Příprava územního plánu

Proces pořizování územního plánu každého města včetně Prahy je definovaný zákonem. Obsahuje momenty, ve kterých se do přípravy může zapojit i veřejnost a ovlivnit tak budoucnost svého města i místa, ve kterém obyvatelé žijí. Vše podstatné z hlediska tohoto formálního procesu najdete v našem průvodci. Důležitá je ale i vize, způsob, kterým si město vytyčí své priority, které se pak do územního plánu promítnou. Jak by se tedy mělo postupovat, s kým spolupracovat, a co by měl dobrý územní plán obsahovat?

I. Vytvořit skutečnou vizi rozvoje

Evropská města vypracovávají komplexní vize svého rozvoje. Nejedná se ale o dokumenty podobné pražskému Strategickému plánu, který sice stanovuje některé z priorit metropole, způsob jejich realizace v praxi je již ovšem velmi neurčitý. Vytvoření kvalitní vize samozřejmě musí předcházet všem dalším postupům. Je tedy zásadní otázkou, zda se mají územní plány připravovat ve chvíli, kdy tato univerzálně platná vize není dokončena, je roztříštěná a její vymahatelnost je prakticky nulová, jako je v případě Prahy. Vize musí být výsledkem spolupráce mezi laiky, odborníky a úředníky a musí být výsledkem rozumného konsenzu mezi všemi zainteresovanými skupinami. Pokud budou všichni uživatelé města přesvědčeni, že základní koncepce existuje, je platná, závazná a správná, bude mnohem snadnější vypracovat, projednat a schválit dílčí de facto technické či prováděcí dokumenty.

II. Schválit progresivní územní plán

Praha již mnoho let připravuje nový územní plán, tzv. Metropolitní plán. Ten je momentálně ve fázi návrhu, dlouhodobě je ovšem kritizován kvůli nevhodné metodice, vágní ochraně zelených ploch nebo nedostatečnému ohledu na památkovou péči. Způsob přípravy budí také celou řadu rozpaků - systematicky je odmítána jakákoli kritika ať už ze strany veřejnnosti, anebo expertů, městských částí a dalších klíčových institucí. Právě s nimi je ovšem nezbytná co nejevektivnější a otevřená spolupráce - územní plán má představovat dohodu o využití území, čili pokud možno co největší konsenzus na tom, jaká pravidla bude ve městě prosazovat. Dotčené skupiny přitom nesmí být jen konzumenty předložených informací, naopak se musí do značné míry na tvorbě plánu podílet. Bez jejich spolupráce není možné vytvořit kvalitní územní plán. Je nutné otevřít proces přípravy územního plánu.

III. Zahrnout do územního plánování klíčová témata současnosti

Metropole se dlouhodobě potýká s nedostatkem dostupného bydlení. Narozdíl od blízkých zahraničních sousedů jako jsou Vídeň, Mnichov, anebo Berlín, ovšem bydlení, které by bylo dostupné i pro nižší a střední třídy, prosazuje jen velmi vágně. V Německu a Rakousku je naprosto běžné požadovat vysoké podíly dostupného a sociálních bydlení v developerských projektech, v Česku se možná jako součást post-socialistického dědictví o podobných progresivních nástrojích prakticky nemluví. Praha musí skrze dostupné nástroje aktivněji prosazovat dostupnost bydlení, kterou volný trh sám o sobě nikdy nezajistí. Stejně tak se zcela urgentní stává otázka klimatické krize - právě nástroje typu územních a regulačních plánů mohou pomoci závazně implementovat principy Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu do konkrétních řešení v prostoru, a připravit tak město na sílící dopady změny klimatu. Bohužel se to zatím prakticky neděje.

 IV. Spolupracovat s městskými částmi

Územní plánování v Praze provází několik specifik. Na rozdíl od ostatních statutárních měst by totiž Praha měla počítat s výraznějším vlivem svých městských částí. Právě městské části jsou totiž těmi, kdo by měl dbát na ochranu veřejného zájmu a zájmu svých občanů. Doporučujeme změnit Statut tak, aby byla městským částem zaručena dostatečná oprávnění při územním plánování týkajícím se jejich území. Se změnou Statutu souvisí také změna v rozdělování financí v rozpočtu hlavního města a přenesení potřebných pravomocí a zodpovědnosti na městské části.

V. Spolupracovat s komunitou

Klíčové dokumenty, jakými jsou Strategický plán Prahy, Metropolitní plán nebo nejrůznější strategie a politiky, není možné schvalovat za zdmi úřadů a bez skutečné, efektivní a vzájemně otevřené účasti veřejnosti. Již v minulosti bylo hlavní město kritizováno za to, že není schopno o zásadních koncepcích a strategiích dostatečně komunikovat s občany, a všechna klíčová rozhodnutí vznikají jen v kancelářích magistrátu nebo Institutu plánování a rozvoje. Doporučujeme diametrálně změnit způsob komunikace s veřejností. Brát veřejnost jako adekvátního partnera, který ví, co chce a který může nabídnout svou znalost prostředí a jeho potřeb. Zapojit externí odborníky, a to včetně celé škály dotčených odborností - ne jen architekty, urbanisty, právníky a ekonomy, ale také sociology, odborníky na bytové politiky, experty přírodních věd a další, a dlouhodobě hledat řešení a nacházet nové cesty, jak získávat od občanů relevantní informace.

