Špinavá země: V ČR jsou stovky míst zamořeny toxickými látkami

14.5.2004 - PRAHA | Novinky
Jak uvedl EkoList, po celé České republice jsou stovky míst zasaženy jedovatými látkami. Jejich brzkému vyčištění brání nedostatek peněz a také skutečnost, že některá z míst zůstávají stále neodhalená. Inventuru zamoření ČR pesticidy, DDT, polychlorovanými bifenyly (PCB) či dioxiny a návrh, jak se s ním vypořádat, vypracoval tým odborníků pod vedením Ivana Holoubka z Masarykovy univerzity. V upravené podobě by ji měla přibližně na konci května projednat vláda. Závazek zneškodnit tyto látky vyplývá z tzv. Stockholmské úmluvy, kterou ČR ratifikovala v roce 2002. Úmluva vstoupí v platnost 17. května, tedy v pondělí.
Jak uvedl EkoList, po celé České republice jsou stovky míst zasaženy jedovatými látkami. Jejich brzkému vyčištění brání nedostatek peněz a také skutečnost, že některá z míst zůstávají stále neodhalená. Inventuru zamoření ČR pesticidy, DDT, polychlorovanými bifenyly (PCB) či dioxiny a návrh, jak se s ním vypořádat, vypracoval tým odborníků pod vedením Ivana Holoubka z Masarykovy univerzity. V upravené podobě by ji měla přibližně na konci května projednat vláda. Závazek zneškodnit tyto látky vyplývá z tzv. Stockholmské úmluvy, kterou ČR ratifikovala v roce 2002. Úmluva vstoupí v platnost 17. května, tedy v pondělí.

Sledované látky člověk vytvořil v minulém století a u většiny z nich byl původně přesvědčen, že se mu stanou pomocníky. Používal je ve velkém a nestaral se o jejich bezpečné skladování. To se příliš nezměnilo ani po odhalení jejich rizik, proto se dnes obtížně dohledává, kde všude mohou být rozptýleny. Kromě známých míst, jako jsou Spolana nebo Spolchemie a jejich skládky, najdeme v inventuře například obalovnu v Milevsku nebo skládku v Hodoníně u Nasavrk.

Zemědělské sklady pesticidů byly dřív prakticky v každém okrese, při rozsáhlých změnách vlastníků v 90. letech minulého století ale o nich zmizela většina informací. Po roce 1989 ke zmatku přispěly i některé odpadové firmy. Místo likvidace chemikálie jen někam převezly a tím pro ně byznys skončil.

Větším problémem než pesticidy jsou PCB. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se pokusilo zmapovat jejich výskyt a nařídilo ohlašovací povinnost všem, kteří mají ve vlastnictví cokoliv kontaminované PCB. Mnohé podniky na to ale vůbec nereagovaly. "Kdokoliv má velké transformátory a kondenzátory z doby před rokem 1980, měl by kontrolu provést," říká Jindřich Petrlík ekologického sdružení Arnika.

V současné době se už žádná ze zakázaných látek v ČR nevyrábí, některé z nich ale vznikají nechtěně při jiných činnostech, například dioxiny při spalování odpadů. Z inventury vyplývá, že emise těchto látek v ČR patří k nejvýznamnějším v Evropě. "Přitom nelze předpokládat, že by k jejich významnému snížení došlo v příštích pěti letech," stojí ve studii.

Pro odstranění chemikálií je nutné dokončit spolehlivou inventarizaci všech látek. Jelikož ČR nemá kapacity na jejich zneškodnění, měly by se podle Ivana Holoubka chemikálie svážet do "sběrných dvorů", které pro ně budou speciálně vytvořeny. Tam by byly bezpečně uloženy do doby, než se rozhodne, co s nimi. Holoubek počítá i s tím, že se dvorům budou lidé vzpírat podobně, jako protestují proti úložišti jaderného odpadu. "Žádné místo ale ještě určené není, zatím jde jen o návrh," podotýká Karel Bláha, vedoucí odboru environmentálních rizik MŽP. V návrhu je vznik dvorů označen jako "nezbytná nutnost".

Otazníkem je, kolik má celé čištění stát peněz. V dokumentu se objevuje číslo v řádu stovek miliard korun. "To se ale týká zátěží způsobených látkami nejen ze Stockholmské úmluvy, navíc by to bylo celé rozložené na velmi dlouhé období," upozorňuje nad hrozivě vypadající cifrou Karel Bláha z MŽP.

Látky zakázané Stockholmskou úmluvou jsou zdraví škodlivé, mohou způsobit rakovinu, ale i porušení nervového nebo imunitního systému. Jejich koncentrace v obyvatelstvu ČR je alespoň u některých z nich známá, dosud ale neexistují studie, které by údaje o zátěži populace vztahovaly k možným zdravotním rizikům. Podle Ivana Holoubka jsou chemikálie rozptýleny po celém území republiky, jejich množství ale není pro zdraví lidí bezprostředně nebezpečné.

Text je převzat z tištěného EkoListu květen 2004.

Jan Stejskal

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha