en ru

Praktické informace pro účast v integrovaném povolování

Přihlaste se do řízení

Abyste byli se svými požadavky v procesu vydávání integrovaného povolení úspěšní, musíte postupovat přesně podle podmínek, které stanovuje zákon. Jednotlivý občan má možnost nahlížet do předložené žádosti o vydání integrovaného povolení, pořizovat si z ní kopie a podat připomínky. Zásadně doporučujeme podat je písemně. Úřad, který integrované povolení vydává (krajský úřad, případně Ministerstvo životního prostředí) se k připomínkám musí vyjádřit – musí je „vypořádat“. Své vypořádání úřad občanům nezasílá, ale najdete je v odůvodnění vydaného povolení. Jednotliví občané zpravidla nejsou považování za účastníky řízení a mají tedy jen omezené možnosti a práva. Nemají například možnost se odvolat proti vydanému povolení ani následně podat žalobu ke správnímu soudu, pokud s vydaným povolením nesouhlasí.

 

Podstatně více možností má občanské sdružení, jehož hlavní náplní činnosti je ochrana životního prostředí, případně obec dotčená konkrétním záměrem (podrobnosti uvádí § 7 zákona o integrované prevenci). Pokud se občanské sdružení nebo obec do 8 dnů od zveřejnění stručného shrnutí žádosti písemně přihlásí, získává postavení účastníka řízení.

Zveřejňování žádostí o integrované povolení je nutné průběžně hlídat v informačním systému IPPC, případně na úředních deskách příslušného kraje či obce, protože lhůta k přihlášení je velmi krátká. Jako rozhodující den pro počátek osmidenní lhůty k přihlášení se počítá den zveřejnění stručného shrnutí v informačním systému IPPC. Lhůta pro přihlášení je něco jiného než den zahájení správního řízení, i když se tyto dva termíny často pletou.

 

Podejte své připomínky

Již z charakteru zákona o integrované prevenci je patrné, že jde o předpis zaměřený hodně odborně a technicky. Přesto zpravidla není problém najít v žádostech o vydání integrovaného povolení vyložené nesmysly anebo sporná tvrzení s použitím čistého selského rozumu. Než se pustíte do psaní připomínek, je důležité zamyslet se nad celkovými souvislostmi povolovaného zařízení a nad tím, čeho chcete svými připomínkami dosáhnout. Nemusíte směřovat pouze k vylepšení, případně zpochybnění předložené dokumentace. Můžete například namítat, že ve vašem regionu je v provozu hodně zdrojů znečišťování ovzduší a proto si nepřejete povolení další továrny. K takovým požadavkům můžete podpůrně využívat data o měření kvality ovzduší, čistotě vody atd., která jsou veřejně dostupná na internetu. V rámci svých připomínek můžete také požadovat zpracování studie, která posoudí celkové zatížení jednotlivých míst v regionu konkrétními znečišťujícími látkami, např. oxidy dusíku apod. Problémem je, že tímto způsobem bude zapotřebí probrat většinu oblastí vlivu daného provozu na životní prostředí, což není vůbec snadné. Ani v profesionálně fungujícím občanském sdružení nemusejí být odborníci na všechny oblasti. Se složitostí dokumentace je proto důležité počítat předem a pokud víte o svých odborných omezeních, můžete využít některé ze tří možností:

  • napsat připomínky jenom k oblasti, které skutečně rozumíte anebo která vás nejvíce trápí (třeba čistota vody),

  • dopředu si zadat či objednat vyjádření (posudek) odborníka na danou oblast (například od odborně způsobilé osoby),

  • konzultovat své obavy s Českou inspekcí životního prostředí (kontakty najdete na stránkách http://www.cizp.cz).

Doporučit lze stejný postup, jaký občanská sdružení používají v procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) – tedy sepsat nejdříve obecné a zásadní připomínky a pak se ponořit do detailů. Ve druhé fázi se můžete soustředit na konkrétní výtky, doplňovat a rozvádět základní připomínky a komentovat konkrétní věci, jednotlivé kapitoly či stránky.

 

Nakonec je důležité nezapomenout poslat včas vaše vyjádření na krajský úřad, případně na Ministerstvo životního prostředí. Úřady k vyjádřením, která byla odeslána po stanovené lhůtě, nemusejí přihlížet. Hlídejte si proto pečlivě poslední den lhůty pro podání na poštu.

 

Veřejnost má na vyjádření 30 dnů, které se počítají ode dne zveřejnění stručného shrnutí údajů z žádosti o vydání integrovaného povolení. V případě pochybností o počátku lhůty je rozhodující den uvedený v informačním systému IPPC. Obce, občanská sdružení a další účastníci, kteří se písemně přihlásili do 8 dnů od zveřejnění, mají na vyjádření 30 dnů od doby, kdy se přihlásili (podrobněji viz kapitolu Průběh integrovaného povolování na str. 12). I těmto účastníkům nicméně doporučujeme zaslat vyjádření do 30 dnů od zveřejnění stručného shrnutí, čímž se vyhnou případným sporům s krajským úřadem.

 

Protože je proces integrovaného povolování správním řízením, řídí se správním řádem. Podle něj k zachování lhůty stačí, když své vyjádření odešlete poslední den této lhůty, konkrétně tedy 31. den zveřejnění stručného shrnutí. Pokud tento den připadá na sobotu, neděli nebo státní svátek, pak se lhůta prodlužuje do nejbližšího příštího pracovního dne. Podrobnosti uvádí § 40 správního řádu č. 500/2004 Sb.

 

Kontaktujte včas odborníky

Nemusíme jistě zdůrazňovat, že odborný posudek – například vyjádření o vlivu konkrétního provozu nebo zařízení na čistotu vzduchu – stěží někdo zpracuje ve lhůtě 30 dnů, kterou mají na připomínky občanská sdružení. Na získání posudku je proto nutné začít pracovat co nejdříve – nejlépe bezprostředně v momentě, kdy budete mít dostatek informací k jeho zadání. Stejně tak musíte začít včas shánět peníze na zaplacení posudku, pokud jej pro vás příslušný odborník nezpracuje zadarmo.

 

Prostudujte si BREF

Při vydávání rozhodnutí krajského úřadu (případně MŽP) hraje klíčovou roli – vedle vyjádření účastníků řízení – obecný dokument popisující nejlepší dostupnou techniku pro daný provoz – tzv. BREF. Důležité je podrobně se s tímto dokumentem seznámit ještě před psaním připomínek, nebo jej přinejmenším alespoň prolistovat. Znalost nejlepších dostupných technik vám pomůže prosadit důležité změny v technologii posuzovaného provozu.

 

Prosazujte účiná opatření

Cílem integrovaného povolování není pouze stanovit pro konkrétní podnik limity vyplývající ze složkových zákonů. Velmi důležitou součástí celého procesu je vyjednávání podmínek nad rámec zákonů mezi jednotlivými účastníky řízení. Klíčové je tedy správně vyhodnotit skutečné vlivy konkrétního zařízení na životní prostředí dané lokality a stanovit pro jeho provoz odpovídající omezující nebo kompenzační opatření.

 

Typickou podmínkou, která nevyplývá z žádných konkrétních zákonů, je monitoring. V rámci řízení o vydání integrovaného povolení se často rozhoduje právě o podmínkách sledování vlivů zařízení na životní prostředí. Určuje se přitom způsob, frekvence a podmínky odběru vzorků, stanovují se sledované veličiny, metody a podmínky měření, technické charakteristiky měřidel, způsob zaznamenávání, zpracování a ukládání údajů apod.

 

Správné nastavení monitoringu je důležité pro další vyhodnocování vlivu provozu daného podniku na životní prostředí. Naměřená data musejí být podle zákona přístupná veřejnosti. Pokud se vám proto podaří prosadit kvalitní monitoring, získáte dobrý zdroj informací.

 

Požadujte konání ústního jednání

Ústní jednání je dobrou příležitostí jak zjistit stanovisko krajského úřadu, který vede řízení, a seznámit se s požadavky jednotlivých dotčených úřadů a dalších účastníků. Na jednání je možné si ještě před vydáním rozhodnutí vyjasnit s provozovatelem zařízení nejasnosti či nedostatky v jeho žádosti. Tato část procesu IPPC ovšem není povinná, pokud to účastník včas nevyžaduje. Doplňte proto do svého vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení požadavek na konání ústního jednání. Vyžadujte též přizvání odborně způsobilé osoby, pokud k dané žádosti zpracovávala své stanovisko, přizvání zástupce České inspekce životního prostředí a přítomnost zástupů dotčených úřadů, jejichž rozhodnutí a stanoviska se integrují.