VI. Rozhodovat transparentně a demokraticky

Má-li být rozhodování o rozvoji města demokratické a transparentní, musejí mít občané volný přístup ke všem podkladům, analýzám a studiím. To v uplynulých letech neplatilo, v minulém i současném volebním období došlo k výrazné změně. Přesto stále není zveřejňování informací dostatečné. Doporučujeme vytvoření systému s co největším množstvím tzv. otevřených dat. Mezi tato data k volnému použití by samozřejmě měla mezi jinými patřit právě ta, která se týkají územního plánování. Ta musejí být předána jednoznačnou a srozumitelnou formou.

VII. Zajistit obyvatelům veřejné vybavení

Celých 30 let v Praze docházelo a stále dochází k omezování ploch veřejných prostranství. Pozemky určené pro výstavbu škol a školek, zdravotnických zařízení nebo ploch určených pro sociální služby byly postupně zabírány pro výstavbu kancelářských a bytových komplexů. Ani Metropolitní plán neřeší otázku spojenou s veřejnými prostranstvími dostatečně. Doporučujeme, aby se při jakémkoli dalším rozhodování o území Prahy dbalo na zachování dostatečného množství ploch určených pro veřejné vybavení. Tyto budovy musejí být plánovány přednostně před soukromou výstavbou. Metropolitní plán musí vymezit jasná pravidla pro zřizování a ochranu ploch pro stavby veřejného vybavení a pro ochranu veřejných prostranství.

VIII. Chránit historické centrum

Od roku 1998 probíhá v Praze spor o výstavbu výškových budov. Nové výškové budovy kritizuje UNESCO a Praha je tak na cestě na seznam památek v ohrožení. Část architektů a některé developerské společnosti tvrdí, že výškové stavby jsou symbolem dnešní doby a Praha se bez nich neobejde. Je zapotřebí důsledně využívat veškeré nástroje územního plánování nebo i jiné poznatky k tomu, aby centrum Prahy zůstalo živé a obydlené. Budovy v centru musí mít v co nejširším měřítku zachovánu obytnou funkci. Je zapotřebí vytvořit skutečnou a důslednou regulaci výstavby výškových budov, zejm. vymezit bez výjimky lokality, kde se výškové budovy s ohledem na ochranu panoramatu a historického charakteru Prahy stavět nesmí.

IX. Zastavit bujení města do krajiny

Na území města je řada oblastí, které byly dříve využívány pro průmysl, sklady nebo dopravu, a které v dnešní době mohou získat nové využití. Pokud se zvažuje výstavba nových čtvrtí nebo budov, musí být přednostně využívány plochy brownfields před zástavbou zemědělské půdy a zelených ploch. Podle současných urbanistických trendů je nezbytné zastavit rozšiřování měst do volné krajiny a využít potenciál území uvnitř města. Tento trend se v Praze začíná projevovat - plány na zástavbu největších brownfieldů již existují, často jsou ovšem předimenzované s neúměrně zahuštěnou zástavbou, která přinese užitek pouze soukromým investorům. Při zástavbě brownfieldů je třeba dbát na veřejné funkce, stavět v maximálním ekologickém standardu, a zajistit podíl dostupného bydlení. Přestože se k tomuto trendu hlásí územní plán i současné vedení města, v praxi dochází ke zcela protichůdným rozhodnutím.

X. Chránit a rozšiřovat zeleň

Jedním z klíčových faktorů kvality života ve městě je dostatek zeleně, která musí být také plošně rovnoměrně rozmístěna, aby byla dostupná všem obyvatelům a mohla plnit nezbytné funkce pro život ve městě. Samozřejmá by měla být její důsledná ochrana. V minulých letech tomu tak ne vždy bylo a zeleň mnohdy musela ustoupit soukromým komerčním záměrům. Územní plán a jeho následná realizace skrze rozhodování v území nesmí nadřazovat soukromé zájmy zájmům veřejným, mezi které se bez jakékoli pochybnosti řadí právě ochrana přírody a krajiny.

XI. Podporovat ekologickou architekturu

S ohledem na význam Prahy a na kvalitu její historické architektury je nezbytné, aby i dnešní doba zanechala na tváři města důstojný otisk. V případě obecních zakázek nebo zvláště výrazných budov by se mělo stát obvyklou praxí vyhlašování urbanistických nebo architektonických soutěží a oslovování také zahraničních architektů. Jedině tak je možné dosáhnout toho, aby se i v Praze objevovala skutečně soudobá architektura.

Praha - publikace

Hledáte návod jak změnit své město k lepšímu, čerpáte nápady nebo si chcete zpříjemnit volno inspirativní četbou? Ponořte se do našich publikací, které nabízíme zdarma ke stažení.
další publikace

Toxické látky

Prosazujeme svět bez toxického znečištění a důsledný zákaz zdraví i přírodě nebezpečných látek a odpadů

Řeky bez jedů Plasty Databáze chemických látek Globální znečištění Česko bez jedů Scan4Chem Znecistovatele.cz

Odpady

Protože nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne, Arnika prosazuje prevenci vzniku odpadů a jeho recyklaci. Varujeme i před riziky spalování odpadů.

Odpadový Oskar Tipy na předcházení vzniku odpadů Kampaň Nespaluj, recykluj! Odpady v zahraničí Web Nespaluj, recykluj Web koalice Pro 3R

Stromy

Chráníme stromy a aleje podél silnic, ve městech a obcích i ve volné krajině. Chráníme tím zdravé životní prostředí, biodiverzitu i živočichy, kteří ve stromech žijí.

Jak zachránit strom Alej roku Tour de aleje Konference a semináře Poodří žije

Voda a biodiverzita

Chráníme přirozený charakter vodních toků, oponujeme ničení řek ve jménu „ekologické“ vodní dopravy. Podporujeme zavádění soustavy Natura a udržení přírodní rozmanitosti – biodiverzity – i prakticky údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.