Česká republika v současnosti skládkuje přibližně dvojnásobek směsného odpadu než podle evropské legislativy (skládkové směrnice) bude moci v roce 2020. Proto jsme začali analyzovat odpadové hospodářství vybraných měst, abychom ukázali, kde mají potenciál tuto produkci snížit.
1) Proč jsme si vybrali Benátky nad Jizerou?
Máme zde kontakt na aktivní lidi, kteří projevili zájem pracovat na zlepšení odpadového hospodářství města. Nás samotné město zaujalo, protože je zde poměrně vysoká produkce směsného odpadu, téměř 300 kg na obyvatele a rok. Je zde velký potenciál pro zlepšení.
2) Které kroky jsme zatím učinili?
a) Analýza odpadového hospodářství města
Získali jsme a analyzovali data o produkci komunálních odpadů ve městě a nákladech, s tím spojených. Souhrnné údaje o produkci komunálních odpadů za roky 2013 až 2015 obsahuje následující tabulka.
Z tabulky vyplývá, že produkce komunálních odpadů je ve městě poměrně vysoká. Benátky v roce 2014 měly nejvyšší produkci směsného odpadu v porovnání s dalšími městy nad 5000 obyvatel daného regionu. Průměrná produkce tohoto odpadu v roce 2014 ve Středočeském kraji byla 240 kg/ob, v ČR asi 200 kg/ob.
Hledali jsme důvody vysoké produkce směsného odpadu a zjistili několik důležitých faktů. Jedním z nich je to, že domácnosti mají k dispozici velký objem nádob na směsný odpad. Zatímco obce s nízkou produkcí odpadu mají tento objem 2 litry/osoba/den, v Benátkách je to 6,6 litrů (doporučená hodnota je 4 litry). Určitý podíl tohoto odpadu také produkují živnostníci. Ty podle české legislativy musí buď uzavřít smlouvu s městem, nebo přímo se svozovou firmou. Část firem v Benátkách však žádnou smlouvu nemá.
Další významný faktor ovlivňující produkci směsného odpadu ve městě je nedostatečná osvěta. To se mimo jiné projevilo v tom, že přestože město zavedlo svoz bioodpadů od domu, nevedlo to k významnému poklesu směsného odpadu, jak se tomu děje v jiných nám známých případech.
Úroveň třídění komunálního odpadu vzrostla v letech 2013 až 2015 z 20,5 na 27,7 % a to hlavně v důsledku množství vytříděných bioodpadů. Označit ji ale můžeme spíše za průměrnou. Ty nejlepší města v ČR již třídí 50 % a více a jsou schopni vytřídit přes 60 kg papírů, plastů a skla na 1 obyvatele. Jedním z významných faktorů, který brání rozvoje třídění ve městě, jsou vysoké náklady na tříděný sběr. Náklady na tříděný sběr v obdobně velkých městech jsou významně nižší. Zatímco v Benátkách to v roce 2014 bylo 237,21 Kč/ob, jinde to bylo jen 145,3 Kč/ob.
b) Připomínkování Plánu odpadového hospodářství města
Každé město, jehož produkce ostatních odpadů překročí hranici 1000 tun, musí zpracovat plán odpadového hospodářství. Při projednávání plánu jsme navrhli snížit objem nádob na směsný odpad. S naším argumentem souhlasila i svozová firma. Pro město a veřejnost jsme připravili i srovnávací studii Benátek s Lysou nad Labem, městem obdobně velikým, ale s podstatně nižší produkcí směsného odpadu, které ale sváží od rodinných domů popelnice 1x za 14 dní a nikoli každý týden, jak je tomu v Benátkách.
c) Dotazníkové šetření mezi obyvateli Benátek nad Jizerou
Ve spolupráci s dobrovolníky jsem provedli dotazníkové šetření u obyvatel. Při tomto šetření jsme zjistili, že běžný obyvatel města není schopen posoudit stav odpadového hospodářství místa, kde žije. Přesto jsme zjistili řadu zajímavých údajů:
d) Informování veřejnosti o stavu odpadového hospodářství města
Pro veřejnost jsme shrnuli získané informace a informovali ji formou jednoduchého letáku. Distribuci letáku zajistili místní lidé.
e) Spolupráce se základní školou „Otevřeno“
V Benátkách spolupracujeme se ZŠ Otevřeno, během projektu se zde konal 2x bazar dětského oblečení. Škola má také zřízen recyklační koutek, aby děti věděli, co a jak třídit. Ve škole jsme pořadali seminář na téma "Odpadové hospodářství obcí".
Cílem této stránky je seznámit Vás s vybranými indikátory, které by vám mohli pomoci najít rezervy v odpadovém hospodářství Vaší obce. Indikátory vychází z dat zveřejňovaných EKO-KOMEM (ve sbornících z konference Obce a odpady, dostupné v době mimo konferenci), z dat publikovaných ve studiích Institutu pro udržitelný rozvoj města a obcí - IURMO (hodnocení nákladů na OH obcí), ale i z našich a zahraničních zkušeností.
1. Produkce směsného komunálního odpadu (SKO)
Celková produkce směsného komunálního odpadů z obcí a firem se v ČR pohybuje kolem 2,8 až 3 miliónů tun za rok (Zdroj: MŽP). V přepočtu na 1 obyvatele to dělá cca. 260 až 280 kg. Obce se na této produkci podílí přibližně 200 kg. Přibližnou produkce vybraných odpadů z obcí v roce 2015 můžete vidět v následující tabulce (Zdroj: hlášení obcí do ISPOP).
| Kraje 2015 | Papír | Plasty | Sklo | Kovy | Textil | Bioodpad | SKO | Obj. odpad |
| (kg/ob) | (kg/ob) | (kg/ob) | (kg/ob) | (kg/ob) | (kg/ob) | (kg/ob) | (kg/ob) | |
| Jihočeský | 16,4 | 11 | 12,3 | 2,1 | 1,2 | 53,5 | 207,5 | 24,7 |
| Jihomoravský | 13,9 | 8,8 | 10,5 | 2,4 | 0,5 | 39,7 | 188,3 | 31,8 |
| Královéhradecký | 13,1 | 13,8 | 13,1 | 1,1 | 1,4 | 36,7 | 183,5 | 19,1 |
| Liberecký | 12,2 | 7 | 10,9 | 0,3 | 1,7 | 17,8 | 178,9 | 31,5 |
| Olomoucký | 12,9 | 11,9 | 11,3 | 2,9 | 1 | 50,6 | 199,6 | 26,5 |
| Pardubický | 14,2 | 12 | 12,3 | 1,1 | 1,2 | 45,3 | 193,2 | 27,3 |
| Středočeský | 13,6 | 14 | 11,9 | 0,6 | 1 | 52,5 | 241,1 | 28,6 |
| Ústecký | 14,6 | 9,1 | 8,4 | 5,9 | 1,3 | 35,0 | 205,4 | 37,7 |
| Zlínský | 17,8 | 10 | 10,5 | 10,4 | 0,8 | 33,8 | 172,0 | 30,5 |
Poznámka: produkce papíru, plastů a skla včetně obalů
Nejmenší produkce SKO v obcích ČR se pohybuje kolem 60 kg na 1 obyvatele a rok. Ve městech (nad 5000 obyvatel) to je 100 kg (Zdroj: Arnika, Odpadový Oskar).
V roce 2020 smí ČR na skládky ukládat pouze 35 % biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) z produkce roku 1995. V roce 1995 jsme podle údajů MŽP produkovali 148 kg BRKO na 1 obyvatele. V roce 2020 tedy bude možné na skládky ukládat 51,8 kg BRKO. SKO obsahuje přibližně 48 % BRKO. V roce 2020 tak smíme skládkovat 108 kg SKO nebo též 100 kg SKO a 30 kg objemného odpadu.
Produkce SKO je v ČR vyšší přibližně o 100 kg než v Rakousku či Německu. Zde obce a firmy ročně produkují jen cca. 160 až 170 kg SKO v přepočtu na 1 obyvatele (Zdroj: Rakousko, Německo).
2. Úroveň recyklace komunálních odpadů z obcí
Obce a města v ČR dosahují úrovně recyklace od několika procent až po ty, které recyklují více než 60 % svých odpadů. U obcí, které netřídí bioodpady, lze považovat za dobrou úroveň recyklace, pokud dosahuje 20 %. Tuto podmínky mohou plnit i obce, kde je mnoho rekreačních objektů a turistů (úroveň recyklace se vztahuje k počtu obyvatel, které jsou v obci trvale hlášeni). Závislost úrovně recyklace a nastavení systému vyjadřuje tento graf:
Na základě požadavku Rámcové směrnice o odpadech máme v roce 2020 recyklovat 50 % papíru, 50 % plastů, 50 % skla a 50 % kovů. Tyto komodity tvoří podle druhu zástavby přibližně 32 až 40 % celkové produkce komunálních odpadů. V součtu to znamená vytřídit asi 60 kg těchto komodit na 1 obyvatele a rok.
3. Výše příjmu od EKO-KOMU v přepočtu na 1 obyvatele
Výše příjmu od EKO-KOMU za zpětný odběr obalů v přepočtu na 1 obyvatele je jednoduchý, ale rychlý ukazatel nastavení systému třídění v obci. Pokud je tento příjem nižší než 80 Kč/ob/rok, obec má určitě špatně nastaven systém separace. Naopak ty nejúspěšnější obce dosahují příjem od EKO-KOMU nadprůměrný. V menších obcích to může být i 300 Kč/ob, ve městech méně (cca. do 200 Kč/ob).
V zahraničí můžeme nalézt řadu velice inspirativních příkladů fungování odpadového hospodářství a to na úrovni měst i celých regionů.
COVAR 14 - Itálie
ilustrační foto, zdroj: goodfreephotos.comCOVAR je příklad integrovaného systému nakládání s odpady ze severní Itálie. Jedná se o region s 250 tisíci obyvateli, skládá se z měst a obcí v okolí Turína. Během 2 let zde snížili produkci směsného komunálního odpadu o 40 %, současně zhruba o stejnou hodnotu zde zvýšili recyklaci, Výsledku dosáhli díky důrazu na osvětu, prevenci, motivaci a také díky nastavení celého systému sběru (sběr odpadu od dveří tzv. door to door). Díky vyšší recyklaci ušetřili náklady za skládkování (za roky 2004 až 2010 činí úspory přes 27 miliónů EUR). Příklad je zajímavý i tím, že zde publikují data o výsledcích třídění na internetu. Podrobnosti naleznete v tomto článku (pdf).
Belgie - Flandry
ilustrační foto, zdroj: goodfreephotos.comFlandry (část Belgie) patří mezi nejúspěšnější země v odpadovém hospodářství v Evropě. Recyklují zde přes 70 % odpadů. Přesto ČR nezaostává za Flandry tolik, jak by se na první pohled zdálo. Je to proto, že průměrná produkce komunálních odpadů z domácností ve Flandrech je kolem 550 kg/obyvatele, kdežto v ČR to je něco nad 300 kg/obyvatel. Nižší produkce v ČR souvisí s nižší spotřebou, ale také s domácím kompostováním, díky kterému se část bioodpadu nedostane do evidence odpadů. Z čeho bychom si mohli vzít příklad, je to, kolik se ve Flandrech vyprodukuje zbytkového směsného odpadu. Zatímco tam je to kolem 150 kg/obyvatele, v ČR byl součet směsného a objemného odpadu z domácností v roce 2010 asi 260 kg/obyvatel.
Vývoj odpadové politiky ve Flandrech:
| 1986 - 1990 | zahájení tříděného sběru (papír, sklo, plasty..., bez bioodpadu), zavedení daní na spalovny a skládky |
| 1991 - 1996 | zaveden sběr bioodpadu, první požadavky na prevenci vzniku odpadů, platba obyvatel podle množství vyprodukovaného odpadu (PAYT) |
| 1997 - 2002 | zákaz skládkování vybraných druhů odpadů |
| 2003 - 2007 | cíl pro prevenci (13 % k roku 2000), cíl pro recyklaci (70 %), limit pro max. produkci směsného a objemného odpadu (150 kg/obyvatel za celé Flandry, 200 kg/obyvatel pro regiony), absolutní zákaz skládkování odpadů z domácností |
| 2008 | cíl pro prevenci (2 % ročně), podpora odpovědné spotřeby, stabilizace celkové produkce odpadů z domácností, limit pro max. produkci směsného a objemného odpadu (150 kg/obyvatel za celé Flandry, 180 kg/obyvatel pro regiony) |
Vývoj ve Flandrech potvrzuje, že předcházení vzniku odpadů vyžaduje určitý systém a řád.
Podrobný popis fungování odpadového hospodářství Flander naleznete v tomto článku.
Freistadt
ilustrační foto, zdroj: cityguidefreistadt.atNa území okresu Freistadt o rozloze 100 tis. ha se nachází 27 obcí, v nichž žije celkem 64 tis. obyvatel, přibližně ve 23 tis. domácnostech. Největší obcí je Freistadt se zhruba 8 tis. obyvateli, následuje obec Pregarten s asi 5 tis. obyvateli. Zbylé obce mají mezi 600 až 3,5 tis. obyvateli. Jedná se tedy spíše o venkovské území s menší hustotou obyvatelstva a množstvím ekologicky hospodařících zemědělců.
V roce 1992 zde začal fungovat systém decentralizovaného kompostování realizovaný místními sedláky. Tento systém je výhodný z mnoha důvodů - roste zde kvalita půdy (a tím i pěstovaných plodin), snížilo se množství použitých minerálních hnojiv a pesticidů, v regionu se zvýšila zaměstnanost (jedná se o oblast s menším počtem pracovních příležitostí) a protože se bioodpady přepravují na krátké vzdálenosti, nezvýšilo se ani dopravní zatížení regionu (přitom jsou nízké náklady na přepravu odpadů). Další výhodou jsou nízké investiční náklady. Do roku 2001 se podařilo zavést třídění bioodpadu ve 24 z 27 obcí okresu. Za rok se zde vytřídí kolem 100 kg bioodpadu na 1 obyvatele.
Seznam měst a obcí s ověřenou produkcí směsného komunálního odpadu pod 150 kg na 1 obyvatele v roce 2013.
Obce do 1000 obyvatel:
Vlkov(Khk), Modrava(Plz), Majdalena(Jck), Hořičky(Khk), Mokré(Khk), Kvítkov(Lib), Nekmíř(Plz), Vrbičany(Ust), Ploskovice(Ust), Dolní Zálezly(Ust), Tašov(Ust), Časy(Pak), Droužkovice(Ust), Zubčice(Jck), Ludvikovice(Ust), Drslavice(Zlk), Přepychy(Khk), Kubova Huť(Jck), Martinice v Krkonoších (Lib), Dalešice (Lib)
Obce, městyse, města od 1001 do 5000 obyvatel:
Březí(Jmk), Dýšina(Plz), Rybí(Msk), Nezvěstice(Plz), Velké Poříčí(Khk), Nedašov(Zlk), Bukovec(Msk), Malá Skála(Lib), Horní Maršov(Khk), Osek nad Bečvou(Olk), Studnice(Khk), Lelekovice(Jmk), Bechlín(Ust), Bělá pod Pradědem(Olk), Otice(Msk), Velké Svatoňovice(Khk), Ivanovice na Hané(Jmk), Sivice(Jmk), Čížkovice(Ust), Budyně nad Ohří(Ust), Moravany(Pak), Chotěbuz(Msk), Čížová(Jck), Brloh (Jck), Chvalšiny (Jck), Březolupy (Zlk), Novosedly (Jmk), Uherčice (Jmk), Všestary(Khk),
Města nad 5000 obyvatel:
Slavičín(Zlk), Červený Kostelec(Khk), Rumburk(Ust), Otrokovice(Zlk), Kyjov(Jmk), Hronov(Khk), Písek(Jck), Vysoké Mýto(Pak), Mikulov(Jmk), Kopřivnice(Msk), Moravské Budějovice(Vys), Semily(Lib), Fulnek(Msk), Vsetín (Zlk), Třebechovice pod Orebem(Khk), Dvůr Králove nad Labem (Khk)
Soutěž je realizována v rámci projektu "Prevence odpadů srozumitelně", který byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.
Motivační systém firmy STKO Mikulov
Firma STKO zavedla v Mikulově a okolí (11 obcí) tzv. inteligentní systém nakládání s odpady (ISNO). Cílem ISNO je minimalizovat produkci směsného komunálního odpadu při zajištění maximálního možného komfortu pro uživatele systému a tím přispět k zachování udržitelné míry nákladů na jeho provoz. V praxi to znamená, že domácnosti mají nádoby na tříděný sběr přímo u svého domu a jsou motivování k třídění a prevenci. V obci Březí klesla během 2 let (2011-2012) produkce směsného odpadu o 48 %. V Mikulově, kde celý systém byl spuštěn později, již v roce 2013 dosáhli příjmu od Ekokomu ve výši 191 Kč na 1 obyvatele. Více...
Motivační systémy s čárovými kódy
Pravděpodobně již více než dvacet měst a obcí motivuje své obyvatele ke třídění tím, že jim nabízí slevu z poplatku za odpady podle množství vytříděných surovin, zavedením tzv. systému s čárovými kódy. V článku je systém popsán a uvedeny příklady dvou měst, kde systém zavedli (Letohrad, Nový Bydžov). Více...
 |
||
| Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.… | ||
|
