zahraničí jsme napsali několik publikací. Najdete je v sekci “Publikace” anebo na této stránce.