 

Nezapomínejte na úlohu médií

Stejně jako jiné schvalovací procesy, nepochybně i vydávání integrovaného povolení je občas nutné podrobit kritickému pohledu médií. Při tomto procesu je především na občanských sdruženích, aby pootevřela tisku zavřené dveře jednacích místností úřadů a upozornila na případné problémy. Schvalování provozu průmyslových zařízení má vliv na zdraví obyvatel a kvalitu životního prostředí, proto jsou kontrola sdělovacích prostředků a zveřejňování informací z povolovacího procesu logické a žádoucí.

 

Zkontrolujte text vydaného povolení

Vydání integrovaného povolení neznamená konec vašemu snažení. Pokud jste se stali účastníky řízení, musí vám povolující úřad své rozhodnutí zaslat písemně. Neučiní-li tak, provinil se proti zásadám správního řádu a rozhodnutí nemůže nabýt právní moci. Proti nedoručení rozhodnutí se můžete ohradit. Pokud úřad doručil vydané rozhodnutí všem účastníkům řízení a nikdo z nich se do 15 dnů neodvolal, stává se integrované povolení pravomocným. Úřad pak musí rozhodnutí vyvěsit na dobu 60 dnů do informačního systému IPPC (viz § 13 odst. 8 zákona o integrované prevenci). Na svou úřední desku pak musí vyvěsit informaci o tom, kdy a kde lze do integrovaného povolení nahlédnout. Vydané rozhodnutí si ihned poté, co jej obdržíte, pečlivě prostudujte.

 

Pokud s povolením nesouhlasíte, odvolejte se

V případě, že s vydaným integrovaným povolením jako účastníci řízení nesouhlasíte anebo se dokonce domníváte, že nerespektuje požadavky zákona, můžete se proti němu odvolat. Podle správního řádu tak musíte učinit ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí úřadem. (Lhůta se počítá ode dne následujícího po dni, kdy jste zásilku převzali. Lhůtu stihnete, pokud odešlete vaše odvolání nejpozději poslední den této lhůty).

 

Odvolání vždy vyřizuje Ministerstvo životního prostředí. Pokud se odvoláváte proti rozhodnutí ministerstva, nazývá se takové rozhodnutí „rozklad“, o němž rozhoduje ministr na základě návrhu jím ustavené zvláštní rozkladové komise.

Ministerstvo životního prostředí zašle odvolání nebo rozklad Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství k posouzení, zda došlo k pochybení v použití

nejlepších dostupných technik při stanovení závazných podmínek provozu. Ministerstvo zdravotnictví se k odvolání vyjadřuje z hlediska ochrany veřejného zdraví. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání či rozkladu. Ministerstvo životního prostředí z jejich vyjádření vychází při rozhodování.

 

Pokud zmeškáte odvolací lhůtu, můžete se pokusit vyvolat přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení (podle § 94 a násl. správního řádu). Jde však každopádně o méněcenné a spíše nouzové řešení. Úřad (krajský úřad nebo ministerstvo) totiž návrhu k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení nemusí vyhovět. Jestliže neshledá důvody k zahájení přezkumu, pouze vám tuto skutečnost s uvedením důvodů sdělí, a to do 30 dnů od vašeho podání. Mezitím však již továrna může podle podmínek vydaného integrovaného povolení zahájit provoz.

 

Stejné právo vyvolat přezkumné řízení mají i další zástupci veřejnosti, kteří se nestali účastníky procesu vydávání integrovaného povolení. Podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení může mít zřejmě největší šanci na úspěch v případě, kdy jste včas odeslali své vyjádření k žádosti, ale úřad vaše připomínky špatně vypořádal, nebo se jimi dokonce vůbec nezabýval.

 

Nejjistějším způsobem, jak prosadit vaše požadavky, nicméně zůstává plnoprávná účast v procesu integrovaného povolování a případné odvolání.

 

Povolení neplatí na věky - můžete podnítit jeho revizi

Zákon o integrované prevenci vnesl do pravidel správních řízení zcela nový prvek, kterým nutí průmyslové provozy k neustálému vylepšování výrobního procesu a modernizaci technologií. Tvůrci evropské směrnice předpokládají, že investice do nových zařízení budou mít za následek snižování emisí škodlivých látek do životního prostředí.

 

Provoz, který získá integrované povolení, musí projít stejným procesem po určité době znovu. Vědecký a technologický vývoj totiž může pokročit tak daleko, že provoz se stane po pár letech zastaralým. Integrované povolení se z tohoto pohledu výrazně liší například od stavebního povolení, které, je-li jednou vydáno, platí po celou dobu, co továrna či spalovna stojí. K obnově řízení IPPC může vést i podstatná změna v provozu zařízení, která může negativně ovlivnit životní prostředí. Na nutnost vydání nového integrovaného povolení či přezkoumání toho starého můžete sami upozornit krajský úřad či Ministerstvo životního prostředí.

 

Okolnosti, za jakých se integrované povolení přezkoumává, případně kdy je třeba vydat nové, podrobně popisuje zákon o integrované prevenci v § 18 a 19. Provozovatel zařízení je povinen ohlásit příslušnému úřadu každou změnu, která by mohla mít vliv na parametry stanovené integrovaným povolením.

 

Za podstatnou změnu se považuje taková změna v provozu zařízení, která může mít podle uvážení úřadu významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Změna  v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 zákona.

Důležité je, že příslušný krajský úřad (případně MŽP) musí sám od sebe každých 8 let přezkoumávat, zda je integrované povolení vydané určitému provozu stále „aktuální“ a odpovídá stavu vědeckého a technického pokroku. Podle povahy změny, kterou úřadu nahlásil provozovatel, případně kterou úřad sám zjistil, pak rozhoduje o dalším postupu.

U podstatných změn probíhá celé řízení IPPC, jako by se jednalo o nově povolované zařízení. V řízení o změně integrovaného povolení (§ 19a zákona) může povolující úřad omezit rozsah dokumentace, kterou musí provozovatel vypracovat. Účast veřejnosti zůstává v obou případech zachována v nezměněném rozsahu.

 

Pokuty a správní delikty

Pracovníci České inspekce životního prostředí, případně krajského úřadu nebo Ministerstva životního prostředí, mají právo přezkoumávat vydané povolení, a to včetně odběru vzorků a vstupu do příslušných provozů. Pokud provozovatel zařízení takový přezkum neumožní, mohou mu úřady uložit pokutu až 100 tisíc korun, a to i opakovaně až do výše 1 milionu.

 

Provozovatel může dostat pokutu také za neohlášení změn v provozu, mimořádných situací, havárií a úniků nebezpečných látek, za uvedení nepravdivých údajů v žádosti, případně za nepodání žádosti o změnu povolení po výzvě úřadu. I v těchto případech může pokuta dosáhnout až 1 milionu korun.

 

Závažnějšími správními delikty jsou provozování zařízení spadajícího pod zákon o integrované prevenci bez integrovaného povolení, bez rozhodnutí o jeho podstatné změně nebo v rozporu se závaznými podmínkami provozu. Správního deliktu se provozovatel dopustí i v případě, že jej úřad vyzve k nápravě zjištěných dostatků a on tak neučiní. Ve všech těchto případech může být udělena pokuta až do výše 7 milionů korun.

 

Co zákon neřeší

Zákon o integrované prevenci neřeší žádné občanskoprávní záležitosti, např. sousedské vztahy nebo otázku náhrady škod způsobených provozem průmyslových zařízení.

Zákon o integrované prevenci neopravňuje občanská sdružení automaticky – na rozdíl od zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) – k účasti v následných povolovacích řízeních (zejména ve stavebním řízení). K účasti v následných správních řízeních, nebo v řízeních která nejsou integrována procesem IPPC, se sdružení musí přihlásit samostatně.

To se týká např. všech řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny – např. povolování kácení dřevin nebo rozhodování o zásazích do krajinného rázu.

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu