Spolana může významně ušetřit životní prostředí, ale nechce

30.1.2004 - PRAHA/NERATOVICE | Novinky
Spolana Neratovice v reakci na výzvu Arniky sdělila, že přestane používat rtuť při výrobě chlóru až v roce 2015. Za tu dobu vypustí Spolana do vzduchu a vody cca 1,5 tuny rtuti. Množství rtuti obsahují i tuhé odpady, ale není přesně zjištěno. 1,5 tun rtuti v čisté formě by dokázalo usmrtit až 1,5 miliónu lidí. Spolana přitom může únikům toxického kovu zabránit. „Ověřili jsme si, že je reálné, aby Spolana rtuť nahradila nejpozději do roku 2007 – 2008. Životní prostředí by tak ušetřila toxické zátěže 1,1 tun rtuti ,“ řekla v reakci na výrok Spolany Mgr. Hana Kuncová, vedoucí kampaně Arniky „Stop nebezpečí ze Spolany“.
Spolana Neratovice v reakci na výzvu Arniky sdělila, že přestane používat rtuť při výrobě chlóru až v roce 2015. Za tu dobu vypustí Spolana do vzduchu a vody cca 1,5 tuny rtuti. Množství rtuti obsahují i tuhé odpady, ale není přesně zjištěno. 1,5 tun rtuti v čisté formě by dokázalo usmrtit až 1,5 miliónu lidí. Spolana přitom může únikům toxického kovu zabránit. „Ověřili jsme si, že je reálné, aby Spolana rtuť nahradila nejpozději do roku 2007 – 2008. Životní prostředí by tak ušetřila toxické zátěže 1,1 tun rtuti ,“ řekla v reakci na výrok Spolany Mgr. Hana Kuncová, vedoucí kampaně Arniky „Stop nebezpečí ze Spolany“.

„Naštěstí se veškerá uvolněná rtuť nedostává až k lidem. Za nejnebezpečnější považujeme kumulaci tohoto těžkého kovu v životním prostředí a jeho vstup do potravních řetězců. To prokázaly rozbory Státní veterinární správy v minulém roce, kdy odhalila vysoké koncentrace rtuti v rybách z okolí Spolany,“ komentovala to Kuncová.

Členové sdružení Eurochlor, představujícího chlórový průmysl v Evropě, postupně zastaví provozy využívající rtuť do roku 2010. Dohodli se tak už v roce 1995 a přecházejí na membránovou technologii i za cenu určitých ekonomických ztrát. Pokud bude nastoupený trend pokračovat, může být Spolana v roce 2015 třeba jediným členem Eurochloru, který ještě bude používat rtuť. Česká republika a Slovensko patří z hlediska emisí rtuti z provozů chlórové chemie k nejhorším v Evropě.

Mezinárodní protokol o těžkých kovech i zákon o integrované prevenci stanovují povinnost použít tzv. nejlepší dostupnou technologii. Tou je v případě výroby chlóru membránový postup. Takováto technologie existuje a je provozována v mnoha chemických provozech, které opustili používání rtuti, například továrna v Borregaard (Norsko) anebo Bayer v Uerdingen (Německo).

Banner-stika

Sledujte nás: